Domlýnie, n., das Mahlgetreide. Slov.
Ssk.

Domnělivosť, i, f. = domýšlivost, der
Dünkel. Dch.

Domnělivý, dünkelhaft. Us. Dch. U Uher.
Hrad. Tč.

Domnělosť = domýšlivost. Taková d. nic
neliší se od pýchy. Sš. II. 66.

Domnělý. D. počasí (jaké asi bude), Dch.,
náboženství, Sněm. 1651. p. 5, přítel. Mus.
1880. 226. D. cit poctivosti. Koll. IV. 131.

Domnění = mínění. V MV. nepravá glossa.
Pa. Příliš vysoké d., které Němci sami
o sobě mají. Koll. III. 260. Poněvadž Černá
V. tu řeč z d. řekla a nežalovala na svě-
domie. NB. Tč. 86. Jedno jest o vás d. BO.
Lakomství, pýcha . . . činí lidem d., že on
není otec najsvětější. Hus I. 404. Pára měchur
naplňuje, blázna d. Slov. Tč. Udržuj o sobě
dobré u ludí d., neboť nad to na světě nic
lepšího není. Tč., Glč. I. 52. Smělost' neb d.
řídka plný důvod činí. CJB. 417. Dějeť pak
se důvod mnohými obyčeji: svědky, zápisy,
přísahou a d-ním nadčitým t. j. smělostí
násilní. CJB. 403. Maje do ní zlé d. Pass.
mus. 433. — D. = podezřeni. Zlé důmnění
v pekle hoří. Us. Msk. Mají mne v d. Let
309. Hejtmané Mansfeldovi vzali ho v d. to,
že by on mohl to přivésti k tomu, aby sám
těch peněz dostal. Skl. V. 60. Buď. co chceš,
ale jáť bez d. nejsem. Hus I. 277. Zlé d.
o někom míti; Kdež jest zlé d., tu nemóž
býti plná milosť. Št. Kn. š. 154, 64. A tohpť
sobě lidé mnoho d. do tebe berú. Hol. z Št.

Domněnka. D. kosmogonická. Stč. Zem.
271. To připouští d-ku, že . . . Té d-ce ne-
dal místa. Us. Dch. D-ku pronésti. Šf. Strž.
631. K d-ce něčí se přidati. Mour. D. prázdná.
Vz Jg. Slnosť. 38. D. právní. Vz S. N.

Domněnlivosť, i, f. Šml. I. 109.

Domněný = domnělý. Chč. P. 51. a.

Domněti. — se čeho. Domnívá-li se kterej
obtížnosti od jiného řemesla, o to má k nám
útočiště. NB. Tč. 267. Nyní se všudy do-
mnívají války. Bart. 334. Zlého se domněl.
Paas. I. 191. — (se) nač. Domniž se na
to, milý synu. Smil. Na těť se žádný ne-
domní. Pč 46. Řídkýť (málo kdo) se naň
toho domní. Hr. rk. 399. Na mě sě domníš.
Jid. Že se toho na ně domnievají. Chč. P.
198. — jak. Právem se domníval, že . . . Us.
— se do koho. Také toho nesmlčím, což
sě do jeho vzrostu domním. Hr. ruk. 63.
Někdy mysl má hojnú někdo, domnievaje
velikých věcí do sebe. Chč. P. 192. — čím.
Bude domněn múdrým. BO. — že. A já,
domnívajíc se, že na mne volá, stojím. NB.
Tč. 117. Má úmysl snad mluviti o furman-
ském voze, ty sa domníváš, že mluví o chlpatej
koze. Glč. II. 173. — aby. Domnievše sě,
by ven diabel všiedl. Pass. XIV.

Domnička, y, f. = domkářka. Slov. Bern.

Domník, a, m. = domkář. Slov. Ssk.

Domnitelnosť, i, f. = domnělivosť. Slov.
Bern.

Domnívačka, y, f., die Vermutherin. Slov.

Domnívačnosť, i, f. = domnělivosť. Slov,
Bern,

Domnívačný = domněvačný. Rk.

Domnívavosť, i, f, der Dünkel; Arg-
wohn. Vch. Ar. II. 38.

Domnívavý. Dk. P. 530, Sá. Kř. 107.

Domnožiti, domnožovati, aufhören zu
mehren. Bern.

Domobrana, y, f. = všeobecná zemská
hotovost, ze srb., der Landsturm. D. jest
doplňující částí branné moci. Ku d-ně po-
vinni jsou všichni zbraně schopni občané
státní, kteří nepatří ani k c. k. vojsku, ná-
mořnictvu nebo k doplňovací záloze, ani
k c. k. zemské obraně od dokončení 19. až
do ukončení 42. roku. První výzva d-ny
od 19.—37. roku inkl., druhá výzva od
38.-42 r. inkl.

Domobranec, nce, m , der Landstüriner.
Us. Seznam d-ců.

Domobranecký, Landstüriner-. D. se-
znam, služba, povinnosť.

Domobranný, Landsturm-. D. hotovosť,
zákon. Tč.

Domobranský, Landsturm-. D. zákon,
řízení, mužstvo. Us. Šd. Slova toho užíváno
na Slov. již před 50 léty. Tč.

Domočený; -en, a, o, völlig erweicht.
D. ječmen. KP. V. 239.

Domodliti se čeho: fary. Osv. 1880.

Domokati, vollends nass werden. Bern.

Domomil, a, m. = kdo rád doma sedí,
der Zimmer-, Stubenhocker. U Uher. Hrad.
Tč. Byl ticháček a d. Koll. IV. 211.

Domonosič, e, m., (/.«.oeo-s-o?. Lpř.

Domoprava, y, f. = domospráví. Šm.

Domorád, a, m. = domorád. Slov. Ssk.

Domoradice, dle Budějovice, Domoraditz,
ves u Vys. Mýta. Arch. III. 490., Blk. Kfsk.
327.. Sdl. Hr. I. 253., II. 35.

Domoraz, a, m., ves u Sušice. Tk. I.
417., III. 89.

Domorazka, y, f., Domoratz, hospoda
a myslivna u Nového Jičína.

Domordovati, völlig morden, abplagen.
Při takové práci se člověk úplně domorduje.
Us. Tč.

Domorodnictvo, a, n. = domorodníci.
Trokan 88., 90

Domorodník, a, m., der Patriot. Trokan
86 , 87.

Domorodný, domorodý, einheimisch. D.
právo, Hdk. Č. 30., živel, Kos., bohové, J.
Lpř., král, Šmb., fasol. Osv. VI. 688. —
kde. Kaštan d. v již. Europě. Osv. VI. 678.

Domorostlý, einheimisch. D. vzdělanosť,
Kos. Ol. I. 103., náboženství. Šmb. S. I. —
kde. Kůň v Europě d. Osv. VI. 547.

Domoslav, a, m., os. jm. D. ol. V. 79.

Domoslavice = Domaslavice.

Domosprávce, e, m., der Hausverwalter.
Dch. D. kláštera. Dch.

Domospráví, n., die Oekonomie, Haus-
haltung. Sm.

Domotati co kam: přízi na motovidlo.
Us. Tč.

Domou = domů Slov. Vz Prk. ve Zprá-
vách Víd. akad. nauk sv. 83. str. 414.

Domousice, dle Budějovice, Domauschitz,

ves u Ročova.

Domousický z Harasova Fridr. BLk. Rfsk.
82., Sdl. Hr. II. 276.



	97

	Domlýnie, n., das Mahlgetreide. Slov. Ssk. Domnělivosť, i, f. = domýšlivost, der Dünkel. Dch. Domnělivý, dünkelhaft. Us. Dch. U Uher. Hrad. Tč. Domnělosť = domýšlivost. Taková d. nic neliší se od pýchy. Sš. II. 66. Domnělý. D. počasí (jaké asi bude), Dch., náboženství, Sněm. 1651. p. 5, přítel. Mus. 1880. 226. D. cit poctivosti. Koll. IV. 131. Domnění = mínění. V MV. nepravá glossa. Pa. Příliš vysoké d., které Němci sami o sobě mají. Koll. III. 260. Poněvadž Černá V. tu řeč z d. řekla a nežalovala na svě- domie. NB. Tč. 86. Jedno jest o vás d. BO. Lakomství, pýcha . . . činí lidem d., že on není otec najsvětější. Hus I. 404. Pára měchur naplňuje, blázna d. Slov. Tč. Udržuj o sobě dobré u ludí d., neboť nad to na světě nic lepšího není. Tč., Glč. I. 52. Smělost' neb d. řídka plný důvod činí. CJB. 417. Dějeť pak se důvod mnohými obyčeji: svědky, zápisy, přísahou a d-ním nadčitým t. j. smělostí násilní. CJB. 403. Maje do ní zlé d. Pass. mus. 433. — D. = podezřeni. Zlé důmnění v pekle hoří. Us. Msk. Mají mne v d. Let 309. Hejtmané Mansfeldovi vzali ho v d. to, že by on mohl to přivésti k tomu, aby sám těch peněz dostal. Skl. V. 60. Buď. co chceš, ale jáť bez d. nejsem. Hus I. 277. Zlé d. o někom míti; Kdež jest zlé d., tu nemóž býti plná milosť. Št. Kn. š. 154, 64. A tohpť sobě lidé mnoho d. do tebe berú. Hol. z Št. Domněnka. D. kosmogonická. Stč. Zem. 271. To připouští d-ku, že . . . Té d-ce ne- dal místa. Us. Dch. D-ku pronésti. Šf. Strž. 631. K d-ce něčí se přidati. Mour. D. prázdná. Vz Jg. Slnosť. 38. D. právní. Vz S. N. Domněnlivosť, i, f. Šml. I. 109. Domněný = domnělý. Chč. P. 51. a. Domněti. — se čeho. Domnívá-li se kterej obtížnosti od jiného řemesla, o to má k nám útočiště. NB. Tč. 267. Nyní se všudy do- mnívají války. Bart. 334. Zlého se domněl. Paas. I. 191. — (se) nač. Domniž se na to, milý synu. Smil. Na těť se žádný ne- domní. Pč 46. Řídkýť (málo kdo) se naň toho domní. Hr. rk. 399. Na mě sě domníš. Jid. Že se toho na ně domnievají. Chč. P. 198. — jak. Právem se domníval, že . . . Us. — se do koho. Také toho nesmlčím, což sě do jeho vzrostu domním. Hr. ruk. 63. Někdy mysl má hojnú někdo, domnievaje velikých věcí do sebe. Chč. P. 192. — čím. Bude domněn múdrým. BO. — že. A já, domnívajíc se, že na mne volá, stojím. NB. Tč. 117. Má úmysl snad mluviti o furman- ském voze, ty sa domníváš, že mluví o chlpatej koze. Glč. II. 173. — aby. Domnievše sě, by ven diabel všiedl. Pass. XIV. Domnička, y, f. = domkářka. Slov. Bern. Domník, a, m. = domkář. Slov. Ssk. Domnitelnosť, i, f. = domnělivosť. Slov. Bern. Domnívačka, y, f., die Vermutherin. Slov. Domnívačnosť, i, f. = domnělivosť. Slov, Bern,	Domnívačný = domněvačný. Rk. Domnívavosť, i, f, der Dünkel; Arg- wohn. Vch. Ar. II. 38. Domnívavý. Dk. P. 530, Sá. Kř. 107. Domnožiti, domnožovati, aufhören zu mehren. Bern. Domobrana, y, f. = všeobecná zemská hotovost, ze srb., der Landsturm. D. jest doplňující částí branné moci. Ku d-ně po- vinni jsou všichni zbraně schopni občané státní, kteří nepatří ani k c. k. vojsku, ná- mořnictvu nebo k doplňovací záloze, ani k c. k. zemské obraně od dokončení 19. až do ukončení 42. roku. První výzva d-ny od 19.—37. roku inkl., druhá výzva od 38.-42 r. inkl. Domobranec, nce, m , der Landstüriner. Us. Seznam d-ců. Domobranecký, Landstüriner-. D. se- znam, služba, povinnosť. Domobranný, Landsturm-. D. hotovosť, zákon. Tč. Domobranský, Landsturm-. D. zákon, řízení, mužstvo. Us. Šd. Slova toho užíváno na Slov. již před 50 léty. Tč. Domočený; -en, a, o, völlig erweicht. D. ječmen. KP. V. 239. Domodliti se čeho: fary. Osv. 1880. Domokati, vollends nass werden. Bern. Domomil, a, m. = kdo rád doma sedí, der Zimmer-, Stubenhocker. U Uher. Hrad. Tč. Byl ticháček a d. Koll. IV. 211. Domonosič, e, m., (/.«.oeo-s-o?. Lpř. Domoprava, y, f. = domospráví. Šm. Domorád, a, m. = domorád. Slov. Ssk. Domoradice, dle Budějovice, Domoraditz, ves u Vys. Mýta. Arch. III. 490., Blk. Kfsk. 327.. Sdl. Hr. I. 253., II. 35. Domoraz, a, m., ves u Sušice. Tk. I. 417., III. 89. Domorazka, y, f., Domoratz, hospoda a myslivna u Nového Jičína. Domordovati, völlig morden, abplagen. Při takové práci se člověk úplně domorduje. Us. Tč. Domorodnictvo, a, n. = domorodníci. Trokan 88., 90 Domorodník, a, m., der Patriot. Trokan 86 , 87. Domorodný, domorodý, einheimisch. D. právo, Hdk. Č. 30., živel, Kos., bohové, J. Lpř., král, Šmb., fasol. Osv. VI. 688. — kde. Kaštan d. v již. Europě. Osv. VI. 678. Domorostlý, einheimisch. D. vzdělanosť, Kos. Ol. I. 103., náboženství. Šmb. S. I. — kde. Kůň v Europě d. Osv. VI. 547. Domoslav, a, m., os. jm. D. ol. V. 79. Domoslavice = Domaslavice. Domosprávce, e, m., der Hausverwalter. Dch. D. kláštera. Dch. Domospráví, n., die Oekonomie, Haus- haltung. Sm. Domotati co kam: přízi na motovidlo. Us. Tč. Domou = domů Slov. Vz Prk. ve Zprá- vách Víd. akad. nauk sv. 83. str. 414. Domousice, dle Budějovice, Domauschitz, ves u Ročova. Domousický z Harasova Fridr. BLk. Rfsk. 82., Sdl. Hr. II. 276.