Dokonávač, e, m., vz Dokonávatel.

Dokonávačka, y. t. = dokonatelka.

Dokonávati, vz Dokonati.

Dokonávky, pl., f., der Schluss einer
Handlung.

Dokonce. Nyní d. slyšíme, že . . .! Den.
Já jsem to d. (nikterak) nechtěla, zašroubo-
vala. Us. Vk. Porazil a d. zhubil Římany.
Tk. Hned ho d. zabili. Ler. Ten člověk je
krem duše hovadu d-ca podobný. Slov. Tč.

Dokončený; -en, a. o, vollendet.

Dokončitel, e, m., der Beendiger. Šm.

Dokončiti co: válku, Lpř., studia, Us.
Pdl., mši. Výb. II. 2.

Dokop, u, m., v tělocv. Vz KP. I. 532.

Dokopání, n., die Beendigung des Aus-
grabens. D. průplavu. Šmb. S. I. 532.

Dokopati, dokopovati, na Lašsku doko-
povać. Brt D. 157.

Dokoptěti, ěl, ění, vollends russig werden.
Šm,

Dokoptiti, il, ěn, ění, vollends räuchern.
Šm.

Dokořiň = dokořán. D. otevřený. Ostrav.
Tč.

Dokos, u, m. = poslední kosení, das Ende
des Ausmähens. Už sem na dokose (už hned
dokosím). Ostrav. Tč.

Dokosek, sku, m., pl. dokosky = kousek
louky, který se má ještě dokositi. Ostrav. Tč.

Dokoše, e, m , os. jm. Tk. V. 154., 174.

Dokouknouti kam čím: svýma očima
= dohlédnouti. Tč.

Dokouleti, el, en, ení. — se kam. Koule
d-la se až ke kuželkám, mezi kuželky. Us.
Tč. Kólelo se kólelo, červené jablíčko, ne-
mohlo se dokóleť k mé milé na lůžko. Sš.
P. 407.

Dokoupati, vollends baden. Šm.

Dokouřiti co: doutník, Hrts., dýmku.

Dokovad = dokavad, dokad. GR., List
hrad. 1423. Tč.

Dokráčeti, vz Dokrociti.

Dokrádati, vollends, zu Ende stehlen. —
se, sich bis wohin einschleichen. Us. Dch.
Vz Dokrásti.

Dokramoliti se kam, hinkriechen. D. se
na kopec, na skálu. Ostrav. Tč.

Dokráti se čeho = dokrájeti. Mor. Tč.

— co = dokrojiti: chléb. Ib. Tč.
Dokrcati = povraceti. Slov. Bern.
Dokrčmářiti, il, ení = přestati krčmářiti.

Us, Té.

Dokrejčovati, mit der Schneiderei zu
Grunde gehen. Šm.

Dokřepčiti, il, ení, zu tanzen aufhören.
Bern.

Dokresliti, il, en, eni, zu Ende zeichnen.

— co: obraz. Us. Tč., Ssk.
Dokřičená, é, f. Na d-nou, so weit der

Ruf reicht. Lpř.

Dokřičeti se čeho čím: voláním. Lpř.
Sl. I. 126.

Dokřiknouti, bis zum Ziel hinrufen. —
kam.

Dokřísiti se koho, völlig erwecken, zu
sich bringen.

Dokřivkati se = dobelhati se, došmatlati
se. Pomaly sa d-kal aj najmladší. Slov. Dbš.
Sl. pov. I. 264.

Dokrmený, vollends gefüttert. Ssk.

Dokročilý, herangetreten. — na koho.
Bídám d 1ým na tě smáti se budou. Kom.

Dokročitelný, mit dem Fuss erreichbar.
Lpř.

Dokročiti, dokráčeti. — čeho: cíle. Šmb.
S. II. 213. — nač. Nelze naň d., man kann
ihm nicht beikommen. Dch. Dokračuješ na
mne příliš ostře. Sá. Tenhle Lukáš umí na
člověka dokračovať. Sá. Jak by se na ty
lidi d. mělo. Us. — kam. Zima tam na
stromy nikdy nedokračuje. Ler.

Dokrok, u, m., der weitere Schritt. Je
to prvý krok a stupeň k dalšiemu postupu,
k vyššiemu d-ku a pokroku. Mt. S. I. 83.

Dokroutiti, il, cen, ení, vollends drehen.

— co: přízi. NA. IV. 41.
Dokroužiti,il, en, ení, vollends schneiden.

— co: zelí. Us.

Dokrpačiti, il, ení = doživořiti, bídně
život skončiti. Vz Krpačiti. Val. Vck.

Dokrulikati, ausgrunzen. Svině už d-la.
Ostrav. Tč.

Dokrušiti, il, en, ení, dokrušovati, zu
Ende bröckeln. — co: chléb. Ostrav. Tč.

Dokrúžati = dokroužiti. Ostrav. Tč.

Dokrváceti, verbluten. — kde: na bo-
jišti, Šmb. S. II. 19., v boji. Kká. K sl. j.
63. — zač: za vlasť, Us., za své přesvěd-
čení. Hdk.

Dokrvaviti, il, en, eni, dokrvovati, blutig
schlagen. — koho. Ktorý ma d-vil jako
šibencai kat. Sl. sp. 144., Koll. I. 375. —
čím: bičem. Lipa I. 174.

Doksany, dle Dolany, Doxan, ves u Te-
rezína. Tk. I. 96., 416., IV. 174., 180., 190.,
V. 204., 205., Blk. Kfsk. 1299., S. N

Doksy, dle Dolany, Dokes, ves u Unoště,
Blk, Kfsk. 931.; Hirschberg, mě. u Dubé,
vz Blk. Kfsk. 1299., S. N., PL., Tk. I. 265.

Doktor v písmě. Žal. 33., v právech, práv.
Obecně d-vé v právě vymýšlejí chytré věci,
jimiž lid klamají. Hus II. 153. Kdo před
časem chce míti d-ra, sotva bakaláře mívá.
Kom. D. zemský. Žer. Záp. II. 30., 84. D. =lékař. D-ra mu vzali a přece umřel. Us. Vlč.
v Osv. 1884. 542. Pošlete pro d-ra a zároveň
pro kněze (umře). Tkč. Buď uzdraví neb
udusí, předce d-ru dát musí. Dač.— D., os.
jm. D. Jan. Blk. Kfsk. 1121.

Doktorand, vz Doktor.

Doktorat, vz Doktor.

Doktořisko, a, n. = špatný lékař.

Doktořiti, il, ení = doktorskou živnosť
provozovati. Kos.

Doktorka, vz Doktor. — D., samota
u Prachatic.

Doktorky, vz Doktor.

Doktorová, vz Doktor.

Doktorský, vz Doktor.

Doktorství, n., vz Doktorat.

Doktrinářský, Doktrinär-. Mus. 1880.
515.

Doktrinářství, n. = zásadnictví, der
Doktrinalismus.

Dokucati se = dokutati se, dokulhati se,
hinkend ankommen. Vrť sa, vřeteno, vrť sa,
než sa sv. Luca {Lucie) dokucá (než přijde;
na sv. Lucii nepředou). V Podluží. Brt.



	88

	Dokonávač, e, m., vz Dokonávatel. Dokonávačka, y. t. = dokonatelka. Dokonávati, vz Dokonati. Dokonávky, pl., f., der Schluss einer Handlung. Dokonce. Nyní d. slyšíme, že . . .! Den. Já jsem to d. (nikterak) nechtěla, zašroubo- vala. Us. Vk. Porazil a d. zhubil Římany. Tk. Hned ho d. zabili. Ler. Ten člověk je krem duše hovadu d-ca podobný. Slov. Tč. Dokončený; -en, a. o, vollendet. Dokončitel, e, m., der Beendiger. Šm. Dokončiti co: válku, Lpř., studia, Us. Pdl., mši. Výb. II. 2. Dokop, u, m., v tělocv. Vz KP. I. 532. Dokopání, n., die Beendigung des Aus- grabens. D. průplavu. Šmb. S. I. 532. Dokopati, dokopovati, na Lašsku doko- povać. Brt D. 157. Dokoptěti, ěl, ění, vollends russig werden. Šm, Dokoptiti, il, ěn, ění, vollends räuchern. Šm. Dokořiň = dokořán. D. otevřený. Ostrav. Tč. Dokos, u, m. = poslední kosení, das Ende des Ausmähens. Už sem na dokose (už hned dokosím). Ostrav. Tč. Dokosek, sku, m., pl. dokosky = kousek louky, který se má ještě dokositi. Ostrav. Tč. Dokoše, e, m , os. jm. Tk. V. 154., 174. Dokouknouti kam čím: svýma očima = dohlédnouti. Tč. Dokouleti, el, en, ení. — se kam. Koule d-la se až ke kuželkám, mezi kuželky. Us. Tč. Kólelo se kólelo, červené jablíčko, ne- mohlo se dokóleť k mé milé na lůžko. Sš. P. 407. Dokoupati, vollends baden. Šm. Dokouřiti co: doutník, Hrts., dýmku. Dokovad = dokavad, dokad. GR., List hrad. 1423. Tč. Dokráčeti, vz Dokrociti. Dokrádati, vollends, zu Ende stehlen. — se, sich bis wohin einschleichen. Us. Dch. Vz Dokrásti. Dokramoliti se kam, hinkriechen. D. se na kopec, na skálu. Ostrav. Tč. Dokráti se čeho = dokrájeti. Mor. Tč. — co = dokrojiti: chléb. Ib. Tč. Dokrcati = povraceti. Slov. Bern. Dokrčmářiti, il, ení = přestati krčmářiti. Us, Té. Dokrejčovati, mit der Schneiderei zu Grunde gehen. Šm. Dokřepčiti, il, ení, zu tanzen aufhören. Bern. Dokresliti, il, en, eni, zu Ende zeichnen. — co: obraz. Us. Tč., Ssk. Dokřičená, é, f. Na d-nou, so weit der Ruf reicht. Lpř. Dokřičeti se čeho čím: voláním. Lpř. Sl. I. 126. Dokřiknouti, bis zum Ziel hinrufen. — kam. Dokřísiti se koho, völlig erwecken, zu sich bringen. Dokřivkati se = dobelhati se, došmatlati se. Pomaly sa d-kal aj najmladší. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 264.	Dokrmený, vollends gefüttert. Ssk. Dokročilý, herangetreten. — na koho. Bídám d 1ým na tě smáti se budou. Kom. Dokročitelný, mit dem Fuss erreichbar. Lpř. Dokročiti, dokráčeti. — čeho: cíle. Šmb. S. II. 213. — nač. Nelze naň d., man kann ihm nicht beikommen. Dch. Dokračuješ na mne příliš ostře. Sá. Tenhle Lukáš umí na člověka dokračovať. Sá. Jak by se na ty lidi d. mělo. Us. — kam. Zima tam na stromy nikdy nedokračuje. Ler. Dokrok, u, m., der weitere Schritt. Je to prvý krok a stupeň k dalšiemu postupu, k vyššiemu d-ku a pokroku. Mt. S. I. 83. Dokroutiti, il, cen, ení, vollends drehen. — co: přízi. NA. IV. 41. Dokroužiti,il, en, ení, vollends schneiden. — co: zelí. Us. Dokrpačiti, il, ení = doživořiti, bídně život skončiti. Vz Krpačiti. Val. Vck. Dokrulikati, ausgrunzen. Svině už d-la. Ostrav. Tč. Dokrušiti, il, en, ení, dokrušovati, zu Ende bröckeln. — co: chléb. Ostrav. Tč. Dokrúžati = dokroužiti. Ostrav. Tč. Dokrváceti, verbluten. — kde: na bo- jišti, Šmb. S. II. 19., v boji. Kká. K sl. j. 63. — zač: za vlasť, Us., za své přesvěd- čení. Hdk. Dokrvaviti, il, en, eni, dokrvovati, blutig schlagen. — koho. Ktorý ma d-vil jako šibencai kat. Sl. sp. 144., Koll. I. 375. — čím: bičem. Lipa I. 174. Doksany, dle Dolany, Doxan, ves u Te- rezína. Tk. I. 96., 416., IV. 174., 180., 190., V. 204., 205., Blk. Kfsk. 1299., S. N Doksy, dle Dolany, Dokes, ves u Unoště, Blk, Kfsk. 931.; Hirschberg, mě. u Dubé, vz Blk. Kfsk. 1299., S. N., PL., Tk. I. 265. Doktor v písmě. Žal. 33., v právech, práv. Obecně d-vé v právě vymýšlejí chytré věci, jimiž lid klamají. Hus II. 153. Kdo před časem chce míti d-ra, sotva bakaláře mívá. Kom. D. zemský. Žer. Záp. II. 30., 84. D. =lékař. D-ra mu vzali a přece umřel. Us. Vlč. v Osv. 1884. 542. Pošlete pro d-ra a zároveň pro kněze (umře). Tkč. Buď uzdraví neb udusí, předce d-ru dát musí. Dač.— D., os. jm. D. Jan. Blk. Kfsk. 1121. Doktorand, vz Doktor. Doktorat, vz Doktor. Doktořisko, a, n. = špatný lékař. Doktořiti, il, ení = doktorskou živnosť provozovati. Kos. Doktorka, vz Doktor. — D., samota u Prachatic. Doktorky, vz Doktor. Doktorová, vz Doktor. Doktorský, vz Doktor. Doktorství, n., vz Doktorat. Doktrinářský, Doktrinär-. Mus. 1880. 515. Doktrinářství, n. = zásadnictví, der Doktrinalismus. Dokucati se = dokutati se, dokulhati se, hinkend ankommen. Vrť sa, vřeteno, vrť sa, než sa sv. Luca {Lucie) dokucá (než přijde; na sv. Lucii nepředou). V Podluží. Brt.