104

Št. Kn. 68. Když jeden chtě druhého od
hospody hněvu d. Št. Kn. š 116. Cf. Listy
filolog. 1885. 283. — co komu. Nechtěj
jeden druhému lánie d. (připraviti, zjed-
nati). Št. N. 68. 6. — se čeho. Z pokuty,
jiež sme se d-li. S). Kn. š. 188. — co od-
kud: z ciziny. Dch.

Doprávka, y, f. = doprava. Ostrav. Tč.
Slov, Ssk.

Dopravna vojenská plukovní, polní, Feld-
transportbaus. S. N. XI. 240.

Dopravní, vz Dopravný. D. loď římská.
Vz Vlšk. 319.

Dopravnický, Spediteur-. D. technika.
Kaizl 9.

Dopravnictví, n., das Spedifionswesen.
Kaizl 123., 140.

Dopravnosť, i, f., diebringbarkeit,Trans-
portabilitär. D. dříví. Sl. les.

Dopravný, -ní, Transport-, Betriebs-,
Förder-. D. vůz pro Raněné, S. N. XI. 57.,
dráha, NA. IV. 153., Kaizl 40., ústav, za-
řízení, čára, síť, Kaizl, 75, 138., 141., způ-
sob, ředitelství (železnic), Sl. les., prostředky,
Kř. 103., lano (v hornictví), das Förderseil,
Dch., výlohy, cena. Us. Pdl.

Dopravovací = dopravný. D. prostředky,
štola, chodník, šuty, NA. IV. 203., 134., 144.,
přístroj. Mour.

Dopravovačka, y, f., die Transportir-
protze. Čsk.

Dopravování, n., die Lieferung, Förde-
rung, Beorderung. Čsk , Šp., NA. IV. 152.

Dopravovatel, e, m. = dopravník. Us.

Dopravovati, vz Dopraviti.

Dopražování rud. NA. IV. 166.

Dopredati = doprodati. Slov. Bern.

Dopředení, n., das Ausspinnen.

Dopředený; -den, a, o, ausgesponnen.

Doprevádzať = doprovázeti. Slov. Ssk.

Doprchnouti, bis wohin fallen. — od-
kud kam. Z dalekých oblak doprchne
kapka až ke mně. Us. Tč.

Dopřice, vz Dobříce.

Dopřísti co. Len dopřádala. Brt. P. 80.

Dopříti komu čeho. Patriciové nedo-
přáli návrhu tomu schválení. J. Lpř. Úžina
dopřává lehčí chůze pocestným. Jir. Anth.
III. 66. D. komu věčné radosti. Št. Kn. š.
53. — co komu. Dobrú noc, tatíčku, ob-
tulám ručičku, že ste mi dopříli tu vašu
Aničku. Sš. P. 451. — s infinit. Žádá,
abychom jemu té lázně dopřeli ukúpiti k dě-
dictví. List hrad. 1480. Tč. — že. Štěstí
mu d-lo, že ... J. Lpř.

Dopros, u, m. = vyšetřování zločinu.
Rád som, že už aspoň tie neludské d-sy a
pytky vzaly konec. Slov. Zur. Lžd. 38.

Doprositi, doprošovati (na Ostrav. do-
prošať, Tč). — se čeho. Tč., Sá. Slepci
doprošovali se ode pána zdravého zraku.
Ev. Mat. 120.

Doprovádzať = doprovoditi. Slov. Bern.

Doprovázecí, begleitend. D. hudba. Dk.

Doprovázení, n., die Begleitung. D. hu-
dební, orchestralní. Dk. Aesth. 325.

Doprovázeti, vz Doprovoditi.

Doprovod, u, m , die Begleitung. Ssk.

Doprovoditi co koho kam (jak): až
za město. Us. D. slova něčí hudbou. Tadeáš

zrak strýcův k dveřím d-vází. Kká. Td.
Dal bych tobé trúbiť, na vše zvony zvoniť
a třema knězjama k hrobu d. Sš. P. 247.

Doprovoduík, a, m., der Begleiter. Ssk.

Doprpáckať sa, endlich zu etwas, irgend-
wohin kommen. Slov. Ssk.

Doprskati, vz Doprsknouti.

Doprsknouti, bis wohin spritzen. — kam.
Bláto až na nás doprsklo. Us. Tč.

Dopršeti, el, ení, zu Ende regnen, aus-
regnen. Už dopršelo. — D., ablaufen. Lhůta
už d-la. Šmb. S. I. 512.

Dopružování, n., elastische Nachwirkung.
ZČ. 1. 234, 374.

Doprýskati, doprýsknouti, doprýskovati,
doprýštěti, bis wohin spritzen. — kam:
až na střechu. Us. Tč.

Doptaná. Jdú k vám na d-nou. Us. Vk.

Doptati (se) čeho. Prosí práva věrného,
kterak sě má d. té smrti tajné manžela
svého. NB. Tč. 93. Pravíce, že téhož Buriana
v zemi nenie a že jeho d. nemóž. Ib. 177.
Kliment sv. Petra se doptal. Výb. I. 282. —
se čeho kde. Pan dědiny, kdež se sirotků
svých doptá, muž k nim sáhnouti. Zř. mor.
1604. Sedí na mej vlastnie otčizně, kteréž
jsem se tu doptal po mém otci. NB. Té.
160. Tut se tebe nedoptají. Smil v. 1334.
Tu se toho sv. dietěte d-li. Pass. 117. Málo
kde kterého spisu ku prodeji se doptáš.
Čr. Tehdy se v sněmě někteří doptávali.
1535. Na lesích má se doptáno býti, co
můž těch lesů nejvýše a nejníže užiti v roce.
Zř. mor. 1604. Kdeby nalezeni neb doptáni
byli. Ib. —se čeho na koho, nač. Žádné
odpovědi nemohl se d. na svou otázku.
Bart. Pán jeho na něj se toho doptal. Zř.
mor. 1604. — oč kde čím. Tu s ním dlouho
mluvili o ty artikule, o kteréž byl doptáván
v Praze i mučením. Bl. Aug. 40. — se
o čem. Nemůžem se d. o novorozeném dí-
těti. Brt. P. 188. — se čeho kdy. Tu po
Mikulově smrti Filip doptav se Mikulových
peněz i vypohonil je na Jindřicha. Půh. II:
405. — se čeho jak. List mi dali schovati,
kteréhož jsem se doptal s pomocí svých
přátel a s velikým nákladem a prací (= po-
mocí a nákladem). NB. Té. 176. Otce jeho
nemohl se d. jistotně. Bart. — že. D-li se,
že ty penieze jiným rukojmiem jemu ru-
čeny jsú. NB. Tč. 136.

Doptavárna, y, f., das Auskunťtsbureau.

Doptavna, y, f. = doptavárna. Slov.
Ssk.

Dopudič, e, m., der Antreiben Šm.

Dopuditel, e, m. = dopudič. Šm.

Dupuditi. Za Dal. přidej: 38.

Dopůjčiti, vollends leihen. — komu
čeho. A k tomu mu dopójčil puol zlatého.
NB. Tč. 4. — Us. Té.

Dopukati, aufhören zu springen, zi ber-
sten. Bern.

Dopusta, y, f. = dopuštění. Val. To je
boží d. Kld. 45., Brt. D. 207.

Dopustilka, y, f. = ženská, která se
s mužským dopustila, závitka, eine Gefallene.
U Uher. Hrad., Tč., ve Slez. gd.

Dopustilý hřiech. Št. Kn. š. 222 Káti
se hřiechóv d-lých. Št. N. 28. 37.

Dopustitel, e, m. D. zla. Dbš. Úv. 36.