Domuračiti = dozedničiti, das Maurer-
handwerk aufgeben. Ostrav. Tč.

Domurovati = dozdíti. — co kam: stěnu
až po strop. Ostrav. Tč. — Sl. sp. 79.

Domusiti koho k čemu = donutiti.
Ostrav. Tč.

Domustav, a, m., der Baumeister. Hus
II. 421.

Domútiti = domoutiti. Bern.

Domydliti, il, en, ení, vollends einseifen.
— co: prádlo. Tč

Domykati = dotýkati. — kde čeho.
Dotýká či d-ká také tu při ,slávě' míst pro-
rockých. Sš.

Domykavosť, i, f. = dostatečnost, die
Sufficienz. Sl. lk.

Domykavý = dostatečný, sufficiens, Nz.
lk., schlussfähig.

Domýliti, aufhören zu verwirren. Bern.

Domysl, roov/uvor. Dk. Aesth. 95., 407.

1. D. = poznání pomocí přemítání, mittel-
bares o. reflektirtes Wissen. Jsúť (andělé)
rozumu jakéhos, ne po d-slu po jednou,
druhé poznávajíc, ale oni spolu ihned jakús
rozumností, co jest která věc, Rozumějí. Št.

2. D. = vyšší poznání či spekulací. Svým
rozumem po domyslu stihnouti možem. Št.
Kn. š. I d. Náš toho dochází, unsere Vernunft
begreift das. Ib. Cf. S. N. Vedlé mého d-slu.
Kos. Poznání z d-slu, apriorische Erkennt-
niss, Vernunfterkenntniss. Nz. D., vnó/.tjipn^
vědecké rozhodnutí přemítáním a přemýšle-
ním zjednané i vyslovené, ať již pravdivé
či mylné. Vch. Ar. II. 9. D. náš jest nejistý,
incertae providentiae uostrae. BN.

Domyslek, slku, m., abgeleiteter Begriff,
Ssk., die Zumuthung. Šm.

Domyslice, dle Budějovice, Domyslite,
ves u Blovic. Blk. Kfsk. 280.

Domyslitel, e, m., der Metaphysiker. Šm.

Domysliti. Což sem kde četl aneb slýchal
aneb se mohl sám d. Št. Kn. š. 1. By se
domýšlel. Alx. B. 8., 16. I domýšlévám se.
Št. Kn. š. 150. — se co odkud. Co se dále
z toho, co slyšíte, domyslíte. Št. Kn. š. —
se čeho (odkud). Nevěděli čeho se d., ač
mnozí hádali jedni tak a jiní jinak. Čr. D.
se jednotlivých slov ze smyslu věty, ze
souvislosti celé věty. Těsnop. 50. — s in-
finit. Chtě zkaziti dobrú ženu, ješto by se
nedomyslila toho k mysli připustiti. Št. Kn.
š. 65.

Domyslivý. Na Ostrav. Tč.

Domyslně, apriorisch, mutmasslich. Hlv.,
Psp. D , studiose, opatrné. BO. Z vašich
snopóv d. (naschvál) klasy vypouštejte. BO.
Vidíme, kak múdře, chytře, dómyslně lidé
stojie po věcech světských. Št. Kn. š. 144.

Domyslnost, i, f., vz Důmyslnost.

Domyslný. Hlv. D. člověk = který se
sice ve skutečnosti neobjevuje, ale jenž jest
přece jádrem každého člověka zjevného,
empirického. Dk. Aesth. 101. D. osobnosť.
Ib. 461. D. naučení. Fr. Úkoly 31. Přece
ale dvojí blud z výroku toho lidé nedo-
myslní vyvodili. Sš. Sk. 128. D. má na tom
dosti, neb z toho móž se sám domysliti. Št.
Kn. š. Člověk nedomyslný. Sv. ruk. 59. Pakli
jest kto dómyslnější. Št. Kn. š. 15. Cf. Dů-
myslný.

Domýšlivě očekávati, prätendiren. Dch.

Domýšlivec, vce, m., der Dünkelhafte,
Eingebildete. Dch., Dk.

Domýšlivý, dünkelvoll. — čeho. U Uher.
Hrad. Tč.

Domitati, vz Domésti.

Domýtiti, völlig ausreuten, ausroden. Vz
Mýtiti.

Domytví, n. (= Doňov?), míst. jm. Sdl.
Hr. IV. 341.

Donad, donad, doňadž. Donadž nevyjde
z stanu. BO. Donadž nepřijde králevstvie.
ZN. Doňadž jste živi. Št. Kn. š. 277. (37.).
Doňadž nemine nepravedlnosť. Ž. wit. 56. 2.

Donadž = dokud. Hr. ruk. M. 417., 984.
Vz Donad.

Donaj, e, f. = Dunaj. D. je hlyboka. Sš.
P. 780.

Donal, a, m , selene, ryba. Šm.

Donášectví, n., die Zuträgerei. Donasač-
stvo nie moje remeslo. Slov. Zbr. Lžd. 28.

Donášivosť, i, f., die Tragweite. D. ruč-
nice. NA. III. 105.

Donáška, y, f., die Zustellung. Platiti od
d-ky. Dch.

Donat, a, m., os. jm. Žer. Záp. I. 43.,
Jg. H. 1. 2. v. 548., Sdl. Hr. II. 58., Tk. V.
238., S. N., Jir. Ruk. I. 167., Blk. Kfsk. 1110.

Donatisté, kacíři. Vz S. N.

Doňavadž = dokud. Hr. ruk. P. 886.,
M. 417., J. 25.

Don César, gt. Dona C-ra. Dk.

Dončice, dle Budějovice, míst. jm. Tk.
I. 445.

Ďonďa = slov. Dědko. Koll. Zp. I. 397.
Príď jaro, príď, a nové oblékaj prírode rúcho!
Z nás bude zas každá sa na ďonďu, helušku
a kozku ihrávať Hol. 350. Hoja Donda hoja!
Poslala nás královna! Sl. ps. Šf. II. 31.

Dondati = dodati, docpati, doplniti. Us.
Cf. Prk. Studie o dativě. §. 4.

Dondel, e, m., ein Bund, Bündel. D. klíčů.
Šm.

Dondka, y, f. = zubatec, jarní zelí, dondia
rostl. Vz Slb. 587.

Donebetyčný, in den Himmel reichend.
D. hora. Vký.

Donědž, doňovadž, donvadž. Donědž ne-
mine liud tvój Anth. I. 3. vyd. 7. Dotavad
by mu viděnie dáno, doňavadž tělo svaté
nepochováno. LPr. Na posudku lidi má
jmenovati, doňavadž páni na právě sedí.
Půh. I.385. Má svědky jmenovati, doněvadž
právo sedí. Půh. II. 64. Doňavadž. Hr. ruk.
P. 886., M. 417., J. 25. Doněvadž. Ib. M.
622. Doňadž. Ib. M. 417., 984. Donidž. Ib.
P. 509. M. 423., 532., 980., Pl. 170., D. 834.
Doněvadž, doňavadž. M.

Donekial. eine Weile. Slov. Ssk.

Doněkud. Bitva trvala d. (einige Zeit),
když se vítězství jednak sem jednak tam
nachylovalo. V.

Dones, u, m., die Wurf-, Tragweite. Čerm.

Donesek, sku, m., der Nachtrag. Ssk.

Donesení, n., das Hintragen.

Douesený; -en, a. o, hingetragen.

Donésti. — co. Už sa všeci chlapci po-
ženili, zelené pérečka donosili. Sš. P. 588.
— co, čeho kam. Větřík donášel k nám
šumění vln. Hrt. Tento jeden marný peníz,

373*