Předchozí (111)  Strana:112  Další (113) |
|
|||
112
|
|||
|
|||
dostal. Ib. 400. Vpadl mi v mé věno, ješto
mi se od dřevního mého muže d-lo; Ješto se nám od naší mateře dostalo. Půh. I.153. — se komu po kom. D. něco po ženě.
Tov. Drží mi mé vlastní dědictví v Petro- vicích, ješto se mému otci d-lo po jeho ma- teři a mně po něm; Drží jí věno její, ješto se ji po mateři dostalo. Půh. I. 239., 343. (288., II. 200.). — se za koho (provdati se). Dch., Brt. Alžběta d-la se za Kazimíra, krále polského. V. — se komu na čem. Což se mně na díle dostalo. Půh. I. 244. Na tom nedostává se jí 13 gr. platu. Ib. II. 102. A nedostane-li se na tom počtu; A což by se na těch dědinách nedostalo. Zř. F. 1. T. VIL, G. IX. — (koho, se komu, co) odkud. D. koho s krku, loswerden. Us. Obilí s polí domů d. Us. Pdl. Tak brzo se odtud ne- dostaneš. Brt. Slova z něho nedostaneš, lépe: slova se na Něm nedoptáš. Brt. S. 3. v. 175. Jak jsem se z domu dostal, radosťú jsem výskal. Sš. P. 665. Ukradli krávu a z té mi se dostalo 6 grošóv. Pč. 25. Z kterýchžto (10 hřiven) mají d. se uraženému sedm hř., fojtovi dvě hřivně. NB. Tč. 251. — co (od koho, se komu) kde. Já mu ve všem dostanu (= dostojím). Ostrav. Tč. Spisu tomu d-lo se v novinách přísného odsouzení Us. Pdl. Včil sem u tebe milosť dostal. Sš. P. 119. Utíkejme, i nám se tu dostane (bití). Brt. S. 3. v. 172. Od nich dostala tato země u cizích národů jméno Bojhemum. Tk. Č. 1. Při těch domech ještě novináře jakéhos dostáno. Koll. I. 347. Slovo ,sedlák' v ústech pánů záhy dostalo prízvuk potupy. Osv. I. 170. Nedostane-li se jedné dsky v korábu, že všechen zahyne. 1491. Mus. 1883. 363. Držel mi věno, ješto mi sě od mé matky d-lo v Veselici, na Sadskovém zboží. Půh. I. 222., II. 181 Kde se jenom béře a nic
nepřidává, tam se brzo nedostává. Sb. uč. — co, koho zač. Dostanu-li tě za ruku,
nespustím se tě do roku. Sš. P. 250. Za peňáze chleba, za čnosť nebe d-neš. Gtč. II. 170. Za to dostal co proto, seinen Theil. Dch. — jak: po fraku (býti bit). Us. Sd. Každému dostává se podlé zásluhy. Us. Pdl. Je-li hmota v klidu, může se jen silou do běhu d. Mj. 8. Ani nohou byste mne tam nebyli d-li. Sá. Drží mi muoj díl, kterýž mi se měl d. spRavedlivě po mém otci. Půh. II. 546. Od 20 rýnských toho nedostane (ne:
pod !). Brd. D. Čo sa bez pRáce dostáva, to na krátce trvá. Slov. Tč. — komu kdy. By mohlo sě (děťátko) dostati tobě i s matkú po dlúzej době. Výb. II. 16. V hodinu první po poledni d-li jsme se do zahrady. Har. 11. 82. — proč. Dostal pro vítr (pro- hnali ho), Brnt., lék pro dávení. Us. — co, se nač, na koho, co komu. D. na při- lepšenou. Šp. Rozdávej tak, aby se na všechny d-lo. Us. Dch. D-li jsme botičky dětem. Us. Vk. — co, se k čemu. Je to doba, než se k tomu dostane. Us. Brnt. D. se k slovu Dch. Dostal k ní důvěru. Šml. I. 38. Jak- mile se to k vědomí dostane. Kaizl 9. My- slela sem sama sobě, že se nedostanem k sobě. Sš. P. 758. D. něco k svátku. BPk. — s iu-
fiuit. Dostalo mu se dosednouti na biskup- ství. Brt. S. 3. v. 172. Tu historii nám se |
čísti d-lo. Ler. Počítajíc, co by se d-lo podlé
ceny za to dáti. NB. Tč. 256. Ne každému se dřevu dostane býti fladrem; Komu se tam dostati dostane. Kom. Byť mi se do- stalo jit přes stín smrti, zlého se nic ne- bojím. Kom. Dostane se mu v chrám jíti. Pass. mus. 275. Dostáti. — abs. Sudí má se hned při
soudu ujistiti rukojemstvím, aby dostál a práv byl, z čehož se viní. Zř. mor. 1604. — čeho, erwarten, ausharren bis. A tu dostoje původ vyhlášení svého půhonu. Vl. zř. 21. -- čemu: právu. Tov. 111. Dostojí té věci, er stellt hierin seinen Mann. Dch. D. svým povinnostem. Osv. I. 260. Jmá zaručiti, aby právu dostál a dosti učinil. NB. Tč. 89. Že on své úloze dostojí (na Ostrav. říkají: do- stane. Tč). — jak: Svědomitě svému úkolu d., v plné míře Us. Pdl. — čím. Chtěla jsem ho poctíti, čímž bych mohla já chudá žena dostáti. Půh. II. 20. Dostatkovati = statku svého pozbyti.
Kdo rád zahaluje, brzo dostatkuje. Ostrav. Tč. Dostatkový vůz, der Amunitionswagen.
Šm. Dostatnosť, i, f. = dostatečnosť. Šm. Vz
Dostatný. Dostatný = dostatečný. Slov. Ssk., voll-
giltig. Šm. Dostava úhlu. Vz S. N. — D. = co se
dostavilo, zástup ? Od Labe a Vltavy valí se už d-vy mužů statných. Pl. I. 131. Dostavečně a výměšně se vrací k ně-
kterým příkazům všeobecným. Sš. II. 228. Vz Dostavečný. Dostavečný = dostavkový, dodatkový,
doplňkový, Nachtrags-, nachträglich. D. po- hledávka. Nz. Dostavek. D-vkem = dodatkem, doda-
tečně, nachträglich. Nz. Dostavění, n., der Ausbau. Posp.
Dostavitel, e, m., der Steller: Erbauer.
Ssk. Dostaviti. — se komu. Chuť k jídlu
nemocnému už se zase dostavila Us. Dch. — co, koho se kam. D. se k volbě. Pdl. D. nováčky k odvodu. Ta slovíčka aby tam dostavena (vřaděna) byla. Arch. rkv. — se kde. Kdo jsa prvním obesláním doma před právem se nedostavil, má býti po druhé obeslán. Koll. 10. — kdy. V šestém měsíci dostavuje se květ, v desátém plody. Mour. Cv. kn. 41. — jak. Stavové čeští se do Prahy v hojném počtu d-li. Mus. 1880. 455. Vojsko d-lo se v parádě, v úplném vyzbro- jení. Čsk. Dostávka. — D., die Zustellung. Dostal
d-ku, aby se k hromadě dostavil. Slez. Tč. Dostavkový = dostavečný. Vz toto. Nz.
Dostavný, stellungpflichtig. J. tr. — D.
= dostavečný. To vysvětluje d-ným vý- kladem. Sš.II. 84. — D. = dostavovací. J. tr. Dostavovaci. D. úřad, das Stellungsamt,
okres. J. tr. — Kommisse vojenské koně d., die Remontirungskommission. Čsk. Dostavování, n., die Stellung. D. no-
váčků, vojenských koní. Us. Čsk. |
||
|
|||
Předchozí (111)  Strana:112  Další (113) |