114

Dostupati, hinkommen. — kam. Když
až k bráně d-li. Nrd. Blld. 45.

Dostupitel, e, m. = dostupník.

Dostupník, a, m., der Hinzutreter. Šm.

Dostupný. Smyl lehko d-pen jest. Sš. I.
60.

Dostupovati. -— čeho: nějaké výšky,
Dch., ZČ., vrcholku slávy. Us. Pdl. Dostú-
pim' všie škody. Alx. Anth. 3. v. 36. Kdy
žalosť vrchu dostupuje, už se radosť ohla-
šuje. Mudr. 197. Vz Brt. S. 3. v. 44. a. —
kým kam. Dramatické uměni Aischylem
k zenitu d-povalo. Lpř. Děj. I. 137. — kde
kam. Petrarka ve svých zpěvech k největší
dokonalosti básnické formy d-pil. Mour. Cv.
kn. 16 — čeho, kam jak. Za rozmluvy
na pahorek d-li. Osv. I. 271. Když už by
slunce středu nebe kolem d-lo. Lpř. Sl. I.
39. — kdy odkud čeho. Čas, ve kterém
obě desky z dálné vzdálenosti jiné určité
dostoupí. ZČ. I. 249.

Dosuvka, y, f., der Nachschub. Dch.

Dosužovati, vz Dosoužiti.

Dosvadbiti se jak. Vlk si vzal lišku
za ženu a d-li sa pri peknom poriadku.
Slov. Dbš. Sl. pov. V. 31.

Dosvářiti se čeho. Ten se lotr zlého
dosváří (svárem dojde). Sv. ruk. 71., St.
skl. II. 66.

Dosvěcovati, vz Dosvítiti.

Dosvědčený; -en, a, o, bezeugt. Mus.
1880. 523.

Dosvědčiti. — abs. Ten člověk je do-
svědčen. Us. — (čeho) čím. D-čil toho
svou ctí a věrou. Osv. 1885. 419. Chciu toho
listy d. Dal. 85. To jest zkušeností d-čeno.
Us. Pdl. Svědky d. BO. Strany d. komu
v čem sr. také Brs. 2. v. 105.

Dosvědčovací, bezeugend. Lpř.

Dosvědčování, n., das Bezeugen. — se
čeho: bohů. Lpř.

Dosvědčovati, vz Dosvědčiti.

Dosvítiti kde. Kde ani slnko nedosvieti
ani vetor nedofúkne. Mt. S. I. 90.

Dosvléci, dosvléknouti, vollends ausziehen.
Hrts.

Dosyčeti, el, ení, zu zischen aufhören.

Dosýlka, y, f., die Zusendung. Dch. Na
Ostrav, dośiłka. Tč.

Dosypati. Dosýpati na koho. Mor. Brt.

Dosypek, pku, m. = dosypka. Ostrav.
Tč.

Došacovati co, vollends abschätzen. Us.
Tč.

Došafářiti = přestati šafářiti, ausschaff-
nern. Tč.

Došámati se = dobelhati se. Us. Msk.

Došantati také = šantaje dodříti, ab-
wetzen, zerreissen. — co: kalhoty. Us. Tč.

Došarpati = dotrhati. — co (odkud):
šaty. Ostrav. Tč. Ovoce se stromů. Ib.

Došastati = prach n. sníh docela sházeti.
— co kam: do příkopy (příkopu). Ostrav.
Tč.

Došastiti, hinschleudern. — čím kam:
pískem na střechu. Ostrav. Tč.

Došaškovati, ausspassen. Us. Tč.
Došč = dost. U Domažl. Jrsk.

Doščati = doscati, bepissen; aufhören
zu pissen. Slov. Bern.

Doščebetati = doštěbetati. Mor. Tč.

Doščekati = dostěkati. Slov. Bern.

Doščepovati = doštěpovati. Mor. Tč.

Doščipati = doštípati. Mor. Tč.

Došek, die Dachachaube, Strohschaube
zum Strohdecken. Nepatří mu ani šindel,
ani d. na střeše, ani cihla na komíně (je
zcela zadlužen). Us. Hnšk. Na starém došku
zapřáhnu kočku, tak já ho pochovám. Sš.
P. 663. U Příbora děvy samy ten mařenový
d. co nejvýse na strom vyhodivše kamením
uhazují, Sš. P. 771. — D. =. malá hrstka
posečeného obilí. Laš. K. Kálal. Cf. Došíček.

— D., ška, m., os. jm. D. Ješek. Tk. V.
60, 61,

Došelestiti, ausrauschen. Poslední tenor
ve skotačivém pádu vodometu d-stil. Hvls.

Došelmovati, austoben. Tč.

Došemrati se čeho = šemraje dosíci,
erbetteln. — D., auslispeln.

Došenkovati co, vollends ausschenken.

— co: sud piva. Us. Tč.
Došeptati, auslispeln. Šm.
Došibaný; -án, a, o. zerpeitscht. Mor.

a slov. Šd. — čím. Ukloň sa, chrbát prútmi
d-ný. Sldk. 201.

Došibati, došibnouti = sešibati, zerpeit-
schen. Mor. Šd. — D. = šibaje dohoniti,
laufend erreichen; laufend ankommen. Ostrav.
Tč. — D., bis wohin werfen. — co kam:
kyj až na střechu, kouli až ke kuželkám
došibnouti. Mor. Tč.

Došíček, čku, m. = malý doch, došek. —
D.= starý vyschlý člověk. Už je d., dlouho
nebude. Us. Kšť.

Došikovati, došiknouti co, čeho komu
= vyhledati, sjednati, verschaffen, zuschik-
ken. D. někomu práci, službu. Sd., Holk.
Prachu nám d-val forejšie. Kos. v Km.
1884. 649. D. někomu galánku (namluviti).
Val. Brt. D. 207. — se komu. Ten hřebík
se mu dobře došikne (hodí se mu). Us. Tč.

Došinouti, nul, ut, utí, hinschieben. —
co kam: stůl do kouta. Tč.

Došišmati, vollends beschmutzen. Šm.

Došiti co. Košulku došívá, díťa už umírá ;
Dyž košulenku došévala; V tej chalupce
mam milenku, ona šije košulenku, jak ko-
šulku došivala, přežalostné zaplakala. Sš.
P. 160., 103., 468.

Došívati, vz Došiti.

Došivek, vku, m. = konec šití. Celý tý-
den šije, a i v neděli ráno má ještě d-vky.
Us. Tč.

Doška, y, f. = došek. Na Plasku. BPk.

Doškamrati, ausbrummen. Ostrav. Tč.

Došklhati, došklhnouti, bis wohin glit-
schen, zu glitschen aufhören. — kam: až
na konec klzačky. Mor. Tč. — D. = škl-
haje pokaziti, glitschend verderben. — co:
klzačku. Ib. Tč.

Doškňúřiti, ausraunzen. Dítě už d-lo,
už spí. Ostrav. Tč.

Doškovina, y, f. = sláma na došky
uchystaná; místo došky pokryté. Ehr.

Doškrábati se kam, schwer, langsam
hinkommen. Sotva jsem se domů doškrábal
(s těží přišel). Us. D. se na skálu. Us.

Doškrabovačka, y, f. = doškrabovací
nástroj, die Feinkratzmaschine. Šp.