108

stály pestré zástupy lidu, kam uši doslýchaly,
všude zpěv a jásot. Slon dorostá výšky 12
stop. Břečtan dopíná se okna. Poutník do-
stoupil Jemene hory. Kořen doryl se orné
půdy. Člověk dožil se, dočkal se starých let.
Loď doplula břehu. Píseň až sem doznívá.
Po tmě dveří se domakal. Doprosil se toho
místa (šp.: prošením dosáhl). Nemohl dojíti
konce lesa. Bez práce člověk dokonalosti
dodělati se nemůže. Všeho se doptal jeho
důmysl. Od krále došel cti. Cf. Docíliti.
Brt. S. 3. v. 174. — kam. Kam oko jen
dosáhlo (dohledlo, dozřelo). Mcha. Kteréž
(slepice) dosáhnu do měchu (pytle), tať se
viece nepozná za sě. Žk. 338. — kam,
čeho čím. Dosáhl vítězství lstí. Us. Kam
d. zrakem mohl. Jir. Anth. II. 31. A ta
Kača Modrónova, ta mě hákem dosíhá. až
se mně hřbet ohýbá. Sš. P. 688. Chtěl města
dosiehnúti zradú. Let. 112. Čtvrté věci ne-
mohu smyslem dosieci. Alx. HP. l. Prve
než toho móž rozumem dosieci. Št. Kn. š.
7. — čeho s čím. Když dřeva s prapor-
cem dosěže. Výb.II. 45. — koho v čem,
Snaž se dosieci Reka v líbezném půvabu
tonův. Jir. Anth. (Vinaře). — čeho proč.
Nálezu pro odložení panské dosíci nemohú.
Zř. mor. 1604. — kde. Horstvo to dosahuje
v sopce Demavendé 6800. m. výšky. Lpř.
Děj. I. 44. Počet bojovníků na každé straně
dosahuje více set tisícův. Osv. I. 341. V my-
steriích ponenáhlu dosáhl vrchu obsah světský
nad nábožný. Tf Nemohl toho při něm d.
Brt. — jak. Z chatrných počátků jako po
stupních nejvyššího důstojenství v světě
dosáhl. V. — odkud. Dosáhnu z přípasku
korda kyne na Berana. NB. Tč. 106. —
zač. Za jistou cenu koupě d. Nz. A žák
ho za vrch dosěže. Žk. 460. — kdy. Za
Periandra d-hl Korinth vrcholu moci. Lpř.
Děj. I. 80. — čeho na kom. Kdo koho
před právo obsílá chtě na něm něčeho d.
Kol. 9.

Dosáhnutí, n. Mus. 1880. 51. Jinak i do-
sazení, toto obyč.

Dosáknouti kudy kam. Voda dosákla
stěnou až do jizby. Us. Tč

Dosalápiť = dolapiť, dojísti. Slov. Ssk.

Dosálati, aushauchen, ausbrennen. Šm.

Dosaňkovati kam = na sáňkách dojeti.
Mor. Tč.

Dôsať sa = chlubiť sa. Slov. Ssk.

Dosáť = dosíti. Slov. Bern.

Dosavad, na Mor. dosaváde. Tč. Toho
listu jsme na nich jmieti nemohli až dosavad.
NB. Tč. 127.

Dosazení v math., die Substitution. Hra.,
Stč. Allg. 113. D. jedničky za obecné veli-
činy. Šim. 32. D-ním hodnoty z rovnice do
rovnice dostaneme . . . Us. Pdl. D. úřadu.
Vz Žer. Záp. II. 182. D. soudu. Vz Ib.

Dosazený; -en, a, o. Vz Dosazená. —
čím kam. Amasis vojskem na trůn d., ein-
gesetzt. — kde. Hodnota v rovnici d ná,
substituirt.

Dosazovací návod = způsob řešení rovnic
o dvou neznámých, die Substitutionsmethode.
Šim. 99.

Dosazovačka, y, f., v hutn., der Nach-
setzlöffel. Šm.

Dosazování, n., v math. die Substitution.
Vz Dosazeni, Dosaditi. Šim. 11.

Dosažení účelu, záměru, cíle, Us. Pdl.,
odpustků, Mž. 121., spásy. MP. 5.

Dosažitelný. Potřeba spásy odjinud d-né.
Sš. II. 39.

Dosažně = intensivně. Btk.

Dosažný = dosažitelný.

Dosbírati, vollends einsammeln. Sl. les.
— co kde: klasy na, po strništi. Us. Tč.

Dosečka, y, f. — dosečná, sečka doplňku
či doplňková, die Kosekante. Nž.

Dosečná, vz Dosečka, Dosečný.

Dosečnice, e, f. = dosečka. Jd. Geom.
III. 11.

Dosedací plocha. Šp.

Dosedati. — abs. Ventil nemůže do-
sednouti. Šim. 52. — čeho jak. Jiných míst
d. Dch. S velikou nesnází koně dosede.
Troj. 250. — kam kdy. Na stolici králov-
skou d. Bart. Kdož na něčí místo po smrti
jeho dosedne. BR. II. 7. a.

Doseděti. — kde jak dlouho. D-děl
u nás, v hospodě do rána. Us. Tč. — (co)
jak: trest až do konce. Us. Tč. S pokojem
seděl i doseděl. Bart. — čeho. Když konšelé
dosedí svého roku. P. Sob. 2.

Dosedlařiti, il, ení = přestati sedlařiti,
das Sattlerhand werk aufgeben. Us. Tč.

Dosednutí, n. D. na trůn, die Thronbe-
steigung. Us. Pdl. — D. do určité hloubky,
das Gelangen. NA. IV. 139.

Dosek, u, m. = doseknutí. Ssk

Dosekaný; -án, a. o, vollends gehauen.

Dosel = 'dokud. Val. Brt. L. N. .. 234.

Doseti. Nemohli d. země. 16. stol.

Doschovati co, vollends aufheben. Jablka
až do jara d. Us. Tč.

Dosiaľ = dosud. Slov. Hdž. Šlb. 58.
Který jeho otcovi d. žito vracia. Koll. Zp.
II. 125. Ja som vám d. ani jednu lož (lež)
nepovedal. Phld. III. 2. 144.

Dosialný = dosavadní. Slov. D. vládca.
Dbš. Úv. 22. D. príspevky. Sb. sl. ps. II.
1. 4.

Dosíhati, vz Dosáhnouti.

Dosičeti, vz Dosiknonti.

Dosiknouti. dosičeti, heranspritzen. —
odkud kam. Ze sikačky dosiknul až k nám,
na nás. Mor. Tč.

Dosílací, vz Dosýlací.

Dosílať, vz Doslati.

Dośilka, y, f., die Nachsendung. Ostrav.
Tč. Vz Dosylka.

Dosivěti, ěl, ění, völlig ergrauen. —
komu. Už mu brada d-la. Us. Tč.

Doska = deska. Slov. Ssk.

Doskákati, vz Doskočiti.

Dosklenářiti = přestati sklenářiti, das
Glaserhandwerk aufgeben. Us. Tč.

Doskliti, il, en, ení, dosklívati, ganz ver-
glasen. — co: okno. Us. TČ.

Doskoč, e, m., der Dienstbote zum Ver-
schicken, Auslaufer. Šm., Ssk.

Doskočil, a, m., os. jm.

Doskočiště, ě, u. = místo, ku kterému
se skáče, das Springziel. KP. I. 446.

Doskočiti. — abs. Oženil jsi se, však
doskáčeš (pro peníze). Us. — čeho. Troilius
zmužile ho d-čí. Troj. 374. Liška nemohla