116

Dotázka. Marna bude tvoje d. Wtr. v Osv.
Když ty všecky d-ky naň učinili. Bl. Živ.
Aug. 24. Na první d-ku, bylaliby dcera má
zamluvena neb ne, snadná odpověď se dáti
může. Žer. D. při mučení. Vz Cor. jur. IV.
3. S. XXV. Majíce té vší při akta před
rukama, žalobu, odpor, svědky, dotázky,
zprávy . . . Jdn. 167.

Dotazování se, das Nachfragen. Us. Lpř

Dotazovati se čeho. Měšce sě dotiežeš.
Alx. V. 985. — na kom. Na Javorníčkovi-li
sě přece d. mají. NB. Tč. 93. Dotazuje se
na něm toho, z jeho-li vůle se to dálo. Nál.
214.

Dotazovna. J. tr.

Dotažek, žku, m. = zbytek piva v sudě.
Je tam jen d. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

Dotažený; -en, a, o. D. slad. KP. V.
288.

Dotažitý, bezüglich. D. (dotčená) řeč se
mne netýká. Ostrav. Tč.

Dotažnice, e, f. = linie, k níž písmena
psaná se dotahují. D. vrchní, spodní. Těsnop.
5. vyd. 6.

Dotažný, erschwerend. Slov. Ssk.

Dotčení, die Berührung, Betastung. Měk-
kost, ještoj' lahodna k d. Št. Kn. š. 165.
D-nim koho uzdraviti. Št. Ř. 164. a. Duše
ve všem tělu d-ním čije; Číti rozličnú věc
d-ním těla. Št. Kn. š. — D., die Berührung,
Anregung, der Reiz. Oko malého dotknutí
(dotčení) neřku úrazu nestrpí snadně; Libost'
d. toho drží v paměti nějaký jako obraz.
Št. Kn. š. — D. = hmat, der Tastsinn.
V Plzeň. Dšk.

Dotčený, berührt. — čím. Duch milostí
boží jsa dotčen. Št. Kn. š. 52. — D., er-
wähnt. Jg. Sbr. sp. 184. 166. Psanie vašemu
o svrchu d-nej při jsme porozuměli; Že dluh
v tejto při d-ný zaplatil; Vyznali, že jsú
d-mu Jiříkovi slíbili za Jana; Kteréžto zlaté
d-ná Maruše půjčila; Proti tomu d-ný Mi-
kuláš odpovídaje praví. NB. Tč. 6., 27.,
29., 46., 143. Čtení pravd od tebe d-ných.
1491. Častodotčené židy. List hrad. 1497.
Přečtení d-ných zřízení. Zř. F. I. A. III.
O času d-ho narovnání; Po vyjití d-ných
let. Nar. ok ak

Dotčíti, vz Dotknouti.

Dotčivý, reizbar, antastbar. Taktéžť jsú
lidé někteří, ač nedotčiví (zu reizbar, un-
antastbar), ale velmi dobře vidí věci du-
chovní. Št. Kn. š.

Dotéci. Za Dal polož: 18.

Dotečkovati, ganz auspunktiren.— co:
linii. Us. Tč.

Dotečnice, e, f. = cotangens. Jd. Geom.
III. 11., Let. Mt. S. V. 1. 18.

Dotečný. D. elektřina, die Kontaktelek-
tricität. Vz S. N.

Dotedy = dotud, do té doby, bis dahin.
Slov. Vz násl.

Dotehda = dotedy. U Uher. Hrad. Tč.

Dotehdejší, bis damals giltig. Na místo
d-ší daně pozemkové nařídil Petr daň po-
dušnou. Hdk. v Osv.

Dotej = do té doby. Ostrav. Tč.

Dotek. Komparator na d., goniometr na
d.; Tělesa v d. byvši uvedena; Více bodů
v d-ku se nachází (jest); V d. s něčím při-

jíti; Býti s něčím v d-ku. ZČ. I. 20., 35.,
247., III. 40. Elektřina d-kem buzená. Rm.
70. D. hrobů znečišťoval. Sš. L. 119. Cf.
Rozjizvěti.

Dotékati, vz Dotéci.

Dotekový, Berührungs-. D. plocha, páka,
deska, bod, rovina. ZČ. I. 3., 20., 23., 29.,
99. 420.

Dotel = dotud. Val. Tč., Brt. L. N. I.
224.

Dotela = dotel. D. ti věřím. Val. Tč.

Dotepliti, il, en, ení, doteplovati, vol-
lends erwärmen. — co jak: jizbu až na
13°. Tč.

Doterajší = dosavadní. D. život. Slov.
Phld. I. 2. 82., HVaj. BD. II. 171.

Dotěravě, zudringlich. D. prositi. Us.

Dotěravec, vce, m. = dotěra.

Dotěravý = dotěrný. Ssk.

Dotěruštiť, vz Těrušiti. — co kam na
čem: na voze. Slov. Vetín 120.

Dotesařiti, il, ení = tesařství ukončiti.
Tč.

Doteskniti se čeho: úlevy. Dk., Hlk.

Dotěžný, dotížný, wuchtig durch Uiber-
ladung. Dch.

Dotěžovati kam, gravitiren. Dch.

Dothienentrie, e, f., řec. = tyf střevní.
Slov. zdrav. 64.

Dotiaľ = dotud, dotad. Slov. Hdž. Slb.
58.

Dotialto, bis hieher. Ssk.

Dotíhnouti, vz Dotáhnouti.

Dotíkati, vz Dotéci.

Dotínky, pl., m. = poslední chrastí k do-
tínání na rubištích. Mor. Tč.

Dotisíciti, il, en, ení, bis 1000 ergänzen.
Šm.

Dotiskati, vz Dotisknouti.

Dotisklavý = dotěrný. Ostrav. Tč.

Dotisknouti. — abs. Bida dotiskala.
Las. Brt. D. 207. — čím. Doveda (pravdy)
právem, tuž teprv má, móž-li mocí dotisk-
núti. Št. Kn. š. 167. Vz Dotisnúť, Dotištiti.

Dotiskovati, vz Dotisknouti.

Dotisnúť = dotisknouti. Ostrav. Tč.

Dotištiti = dotisknouti. Mor. Té.

Dotíti. — co. Jak já se mám zelenať, dy
mě už dotínají. Sš. P. 264. — komu kam:
do živého = notně mu vypráskati. Tč.

Dotížnosť, i, f., das Schwergewicht. Dch.

Dotížný, wuchtig durch Uiberladung.
Dch.

Dotka, y, f. = důtka. Slov. Bern.

Dotkalcovati, das Weberhandwerk auf-
geben. Té.

1. Dotkati se, sich voll stopfen, sich
satt anessen. Ostrav. Tč.

Dotklivec, vce, m., der Spötter, Höhner.
Bern.

Dotklivosť = důtklivosť.

Dotklivý = citlivý. Las. Brt. D. 207. —
D. = důtklivý. Mluvil ke mně slovy do-
tklivými mej dobrej pověsti, ehrenrührig.
Zkl. exc.

Dotknouti, dotčíti. — abs. Jako již
dotčeno, jinú minci mu placeno bylo. NB.
Tč. 29. — co = pochopiti, fassen, begreifen.
Srdce dotkne někdy stránku té pochotnosti,
fasst einen Moment dieser Seligkeit. Št. Kn.