101

Donžto, šp. m.: do něhožto.

Doobírati, völlig abklauben. Nepůjdu
pryč, až všecky housenky doobirám (do-
oberu). Ostr. Té.

Doobléci, dooblékati komu co, vollends
anziehen. Hdž. Čít. 114.

Dookola, ringsherum. Vyjde na strom
na vysoký a vyzerá d. Č. Čt. II. 72. Zem
s nebom d. jasnou dúhou zavijeme. Btt. Sp.
41.

Dookrouhliti, vollends abrunden. — co
čím. Tč.

Doomŕzať. Ach tak vám ma d-zal. Slov.
Hlsk. III. 340.

Doonačiti = dotentotiti, irgendwie voll-
führen, vollenden. Oátrav. Tč.

Doopatrovati, vollends be-, versorgen.

— koho jak. To všetko bude toho, kto
ma do smrti doopatruje. Zbr. Báj. 64.

Doorati se čeho čím. Cizím volem
chleba se nedoořeš. Mudr. 133. — kam.
Jak pod javor dovorala, máti na ňu za-
volala. Sš. P. 134.

Dopáčiti. — D. = spatřiti. Slov. Němc.
VII. 29. Konečne dopáca, ako sä chomáče
dymu valily. Er. Sl. čít. 70. Obzerajú sä,
čiby dáku voliarskú kolibu nedopáčili. Ib.
70.

Dopackati = packavě dokončiti; packa-
vým krokem dojíti, hinschlampen. U Uher.
Hrad. Tč.

Dopad. Úhel d-du (dopadový), der Ein-
fallswinkel, Nz., paprsku kolmý, šikmý, Mj.,
ZČ. HL 36.; rovina, bod, kolmice dopadu.
ZČ. III. 36., 81. Krok na d. ZČ. I. 157.
Krok má velký d., der Gang hat einen
grossen Nachfall. Nz. Pouhým d-dem (ná-
hodou). Sš. Mt. 19. Jsem žádostiv, jaký
toho bude d. (konec, výsledek). Us. Rjšk.

— D. v metrice, O-éóig. Dk.
Dopadáni, n., das Einfallen. D. světla.

Us. Pdl.

Dopadati, vz Dopadnouti.

Dopadek, u krejčího der Schluss.

Dopadený; -en, a, o, bis wohin fallend;
erwischt.

Dopadlý = kdo dopadl, eingefallen. D.
paprsky. ŽČ. III. 35., Mj.

Dopadnice, e, f. = asymptota. Vz Lo-
gistika. Nz.

Dopadník. — D. = dopadné pravítko,
das Schlaglineal. Sl. les., Jdr.

Dopadnouti. Dopadá (tut.), dopádá
(praes.). Místy na Mor. Brt. D. — abs.
Váha tvoje d-dla (konec tvého šejdířství).
Tyl. I. 101. — čeho. Noc když d-dla boje.
Lpř. Sl. I. 264. Smích obnovil se, když
Rokycana dopadaje slova zvolal. Pane dok-
tore! Pal. Děj. III. 3. 92. Dopadna já jedné
píšťalky, podal jsem ji příteli svému. Kom.
L. 77. — kam. Zrychleni, jakým hmoty
k zemi dopadají. Mj. 154. Mor na vás do-
padej. Dch. Aby nulla nonia k 13. měřítku
dopadla. Mj. 7. Koule šikmo dopadá na
stěnu. ZČ. I. 260. Kaj jablíčko dopadně,
tam se mila dostane. Sš. P. 437. — kde
kdy jak. V prostoru vzduchoprázdném do-
padá papír, dřevo, železo a j. touž dobou
stejnou rychlostí k zemi. Nj. 64. Ten tam
dobře d-dá (dobře se mu vede). Us. Vk.

Tak to dopadá (vyhlíží) asi jako hůl. Us.
Boř. Úroda dopadla špatně. Us. Paprsky
kolmo dopadající; Čím strměji paprsky na
plochu dopadají. ZČ. III. 35., 36. Paprsek
dopadl v bodě o pod úhlem x. ZČ. Koule
odráží se pod týmž úhlem, pod kterým do-
padá. ZČ. I. 260. — komu. Řeč jim nedo-
padá (nesrovnává se). Ehr. 40.

Dopadnutí, n. = dopadení. Ssk.

Dopadný. D. bod (kam co dopadlo), der
Einfallspunkt. Mj., pravítko, vz Dopadník,
úhel, der Einfallswinkel (der Kugel). Čsk.
D. definice, zutreffend. Pal. Rdh. III. 255.
Na našem místě smysl prvější jest dopad-
nější a průvodnější; Výklad tento jest slovu
x«pd? dopadnější. Sš. I. 69., 74. Ukázky
na plat přibližující se slohem ku směnkám,
přece práva dopadného směnek nepoužívají.
Hš. Sl. 161.

Dopadovati, vz Dopadnouti.

Dopadový. D. rovina paprsku, ZČ., vý-
střel, der Göller, Göllschuss, Rollschuss.
S. N. XI. 378.

Dopak = kdopak. Us. Bž. 45.

Dopal. Tatínka vzal d. (dopálil se). Sml.
Míti d. na někoho (zlobiti se). U Rychn.

Dopáliti. — abs. Byl dopálen (rozloben).
Us. Dch. — koho. Brt. Jak by ho to ne-
bylo dopalovalo? Us. Pdl. — se na koho
= rozlobiti se. Sá. — koho čím. Nedo-
paluj mne takovými hloupostmi. Ostrav. Tč.

Dopalný, vollerhitzend, völlig zündend.
Dch., Šm.

Dopalovatel, e, m. = zlobitel, dožíratel.
Us. Sd.

Dopantati se = dopotáceti se. — se
kam jak. Nějak sa sňáď do kostelíčka
edem dopancu. Mor. Brt. D. 246.

Doparáditi koho, vollends ausschmük-
ken. Mtl.

Dopařiti se čeho jak: novin za tepla
(doptati se). Sá.

Dopásti = dopadnouti. Skoval se nám
do salaší, nemohli jsme ho dopásti. Sš. P.
761.

Dopatera, y, f. = dopatření, dozor. Slov.
Potrebuje ešte d-ry. Zbr. Hry. 73.

Dopátratel, e, m., der Erforscher, Zu-
standebringer. Dch.

Dopatřiti se čeho. Nelze se toho d.,
es ist nicht abzusehen. Dch. Patřil na ni,
zdaliby některé vady mohl se d. Troj. 355.
— v čem. V čem tento nedopatřil. Kos.
Ol. I. 302.

Dopažiti = zcela spažiti, vollends schnei-
den. — co: zelí. Ostrav. Tč. — D. = do
paží dostati, urvati. Přeca cosi d-žil. Na
Zlínsku. Brt. D. 207. D. se čeho = dopíditi.
Val. Brt.

Dopéci. — koho. Dopékalo ho to (mr-
zelo). Us. — co jak. Ty to pěkně dopečeš
(špatně pochodíš). Msk. — se kde. Chléb
se v peci již dopíká. Tč. — komu kam.
Slunce nám do hřbetu dopíká (dohřívá).
Us. Tč. — na koho = doléhati. Brt. D.
242.

Dopečený; -en, a, o, gargebacken. Ssk.

Dopekařiti, il, ení = pekařstvím dodě-
lati, mit der Bäckerei abwirtschaften. Us.
Ssd., Tč.



	101

	Donžto, šp. m.: do něhožto. Doobírati, völlig abklauben. Nepůjdu pryč, až všecky housenky doobirám (do- oberu). Ostr. Té. Doobléci, dooblékati komu co, vollends anziehen. Hdž. Čít. 114. Dookola, ringsherum. Vyjde na strom na vysoký a vyzerá d. Č. Čt. II. 72. Zem s nebom d. jasnou dúhou zavijeme. Btt. Sp. 41. Dookrouhliti, vollends abrunden. — co čím. Tč. Doomŕzať. Ach tak vám ma d-zal. Slov. Hlsk. III. 340. Doonačiti = dotentotiti, irgendwie voll- führen, vollenden. Oátrav. Tč. Doopatrovati, vollends be-, versorgen. — koho jak. To všetko bude toho, kto ma do smrti doopatruje. Zbr. Báj. 64. Doorati se čeho čím. Cizím volem chleba se nedoořeš. Mudr. 133. — kam. Jak pod javor dovorala, máti na ňu za- volala. Sš. P. 134. Dopáčiti. — D. = spatřiti. Slov. Němc. VII. 29. Konečne dopáca, ako sä chomáče dymu valily. Er. Sl. čít. 70. Obzerajú sä, čiby dáku voliarskú kolibu nedopáčili. Ib. 70. Dopackati = packavě dokončiti; packa- vým krokem dojíti, hinschlampen. U Uher. Hrad. Tč. Dopad. Úhel d-du (dopadový), der Ein- fallswinkel, Nz., paprsku kolmý, šikmý, Mj., ZČ. HL 36.; rovina, bod, kolmice dopadu. ZČ. III. 36., 81. Krok na d. ZČ. I. 157. Krok má velký d., der Gang hat einen grossen Nachfall. Nz. Pouhým d-dem (ná- hodou). Sš. Mt. 19. Jsem žádostiv, jaký toho bude d. (konec, výsledek). Us. Rjšk. — D. v metrice, O-éóig. Dk. Dopadáni, n., das Einfallen. D. světla. Us. Pdl. Dopadati, vz Dopadnouti. Dopadek, u krejčího der Schluss. Dopadený; -en, a, o, bis wohin fallend; erwischt. Dopadlý = kdo dopadl, eingefallen. D. paprsky. ŽČ. III. 35., Mj. Dopadnice, e, f. = asymptota. Vz Lo- gistika. Nz. Dopadník. — D. = dopadné pravítko, das Schlaglineal. Sl. les., Jdr. Dopadnouti. Dopadá (tut.), dopádá (praes.). Místy na Mor. Brt. D. — abs. Váha tvoje d-dla (konec tvého šejdířství). Tyl. I. 101. — čeho. Noc když d-dla boje. Lpř. Sl. I. 264. Smích obnovil se, když Rokycana dopadaje slova zvolal. Pane dok- tore! Pal. Děj. III. 3. 92. Dopadna já jedné píšťalky, podal jsem ji příteli svému. Kom. L. 77. — kam. Zrychleni, jakým hmoty k zemi dopadají. Mj. 154. Mor na vás do- padej. Dch. Aby nulla nonia k 13. měřítku dopadla. Mj. 7. Koule šikmo dopadá na stěnu. ZČ. I. 260. Kaj jablíčko dopadně, tam se mila dostane. Sš. P. 437. — kde kdy jak. V prostoru vzduchoprázdném do- padá papír, dřevo, železo a j. touž dobou stejnou rychlostí k zemi. Nj. 64. Ten tam dobře d-dá (dobře se mu vede). Us. Vk.	Tak to dopadá (vyhlíží) asi jako hůl. Us. Boř. Úroda dopadla špatně. Us. Paprsky kolmo dopadající; Čím strměji paprsky na plochu dopadají. ZČ. III. 35., 36. Paprsek dopadl v bodě o pod úhlem x. ZČ. Koule odráží se pod týmž úhlem, pod kterým do- padá. ZČ. I. 260. — komu. Řeč jim nedo- padá (nesrovnává se). Ehr. 40. Dopadnutí, n. = dopadení. Ssk. Dopadný. D. bod (kam co dopadlo), der Einfallspunkt. Mj., pravítko, vz Dopadník, úhel, der Einfallswinkel (der Kugel). Čsk. D. definice, zutreffend. Pal. Rdh. III. 255. Na našem místě smysl prvější jest dopad- nější a průvodnější; Výklad tento jest slovu x«pd? dopadnější. Sš. I. 69., 74. Ukázky na plat přibližující se slohem ku směnkám, přece práva dopadného směnek nepoužívají. Hš. Sl. 161. Dopadovati, vz Dopadnouti. Dopadový. D. rovina paprsku, ZČ., vý- střel, der Göller, Göllschuss, Rollschuss. S. N. XI. 378. Dopak = kdopak. Us. Bž. 45. Dopal. Tatínka vzal d. (dopálil se). Sml. Míti d. na někoho (zlobiti se). U Rychn. Dopáliti. — abs. Byl dopálen (rozloben). Us. Dch. — koho. Brt. Jak by ho to ne- bylo dopalovalo? Us. Pdl. — se na koho = rozlobiti se. Sá. — koho čím. Nedo- paluj mne takovými hloupostmi. Ostrav. Tč. Dopalný, vollerhitzend, völlig zündend. Dch., Šm. Dopalovatel, e, m. = zlobitel, dožíratel. Us. Sd. Dopantati se = dopotáceti se. — se kam jak. Nějak sa sňáď do kostelíčka edem dopancu. Mor. Brt. D. 246. Doparáditi koho, vollends ausschmük- ken. Mtl. Dopařiti se čeho jak: novin za tepla (doptati se). Sá. Dopásti = dopadnouti. Skoval se nám do salaší, nemohli jsme ho dopásti. Sš. P. 761. Dopatera, y, f. = dopatření, dozor. Slov. Potrebuje ešte d-ry. Zbr. Hry. 73. Dopátratel, e, m., der Erforscher, Zu- standebringer. Dch. Dopatřiti se čeho. Nelze se toho d., es ist nicht abzusehen. Dch. Patřil na ni, zdaliby některé vady mohl se d. Troj. 355. — v čem. V čem tento nedopatřil. Kos. Ol. I. 302. Dopažiti = zcela spažiti, vollends schnei- den. — co: zelí. Ostrav. Tč. — D. = do paží dostati, urvati. Přeca cosi d-žil. Na Zlínsku. Brt. D. 207. D. se čeho = dopíditi. Val. Brt. Dopéci. — koho. Dopékalo ho to (mr- zelo). Us. — co jak. Ty to pěkně dopečeš (špatně pochodíš). Msk. — se kde. Chléb se v peci již dopíká. Tč. — komu kam. Slunce nám do hřbetu dopíká (dohřívá). Us. Tč. — na koho = doléhati. Brt. D. 242. Dopečený; -en, a, o, gargebacken. Ssk. Dopekařiti, il, ení = pekařstvím dodě- lati, mit der Bäckerei abwirtschaften. Us. Ssd., Tč.