Předchozí (114)  Strana:115  Další (116) |
|
|||
115
|
|||
|
|||
Doškrkati, ausstreichen. — co: škrkačky
(sirky). Ostrav. Tč. Doškubati, vollends abrupfen, —koho:
husy. — D., vollends schleissen. — co: peří (= dodrati). Ostrav. Tč. Doškvarek, rku, m. = poslední škvarek,
die letzte Speckschwarte. Ostrav. Tč. Došlamtati se kam = v blátě dojíti,
hinschlampen. Tč. Došlapaný, nieder-, zertreten. Koňmi
d-ný. Sb. sl. ps. II. 1. 82. Došlapati, došlápnouti, vollends zer-
stampfen, niedertreten, tretend zurecht ma- chen. — co kudy kam. Cestu sněhem až k nám d-pal. Us. Tč. Došlápnouti si na koho. Jemanden an-
fahren, zur Rede stellen. Kutn. Došlehati, vollends, zu Tode peitschen.
— koho čím: slepici bičem, prutem. — koho kam: krávy do dvora, peitschend hintreiben. Tč. — komu = bičem, prutem vypráskati. Us. Tč. Došlý = kdo došel. D. spisy, die Ein-
läufe.. Dch. — D. hrob, verloschenes Grab. Dch. — D. = zralý atd. Sirotci let došlých. Zř. mor. 1604. — čeho. Lidé rozumu došlí. Br. Došmatlati se kam, hinhatschen. Dítko
se ledva k nám d-lo. Us. Tč. Došmigati = došlehati. Ostrav. Tč.
Došmourati, ausschmieren. — co: papír.
Mor. Tč. Došňěrovati, vollends zuschnüren. —
co: šněrovačku. Tč. Došňupati, vollends ausschupíen.— co:
tabák. Us. Tč. Došoulati, vollends rollen = těsto na
šulky, halušky upraviti. Ostrav. Tč. Došoustati, vollends reiben. Us.
Došpatiti, il, ěn, ění, vollends schlecht
machen. Ssk., Bern. Došpicovati, vollends koppen. — co:
ječmen. Us. Tč Došprhoniti se = namáhavě dojíti.
Chromý se d-nil. Laš. Brt. D. 275., 160. Došprtati se kam, hiutrippeln. Měla
sem galana na tom druhém konci, než se k nám došprtal (dotlapal), snědli ho bra- benci. Sš. P. 657. Došprymovati, zu scherzen aufhören.
Us. Tč. Došramotiti, austosen. Tč.
Došrotovati, fertig schroten. — co: ječ-
men. Tč. Došťať sa, sich verbrunzen. Slov. Ssk.
Doštěbetati = přestati štěbetati. Vz Ště-
betati. Doštienec, nce, m. = deštěnec, vůz, na
ktorom sú len 3 dosky (desky, prkna). Na tomto vozia hnoj na pole, aj zemiaky z poľa. Slov. Zátur. Doštený = doskový = deskový. Slov.
Ssk. Doštípaný, ganz gespalten. — čím. Majú
kuolom doštiepané hlavy. Trok. M. 21. Doštípati. — co. A on drva ščípal, ščípal
a doščípal. Sš. P. 329. Doštiť, mit Brettern auslegen. Slov. Loos.
Doštívati na koho, hetzen. Us. Črk. Vz
Doštvati. |
Doštragati = dostrkati. Mor. Brt. D.
275. Došturnúti, doštuřiti, bis wohin stossen. — koho kam: až do potoka. Ostrav. Tč.
Doštvati, vz Doštívati. — koho čím k čemu: osočováním k pomstě. Us.
Došubovati, došubnouti = došibati.
Ostrav. Tč. Došúłati sa = pomalu dojíti. Došúłali
sme se tam. Mor. Brt. D. 207. Došuliti = přestati šuliti; dokouleti
(u Brušp.). Mtl. Došuměti, ěl, ění, verrauschen. Vítr
d-měl. Dch. Došumný, bis ans Ende säuselnd. D.
zvuk. Šm. Došvandrykati co: němčinu. Ostrav.
Tč. Došveholiti = přestati šveholiti. Ptáci
d-li. Tč. Došvihnouti = poslední švih učiniti. —
se kam, sich hinaufschwingen. D. se na zeď, na strom. Tč. Došvrlati, vollends quirlen. Tč.
Došvrlikati = přestati švrlikati, aus-
zwitschern. Us. Tč. Dotadto. Až d., huc usque. BO.
Dotáhati, vz Dotáhnouti.
Dotáhnouti. — abs. Pec dotáhla, pec
je dotažena = když tak vypálena jest, že lze syrové pečivo do ní sázeti. U Zbir. Lg. — co čím (kam). Loď provazem ku břehu
d. Us. Pdl. Dvěma nebo třemi prudšími ohni slad d. KP. V. 274. — čeho (čím). Má svého tím listem dotíhnúti, kdež ví aneb doupomínati, na komž ví. Půh.. II. 445. Každá šlechetnost má své miery d. Št. N. 181. 38. — nač. Snadno dotáhnu to na fourirství (stanu se fourirem). Kos. v Km. Dotahovač, e, m. = dotahovatel. Šp.,
Tč. Dotahovaný; -án, a, o. D. mouka. U N.
Kdyně. Rgl. Dotamtud, bis dahin. Prk.
Doťapati, vollends herabschlagen. — co
odkud čím. Jablka s jabloně žerdkou d. Ostrav. Tč. — se kam = šamtaje se do- stati (o starých lidech n. dětech). Mor. Mřk. Dotárať sa = docárati se, přitoulati se,
herkommen. Slov. — odkud kam. Odkiaľ, z kterej sveta strany ste sa k nám zase d-li? Šd. Dotasiti, ganz einstecken. — co kam:
meč do pošvy až po jilec. Tč. Doťati, dotíti, ganz hineinschlagen. —
čím jak: sekyrou až do kosti. Tč. Vz Dotíti. Dotáti, völlig aufthauen. — kde: v ro-
klinách sníh nedotaje hned. Tč. Doťatí, n. = dotětí. Slov. Bern.
Doťatý, völlig gehauen.
Dotavad. Hr. ruk. P. 157., 886.
Dotaviště, ě, n., v hutn., der Garherd.
Šm. Dotaz činiti. Dch. Vzíti koho na d. (exa-
men). Us. Dotázání. Za d. se na mé zdraví vám
děkuji. Žer. L. III. 44. Dotázati, vz Dotazovati.
374*
|
||
|
|||
Předchozí (114)  Strana:115  Další (116) |