107

Dorotka, vz Dorota.

Dorové, vz S. N.

Dorovnač, e, m. = dorovnávač. Bern.

Dorovnávač, e. m., der Ebner. Bern.

Dorovnávati, vz Dorovnati. Bern.

Dorozprávěti, ěl, ění = domluviti. Us.
— se = domluviti se, dorozuměti se. Šak
sa dorozpráváme. Val. Vck., Brt. D.

Dorozuměný;-ěn, a, o, dorozumělý. Ssk.

Dorozuměti. Musíš viece d. Hus II. 403.
D. se mezi sebou o něčem. Osv. I. 201.

Dorozumívací, Verständniss-. D. pro-
středek (řeč). Vch. Ar. 3.

Dörre Frant. 1805. Vz Jg. H. 1. 2. v.
548.

Dort máselný, Buttertartelette, úlovitý,
der Bienenkorb, drobkový, Bröseltorte, z list-
natého, máselného těsta, Blätterteigtorte, d.
s meruňkami, s kremem paštikářským. s ja-
hodami, malinami, Šp, bramborový, citro-
nový, čokoladový, francouzský, chlebový,
karmelitanský, linecký, makový, s malago-
vým vínem, mandlový, z lískových oříšků,
piškotový, pomorančový, s pěnou smetano-
vou n. čokoladovou n. sněhovou, pražený,
švédský, zaječí, s pistaciemi, ze zmrzliny.
Hnsg. D. Pischingrův. Peče dorty (o dě-
tech) = matle se. Mor. Bkř.

Dortář, e, m., der Tortenbäcker. Šm.

Dorubaný; -án, a, o, zerhauen, zer-
fleischt. Synáček tam leží d. Koll. Zp. 1.
35. Stojí koník osedlaný, pri něm Janko
d-ný. Sb. Sl. ps. II. 1. 82.

Dorubati, zerhauen, niedermetzeln. —
koho čím : šavlí. — co: paseku, nachholzen.

Dorúcati, vollends ein-, niederreissen.
Slov. Sl. let. II. 244.

Doručitelka, y, f., die Uiberbringerin.
Sš. I. 145.

Doruční, fertig, bereit. Šm.

Doruch, u, m. Slovesa d-chu a) podmět-
ného, která označují, že se podmět k něčemu
pohybuje, blíží: dojiti, docházeti, dostou-
piti; b) předmětného, která označují, že ně-
jakým předmětem k něčemu pohybujeme,
jej přibližujeme: dostřeliti, dohoditi. Vz
Odruch. Die Brt. v Mtc. IV. 7.

Dorula, y, f., nadávka ženským. Cf. Do-
rota. Slov. Zátur.

Dořunditi se s kým o čem = domlu-
viti se, einig werden. Na Ostrav. Tc.

Dorůsti, dorůstati. — abs. Sirotci již
dorostali. NB. Tč. 28. — čeho. Keř čajový
dorostá výšky 9—12 m. Mour. Dorostlo
toho obraza. Pass. 605. Cí. Brt. S. 3. vyd.
44. a. Slon dorůstá výšky 12 stop. Brt. S.
3. v. 174. — jak. D. k obrovským roz-
měrům. Osv. Jako když děvčátko na pannu
dorostá. Hdk. C. 41. Vždyť dorostá již
v pannu. Kká. Td. 92. D. v muže. Lpř. SI.
I. 54. D. do míry. Koll. I. 212. Děti do
rozumu dorostají; Do panenských let do-
rostala. Němc. VI. 161. III. 24.

Dorušaný, ausgegoren. Chléb bývá zá-
kalitý, když těsto není d-né. Ostrav. Tč.

Dorušati, vollends rühren; se = doky -
sah, vollends sauer werden. Ostrav. Tě.

Dorútiti sa = dořítiti se. — kam. Jaká
to na vlasť hrozná sa d-la zkáza. Hol. 261.
D. se k čemu. Prok.

Doruvať — dorvati, aufhören zu raufen.
Slov. Bern.

Dorvalý, der wohin durchgedrungen, rau-
fend angelangt ist; erhascht, erwischt, er-
griffen. Šm.

Dorynka, vz Dorota; Theodora.

Dorýpati, vollends einkratzen. — čím
kam: nehtem až do živého masa. Tč. —
se čeho: kobzolí (dodloubati se). Us. Tč.

Doryti na koho. Mt. 2., Abr., Brt. —
nač. Jiní vykladatelé dorývají na jiný vý-
znam. Sš. II. 47. — nač kde. V listu na
to dorývá. Sš. Mt. 2. — na koho jak.
Hrubě na někoho d. Abr. I. 99.

Dorývati, vz Doryti.

Doryzio, Sybilla. 1805. Vz Jg. H. l. 2.
v. 548.

Dorzati, dorzavěti, vollends verrosten. —
jak. Plechové dno až na druhou stranu
dorzalo. Ostrav. Tč.

Dosadenec, nce, m., der Ersatzmann.
Slov. Ssk.

Dosadení, n. = dosazení. Slov. Ssk.

Dosadený = dosazený. Slov. Ssk.

Dosaditi — co, koho. Ta slova d-dil
(dodal). Posp. D. úředníka, Šmb., soud,
osoby, Žer. Záp. I. 16., úřad. Žer. f. 14. —
co, koho kam. Hodnotu nějakou do rov-
nice d. Stč. Do rozřešené rovnice pro
zkoušku něco d. Šim. 98. Někoho v cír-
kevní správu d. Mus. 1880. 38. Na stolici
královskou byl dosazen. Bart. Abych do
soudu zemského v tomto markhrabstvi do-
sazen byl. Žer., Zř. F. I. A. VI. — koho
komu jak. Vědouce, že Římané podlé
své vůle židům krále dosazovali. BR. II.
9. b. Dosazovali jim knížata dle své libosti.
Tk. Č. 3. — co zač kde. Rovné lze za
Rovné d. Šim. 11. D. někoho v závěti za
dědice. Vlč. Za nějakou hodnotu jinou d.
Us. Pdl. — odkud. Do Rovnice místo x d.
hodnotu jeho z Rovnice jiné. Jd.

Dosadnosť, i, f., die Genauigkeit, An-
gemessenheit. Šm.

Dosadný, genau, angemessen, passend.
Šm.

Dosaďovací, Besetzungs-. Slov. Loos.

Dosádzati = dosazovati. Slov. Ssk.

Dosah. Navrhl. Dch. D. řeči. Hdk. Jak
hluboký d. mají tato slova. Mus. 1880. 273.
Práce d-hu vědeckého. Osv. I. 62. D. hlasu.
Fr. Chlum XI.

Dosáhnouti. Dosáhati, na Zlínsku dosí-
hati. Brt. — čeho: vrcholu moci, vlády,
Lpř. Sl., svého maxima. Mj. 135. Průmysl
d-hl vysokého stupně. J. Lpř. Adhaese do-
sáhne takové intensity, že . . . ZČ. I. 248.
Vody dosíhala, do dunaja padla. Sš. P. 145.
Už mé bílé nohy písku dosahují. Er P. 492.
Mésto, jehožto pověst' nebe dosáhá. Háj. 12.
Tu on dosáhl těch listóv, jakož jí svědčily.
Půh. II. 173., 268. Žádný jiný věnce olivo-
vého nemohl dosáhnouti než ten, kterýž .. .
GR. II. 724. b. Dosaháše nebe stoje na zemi.
BO. Rozum dosáhá toho. Št. N. 320. 27.
Ne všichni všech vstupňů dosiehují. Št. —
Pozn. D. přízně, úřadu, své žádosti a p.
jest ovšem dobře řečeno, ale v rozmanitých
jiných vazbách třeba užívati sloves podmětu
přirozenějších na př. Kam oči dozíraly, všude



	107

	Dorotka, vz Dorota. Dorové, vz S. N. Dorovnač, e, m. = dorovnávač. Bern. Dorovnávač, e. m., der Ebner. Bern. Dorovnávati, vz Dorovnati. Bern. Dorozprávěti, ěl, ění = domluviti. Us. — se = domluviti se, dorozuměti se. Šak sa dorozpráváme. Val. Vck., Brt. D. Dorozuměný;-ěn, a, o, dorozumělý. Ssk. Dorozuměti. Musíš viece d. Hus II. 403. D. se mezi sebou o něčem. Osv. I. 201. Dorozumívací, Verständniss-. D. pro- středek (řeč). Vch. Ar. 3. Dörre Frant. 1805. Vz Jg. H. 1. 2. v. 548. Dort máselný, Buttertartelette, úlovitý, der Bienenkorb, drobkový, Bröseltorte, z list- natého, máselného těsta, Blätterteigtorte, d. s meruňkami, s kremem paštikářským. s ja- hodami, malinami, Šp, bramborový, citro- nový, čokoladový, francouzský, chlebový, karmelitanský, linecký, makový, s malago- vým vínem, mandlový, z lískových oříšků, piškotový, pomorančový, s pěnou smetano- vou n. čokoladovou n. sněhovou, pražený, švédský, zaječí, s pistaciemi, ze zmrzliny. Hnsg. D. Pischingrův. Peče dorty (o dě- tech) = matle se. Mor. Bkř. Dortář, e, m., der Tortenbäcker. Šm. Dorubaný; -án, a, o, zerhauen, zer- fleischt. Synáček tam leží d. Koll. Zp. 1. 35. Stojí koník osedlaný, pri něm Janko d-ný. Sb. Sl. ps. II. 1. 82. Dorubati, zerhauen, niedermetzeln. — koho čím : šavlí. — co: paseku, nachholzen. Dorúcati, vollends ein-, niederreissen. Slov. Sl. let. II. 244. Doručitelka, y, f., die Uiberbringerin. Sš. I. 145. Doruční, fertig, bereit. Šm. Doruch, u, m. Slovesa d-chu a) podmět- ného, která označují, že se podmět k něčemu pohybuje, blíží: dojiti, docházeti, dostou- piti; b) předmětného, která označují, že ně- jakým předmětem k něčemu pohybujeme, jej přibližujeme: dostřeliti, dohoditi. Vz Odruch. Die Brt. v Mtc. IV. 7. Dorula, y, f., nadávka ženským. Cf. Do- rota. Slov. Zátur. Dořunditi se s kým o čem = domlu- viti se, einig werden. Na Ostrav. Tc. Dorůsti, dorůstati. — abs. Sirotci již dorostali. NB. Tč. 28. — čeho. Keř čajový dorostá výšky 9—12 m. Mour. Dorostlo toho obraza. Pass. 605. Cí. Brt. S. 3. vyd. 44. a. Slon dorůstá výšky 12 stop. Brt. S. 3. v. 174. — jak. D. k obrovským roz- měrům. Osv. Jako když děvčátko na pannu dorostá. Hdk. C. 41. Vždyť dorostá již v pannu. Kká. Td. 92. D. v muže. Lpř. SI. I. 54. D. do míry. Koll. I. 212. Děti do rozumu dorostají; Do panenských let do- rostala. Němc. VI. 161. III. 24. Dorušaný, ausgegoren. Chléb bývá zá- kalitý, když těsto není d-né. Ostrav. Tč. Dorušati, vollends rühren; se = doky - sah, vollends sauer werden. Ostrav. Tě. Dorútiti sa = dořítiti se. — kam. Jaká to na vlasť hrozná sa d-la zkáza. Hol. 261. D. se k čemu. Prok.	Doruvať — dorvati, aufhören zu raufen. Slov. Bern. Dorvalý, der wohin durchgedrungen, rau- fend angelangt ist; erhascht, erwischt, er- griffen. Šm. Dorynka, vz Dorota; Theodora. Dorýpati, vollends einkratzen. — čím kam: nehtem až do živého masa. Tč. — se čeho: kobzolí (dodloubati se). Us. Tč. Doryti na koho. Mt. 2., Abr., Brt. — nač. Jiní vykladatelé dorývají na jiný vý- znam. Sš. II. 47. — nač kde. V listu na to dorývá. Sš. Mt. 2. — na koho jak. Hrubě na někoho d. Abr. I. 99. Dorývati, vz Doryti. Doryzio, Sybilla. 1805. Vz Jg. H. l. 2. v. 548. Dorzati, dorzavěti, vollends verrosten. — jak. Plechové dno až na druhou stranu dorzalo. Ostrav. Tč. Dosadenec, nce, m., der Ersatzmann. Slov. Ssk. Dosadení, n. = dosazení. Slov. Ssk. Dosadený = dosazený. Slov. Ssk. Dosaditi — co, koho. Ta slova d-dil (dodal). Posp. D. úředníka, Šmb., soud, osoby, Žer. Záp. I. 16., úřad. Žer. f. 14. — co, koho kam. Hodnotu nějakou do rov- nice d. Stč. Do rozřešené rovnice pro zkoušku něco d. Šim. 98. Někoho v cír- kevní správu d. Mus. 1880. 38. Na stolici královskou byl dosazen. Bart. Abych do soudu zemského v tomto markhrabstvi do- sazen byl. Žer., Zř. F. I. A. VI. — koho komu jak. Vědouce, že Římané podlé své vůle židům krále dosazovali. BR. II. 9. b. Dosazovali jim knížata dle své libosti. Tk. Č. 3. — co zač kde. Rovné lze za Rovné d. Šim. 11. D. někoho v závěti za dědice. Vlč. Za nějakou hodnotu jinou d. Us. Pdl. — odkud. Do Rovnice místo x d. hodnotu jeho z Rovnice jiné. Jd. Dosadnosť, i, f., die Genauigkeit, An- gemessenheit. Šm. Dosadný, genau, angemessen, passend. Šm. Dosaďovací, Besetzungs-. Slov. Loos. Dosádzati = dosazovati. Slov. Ssk. Dosah. Navrhl. Dch. D. řeči. Hdk. Jak hluboký d. mají tato slova. Mus. 1880. 273. Práce d-hu vědeckého. Osv. I. 62. D. hlasu. Fr. Chlum XI. Dosáhnouti. Dosáhati, na Zlínsku dosí- hati. Brt. — čeho: vrcholu moci, vlády, Lpř. Sl., svého maxima. Mj. 135. Průmysl d-hl vysokého stupně. J. Lpř. Adhaese do- sáhne takové intensity, že . . . ZČ. I. 248. Vody dosíhala, do dunaja padla. Sš. P. 145. Už mé bílé nohy písku dosahují. Er P. 492. Mésto, jehožto pověst' nebe dosáhá. Háj. 12. Tu on dosáhl těch listóv, jakož jí svědčily. Půh. II. 173., 268. Žádný jiný věnce olivo- vého nemohl dosáhnouti než ten, kterýž .. . GR. II. 724. b. Dosaháše nebe stoje na zemi. BO. Rozum dosáhá toho. Št. N. 320. 27. Ne všichni všech vstupňů dosiehují. Št. — Pozn. D. přízně, úřadu, své žádosti a p. jest ovšem dobře řečeno, ale v rozmanitých jiných vazbách třeba užívati sloves podmětu přirozenějších na př. Kam oči dozíraly, všude