100

ten mne do království donís (donesl). Sš,
P. 27. Donesl do pece dřeva zeleného (gt
partit.). Sš. P. 693. Potom, když se to do
fojta doneslo. NB. Tč. 104. — co komu
Donesl jí ručník nový. Sš. P. 134. — se
čeho. Čím zkomoleněji zvuky ty se donášejí
sluchu našeho. Kos. To se doneslo patrona
našeho, Pref. 464., Křesomysla, Háj. 46.,
krále, Abr., Čr., Davida. Bj. Uši byly dě-
ravé, mnoho slov, než se hlavy doneslo,
mimo ven vybíhalo. Exc. Donese se matky
božie, že její syn chodí. Sv. ruk. 73. —
kde. A ten donesen byl u něho (obžalován),
jakoby promrhával statek jeho. Sš. —koho
oč = připraviti, zbaviti. Ta ma, Bože, ta
ma, kde ma myseľ nesie, veď ma to diev-
čatko o rozum donesie, ej o rozum donesie,
alebo ho nemám. Sl. spv. I. 18., Sl. ps. 42.

Donesení, n., das Hintragen. — D.
správa. Má d., že . . . Mus. 1880. 259. —
D., die Denuntiation. Šp.

Donešinky, Donaueschingen, městečko
v Badensku. Vz S. N.

Donešvářiti, il, en, ení, donešvařovati,

völlig verunreinigen. — co, koho. Rr. Sb.

Doněvadž, vz Denědž. Hr. ruk. M. 622.

Doňho. Tvar na Val. a ve Slez. všude

užívaný. Tč. Mnozí doňho (do hrobu) útrpno

sa chystajú. Trok. 128. Jak jednú d. vkro-

jila; Kryštalové okna d. (do zámku) dávajú.

Sš. P. 435., 475.

Doniadž, doniaš, doniavadž, vz Donědž.

Donice, také na Slov. Ssk.

Donid, donidž = donědž, dokud. Dal.

D. uvozuje věty časové. Vz Brt. S. 3. v.

139. — Hr. ruk. 105., Št. Kn. š. 3., 156.

Donidž jsem; d. nezvěstuji. Ž. wit. 103.33.,

70. 18. D. mrtev nežžen. Rkk. Donidž tě

nenaučí; Donidž jest živ byl; D. jest čas;

D. jste mladi. Št. Kn. š. 15., 22., 24., 221.

Vz Denědž.

Doniekal = doněkud. Slov. Rr. Sb.

Doník, u, m. = tavola udatná, spiraea

aruncus, rostl. Vz Rstp. 485. — D., a, m.,

os. jm. Pal. Rdh. I. 119., Sdl. Hr. II. 89.

Donikati, doniknouti. — jak. Mdle d-ly

zvuky. Kos. — čeho (čím). Doniknouti

hloubky. Dk. Aesth. 635. Jako bych mohl

okem d. spodu jeho. Kos. — kam (odkud).

D. k něčemu. Dk. Aesth. 26. Z východu

k nim d. Kos. Ol. I. 256.

Donikavosť, i, f., die Eindringlichkeit.

Donikavý, eindringlich, einschneidend.

Dch.

Donikud, usquequo. Obrať se, Hospodine,
až d. Ž. wit. 89. 13.

Donín, a, m., ves u Panenské Týnice;
mě. v Míšeňsku, Dohna. Pal. Děj. I. 390. —
Vz Blk. Kfsk. 1299., Tk. III. 644., IV. 427.,
Tf. Odp. 386. Z D-na Fridrich. 1608. Jg.
H. 1. 2. v. 548., Sbn. 939., Jir. Ruk. I. 167.
Z D-na Frid., Jan atd. Vz Tk. VI. 347.,
VII. 410., Sdl. Hr. L 253., II 276., III. 269.,
Blk. Kfsk. 1299. Z D-na Alžběta. Blk. Kfsk.
154., 606. Z D-na Anna, Barbora atd. Vz Ib.
1299. — D., Tohnau, samota u Kadaně. --
D., os. jm. Žer. Záp. II. 182.

Donínský, ého, m., os. jm. Tk. IV. 17.,
56., Tk. Ž. 41.

Donititi, il, ěn, ění, vollends scheren. Šm.

Donítiti, il, cen, ení, vollends entzünden.

Donivadž = donědž, donid. To právo
státi má, d. řemesla v Rychnově súkenni-
ckého. Sdl. Rychn. 7. Přijde-li Vojtěch, d.
páni sedí, tehdy to páni chtí súditi; D. by
neplatili; D. jsme živi; D.jistiny neobdrží;
Úředníci mají to zboží tak dlúho držeti,
donižby se paní dosti nestalo od její muže.
Půh. I. 216, 269., 374., II. 1., 143.

Donka, y, f., měkkýš břichonožec. D. dal-
matska, turbo rugosus; zelená, t. olearius.
Frč. 234.

Donko, a, n., něm. Tonko, sam. u Nov.
Hradů.

Donocovati = až do noci se zdrzeti. —
kde: u své sestry. Ostrav. Tč.

Donos. — D. = dostřel ZČ. I. 118., 325.

Donositel, e, m. = donosit, donášeč. Us.
Tč.

Donosnosť střel do dálky. Osv. I. 341.

Donošač, e, m. = donášeč. Ostrav. Tč.

Donošený, völlig, vollends hingetragen.
Vz Donésti. — D. = povedený. Ten je d.
sera.

Doňov, a, m., Doniow, ves u Veselého
v Tábor. Vz Sdl. Hr. III. 135., 273., IV.
369., Blk. Kfsk. 657.

Doňovadž = donědž, donid. Dával mi
úrok, d. ona živa byla; Má rok míti, d.
právo sedí, d. páni sedí. Půh. I. 183., II.
58., 574. D. stavu svého vdovského nepro-
mění. 1439. Z d. op. D. nebude rozhřešen.
Št. Kn. š. 220.

Donovať, die Frühlingszeit zubringen.
Slov. Bern.

Dônovie, donovia, n. = čas blízký ,do
nového' chleba, doba pred žatvami. Má význam
trudných, však blízkých spomoženia časov;
značí tiež blízke úrody a hojnosť nového
chleba. Slov. Čjk. 130. Dávno ho (lid) trápi
dônovia. Čjk. 21. Dônovie, dônovie, ty si
trapná vec, kedy že zas bude chleba plná
pec? Na d. darmo repceš, keď sa rátať učiť
nechceš. Zátur.

Donovský = Václ. Žížala, spisov, atd.
Vz S. N.

Donský, donisch. Donští kozáci. Šm. Vz
S. N.

Donucenec, nce, m., der Gezwungene ;
Aufdringling. Šm.

Donucený. D. bránění. Vz S. N.

Donucovati, vz Donutiti.

Donuditi koho čím: hloupými řečmi,
satt plagen, langweilen. Us. Tč.

Doňudž = donědž. Bž. 26. D. budu; D.
nesmiluje se. Ž. wit. 145. 2., 122. 2. Cf. Mkl.
Etym. 107.

Doňuchati, vollends erschnüffeln. — co,
se čeho. Us. Tč.

Donukati, donuknouti = donutiti. Že
byste ho donukli mně zaplatiti tych 50 čer-
vených. Sl. let. III. 57. Cf. Donutkati.

Donutiti koho k čemu (čím): město
hladem ku vzdání se, Us. Pdl., někoho k po-
koji, k útěku, Lpř., k poplatnosti, ku pla-
cení. Šmb. S. II 271., 272.
Donutný, zwingend, drängend. Dch.
Donvadž = doňovadž. D. let nemá, nemá
odpovídati až do let. Půh. II. 221. Vz Donědž.