Předchozí (117)  Strana:118  Další (119) |
|
|||
118
|
|||
|
|||
Dotrápiti, dotrapovati koho čím. Tč.
— se s kým, sich abrackern. Tč. — se čeho jak. V bídě konce svého se dotra- povať. Ld. Do tratiti. Za Št. přidej: N. 92. 15.
Dotrckati kam = trckem dojíti. Kráva
do chléva d-la. Ostrav. Tč. Dotrčka, y, f., das Scharmützel. Šm.,
Loos. Dotrefiti kam, hintreffen. Ostrav. Tč.
Dotřepati se čeho. Na děvčata kleje a
je rád, když se jich dotřepe (dotře). U Žam- berka. Dbv. — se kam. Až sa d-la k ze- lenému hájku. Sl. spv. 158. Dotřepky, pl., m. = posledky mouky,
které se z necek, z pytle vytřepou. Ostrav. Tč. Dotréskati = dotřískati. Slov. Bern.
Dotrhati, vz Dotrhnouti.
Dotrhnouti. — co. Už třetí šaty dotr-
huje. Us. Tč. - Sš. P. 779. Dotrhovati, vz Dotrhnouti.
Dotrilikati, dotrlikati, dotrulikati, aus-
trillern, auspfeifen. Ostrav. Tč. Dotřímati = dodržeti. Ostrav. Tč. Vz
Třímati. Dotřísliti, il, en, ení, u koželuhů, das
Leder einstäben. Šm. Dotříti na koho (čím kdy). Chrt na
zajíce dotírá. Šp. Na nás dotírají. BN. Urminius nedotřel na Římany, zvláště v tom jejich zděšení a strachu. V. Odpůrcové na sebe ostřím meče dotírají. Mus. 1880. 470. — nač jak. Jedni podlé krále dotírali na to, aby, jak král vyslovil, tak se dálo. Čr. — se čeho. V tomž hněvě sě voza dotra. Alx. B. M. v. 163. (HP. 85.). Dotrmáceti, el, en, ení, gänzlich ermü-
den, aufreiben. — koho čím: přílišnou prací. Us. Tč. Dotrmaniti, il, ěn, ění, dotrmaňovati,
gänzlich vergeuden. — co čím: pitím své jmění. Ostrav. Tě. Dotroliti se kam, trollend ankommen.
Ostrav. Tč. Dotropiti, ausscherzen. — co. Už d-pil
své žerty, už nemá nač žíti. Us. Tč. Už svůj dryák d-li (fertig bringen). Pk. Dotroubiti. — co: kořalku (sklenici) =
úplně vypiti. (Kořalečníci dostávají kořalku v láhvičkách, které trubkám se podobají). U Uher. Hrad. Tč. Dotrousiti co komu: chléb slepicím. Tč.
Dotrouti = dotráviti, úplně ztráviti,
vollkommen verdauen. Ostrav. Tč. Dotrpěti kde. Když sú v čistci dotr-
pěly, což sú tu trpěti jměly. Št. Kn. š. 21. Dotrtoliti se kam = dotroliti. Ostrav.
Tč. Dotrtoniti = dotrtoliti. Dítě až k nám
d-lo. U Kunovic. Tč. Dotrubovati, vz Dotroubiti.
Dotruchliti jak dlouho po kom. Celý
rok po otci d. Tč. Dotrvalosť, i, f., die Nachhaltigkeit. Dch.
Dotrvalý, nachhaltig. Dch.
Dotrvavý, nachhaltig. Dch.
Dotryskati kam, hingallopiren. Mor.
Tč. |
Dotržný. Nebuď d. a lehký nemúdře do
všeho, neb velká opovrženosť vyroste ti z tého. Slov. Glč. I. 329. Dotučněti, ěl, ění = dotyti, vollends fett
werden. Ušipané do nového roku dotuční. U Uher. Hrad. Tč. Dotud. Donidž — dotud, dotud — do-
ňadž. Št. Kn. š. 3., 37. Dotud až potud. Prov. Km. II. 330. Budu mu moci všeco dílo staviti d. a tak dlouho, donidž by . . . Tov. 160. Dotudto. Ta lázna sešla až d., tak že
bez nákladu nemalého nemnož zase opra- vena býti. List hrad. 1480. Dotudní = dosavadní. Šm
Dotuhnouti, dotuhovati, vollends fest,
hart werden. Tč. Dotúl — dokúl = dotud — dokud. Do-
túl sa prút ohýba, dokúl je mladý. Slov. Rr. Sb. Dotulikati = dopískati. Notu na piščalce
d. Slov. Té. Doťupati = doroubiti. Ostrav. Tč.
Dotušovať, zustimmen. Ba ano, d-val
starosvat. Slov. Dbš. Sl. pov. II. 32. — N. Hsk. IV. 112. Dotutati = dopiti (v dětské řeči). —
co: mléko. Tč. Dotužiti co čím: uzel stažením. Us. Tč.
Dotvořiti, dotvořovati. — co. Hera do-
tvořuje, doceluje básnické krásno. Dk. Aesth. 635. Dotvrzený; -en, a, o. Co se na d-nou
náhledu toho uvádí. Enc. Dotvrzovati, vz Dotvrditi.
Doty = dotud, do té doby. Val. Brt. L.
N. 1. 224., Kld. Dotýcati = dotýkati. Gb. Hl. 110., Bž.
40., Listy filolog. 1878. 16. Ale Gb. praví, že jest to chybný tvar m.: dotýkati. Dotyčkovati = tyčkami opatřiti. — co :
plot. Tš. Dotyčně. Přidej: Brs. 2. v. 105.
Dotyčník, u, m. = dotyčný bod. Stč.
Dif. 187. Dotyčný, Berührungs-. D. električnosť
(dotykem způsobená). NA. V. 306. — D. spisy atd. Za chybné má to též Brt. Vz Brt. S. 3. v. 179., Brs. 2. v. 105. Dotyk, u, m. = dotýkání. D. podkov.
Phld. V. 59. S nepřítelem, der Kontakt, Čsk. D. v tělocviku, die Fühlung. KP. 1. 422. — D., a, m., os. jm. Pal. Rdh. 120. Dotýkací praktika. Sbtk. Rostl. 65.,
134.—135., 138. Dotykadlo, a, n., der Fühler. Tč., Šm.
Dotýkání, n. Jakákoli jsou v tom čase
byla od kohokoli i mluvením neb psaním d., k ujmě a ke škodě jeho a dobré pocti- vosti nejsú a býti nemají. 1532. Mus. 1880. 497. D. magnetické, magnetische Striche. F. Janiš. Vz Dotknutí v S. N. Dotýkavý. D. buňky. Kk. 2. v. 6.
Dotynouti = dotonouti. — kam: až na
dno. Ostrav. Tč. Dotyti = uplně ztýti, vollends íett wer-
den. Vz Dotučněti. Tč. Douane (douán), u, m., fr. = mýto, clo. S. N. |
||
|
|||
Předchozí (117)  Strana:118  Další (119) |