Dole. Na Zlínsku: důle. Brt. Na Třebo-
nínsku v dole. Žaluje ji, jakož d. psáno
stojí; Vyznali před námi v slova duole
psaná. NB. Tč. 3., 11. Správce věcí svrchu
i duole psaných. 1477. Tč. Beránek stál do-
leji. Vz Hořeji. -- D = dolů. Slov. Padá
dole hlavú. Glč. II. 331.

Dolebediti, il, ění = lebedné (bídné)
živobytí skončiti. Ostrav. Tč.

Dolec, lce, m., Doletz, samota u Sedlčan.

Doleček, čka, m., os. jm. Šd, Pdl. —
Za d-čkem = polnosti v Hošťálkové na Vsacku.
Vck.

Dolečkov, a, m., pole u Dobčan. Pk.
Dolečky, pl., m., něm. Doleček, ves u
Čes. Dubu.

Doléčování, n., die Nachkur. Us.

Doléhatel, dolehatel, e, m., der Dränger.
Dch.

Doléhati nač. Nouze a bída na nás d-la.
Ler. — komu. Tak by to ještě šlo, ale
zdraví mi nedoléhá (nedostačuje). U Cho-
cerad. Vk. — kam. Ohlas dolehl mi k sluchu.
Mkr.

Doléhavý. D. práce, pressante Arbeit.
Dch , Šp.

Dolehlivosť, vz Dolehlosť. Ale i sama
uznalosť jeho přimnožila Kristu pánu strastí
a d-stí; Ď. strastí. Sš. J. 85. (247., 265.), II.
108.

Dolehlivý, vz Dolehlý. Okusili také čásť
d-vých strastí páně; D. zvěstování. Sš. Mr.
64., 71. Vz Bezspoj (dod.).

Doleje = doleji. Jakož o tom d. svědectvie
okazuje. NB. Tč. 196.

Dolejšek, der Grund, die Basis. Slb. XLI.
D. svícnu. Mus. 1880. 392. — D. v log. Vz
Jg. Slnosť 162. — D , mlýn u Soběslavě.

Dolejší pysk, die Unterlippe, Kk. Br. 3.,
oběžnice. Sté. Zem. 167. D. návěst. Vz Jg.
Slnosť 162. — D., samota u Lišova; mlýn
u Ml. Vožice, u Nové Paky, u ZbRaslavic,
u Blatné, u Plas, u Blovic, u Panenské Tý-
níce, u Slaného, u Berouna, u Benešova
v Budějov. (Parisů mlýn); Niedermühle, mlýn
u Budyně; Untere-Mühle, mlýn u Řičan (Pod-
mnichovský Mlýn), u Neveklova, u Pacova,
u Sedlčan, Vlašimě, u Čimelic, u Jesenic,
u Berouna; Untermühle, mlýn u Bechyně,
u Plas; D. vinice, sam. u Smíchova. PL.

Dolejška, y, f., ovčárna u Písku. — D. =
Dolní Knížeklady, něm. Knížeklad, ves u
Vltavotýna. — D , y, m., os. jm.

Dolejšský Mlýn, Dolejscher Mühle, mlýn
u Písku.

Dolek. — D. = důlek. Slov. Solzy (slzy)
ju zaľaly, na tverdych kameňoch dolky vy-
bijaly. Sb. sl. ps. II. 2. 74. — D. = les
u Přerova. Pk.

Dolekati koho čím, vollends schrecken.
Obzr.

Doleman = doloman. Šm.

Dolen, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

Dolena, y, m , os. jm. Tk. V. 165.

Dolenec — D., Dolenetz, dvůr u Mile-
tína.

Dolének, nku, m., die Magengrube. Vz
Dolínek. Bolí mě u d-nka. V již. Mor. Šd.
— D., nka, m., os. jm. Šd.

Dolení čelisť Šv. D. v bot. unterständig.
D. pysk kalichu. Rst. 407. — D. Chaloupky,
Grundhäusel, sam. u Lobosic. — D. Mlýn,
mlýn u Želez. Brodu. PL. — D. Lipnice,
vz Doloměsto.

Dolenice, e, f. = dolní kolo v hodinách.
Vz Schd I. 69.

Dolensko, a, n. = krajina vrchovatá na
východe za 1'ubl'anskou rovinou. Phld. IV.
279

Dolenský. Po věnečku nese nám tém
horenským panenkám a horenským k vůli,
d-ským na zdůry. Sš. P. 769. — D., ého,
m., os. jm.

Doleny, dle Dolany, sam. u Hořic.

Dolepsaný, unten angeführt, unten ge-
fertigt. Pč. 36. Správce zboží d-ho. 1477.
Tč. Tito d-ní kusové jsú súzeni pány úřed-
níky. 16. stol. Mus. 1880. 547. Žádají na-
učení na ty pře d-né NB. Tč. 162. Tato
dva d-ná Zbyněk a Bartoš. Půh. I. 157.

Dolepšiti, il, en, ení, dolepšovati, amelio-
riren, nachbessern. Šm.

Dolerit, u, m., der Dolerit, nerost. Vz
Čedič, KP. III. 12., Krč. G. 150., 968., Schd.
II. 72., S. N.

Doleritový. D. ruda, der Doleritgneiss.
Sl. les.

Dolet. — D., a, m., psí jm. Škd.

Dolétati, doletávati, vz Doletěti.

Doletěti. — čeho. Kámen d-těl dna pro-
pasti. Us Pdl. — kam. Létali, létali dva
sokoli malí, až sa nalétali, zas dom d-li;
To než na zem d-la, v drobný prach se
obrátila; Pršelo, bylo tma, holubinka zmo-
kla, nemohla doletět k Nanince do vokna;
A ty voly měli tak dlóhý rohy, že než vrána
k vráně doletěla, patero mladých vyseděla;
Anděl pro ně d-tí. Sš. P. 155., 179., 325.,
761., 712. — odkud. Zda z bouřlivých
mračen tak zjemnělý ohlas sem doletí blíž?
Kká. — kam kdy. Kámen d-tí dolů teprve
za šest vteřin. Mour.

Doletnouti, vz Doletěti.

Doletovati, vz Doletěti.

Dolevák, a, m., der Nachgiesser. Ssk.

Dolévek, vku, m. = dolévka. Us. Tč.

Dolévka, vz Vrška. D. vodou, die Wasser-
nachfüllung. Šp D. hrubá, die rauhe Fülle.

Dolézati, vz Dolézti.

Doležal, a, m., der Faulenzer. Ssk. —
D , die Doležalermühle. mlýn u Soběslavě.

— D., a, m. D. Pavel, kazatel, f 1764. Vz
S. N., Šb. Děj. ř. 2. v. 236., Jir. Ruk. I.
166., Tf. H. 1. 3. v. 41., Jg. H. 1. 2. v. 547.

— D. Frant., františkán, 1656.; D. August,
kněz, 1737.—1802.; D. Em, kněz, 1846. Vz
o nich v Jg. H. 1. 2. v. 548., Jir. Ruk. I.
165.-166., S. N.; D. Mik. Vz Blk. Kfsk. 1094.

Doležálek, lka, m. D. Jan Em. Jg. H.
1. 2. v. 548. S. N.

Doležený = doleželý. Slov. Ssk.

Doležeti. — abs. Už doleží = umře.
Us. Tkč.

Dôležitosť = důležitost. Slov. Ssk., Bern.

Dôležitý = důležitý. Slov. Ssk., Bern.

Dolhorský = v nižních horách jsoucí.
Slov. Tč. Preleť, slavik, preleť za d-ské
hory, ej, povedz jej, že i mňa, ej, za ňou
láska mori. Sl. sp. I. 1.