Dolkovatý, talkenartig. Us. Vz Dolek.
— D. = důlkovatý, grubig, blatternarbig.
Slov. Bern.

Dolman = uherský kabátec. Kos. I. 265.,
Hdk. C. 377.. Koll. J. 352. Vz Dolmanika,
Doloman, Mkl. Etym. 47.

Dolmanika, y, f = kožíšek šňůrovaný,
premovaný, dolman. Němc. VII 275.

Dolmen, u, m. = stolový kámen. KP. I.
99.. Stč. Zem. 737.

Dôlňa. é, f. = šachta. Slov. Hdž. Čít 209.

Dolňačka, y, f., die Niederländerin. Bern.

Dolňan, dolničan, a, m. = obyvatel dol-
nieho konca osady. Slov. Rr. Šb. — D.,
os. jm. Šd.

Dolňanský. D. či tolňanská stolica
v Uhřích.

Dolněmčí, n., Dolniemtsch. také Dolní
Němci. Unter-Niemtsehi, ves u Uher. Ostravy.

Dolní, vz Dolejší. D. plocha kruhová,
die untere Kreisfläche, třemen, der untere
Bügel bei der Brettsäge, poleno (spodní),
der Fusschnitt bei den Köhlern, trouba na
pečení, die untere Bratröhre. Sl. les. Tka
dlci pravili, že by podlé hornieho a dol-
nieho súseda odbývati chtěli. NB. Tč. 123.
Pobral mu nadbytek horní i dolní i k tomu
hotové peníze. Půh. II. 179 D. kraj, das
Unlerland, běh, der Unterlauf. Posp. — D.
Dědina, Niederd^rf Wigstadrl, ves u Vít-
kova ve Slez. D Dvůr, Unterhof. osada
u Něm. Brodu, dvůr u Uhlíř. Janovic. D
Ves, Niederdorf = D. Dědina. D. Hutě,
Unter-Glashütten, ves u Pelhřimova. D.
Luzy. mlýn u Uher. Brodu. D. Mlýn, mlýn
u Sedlčan, n Jihlavy, u Vys. Mýta, u Rychm-
burka, u Chrastě, u Luhačovic, u Olomouce,
u Hranice; Untere Mühle, mlýn u Kostelce
nad Orl., u Kouřimě, u Ledče, u Českého
Brodu, u Písku, u Zdib u Slaného, u Ta-
chlovic, u Brtnice, u Jihlavy, u Votic, u Jan-
kova; Untermühle, mlýn u Pelhřimova,
u Sudoměřic, u Chotěboře, u Něm. Brodu,
u Kamene, u Uhlíř. Janovic, u Brna, u Telče,
u Jihlavy. D. Pila. něm. Pečina, mlýn u Na-
savrk. Ď. Valcha, Untere Tuchwalke, valcha
u Bystřice v Brněnsku. PL. D. Ďakovice.
Půh. II. 244. D. Knížeklady = Dolejška, ves
u Vltavotýna. Tam představenému kráva
lumero slízla. Vz Sbtk. Krat. h. 52. D.
Město, vz Doloměsto.

Dolniak, a, m., der Thalbewohner. Vz
Znivečiti. — D. = obyvatel již. Uher. Slov.

Dolniaky, pl., m., das Unterland. Slov.
Ssk.

Dolnice, Töltz, místní jm. u Mnichova
v Bavor. Šb. Děj. ř. I. 45. — D., les u Krum-
sína na Mor. D. ol. VIII. 324., X. 765.

Dolnický, ého, m., sam. u Milevska.

Dolničan, a, m. = dolňan. Koll. Zp. I.
99., II. 507., Rr. Sb., Ssk.

Dolníček, čku, m. = dolní stezka. Ne-
budem (chodievať) horníčkom (horem), bu-
dem ja d-čkom (dolem). Sl. ps. 286. — D.,
čka, m., os. jm. Šd.

Dolničí = dolní. Na d-čím konci. Mor.
Sd.

Dolník, u, m. = fortna, ulička mezi za-
hrádkovými ploty; z předu je uzavřená
bránkou. V Podluží. Brt. L. N. II. 10.

Dolno-, Unter-.

Dolnoděrec, rce, m., ceanothus, die
Seekelblurae. Šm.

Dolnoindský, unterindisch. D. krajiny.
Lpř. Děj. V. 17.

Dolnolužický, aus der Niederlausitz. Rk.

Dolnoplazy, dle Dolany, Dolnoplas, ves
u Neveklova. PL.

Dolnorakousko, a, n. = Dolní Rakousy.
Mus. 1880. 391.

Dolnosilurský. D. fauna. Stč. Zem. 692.

Dolnozemec. Koll. Zp. II. 141.

Dolnozemi, n., das Niederland. Ssk.

Dolnozemka, y, f. = dolňačka.

Dolnozemský, im Thal üblich. Nechce
v horách bývať, má kroj d. Koll. Zp. II.
138. (IV 189.).

Dolom, u, m., endlicher Bruch, Ssk. —
D. = dolem. Slov. Ssk.

Doloman. Také na Val. Vck. Máme
drába, máme v černým d-ně. Sš. P. 512.
Och, céruško moja, jaké ti šaty dám, jestli
fáťalové alebo doloman? Sl. sp. 157. Stracil
pan d-man, paní sukeň z dríka; V bystry-
ckej bráně visiá d-máne, vyber sebe šuhaj,
kerý ti pristane. Koll. Zp. II. 121., I. 365.
Vz Dolman.

Dolmáník, u, m. = dolomon. Uliahol sa
včera pánek, mal kurtavý d. Koll. Zp. II.
118.

Dolomcovati, vollends zerrütteln. Ssk.

Dolomčiti, il, en, ení, ganz zerbröckeln.
Ssk.

Doloměsto, a, n. = Dolní Město, Do-
lení Lipnice, ves v Čáslavsku. Vz Blk.
Kfsk. 698., 700.

Dolomit, u, m., der Dolomit, nerost. Vz
Dolomec. Nz. Vz KP. III. 24 , Bř. N. 135.,
141., 255, Šfk. 198, Poč. 266., S. N., Sehd.
I. 386., II. 39., Krč. G. 265., 628. D. reiflin-
ský, chočský. Krč. 628., 808.

Dolomiti se odkud kam. Zloději ze
zahrady do komory se dolámali, brachen
ein. Us.

Dolomitový, Dolomit-. D. slín, -mergel,
m., hromada, -halde, f., vápenec, -kalk, m.
öl. les.

Dolpi-us, a, m., dolopius, brouk. D. le-
movaný, d. marginatus. Kk. Br. 919.

Doloplazy, dle Dolany, Dolloplass, ves
u Olomouce; D. na Hané, Dolloplass an
der Hanna, ves u Víškova. — D., dvůr
v Táborsku. Vz Blk. Kfsk. 151.

Dolov, u, m., der Jagdschluss. Ssk. —
D, a, m., nyní Dílov, ves na Mor. D. ol.
VI. 642.

Dolóv. A s tiem šli jsú doluov. NB. Tč.
240 Vz Dolů.

Dolovací, Förder-. D. stroj. Šim. 122.

Dolování, vz Prm. V. č. 2, 3. str. 20.,
KP. III. 71., Hř. 14. Drahocenné rudy a
krásné krystally jsou podnes předmětem
vydatného d. Jir. Obrz. 107.

Dolovaný. K fojtovi je cesta d-ná, sedí
tam má milá uplakaná. Sš. P. 264.

Dolovatěť, grubig, pockennarbig ma-
chen. Ssk.

Dolovati nač: na uhlí. Kos. 01. I. 110.

Dolovatiti, grubig, pockennarbig ma-
chen. Ssk.



	92

	Dolkovatý, talkenartig. Us. Vz Dolek. — D. = důlkovatý, grubig, blatternarbig. Slov. Bern. Dolman = uherský kabátec. Kos. I. 265., Hdk. C. 377.. Koll. J. 352. Vz Dolmanika, Doloman, Mkl. Etym. 47. Dolmanika, y, f = kožíšek šňůrovaný, premovaný, dolman. Němc. VII 275. Dolmen, u, m. = stolový kámen. KP. I. 99.. Stč. Zem. 737. Dôlňa. é, f. = šachta. Slov. Hdž. Čít 209. Dolňačka, y, f., die Niederländerin. Bern. Dolňan, dolničan, a, m. = obyvatel dol- nieho konca osady. Slov. Rr. Šb. — D., os. jm. Šd. Dolňanský. D. či tolňanská stolica v Uhřích. Dolněmčí, n., Dolniemtsch. také Dolní Němci. Unter-Niemtsehi, ves u Uher. Ostravy. Dolní, vz Dolejší. D. plocha kruhová, die untere Kreisfläche, třemen, der untere Bügel bei der Brettsäge, poleno (spodní), der Fusschnitt bei den Köhlern, trouba na pečení, die untere Bratröhre. Sl. les. Tka dlci pravili, že by podlé hornieho a dol- nieho súseda odbývati chtěli. NB. Tč. 123. Pobral mu nadbytek horní i dolní i k tomu hotové peníze. Půh. II. 179 D. kraj, das Unlerland, běh, der Unterlauf. Posp. — D. Dědina, Niederd^rf Wigstadrl, ves u Vít- kova ve Slez. D Dvůr, Unterhof. osada u Něm. Brodu, dvůr u Uhlíř. Janovic. D Ves, Niederdorf = D. Dědina. D. Hutě, Unter-Glashütten, ves u Pelhřimova. D. Luzy. mlýn u Uher. Brodu. D. Mlýn, mlýn u Sedlčan, n Jihlavy, u Vys. Mýta, u Rychm- burka, u Chrastě, u Luhačovic, u Olomouce, u Hranice; Untere Mühle, mlýn u Kostelce nad Orl., u Kouřimě, u Ledče, u Českého Brodu, u Písku, u Zdib u Slaného, u Ta- chlovic, u Brtnice, u Jihlavy, u Votic, u Jan- kova; Untermühle, mlýn u Pelhřimova, u Sudoměřic, u Chotěboře, u Něm. Brodu, u Kamene, u Uhlíř. Janovic, u Brna, u Telče, u Jihlavy. D. Pila. něm. Pečina, mlýn u Na- savrk. Ď. Valcha, Untere Tuchwalke, valcha u Bystřice v Brněnsku. PL. D. Ďakovice. Půh. II. 244. D. Knížeklady = Dolejška, ves u Vltavotýna. Tam představenému kráva lumero slízla. Vz Sbtk. Krat. h. 52. D. Město, vz Doloměsto. Dolniak, a, m., der Thalbewohner. Vz Znivečiti. — D. = obyvatel již. Uher. Slov. Dolniaky, pl., m., das Unterland. Slov. Ssk. Dolnice, Töltz, místní jm. u Mnichova v Bavor. Šb. Děj. ř. I. 45. — D., les u Krum- sína na Mor. D. ol. VIII. 324., X. 765. Dolnický, ého, m., sam. u Milevska. Dolničan, a, m. = dolňan. Koll. Zp. I. 99., II. 507., Rr. Sb., Ssk. Dolníček, čku, m. = dolní stezka. Ne- budem (chodievať) horníčkom (horem), bu- dem ja d-čkom (dolem). Sl. ps. 286. — D., čka, m., os. jm. Šd. Dolničí = dolní. Na d-čím konci. Mor. Sd. Dolník, u, m. = fortna, ulička mezi za- hrádkovými ploty; z předu je uzavřená bránkou. V Podluží. Brt. L. N. II. 10.	Dolno-, Unter-. Dolnoděrec, rce, m., ceanothus, die Seekelblurae. Šm. Dolnoindský, unterindisch. D. krajiny. Lpř. Děj. V. 17. Dolnolužický, aus der Niederlausitz. Rk. Dolnoplazy, dle Dolany, Dolnoplas, ves u Neveklova. PL. Dolnorakousko, a, n. = Dolní Rakousy. Mus. 1880. 391. Dolnosilurský. D. fauna. Stč. Zem. 692. Dolnozemec. Koll. Zp. II. 141. Dolnozemi, n., das Niederland. Ssk. Dolnozemka, y, f. = dolňačka. Dolnozemský, im Thal üblich. Nechce v horách bývať, má kroj d. Koll. Zp. II. 138. (IV 189.). Dolom, u, m., endlicher Bruch, Ssk. — D. = dolem. Slov. Ssk. Doloman. Také na Val. Vck. Máme drába, máme v černým d-ně. Sš. P. 512. Och, céruško moja, jaké ti šaty dám, jestli fáťalové alebo doloman? Sl. sp. 157. Stracil pan d-man, paní sukeň z dríka; V bystry- ckej bráně visiá d-máne, vyber sebe šuhaj, kerý ti pristane. Koll. Zp. II. 121., I. 365. Vz Dolman. Dolmáník, u, m. = dolomon. Uliahol sa včera pánek, mal kurtavý d. Koll. Zp. II. 118. Dolomcovati, vollends zerrütteln. Ssk. Dolomčiti, il, en, ení, ganz zerbröckeln. Ssk. Doloměsto, a, n. = Dolní Město, Do- lení Lipnice, ves v Čáslavsku. Vz Blk. Kfsk. 698., 700. Dolomit, u, m., der Dolomit, nerost. Vz Dolomec. Nz. Vz KP. III. 24 , Bř. N. 135., 141., 255, Šfk. 198, Poč. 266., S. N., Sehd. I. 386., II. 39., Krč. G. 265., 628. D. reiflin- ský, chočský. Krč. 628., 808. Dolomiti se odkud kam. Zloději ze zahrady do komory se dolámali, brachen ein. Us. Dolomitový, Dolomit-. D. slín, -mergel, m., hromada, -halde, f., vápenec, -kalk, m. öl. les. Dolpi-us, a, m., dolopius, brouk. D. le- movaný, d. marginatus. Kk. Br. 919. Doloplazy, dle Dolany, Dolloplass, ves u Olomouce; D. na Hané, Dolloplass an der Hanna, ves u Víškova. — D., dvůr v Táborsku. Vz Blk. Kfsk. 151. Dolov, u, m., der Jagdschluss. Ssk. — D, a, m., nyní Dílov, ves na Mor. D. ol. VI. 642. Dolóv. A s tiem šli jsú doluov. NB. Tč. 240 Vz Dolů. Dolovací, Förder-. D. stroj. Šim. 122. Dolování, vz Prm. V. č. 2, 3. str. 20., KP. III. 71., Hř. 14. Drahocenné rudy a krásné krystally jsou podnes předmětem vydatného d. Jir. Obrz. 107. Dolovaný. K fojtovi je cesta d-ná, sedí tam má milá uplakaná. Sš. P. 264. Dolovatěť, grubig, pockennarbig ma- chen. Ssk. Dolovati nač: na uhlí. Kos. 01. I. 110. Dolovatiti, grubig, pockennarbig ma- chen. Ssk.