Předchozí (89)  Strana:90  Další (91) |
|
|||
90
|
|||
|
|||
Dole. Na Zlínsku: důle. Brt. Na Třebo-
nínsku v dole. Žaluje ji, jakož d. psáno stojí; Vyznali před námi v slova duole psaná. NB. Tč. 3., 11. Správce věcí svrchu i duole psaných. 1477. Tč. Beránek stál do- leji. Vz Hořeji. -- D = dolů. Slov. Padá dole hlavú. Glč. II. 331. Dolebediti, il, ění = lebedné (bídné)
živobytí skončiti. Ostrav. Tč. Dolec, lce, m., Doletz, samota u Sedlčan.
Doleček, čka, m., os. jm. Šd, Pdl. —
Za d-čkem = polnosti v Hošťálkové na Vsacku. Vck. Dolečkov, a, m., pole u Dobčan. Pk.
Dolečky, pl., m., něm. Doleček, ves u Čes. Dubu. Doléčování, n., die Nachkur. Us.
Doléhatel, dolehatel, e, m., der Dränger.
Dch. Doléhati nač. Nouze a bída na nás d-la.
Ler. — komu. Tak by to ještě šlo, ale zdraví mi nedoléhá (nedostačuje). U Cho- cerad. Vk. — kam. Ohlas dolehl mi k sluchu. Mkr. Doléhavý. D. práce, pressante Arbeit.
Dch , Šp. Dolehlivosť, vz Dolehlosť. Ale i sama
uznalosť jeho přimnožila Kristu pánu strastí a d-stí; Ď. strastí. Sš. J. 85. (247., 265.), II. 108. Dolehlivý, vz Dolehlý. Okusili také čásť
d-vých strastí páně; D. zvěstování. Sš. Mr. 64., 71. Vz Bezspoj (dod.). Doleje = doleji. Jakož o tom d. svědectvie
okazuje. NB. Tč. 196. Dolejšek, der Grund, die Basis. Slb. XLI.
D. svícnu. Mus. 1880. 392. — D. v log. Vz Jg. Slnosť 162. — D , mlýn u Soběslavě. Dolejší pysk, die Unterlippe, Kk. Br. 3.,
oběžnice. Sté. Zem. 167. D. návěst. Vz Jg. Slnosť 162. — D., samota u Lišova; mlýn u Ml. Vožice, u Nové Paky, u ZbRaslavic, u Blatné, u Plas, u Blovic, u Panenské Tý- níce, u Slaného, u Berouna, u Benešova v Budějov. (Parisů mlýn); Niedermühle, mlýn u Budyně; Untere-Mühle, mlýn u Řičan (Pod- mnichovský Mlýn), u Neveklova, u Pacova, u Sedlčan, Vlašimě, u Čimelic, u Jesenic, u Berouna; Untermühle, mlýn u Bechyně, u Plas; D. vinice, sam. u Smíchova. PL. Dolejška, y, f., ovčárna u Písku. — D. =
Dolní Knížeklady, něm. Knížeklad, ves u Vltavotýna. — D , y, m., os. jm. Dolejšský Mlýn, Dolejscher Mühle, mlýn
u Písku. Dolek. — D. = důlek. Slov. Solzy (slzy)
ju zaľaly, na tverdych kameňoch dolky vy- bijaly. Sb. sl. ps. II. 2. 74. — D. = les u Přerova. Pk. Dolekati koho čím, vollends schrecken.
Obzr. Doleman = doloman. Šm.
Dolen, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.
Dolena, y, m , os. jm. Tk. V. 165.
Dolenec — D., Dolenetz, dvůr u Mile-
tína. Dolének, nku, m., die Magengrube. Vz
Dolínek. Bolí mě u d-nka. V již. Mor. Šd. — D., nka, m., os. jm. Šd. |
Dolení čelisť Šv. D. v bot. unterständig.
D. pysk kalichu. Rst. 407. — D. Chaloupky, Grundhäusel, sam. u Lobosic. — D. Mlýn, mlýn u Želez. Brodu. PL. — D. Lipnice, vz Doloměsto. Dolenice, e, f. = dolní kolo v hodinách.
Vz Schd I. 69. Dolensko, a, n. = krajina vrchovatá na
východe za 1'ubl'anskou rovinou. Phld. IV. 279 Dolenský. Po věnečku nese nám tém
horenským panenkám a horenským k vůli, d-ským na zdůry. Sš. P. 769. — D., ého, m., os. jm. Doleny, dle Dolany, sam. u Hořic.
Dolepsaný, unten angeführt, unten ge-
fertigt. Pč. 36. Správce zboží d-ho. 1477. Tč. Tito d-ní kusové jsú súzeni pány úřed- níky. 16. stol. Mus. 1880. 547. Žádají na- učení na ty pře d-né NB. Tč. 162. Tato dva d-ná Zbyněk a Bartoš. Půh. I. 157. Dolepšiti, il, en, ení, dolepšovati, amelio-
riren, nachbessern. Šm. Dolerit, u, m., der Dolerit, nerost. Vz
Čedič, KP. III. 12., Krč. G. 150., 968., Schd. II. 72., S. N. Doleritový. D. ruda, der Doleritgneiss.
Sl. les. Dolet. — D., a, m., psí jm. Škd.
Dolétati, doletávati, vz Doletěti.
Doletěti. — čeho. Kámen d-těl dna pro-
pasti. Us Pdl. — kam. Létali, létali dva sokoli malí, až sa nalétali, zas dom d-li; To než na zem d-la, v drobný prach se obrátila; Pršelo, bylo tma, holubinka zmo- kla, nemohla doletět k Nanince do vokna; A ty voly měli tak dlóhý rohy, že než vrána k vráně doletěla, patero mladých vyseděla; Anděl pro ně d-tí. Sš. P. 155., 179., 325., 761., 712. — odkud. Zda z bouřlivých mračen tak zjemnělý ohlas sem doletí blíž? Kká. — kam kdy. Kámen d-tí dolů teprve za šest vteřin. Mour. Doletnouti, vz Doletěti.
Doletovati, vz Doletěti.
Dolevák, a, m., der Nachgiesser. Ssk.
Dolévek, vku, m. = dolévka. Us. Tč.
Dolévka, vz Vrška. D. vodou, die Wasser-
nachfüllung. Šp D. hrubá, die rauhe Fülle. Dolézati, vz Dolézti.
Doležal, a, m., der Faulenzer. Ssk. —
D , die Doležalermühle. mlýn u Soběslavě. — D., a, m. D. Pavel, kazatel, f 1764. Vz
S. N., Šb. Děj. ř. 2. v. 236., Jir. Ruk. I. 166., Tf. H. 1. 3. v. 41., Jg. H. 1. 2. v. 547. — D. Frant., františkán, 1656.; D. August,
kněz, 1737.—1802.; D. Em, kněz, 1846. Vz o nich v Jg. H. 1. 2. v. 548., Jir. Ruk. I. 165.-166., S. N.; D. Mik. Vz Blk. Kfsk. 1094. Doležálek, lka, m. D. Jan Em. Jg. H.
1. 2. v. 548. S. N. Doležený = doleželý. Slov. Ssk.
Doležeti. — abs. Už doleží = umře.
Us. Tkč. Dôležitosť = důležitost. Slov. Ssk., Bern.
Dôležitý = důležitý. Slov. Ssk., Bern.
Dolhorský = v nižních horách jsoucí.
Slov. Tč. Preleť, slavik, preleť za d-ské hory, ej, povedz jej, že i mňa, ej, za ňou láska mori. Sl. sp. I. 1. |
||
|
|||
Předchozí (89)  Strana:90  Další (91) |