Domař, e, m. = vlastník domu. Kos., Rk.

Domarád, a, m. = domased. Ssk., Šm.

Domarádnie, n., das Heimweh. Slov. Ssk.

Domarádný = domased Slov. Ssk.

Domarastiti, il, stěn, ění = domazati,
dokaziti, zbíti. Val. Brt. D. 229. U Brušperka.
Mtl. U Olom. Sd.

Domarat, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

Domáriť = domárem býť, b vonkajším
svetom nemať činenia. Slov. Zátur.

Domarodák, a, m., der Eingeborene. Šm.,
Loos.

Domarodka, y, f. = domorodka, tuzemka,
die Eingeborene. Hdž. Vět. 71.

Domarodý, vz Domarodný.

Domasa, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

Domaseda, y, m. = domased.

Domaselice, dle Budějovice, Domaslice,
ves u Přerova. D. ol. I. 96.

Domoslav, a, m., os. jm. D. ol. III. 282.,
Tk. I. 93., 344., Pal. Rdh. I. 119., Arch. III.
507. — D., ě, f., Böhmisch-Domaschlag, ves
u Veseřic. PL., Blk. Kfsk. 1465.

Domaslava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I.
120.

Domaslavice, dle Budějovice, Domoslo-
witz, ves u Hořic; Domaslowitz, ves u Čes.
Dubu; D. Dolní, Nieder-Domaslowitz, D.
Horní, Ober-D , vsi u Těšína.

Domaslavičky, pl., f., Deutsch-Toma-
schlag, ves u Plané. Blk. Kfsk. 1299.

Domaš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

Domašice, dle Budějovice, Domaschitz,
ves u Úšté. Vz Blk. Kfsk. 17., 781.

Domašín, a, m., Domaschin, městečko
u Vlašimě. Arch. I. 531. Domašínské u Vla-
šimě škádlívají slovem: Čimčarara. Vz Sbtk.
Krat. h. 29. — D., vsi u Dobrušky, u Ry-
chnova, u Telče a u Žlutic. PL. — Vz Blk.
Kfsk. 1299., Tk. V. 189., VI. 149., S. N.,
Sdl. Hr. I. 146., II. 276 - Z D-na Jan 1429.
Vz Jir. Ruk. I. 167. Z Dna Vavř. Tk. V.
185.

Domašínský, ého, m., os. jm. Mus. 1880.
372, Sdl. Hr. I. 231.

Domašný = domácí. D. vojna. Slov. N.
Hlsk. II. 106.

Domašov, a, m., Domaschov, ves v Brněn-
sku; Domeschau, ves u Šternberka na Mor.
PL.

Domatať = dohmatati, aufhören zu grei-
fen, erfühlen. Slov. Bern.

Domatlati co = domačkati. Vz Matlati.

Domažel, žla, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
119.

Domaželice, dle Budějovice, Domaželitz,
ves u Bystrice nad Hostýnem. D. ol. IV.
676.

Domažlan, a, m., ein Bewohner von Taus.

Domažlice. Dal. 76, 110, Pal. Děj. I. 2.
249. Vz S. N., Tk. I. 604., II. 534., III. 600.,
IV. 724., V. 141., 150., VI. 347., VII. 410.,
Tf. Odp. 386., Sbn. 589., 637., Blk. Kfsk.
1299., Sdl. Hr. IV. 36., Tk. Ž 220. Z D-žlic
Zigmund 1414. Jir. Ruk. I. 167. Vz Doma-
žlický.

Domažlický, Taus-. O třech d-ckých
králích. Vz Sbtk. Krat h. 30. Kterak jezdí
d-čtí tkalunkáři? a jak rozbili D-číí hodiny
myslíce, že jest to had? Vz Ib. 29. -- D.,

ého, m., os. jm. Tk. IV. 170., Blk. Kfsk.
1035., Tk. V. 238.

Domažličky, pl., f., Domažlitzl, ves u
Klatov. Blk. Kfsk. 1105.

Domažlík, a, m., ein Bewohner von Taus.

Dombrava, y, f. = doubrava. Slez. Brt.
P. 144. — D., Dombrau, ves u Fryštatu.

Domčin Ježek. Tk. V. 60., 63.

Domčky, míst. jm. Tk. III. 86.

Domec, mce, m. = domek Pod zámkom
stojí malý d. Klčk. Zb. III. 3. Povec-že mi,
moja milá, povec, či je to tam pod lipkami
d.? Sl. ps. 330. -- D., os. jm. Pal. Rdh. I.
119.

Domeček, vz Domček. Kupím ja ci, mila,
d. za ten tvůj zeleny věneček. Sš. P. 387.

Doměďovací, garmachend D. pánev. Šm.

Doměďovač, e, m., der Garmacher. Šm.

Doměďovačný, Gar-. D. trusky, die Gar-
scl.lacken, zkouška. Šm.

Domek, mku, m. D. vážný, Us., stráž-
nický, Wächterhaus, z karet, Karten-. Us.
— D., mka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.
D. Václ. 1521. Jir. Ruk. I. 167. — D., my-
slivna u Planan.

Doměknouti, völlig weich werden.

Domělý, šp. m.: domnělý.

Domeník, a, m. = svatebník. Na Sloven.
je pri svatbách zvyk, že svatovia (svateb-
níci) nevestini vyberú sa húfne a s hudbou
na návštevu do domu, kam mladá nevesta
odvezena bola. Na čele majú najstaršieho
svata, družbu i rodičov nevestiných. V dome
ženicha očekáva jich mladý pár stojací u
dvier komory, v ktorej rúcho nevestino slo-
ženo je. Vedľa mladého páru postaví sa
družba s tanierom v ruke. Rodičia po-
bozkajú sa s mladými, blahoželajú jim a
složia prví pre mladuchu dar na ten tanier.
Za nimi všetci dávajú dary čiže skládajú
poklad pre mladuchu. Toto volajú idením
na dom a tak i svatoch týchto volajú do-
mäníkmi čiže domeníkmi. Duš. (Phld. III.
464.). Prídu naši, prídu vaši, pôjdeme my
ku sobáši: bieli orli svadobníci a sokoli do-
meníci. Už sa rojí sbor nebeský svadobníkov,
domeníkov. Lipa II. 275., 277., Btt. Sp 39.
Hej mamko, mamičko, čože nám po víne!
Keď je tvoj mladý zať tam kdesi v Budíne.
Jakže ti tu prídu domeníci na dom? Komu
dají poklad? nevesty nemáš v ňom? Phld.
III. 464.

Domerať = doměřovati. Slov. Ssk., Bern.

Doměrek, rku, m. = doměr. U Strunko-
vic. Rjšk. V hospodě potřebují sklepníci
spodní pivo na d. (dolévek). Ostrav. Tč.

Doměření, n. = domérek.

Doměřívati, vz Doměřiti.

Doměrný tvar. Jd. Geom. IV. 18.

Doměřovati, vz Doměřiti.

Domestikace, e, f., z lat. D. zvířat,
rostlin (chování a pěstování jich člověkem
doma). Osv. VI. 547.

Domestikovati = doma chovati, pěstovati.
Vz předcházející. Osv. VI. 552.

Dometati, vz Domésti.

Domětek, tku, m. = dodatek, doměrek.
Ještě d-tkem, dodatkem dokládáme. Sš. II.
20.