Dokučovati = docházeti ? Slov. — kam.
Ku Ľubke d-lo pýtačov mnoho z blízka
i z ďaleka. Dbš. Sl. pov. II. 27.

Dokudliti, il, en, ení = rozstřápati. Bern.

Dokuchařili, il, ení = kuchařením do-
dělati, na mizinu přijíti. Us.

Dokukati. Kukulenko kukaj, kukaj skoro j
z rána, abys d-la do sv. Jana. Sš. P. 549.
Dokúl = dokud. Dokúl — totúl. Slov.
Šd.

Dokúlati se = dokouleti se. Brt. P. 90.

— co kudy. Dokulal, dokulal tolary po
stole, pohledni, děvečko, esli máš za svoje.
Sš. P. 378.

Dokulil, a, m., os. jm. Vck.

Dokuliti, il, en, ení, dokulovati, bis ans
Ende, völlig hinrollen, hinwälzen. — co kam:
kouli na určené místo, mezi kuželky, do
kuželek atd. Us.

Dokumentně, dokumentarisch. D. ně-
komu něco pověděti= zřejmě, jasně, deutlich,
klar, genau. Ostrav Tč.

Dokumentní, Dokuments-, wichtig, do-
kumentarisch. D. důkazy. U Frýdka. Tč.

Dokumentovati, dokumentiren. — co:
svůj podpis.

Dokúpiti = dokoupiti. Bern.

Dokupný. Ssk.

Dokúřiti = dokouřiti. Bern.

Dokutati, dokutnouti co kam: smetí až
do kouta, na hnojistě, hinkehren. Ostrav.
Tč. Cf. Dokuciti se. — D. = přestati kutati,
aufhören zu schürfen. Us.

Dokvačiti, il, en, ení = domačkati, do-
tlačiti, vollends erdrücken, erwürgen. Mor.
Tč.

Dokvapiti, il, eni, eilig anlangen. — kam.
Ku veliké peci teď krok můj d-pí. Krok I.
290.

Dokvasiti, il, šen, ení, vollends säuern.

— se, sauer werden. Tři týdně potřebují
okurky, až se úplně d-sí. Mor. Tč.

Dokvašený; -en, a, o, vollends gegohren.
Dch.

Dokvašování piva, Zpr. arch. VIII. 62.,
moštu. KP. V. 179.

Dokvět, u, m. = uplné dokvétání, das
Verblühen. — D., das völlige Aufblühen.
Na podzim nepřicházejí už růže k d-tu. Us.
Tč.

Dokvétati, dokvítati, dokvetnouti, vz Do-
kvésti.

Doky = dokud. V jihových. Mor. Brt.
L. N. I. 224. D. k ni nedoběhne. Ib. I. 204.

— D., angl. loděnice. Rjšk., Rk.
Dokypati, vollends binabtröpfeln lassen.

— co kam. Ostrav. Tč.

Dokyvkati sa. Slov. Krivká, krivká,
kým sa nedokyvká. Mt. S. I. 106.

Dol, u, m., dvůr u Březnice a mlýn
u Zdib. PL.

Dola, e, f. = úsilí, námaha, osud (z dolieť).
Žiaľ mi tvojej dole. Slov. Hdž. — Phld.
IV. 154. (160.). — D., y, f. = dolina, básn.
Hora dola ze sna vstává, tvorcu svojmu
chválu vzdává. Btt. Sp. 155. — D., jm. feny.
Škd. — D., pl., n. Cf. Bora, Lesa, Hájka,
Vrcha, Horka.

Doladiti, il, ěn, ění, vollends stimmen.

— co: piano. Us. Nl., Tč.

Dolahlosť, i, f. = dolehlosť. Slov. Loos.

Dolahlý = dolehlý. Slov. Loos.

Dolahnúti = dolehnouti. Slov. Loos.

Dolák. Doláci jihozáp. od Napajedel,
u Uher. Hradiště, Brt., v Slavkovsku a Bu-
čovsku, Kld., u Znojma. Jsk. — D., jm. psí.
Škd.

Dolákati koho kam, vollends hinlocken.
Dch.

Dolaman, u, m., vz Doloman.

Dolámati, vz Dolomiti.

Dolánek, nku, m. = dolina, důl. Dolán-
kem jíti. U Netol. Vck.

Dolánky, dle Dolany, samota u Jilem-
nice ; Dolanek, samoty u Držkova a u Veltrus,
vsi u Terezína, u Mladé Boleslavě, u Mnich.
Hradiště, u Turnova; Dolanken, ves u Te-
plice ; Dollanken. ves u Čes. Dubu; Dollanka,
ves u Zlutic; Woditz o. Dolanek, samota
u Ml. Boleslavě. PL. Cf. Arch. I. 499., III.
324., 505., Tk. III. 85., IV. 174., V. 238.,
Blk. Kfsk. 1299., Sdl. Hr. II. 192., IV. 96.

Dolansko, a, n. = dolní čásť dědiny na
Mor. Cf. Hořansko. Brt.

Dolanský, ého, m., os. jm. 15. stol. Mus.
1884. 464. — D., nyní mlynář a starosta jičín-
ský. — D. Jan Jiří, kazatel, 1693. S. N., Jg.
H. 1. 2. v. 547., Jir. Ruk. I. 165. — D. Šim.,
1594. Vz Jir. Ruk. I. 165. — D. Ladisl.,
prof. čes. vyšš. realních škol v Karlíně. —
D. Mlýn, Dolaner Mühle, mlýn u Vys. Mýta.

Dolany, něm. Dolan, vsi u Jičína, u Ja-
roměře, u Heřm. Městce, u Rychmbnrka,
u Kolína, u Bohdanče, u Vimberka, u Vel-
trus, u Unoště; Dehlau, ves u Kadaně;
Dollein, ves u Olom., D. ol. III. 488.. S. N.
X. 167.; Dollern, ves u Chvalšin; Dollan,
vsi u Plzně a u Klatov; Dollana, ves u
Stříbra; Dolland, ves u Králík. PL. — Tk.
II. 426., III. 59., 94., 144., IV. 326., Blk.
Kfsk. 1299., Sdl. Hr. I. 253., II. 214.

Dolapati se čeho kdy, ergreifen, er-
haschen, erlangen. D-páš sa mladej ženy
pod jeseň, až opadne drobný lístek z če-
rešeň. Sš. P. 679.

Dolapiti, il, en, ení, dolapovati, vollends
ergreifen. — se čeho. Us. Tč. — koho.
Aby d-ly (varty) šuhaja. Mt. S. I. 54.

Dolaptati, zu Ende plauschen. — co:
řeč. Ostrav. Tč.

Dolar, e, m. = kdo dělá v dolech; kdo
doluje ve vinohradech. Mor. Šd.

Dolás m. Dolanech. Bž. 48., 64., 83., Mkl.
aL. 259. Vz -ás.

Dolati, vz Doliti, 2. Mtl. — se = zmužile
osud snášeti. Koll. St. 861.

Doláti = doliti, zugiessen. Slov. Bern.
— D, zu fluchen aufhören. Us.

Dolátí, n. = dolití. Slov. Bern.

Dolátý = dolitý. Slov. Bern.

Dolaziti = dolézti. Ssk. Vz Laziti. Na
Ostrav. Tč. Ač i o palici lazí, pokuta d-zi.
Hdž. Šlb. 25.

Dolce, dle Budějovice, Dolzen, ves u
Přeštic; D. Horní a Dolní, Ober-, Unter-
Dolzen, vsi u Jaroměře. PL., Blk. Kfsk.
1299.

Dolček, lečku, m. = vdoleček.

Dolčina, y, f., das Grübchen. Slov. Loos.