111

ruku, ale ke dnu přece nemohl d. Er. SI.
čt. 12.

Dostačný, genügend. To svědomí zde

není d-čné. NB. Tč. 4. Pan Buoh nemóž

býti nedostačen svým sluhám. Hus I. 297.

Dostačovati, vz Dostačiti.

Dostajný = co lze dostati, koupiti. Ta

kniha je d. OstRav. Tč.

Dosťák, u, m., v řeči študentské = známka
dostatečná. Brnt.

Dostal, a, m., os. jm. Alb. H. D., suppl.
prof. akadem. gymn. v Praze, překládá Ana-
kreonta. Ukázky v Kroku 1887. 35.-36. —
D. Frant., kněz. Jg. H. 1. 2. vyd. 548.

Dostalý. Aby obranám po dodání půhonu
v nově d-lým více místo dáváno nebylo.
Zř. mor. 1604. Chtěl také zaručiti dobrými
urozenými a d-mi lidmi. Arch. II. 425.

Dostálý. Tehdy my živí a zuostalí rukojmie
slibujem jiného tak mohovitého a d-ho ru-
kojmí miesto toho umrlého přistaviti. List
hrad. 1482. Tč.

Dostání, n. Rukou dáním k d. právu za
něho slíbili (= že právu dostojí, že se po-
staví). 1664. Soud. opav.
Dostanu, vz Dostati.
Dostarati co, bis wohin besorgen; se =-
dostárnouti, ganz alt werden. Šm.
Dostarčiti = dostačiti. Ostrav. Tč.
Dostárlý. Ten člověk je už d., už slabo
chodí. Ostrav. Tč.
Dostata, y, f., die Kraftfülle. Slov. Ssk.
Dostateč, e, m. Ctnosť d-če či autarkie.
Sš. II. 186.

Dostatečně ozbrojený. Us. Pdl. D. žalobu
provésti; Račte nás poučiti, komu co z nich
tuto dostatečněji posluhuje. NB. Tč. 47.,
196. Aby mohli tím dostatečněji živnosti
své vésti. List hrad. 1533.

Dostatečněti, Jíl, ění, zureichend, ver-
mögend werden. Šm.

Dostatečný. D. důvod, Václ. VII., prů-
vod. Nál. 214. Není-li d-ných peněz. Dch.
Praví, že žaloba jest nedostatečna. NB. Tč.
280. A také toho času s mnohými nedo-
statky psal jsem, jakož i podnes d-čen ne-
jsem. 1512. Mus. 1883. 363. Aby měli co
nedostatečnému v jeho potřebu uděliti. Št.
Kn. š. 172. — komu. Nikdo není sám sobě
d-čný. Exc. Tč. Mne nerozpáčíš, jsem sám
sobě d-ěen (dokonale přesvědčen). Wtr.
v Osv. 1884. — kde k čemu. To svědomí
nenie d-čné v právě. NB. Tč. 59. To svědomí
v tejto při ku právu nenie d-čné. Ib. 11.,
264. — s infinit. Nikdo není d-čný bez
druhého žíti; On sa stydí, když dluh vrátiť
d-čný není. Glč. II. 36., 325.

Dostatek = dostatečnosť. D. vědomostí.
Us. Pdl. Okamihnutím nahromaděno Roští
a šišek s d. Sk. Neměl d-tku v penězích
i lidu. Žal. 507. Mám roboty za d. = dosť.
Laš. Brt. D. — D. = hojnosť. Ak mňa máš
zanechať, zanechaj ma v piatok, na sobotu
večer mám jich zas d. Sl. sp. 207. Má d.
od ovocí (ovoce). Har. — D. = jmění. Má
jest všecka plnosť všech d-tkův. Kom.

Dostati. — abs. Dostal, co se nejí (rány,
bití). Us. Kšť. — co, koho. To nás ten
déšť dostal (překvapil)! Us. Dch. Kdybych
to moh' d., v noci bych tam pro to šel.

Dch. D-li zloděje = chytili. Us. Brt. Ti ho
dostali (napálili, ošidili a p.). Us. Sd. D. ro-
dinu, Hrts.. řezu (bití), Sd., služné. Sl. les.
Zvěř d-la vítr, bekam Witterung. Posp. Štu-
dent dostal dvojku (nedostatečnou známku).
Us. Pdl. D. Rozkaz, aby . . . Pdl. Čo otec
odemírá, všecko syn dostává. Slov. Tč. Dostal
jsem strach, zlosť, hněv, hlad, žízeň, chuť
lépe: napadl mě, připadl na mne, pojal mě
strach, polekal jsem se; rozlobil, Rozhněval
jsem se, chtělo se mi jísti, píti, zachtělo,
zabažilo se mi čeho. Brt. S. 3. v. 175. Dostaň
tu sklénku (dosáhni). Mor. Brt. D. 207.
D. něco pouti, nového roku, vázaného,
(k) svátku. BPk. — (co, se čeho komu)
čím. Veliká haňba je takú věc právem do-
stávati, která za fajku tabáku k užitku ne-
platí. Glč. II. 105. Jichž laskavostí jeho se
mi dostalo. Bž. — se komu. D-la se mu
důtka. Us. Pdl. Nic, má milá, nic neplač,
ješče se mi ty možeš dostať. Sš. P. 599.
Nepamatuji se, co se jim dostalo. Půh. II.
76. Zemřevše Bohu se d-li (= k Bohu). Pass.
14. stol., LPr. Bohu se d-la. GR. Bychom
se jemu dostali. Výb. II. 36. Věčnému se
příbytku dostal. Pass. —- se komu čeho.
Nedostává se mu peněz. Us. Brt. D-lo se
mu pochvaly, Posp., hodností, Us. Pdl., od-
povědi. Mus. 1880. 457. Toho pokládá za
dvamecítma kop gr., což jí tu nevychází a
nedostává se toho věna. Půh. II. 102. Tak
že nedostalo se mu pokoje i k Bohu, i k sobě
i k světu; Husi již se papíru nedostává.
Hus II. 336., III. 281. Hospodin opravuje
mě a ničehož se mi nedostane. Ž. wit. 22.
1. — čemu. Že své úloze dostane (m.: do-
stojí). Na Ostrav. Té. — se (koko komu)
kam. Běda vám, dostane-li se na vás! Brt.
Vláda d-la se do jeho rukou. Us. Pdl. Dostal
na chrám Páně sv. Bouchala (byl bit). Us.
Smr. Dítě nedostane (nedosáhne) do mísy.
Mor. Neor. Já tam nedostanu (nedosáhnu).
Mor. Brt. D. 207. D. se někomu na kobylku
(vypráskati mu). Us. Dostal jsem na ruce
(rány). Us. Brnt. Dostanu-li se na to, vezmu
to. Us. Dch. D. někoho do svého bytu,
něco pod svůj krov. Us. Dch. D. se někam
(přijíti). Us. Brt. Miluj sa, rod můj, neopúšťaj
seba, tak se d-neš do vlastného něba. Trok.
125. My sme se na ně d-li (k nim se při-
stěhovali a s nimi společně bydlíme). U Hořic.
Hk. Kdoby nešel, na koho se dostane (na
koho padne, aby šel). Sedl. Rychn. 39. Celá
severní Afrika dostala se v držení čeledi
koptické. Lpř. Děj. I. 25. D. se daleko do
vnitř země, Mour, do rozpaků, Kaizl 237.,
pod něčí panství. Tk. Č. 5. Dostav se do
proudu, nevěděl, kudy ku konci. Šml. —
co komu. Počkaj, já ti to dostanu (dosáhnu).
Mor. Brt. — se. D-li se (za sebe). Us. Brt.,
Sá. Budžeme se modlić k panně Marii, by
ona zvolila d. se (abychom se 'd-li). Sš. P.
387. — čeho (gt. partitivní, jinak: d. co).
Koníčku, dostaneš obroku. Er. P. IL 121. —
od koho. D-lo se mu od něho pokynutí,
uznání, pochvaly. Us. Pdl. Počkej, až přijdeš,
šak ty d-neš od tatínka (budeš bit). Us.
Brnt. Dostano (dostanu) ja doma od svého
tatíčka, že sem nenapásl vraného koníčka.
Sš. P. 334. Od panny Marjanky daru sem