103

Doplnovatel, vz Doplniti.

Doplouti kam: do přístavu. Lpř. Když
ke koncu doploval, vesele si zazpíval. Sš.
P. 189. — co: život. Lpř. Sl. I. 153.

Doplovati, vz Doplouti.

Doplynouti, vz Doplouti.

Doplzati = zlobiti, dozírati, ärgern. Val.
Vck., Brt. D. 207. — na koho. Ten tady
pořád na mne doplzá. Val. Vck.

Dopočetný. D. slabika. Dk. P. 208. D.
Číslo, rational = číslo skutečné, jehož po-
měr k prosté jednušce čísly celými vyjá-
dřiti lze: 7., 5/₆ ;0*3. S. N.

Dopočísti se čeho čím. Všeho přátel-
stva ani korcem máku by se nedopočítal.

Dopočítatel, e, m., der Errechner. Šm.

Dopočuť = doslechnouti. Slov. — co,
koho. Ej veru nebudeme (rozpráväť), mohli
by nás títo pocestní d. Dbš. Sl. pov. I. 191.
Slova Petrova nedopočul dobře. Ib. III. 83.

— o čem. Môž byť, že o mojej žene dačo
dopočujem. Č. Čt. II. 480.

Dopojčiti = dopůjčiti.

Dopojiti, il, en, ení, dopojovati, vollends
tränken. Šm.
Dopokel = dopokud. Ostrav. Tč
Dopokud, so lange als, so lange nur.
Jir. Anth. II. 230. D. se to nestane, zůsta-
nete doma. Mor. Tč.

Dopola, semi-, halb-. D. čtyrchlopný plod

= do pola na 4 chlopně pukajíc. Rst. 408.
Dopoledňa = dopoledne. Ostrav. Té.
Dopoledne. S kým obcuješ d., takým

budeš odpoledne. Bž.

Dopoledni, vormittägig. D. čas. Tč., Mus.

Dopoliť = dopáliti. Ostrav. Tč.

Dopolknouti, vollends schlucken. — co:
sousto. Us. Pdl.

Dopolovic = dopola. Us.

Dopomáhání práva. Jir. Zř. zem. L. 4.,
Cor. jur. IV. 3. C. XXII., Vác. XXXI.

Dopomínati se čeho, koho. Dopomínal
se ho dosť, aby byl pilnějším; Já sem se
té knížky něco d-nal! Mor. Tč.

Dopomněť, vz Dopomínati.

Dopomoc, i, f., die Nachhilfe. Ssk.

Dopomoci čemu, komu. Smělosť síle
dopomáhá. Tč. —komu čeho (kdy čím).
D. komu čeho. Tov., Výb. I. 290. Rychtář
povinovat jest jemu práva d. NB. Tč. Dod.
31., Půh. I 386. Že by chtěli Bedřichovi
knězi Prahy d. Let. 117. Někomu králov-
ství d. V. Zjednal jsem pacholky, ať by
nám d-hli do Krumplova. Pč. 39. Tím skut-
kem d-hl jim té jednoty. Bart. Dopomoz mi
zraku mého. LPr., Výb. I. 195. Jehožto
(čehož) mně dopomáhej Boh. M., Kol. 13.
Chtíce dopomáhati té zrady Slivkoví. Bart.
257. 25. Křivdy jiným dopomáhajíce. Ib.
289. 22. D. někomu práva. Vl. zř. 44., Zř.
F. I. C. XXIV. A ta radosť věč bude tráti,
jiež nam Hospodin dopomáhej. Št. Kn. š.
28. Té radosti po biedě světa tohoto rač
nám d.; Toho tobě rač d. Bóh otec. Hus
II. 181.,III. 130. — komu k čemu: k trůnu,
Šmb., ku království. Zř. F. I. B. VI. K tomu
nám dopomáhej Bůh. Dch. K statečnosti
dopomáhá milovať čistotu. Mor. Tč. Ne-
hnevaj ta na majstra, když ťa prutom bije,

k Bohu tebe (— tobě) dopomáhá, který
věčně žije. Glč. I. 97. K dluhóm spravedli-
vým mají židóm konšelé dopomáhati. List
hrad. 1497. Tč. Ti jemu k koruně d-hali.
Bart, 265. 8. — kde (čeho, co). V nebe-
sích dopomoz lože. Sv. Mař. v. 329. Vrch-
nosť povinna bude dluh přiznalý na člověku
tom d. Bdž. 158. — komu čeho na kom.
Mají jemu na něm práva d. Zř. F. I. C.
XXXI. — aby. Fojt povinovat jest žalob-
níkovi d., aby mu to bylo navráceno. NB.
Tč. 111. — komu čemu. Já vám všeckému
dopomožu. Mor. Brt. D.

Doporučení, n., die Empfehlung. Šmb.

Doporučiti, vz Odporučiti.

Doporučovací, vz Doporučný.

Doposel = doposud. Ostrav. Tč.

Doposial = doposud. Slov. Ssk,

Doposlati, doposýlati, gänzlich schicken.
— co. Aby doposielali príspevky. Sb. Sl.
ps. II. 1. 4. Aby všetky drobky posberal
a doposial mi. Sl. let. VI. 141. — kdy.
Kto prv doposial, toho príspevok prihotovil
sem do tlače. Sb. sl. ps. II. 1. 3.

Doposýlati, vz Doposlati.

Dopošinouti, vollends nach-, hinschieben.
Šp.

Dopotiti se čeho = dosíci. Dopotíme-li
se toho. Šml.

Dopověď, i, f. Vz Jg. Slnosť. 79.

Dopověděti. K tomu chciu d. Alx. (Jir.
Anth. I. 3. v. 36.).

Dopoznati. Boh boha ľahko dopozná,
bár by nebol nikdá ho videl. Hol. 278.

Dopplerit, u, m., nerost. Vz Bž. N. 231.

Dopracovati. — abs. Již dopracoval =
přestal pracovati; jmění promrhal; umřel.
Us. — se čeho. Mour., Tč., Mus 1880. 276.,
Št. Kn. š. 54. — se nač. Osv. I. 161.

Dopřádací stroj. NA. IV. 41.

Dopřádání, n. D. bavlny. NA. IV. 41.

Dopřádati, vz Dopřísti.

Doprání, n., das Auswaschen.

Dopraný. Nyní už má zástěru trochu
dopranější (lépe vypranou). U Dobrušky.
Vk.

Dopraskati, verprasseln. — kde. Dříví
(hořící) v kamnech už d-lo. Dch.

Dopratati, vz Pratati. Sl. let. II. 57.

Doprati co. Ona šaty d-la. Sš. P. 329.

Doprava, die Förderung, Spedition. D.
železniční, Us., po železnici, po vozích a
po vodách, Eisenbahn-, Wagen-, Wasser-
transport, S. N. XI. 57., po dráze, Čsk.,
plavní, Floss-, d. dříví, d. vození, d. dříví
po vodě, po zemi, zu Wasser, zu Land.
Sl. les.

Doprávať = dopravovati. Slov. Ssk.

Dopravení, n., die Bringung. D. polních
plodin do města atd. Vz Doprava.

Dopravitelnosť, i, f., die Transportabi-
lität. Kaizl 147.

Dopravitelný, transportabel. Kaizl 139.,
Čerm.

Dopraviti, na Mor. místy dopravati =
dopravovati. Brt. D. 156. — koho (čeho):
kněžstva. Dal. 110. Toho ny král nás do-
praví (= až k tomu nás přivede), že nás
životóv zbaví. Alx. V. 2358. Chtě jeden
druhého d., aby se naň hospoda rozhněval.



	103

	Doplnovatel, vz Doplniti. Doplouti kam: do přístavu. Lpř. Když ke koncu doploval, vesele si zazpíval. Sš. P. 189. — co: život. Lpř. Sl. I. 153. Doplovati, vz Doplouti. Doplynouti, vz Doplouti. Doplzati = zlobiti, dozírati, ärgern. Val. Vck., Brt. D. 207. — na koho. Ten tady pořád na mne doplzá. Val. Vck. Dopočetný. D. slabika. Dk. P. 208. D. Číslo, rational = číslo skutečné, jehož po- měr k prosté jednušce čísly celými vyjá- dřiti lze: 7., 5/₆ ;03. S. N. Dopočísti se čeho čím. Všeho přátel- stva ani korcem máku by se nedopočítal. Dopočítatel,* e, m., der Errechner. Šm. Dopočuť = doslechnouti. Slov. — co, koho. Ej veru nebudeme (rozpráväť), mohli by nás títo pocestní d. Dbš. Sl. pov. I. 191. Slova Petrova nedopočul dobře. Ib. III. 83. — o čem. Môž byť, že o mojej žene dačo dopočujem. Č. Čt. II. 480. Dopojčiti = dopůjčiti. Dopojiti, il, en, ení, dopojovati, vollends tränken. Šm. Dopokel = dopokud. Ostrav. Tč Dopokud, so lange als, so lange nur. Jir. Anth. II. 230. D. se to nestane, zůsta- nete doma. Mor. Tč. Dopola, semi-, halb-. D. čtyrchlopný plod = do pola na 4 chlopně pukajíc. Rst. 408. Dopoledňa = dopoledne. Ostrav. Té. Dopoledne. S kým obcuješ d., takým budeš odpoledne. Bž. Dopoledni, vormittägig. D. čas. Tč., Mus. Dopoliť = dopáliti. Ostrav. Tč. Dopolknouti, vollends schlucken. — co: sousto. Us. Pdl. Dopolovic = dopola. Us. Dopomáhání práva. Jir. Zř. zem. L. 4., Cor. jur. IV. 3. C. XXII., Vác. XXXI. Dopomínati se čeho, koho. Dopomínal se ho dosť, aby byl pilnějším; Já sem se té knížky něco d-nal! Mor. Tč. Dopomněť, vz Dopomínati. Dopomoc, i, f., die Nachhilfe. Ssk. Dopomoci čemu, komu. Smělosť síle dopomáhá. Tč. —komu čeho (kdy čím). D. komu čeho. Tov., Výb. I. 290. Rychtář povinovat jest jemu práva d. NB. Tč. Dod. 31., Půh. I 386. Že by chtěli Bedřichovi knězi Prahy d. Let. 117. Někomu králov- ství d. V. Zjednal jsem pacholky, ať by nám d-hli do Krumplova. Pč. 39. Tím skut- kem d-hl jim té jednoty. Bart. Dopomoz mi zraku mého. LPr., Výb. I. 195. Jehožto (čehož) mně dopomáhej Boh. M., Kol. 13. Chtíce dopomáhati té zrady Slivkoví. Bart. 257. 25. Křivdy jiným dopomáhajíce. Ib. 289. 22. D. někomu práva. Vl. zř. 44., Zř. F. I. C. XXIV. A ta radosť věč bude tráti, jiež nam Hospodin dopomáhej. Št. Kn. š. 28. Té radosti po biedě světa tohoto rač nám d.; Toho tobě rač d. Bóh otec. Hus II. 181.,III. 130. — komu k čemu: k trůnu, Šmb., ku království. Zř. F. I. B. VI. K tomu nám dopomáhej Bůh. Dch. K statečnosti dopomáhá milovať čistotu. Mor. Tč. Ne- hnevaj ta na majstra, když ťa prutom bije,	k Bohu tebe (— tobě) dopomáhá, který věčně žije. Glč. I. 97. K dluhóm spravedli- vým mají židóm konšelé dopomáhati. List hrad. 1497. Tč. Ti jemu k koruně d-hali. Bart, 265. 8. — kde (čeho, co). V nebe- sích dopomoz lože. Sv. Mař. v. 329. Vrch- nosť povinna bude dluh přiznalý na člověku tom d. Bdž. 158. — komu čeho na kom. Mají jemu na něm práva d. Zř. F. I. C. XXXI. — aby. Fojt povinovat jest žalob- níkovi d., aby mu to bylo navráceno. NB. Tč. 111. — komu čemu. Já vám všeckému dopomožu. Mor. Brt. D. Doporučení, n., die Empfehlung. Šmb. Doporučiti, vz Odporučiti. Doporučovací, vz Doporučný. Doposel = doposud. Ostrav. Tč. Doposial = doposud. Slov. Ssk, Doposlati, doposýlati, gänzlich schicken. — co. Aby doposielali príspevky. Sb. Sl. ps. II. 1. 4. Aby všetky drobky posberal a doposial mi. Sl. let. VI. 141. — kdy. Kto prv doposial, toho príspevok prihotovil sem do tlače. Sb. sl. ps. II. 1. 3. Doposýlati, vz Doposlati. Dopošinouti, vollends nach-, hinschieben. Šp. Dopotiti se čeho = dosíci. Dopotíme-li se toho. Šml. Dopověď, i, f. Vz Jg. Slnosť. 79. Dopověděti. K tomu chciu d. Alx. (Jir. Anth. I. 3. v. 36.). Dopoznati. Boh boha ľahko dopozná, bár by nebol nikdá ho videl. Hol. 278. Dopplerit, u, m., nerost. Vz Bž. N. 231. Dopracovati. — abs. Již dopracoval = přestal pracovati; jmění promrhal; umřel. Us. — se čeho. Mour., Tč., Mus 1880. 276., Št. Kn. š. 54. — se nač. Osv. I. 161. Dopřádací stroj. NA. IV. 41. Dopřádání, n. D. bavlny. NA. IV. 41. Dopřádati, vz Dopřísti. Doprání, n., das Auswaschen. Dopraný. Nyní už má zástěru trochu dopranější (lépe vypranou). U Dobrušky. Vk. Dopraskati, verprasseln. — kde. Dříví (hořící) v kamnech už d-lo. Dch. Dopratati, vz Pratati. Sl. let. II. 57. Doprati co. Ona šaty d-la. Sš. P. 329. Doprava, die Förderung, Spedition. D. železniční, Us., po železnici, po vozích a po vodách, Eisenbahn-, Wagen-, Wasser- transport, S. N. XI. 57., po dráze, Čsk., plavní, Floss-, d. dříví, d. vození, d. dříví po vodě, po zemi, zu Wasser, zu Land. Sl. les. Doprávať = dopravovati. Slov. Ssk. Dopravení, n., die Bringung. D. polních plodin do města atd. Vz Doprava. Dopravitelnosť, i, f., die Transportabi- lität. Kaizl 147. Dopravitelný, transportabel. Kaizl 139., Čerm. Dopraviti, na Mor. místy dopravati = dopravovati. Brt. D. 156. — koho (čeho): kněžstva. Dal. 110. Toho ny král nás do- praví (= až k tomu nás přivede), že nás životóv zbaví. Alx. V. 2358. Chtě jeden druhého d., aby se naň hospoda rozhněval.