115

Doškrkati, ausstreichen. — co: škrkačky
(sirky). Ostrav. Tč.

Doškubati, vollends abrupfen, —koho:
husy. — D., vollends schleissen. — co:
peří (= dodrati). Ostrav. Tč.

Doškvarek, rku, m. = poslední škvarek,
die letzte Speckschwarte. Ostrav. Tč.

Došlamtati se kam = v blátě dojíti,
hinschlampen. Tč.

Došlapaný, nieder-, zertreten. Koňmi
d-ný. Sb. sl. ps. II. 1. 82.

Došlapati, došlápnouti, vollends zer-
stampfen, niedertreten, tretend zurecht ma-
chen. — co kudy kam. Cestu sněhem až
k nám d-pal. Us. Tč.

Došlápnouti si na koho. Jemanden an-
fahren, zur Rede stellen. Kutn.

Došlehati, vollends, zu Tode peitschen.
— koho čím: slepici bičem, prutem. —
koho kam: krávy do dvora, peitschend
hintreiben. Tč. — komu = bičem, prutem
vypráskati. Us. Tč.

Došlý = kdo došel. D. spisy, die Ein-
läufe.. Dch. — D. hrob, verloschenes Grab.
Dch. — D. = zralý atd. Sirotci let došlých.
Zř. mor. 1604. — čeho. Lidé rozumu došlí.
Br.

Došmatlati se kam, hinhatschen. Dítko
se ledva k nám d-lo. Us. Tč.

Došmigati = došlehati. Ostrav. Tč.

Došmourati, ausschmieren. — co: papír.
Mor. Tč.

Došňěrovati, vollends zuschnüren. —
co: šněrovačku. Tč.

Došňupati, vollends ausschupíen.— co:
tabák. Us. Tč.

Došoulati, vollends rollen = těsto na
šulky, halušky upraviti. Ostrav. Tč.

Došoustati, vollends reiben. Us.

Došpatiti, il, ěn, ění, vollends schlecht
machen. Ssk., Bern.

Došpicovati, vollends koppen. — co:
ječmen. Us. Tč

Došprhoniti se = namáhavě dojíti.
Chromý se d-nil. Laš. Brt. D. 275., 160.

Došprtati se kam, hiutrippeln. Měla
sem galana na tom druhém konci, než se
k nám došprtal (dotlapal), snědli ho bra-
benci. Sš. P. 657.

Došprymovati, zu scherzen aufhören.
Us. Tč.

Došramotiti, austosen. Tč.

Došrotovati, fertig schroten. — co: ječ-
men. Tč.

Došťať sa, sich verbrunzen. Slov. Ssk.

Doštěbetati = přestati štěbetati. Vz Ště-
betati.

Doštienec, nce, m. = deštěnec, vůz, na
ktorom sú len 3 dosky (desky, prkna). Na
tomto vozia hnoj na pole, aj zemiaky z poľa.
Slov. Zátur.

Doštený = doskový = deskový. Slov.
Ssk.

Doštípaný, ganz gespalten. — čím. Majú
kuolom doštiepané hlavy. Trok. M. 21.

Doštípati. — co. A on drva ščípal, ščípal
a doščípal. Sš. P. 329.

Doštiť, mit Brettern auslegen. Slov. Loos.

Doštívati na koho, hetzen. Us. Črk. Vz
Doštvati.

Doštragati = dostrkati. Mor. Brt. D.
275.
Došturnúti, doštuřiti, bis wohin stossen.

— koho kam: až do potoka. Ostrav. Tč.
Doštvati, vz Doštívati. — koho čím

k čemu: osočováním k pomstě. Us.

Došubovati, došubnouti = došibati.
Ostrav. Tč.

Došúłati sa = pomalu dojíti. Došúłali
sme se tam. Mor. Brt. D. 207.

Došuliti = přestati šuliti; dokouleti
(u Brušp.). Mtl.

Došuměti, ěl, ění, verrauschen. Vítr
d-měl. Dch.

Došumný, bis ans Ende säuselnd. D.
zvuk. Šm.

Došvandrykati co: němčinu. Ostrav.
Tč.

Došveholiti = přestati šveholiti. Ptáci
d-li. Tč.

Došvihnouti = poslední švih učiniti. —
se kam, sich hinaufschwingen. D. se na
zeď, na strom. Tč.

Došvrlati, vollends quirlen. Tč.

Došvrlikati = přestati švrlikati, aus-
zwitschern. Us. Tč.

Dotadto. Až d., huc usque. BO.

Dotáhati, vz Dotáhnouti.

Dotáhnouti. — abs. Pec dotáhla, pec
je dotažena = když tak vypálena jest, že
lze syrové pečivo do ní sázeti. U Zbir. Lg.

— co čím (kam). Loď provazem ku břehu
d. Us. Pdl. Dvěma nebo třemi prudšími ohni
slad d. KP. V. 274. — čeho (čím). Má
svého tím listem dotíhnúti, kdež ví aneb
doupomínati, na komž ví. Půh.. II. 445.
Každá šlechetnost má své miery d. Št. N.
181. 38. — nač. Snadno dotáhnu to na
fourirství (stanu se fourirem). Kos. v Km.

Dotahovač, e, m. = dotahovatel. Šp.,
Tč.

Dotahovaný; -án, a, o. D. mouka. U N.
Kdyně. Rgl.

Dotamtud, bis dahin. Prk.

Doťapati, vollends herabschlagen. — co
odkud čím. Jablka s jabloně žerdkou d.
Ostrav. Tč. — se kam = šamtaje se do-
stati (o starých lidech n. dětech). Mor. Mřk.

Dotárať sa = docárati se, přitoulati se,
herkommen. Slov. — odkud kam. Odkiaľ,
z kterej sveta strany ste sa k nám zase
d-li? Šd.

Dotasiti, ganz einstecken. — co kam:
meč do pošvy až po jilec. Tč.

Doťati, dotíti, ganz hineinschlagen. —
čím jak: sekyrou až do kosti. Tč. Vz
Dotíti.

Dotáti, völlig aufthauen. — kde: v ro-
klinách sníh nedotaje hned. Tč.

Doťatí, n. = dotětí. Slov. Bern.

Doťatý, völlig gehauen.

Dotavad. Hr. ruk. P. 157., 886.

Dotaviště, ě, n., v hutn., der Garherd.
Šm.

Dotaz činiti. Dch. Vzíti koho na d. (exa-
men). Us.

Dotázání. Za d. se na mé zdraví vám
děkuji. Žer. L. III. 44.

Dotázati, vz Dotazovati.

374*