109

klobás d. Mudr. 504. Ten mile trpí všecky
pótky v tomto biedném světě, aby d-čil té
radosti. Hus II. 179.

Doskočný. Chodí jako d. Bl. D. vrah
(smělý). Sš. I. 50.

Doskok. Je to jenom na d. od fary (blízko).
Us. Šd.

Doskový = deskový. Slov. Ssk.

Doskřípati, aufhören zu knarreh. — se
čeho: muziky, fiedelnd zu Stande bringen.
Kos. v Km. 1884. 594.

Doskřívati, zu Ende kränkeln. Šm.

Doskučeti, el, ení, auswinseln. — se
čeho, erwinseln. Us. Tč.

Dosladený = doslazený. Slov.

Dosladiti čím: cukrem, medem, sirobem.

Doslati, dosýlati, nachschicken. — co
komu odkud. Došila (dosýlala) mu muku
z Peštu. Laš. Brt. D. 207. — se koho. Le-
nivého se došleš. M. C. 315.

Doslaviti, il, en, ení, dostavovati, zu
Ende feiern. — co: slavnosť, pouť, obžinky.

— čím: hudbou.

Doslazený; -en, a, o, völlig süss gemacht.

— čím. Paša slncom osladená. Slov. Hrbn.
Rkp. Sp. st. D.

Dosledek = důsledek.

Doslediť = dovoditi, folgern. Slov. Loos.

Doslech. Vlastním d-chem se přesvědčiti.
Kos. — D, die Hörweite. Ztratiti se z do-
slechu. Us. Dg., Lpř.

Doslechnouti. — abs. ,Kterýž k pokoji
tobě' doslyš: ,jesť. Hus II. 306. — o čem.
O ní později jsem jen d-chla, že . . . Vlč.
Lpř. Sl. I. 42. — čeho. Jakýchž řečí já
doslýchaje počal jsem i sám vesel býti. Kom.
L. 52.

Dosloužená, vz Rozlezlé.

Dosloužiti. — abs. Už d-žil také =
umřel. Us. Tkč. — komu. Že jest mistru
svému doslúžil i nadslúžil (déle sloužil). NB.
Tč. 288. Když mu d-žil, aby ho bez vůle
jeho nedržel. Zř. mor. 1604. — jak: přes
vyjednanou dobu. Us. Dch. — čeho, D. roku
svého. V. — se čeho. Věčné radosti se do-
slúžil. BO. Hřiechóv se kaje nebeského krá-
lovstvie se doslúžil. Pass. mus. 413.

Dosloví, n. = hláska na konci slova. Jir.
Anth. I. 3. v. XLVII. — D. = doslov. Lpř.
Vz Jg. Slnosť 166.

Doslovka, y, f. (na jevišti), das Stichwort.
Rk.

Doslovně něco opsati, přepsati. Mus. 1880.
81.

Dosluhovati, vz Dosloužiti.

Doslynouti, ul, utí, ruchbar werden, —
kam. Ta novina až k nám d-la. Us. Tč.

Doslyšená, é, f. = doslech. Na d-nou do-
iti. Lpř.

Doslyšeti, vz Doslechnouti.

Doslyšný = slyšitelný, hörbar. D. zna-
mení. Sš. Sk. 18.

Doslzeti, el, ení, aufhören zu thränen.
Tč.

Dosmekati se čeho, durchs Mützenab-
ziehen, Komplemente machend erreichen.
Dch.

Dosměliti se, sich endlich, vollends er-
kühnen. Us. Tč.

Dosmoliti, dosmolovati, vollends verpi-
chen. — co: fajku tabáku, ausrauchen. Tč.
Dosmraditi, vollends stinkend machen.

— co: fajku = vykouřiti. Ostrav. Tč.
Dosmrkati, vollends ausschnäuzen. Tč.
Dosmrti. Rozhněval si ho na d. Kv. 1880.

Šml.

Dosmrtí, n. = doživotí. Slov. Ssk.

Dosmrtní. Bž. 238.

Dosmýčiti, il, en, ení, vollends abkehren.
— D., vz Dosmýknouti.

Dosmyslně, dem Sinne nach. Obojího
výroku více d. než doslovně užívá. Sš. Sk.
158.

Dosna, y, f., canna, das Blumenrohr, rostl.
D. obecná, c. indica; žlutá, c. lutea; latnatá,
c paniculata; úzkolistá, c. angustifolia; ladná,
c. speciosa. Vz Rstp. 1484., Kk. 135.. Čl.
139., Rosc. 112.

Dosnadniti, il, ěn, ění, dosnadňovati,
vollends erleichtern. — co komu: přístup
k někomu. Us. Tč.

Dosnažiti, il, en, ení, vollends reinigen.
— co. Us. na Ostrav. Tč. — se čeho, end-
lich erreichen. Zbr. Hry. 240.

Dosníti, zu Ende träumen. — co: sen.
Kká. K sl. j. 28.

Dosnouti = dosnovati, vollends anfziehen.
Tč.

Dosnovitý. D. rostliny, cannaceae: ma-
ranta, dosna, podčešulka, klunice, mězaruška.
Vz Rstp. 135, 1482.

Dosnovky, pl., f. (gewickelte und auf
eine Schnur aufgehängte Seide), das Knüpfel-
luigseil. Šm.

Dosobiti, il, en, ení = dosázeti. Vz So-
biti. — se čeho. Mosím si nasobiť (nasázeti),
abych sa teho d-bíł. Val. Brt. D. 267. Ne-
mohl sa mňa d. = dočkati. Val. Brt. D. 207.

Dosochařiti, il, ení = přestati sochařiti.
Us. Tč.

Dosoptiti, il, ění, zu Ende schnauben,
wüthen. Už d-til. Us. Tč.

Dosot, u, m., v tělocv. Vz KP. I. 532.

Dosouditi se čeho (jak): lesu. 1613.
Toho zbožie p. Jošt těžce se d-dil. Let. 70.

— na kom. 1 nemoha já sám takové summy
na nich se dosuzovati. Faukn. 81. — co.
Když všecky pře d-dí. Zř. F. I. F. XXXV.

Dosouvati, nachschieben.

Dosovad = dosavad. List hrad. 1492. Tč.

Dospati. Nesmí ten d., kdo chce chleba
dostati (se dočkati). Pk., Tč. Chleba se ne-
dospíš. Mudr 427. — kdy. Co neuspíš před
půlnocí, po půlnoci nedospíš. Č. M.

Dospěchati, eilends anlangen. Šm.

Dospěle. Za Pass. přidej: 873. K smrti
hotov jsa d. Výb. II. 2.

Dospělec v správě, legis peritus. ZN.
Toho jich nabádání největší byl mistr a d.
Bart.

Dospělost. D. těla u nás od 15.—20. roku
obyé. D. počíná s vývinem semene u chlapce
a čmýrou u děvčete. Vz Slov. zdrav. 64.,
Kram. Slov. 94. Cf. S. N. Něco k dospělosti
přivésti, zur Reife. Dch. Vysvědčení d-sti
(k studiím na vysokých školách). KB. III.
D. universitní, die Universitätsreife. Dch.
D. ducha. Lpř. D. Sečná d., k mýcení, die
Hiebsreife. Sl. les.