118

Dotrápiti, dotrapovati koho čím. Tč.
— se s kým, sich abrackern. Tč. — se
čeho jak. V bídě konce svého se dotra-
povať. Ld.

Do tratiti. Za Št. přidej: N. 92. 15.

Dotrckati kam = trckem dojíti. Kráva
do chléva d-la. Ostrav. Tč.

Dotrčka, y, f., das Scharmützel. Šm.,
Loos.

Dotrefiti kam, hintreffen. Ostrav. Tč.

Dotřepati se čeho. Na děvčata kleje a
je rád, když se jich dotřepe (dotře). U Žam-
berka. Dbv. — se kam. Až sa d-la k ze-
lenému hájku. Sl. spv. 158.

Dotřepky, pl., m. = posledky mouky,
které se z necek, z pytle vytřepou. Ostrav.
Tč.

Dotréskati = dotřískati. Slov. Bern.

Dotrhati, vz Dotrhnouti.

Dotrhnouti. — co. Už třetí šaty dotr-
huje. Us. Tč. - Sš. P. 779.

Dotrhovati, vz Dotrhnouti.

Dotrilikati, dotrlikati, dotrulikati, aus-
trillern, auspfeifen. Ostrav. Tč.

Dotřímati = dodržeti. Ostrav. Tč. Vz
Třímati.

Dotřísliti, il, en, ení, u koželuhů, das
Leder einstäben. Šm.

Dotříti na koho (čím kdy). Chrt na
zajíce dotírá. Šp. Na nás dotírají. BN.
Urminius nedotřel na Římany, zvláště v tom
jejich zděšení a strachu. V. Odpůrcové na
sebe ostřím meče dotírají. Mus. 1880. 470. —
nač jak. Jedni podlé krále dotírali na to,
aby, jak král vyslovil, tak se dálo. Čr. —
se čeho. V tomž hněvě sě voza dotra.
Alx. B. M. v. 163. (HP. 85.).

Dotrmáceti, el, en, ení, gänzlich ermü-
den, aufreiben. — koho čím: přílišnou
prací. Us. Tč.

Dotrmaniti, il, ěn, ění, dotrmaňovati,
gänzlich vergeuden. — co čím: pitím své
jmění. Ostrav. Tě.

Dotroliti se kam, trollend ankommen.
Ostrav. Tč.

Dotropiti, ausscherzen. — co. Už d-pil
své žerty, už nemá nač žíti. Us. Tč. Už
svůj dryák d-li (fertig bringen). Pk.

Dotroubiti. — co: kořalku (sklenici) =
úplně vypiti. (Kořalečníci dostávají kořalku
v láhvičkách, které trubkám se podobají).
U Uher. Hrad. Tč.

Dotrousiti co komu: chléb slepicím. Tč.

Dotrouti = dotráviti, úplně ztráviti,
vollkommen verdauen. Ostrav. Tč.

Dotrpěti kde. Když sú v čistci dotr-
pěly, což sú tu trpěti jměly. Št. Kn. š. 21.

Dotrtoliti se kam = dotroliti. Ostrav.
Tč.

Dotrtoniti = dotrtoliti. Dítě až k nám
d-lo. U Kunovic. Tč.

Dotrubovati, vz Dotroubiti.

Dotruchliti jak dlouho po kom. Celý
rok po otci d. Tč.

Dotrvalosť, i, f., die Nachhaltigkeit. Dch.

Dotrvalý, nachhaltig. Dch.

Dotrvavý, nachhaltig. Dch.

Dotryskati kam, hingallopiren. Mor.
Tč.

Dotržný. Nebuď d. a lehký nemúdře do
všeho, neb velká opovrženosť vyroste ti
z tého. Slov. Glč. I. 329.

Dotučněti, ěl, ění = dotyti, vollends fett
werden. Ušipané do nového roku dotuční.
U Uher. Hrad. Tč.

Dotud. Donidž — dotud, dotud — do-
ňadž. Št. Kn. š. 3., 37. Dotud až potud.
Prov. Km. II. 330. Budu mu moci všeco
dílo staviti d. a tak dlouho, donidž by . . .
Tov. 160.

Dotudto. Ta lázna sešla až d., tak že
bez nákladu nemalého nemnož zase opra-
vena býti. List hrad. 1480.

Dotudní = dosavadní. Šm

Dotuhnouti, dotuhovati, vollends fest,
hart werden. Tč.

Dotúl — dokúl = dotud — dokud. Do-
túl sa prút ohýba, dokúl je mladý. Slov.
Rr. Sb.

Dotulikati = dopískati. Notu na piščalce
d. Slov. Té.

Doťupati = doroubiti. Ostrav. Tč.

Dotušovať, zustimmen. Ba ano, d-val
starosvat. Slov. Dbš. Sl. pov. II. 32. — N.
Hsk. IV. 112.

Dotutati = dopiti (v dětské řeči). —
co: mléko. Tč.

Dotužiti co čím: uzel stažením. Us. Tč.

Dotvořiti, dotvořovati. — co. Hera do-
tvořuje, doceluje básnické krásno. Dk. Aesth.
635.

Dotvrzený; -en, a, o. Co se na d-nou
náhledu toho uvádí. Enc.

Dotvrzovati, vz Dotvrditi.

Doty = dotud, do té doby. Val. Brt. L.
N. 1. 224., Kld.

Dotýcati = dotýkati. Gb. Hl. 110., Bž.
40., Listy filolog. 1878. 16. Ale Gb. praví,
že jest to chybný tvar m.: dotýkati.

Dotyčkovati = tyčkami opatřiti. — co :
plot. Tš.

Dotyčně. Přidej: Brs. 2. v. 105.

Dotyčník, u, m. = dotyčný bod. Stč.
Dif. 187.

Dotyčný, Berührungs-. D. električnosť
(dotykem způsobená). NA. V. 306. — D.
spisy atd. Za chybné má to též Brt. Vz
Brt. S. 3. v. 179., Brs. 2. v. 105.

Dotyk, u, m. = dotýkání. D. podkov.
Phld. V. 59. S nepřítelem, der Kontakt,
Čsk. D. v tělocviku, die Fühlung. KP. 1.
422. — D., a, m., os. jm. Pal. Rdh. 120.

Dotýkací praktika. Sbtk. Rostl. 65.,
134.—135., 138.

Dotykadlo, a, n., der Fühler. Tč., Šm.

Dotýkání, n. Jakákoli jsou v tom čase
byla od kohokoli i mluvením neb psaním
d., k ujmě a ke škodě jeho a dobré pocti-
vosti nejsú a býti nemají. 1532. Mus. 1880.
497. D. magnetické, magnetische Striche.
F. Janiš. Vz Dotknutí v S. N.

Dotýkavý. D. buňky. Kk. 2. v. 6.

Dotynouti = dotonouti. — kam: až na
dno. Ostrav. Tč.

Dotyti = uplně ztýti, vollends íett wer-
den. Vz Dotučněti. Tč.
Douane (douán), u, m., fr. = mýto, clo.
S. N.