125

musil jsem se lečehos jen dovtípiti). V Kunv.
Msk. Dal mu to na d. (na dovtípenou). Us.
Zkr. To není bez d-pu. Kos.

Dovtípilka (!), y, f. = metonymie. Utvořil
Rosa.

Dovtípiti se čeho. Let. 218. Dovtípil se
mladý králik rozumu, dal nahádzať na ten
Dunaj zelinu. Sl. sp. 24. Jiež (rúhoty) sem
se dovtipoval. Ž. wit. 118. 39. — čím jak.
Toho jen domyslem a na nejisto lze se d.
Mus. 1880. 515.

Dovtipka, y, f., witziger Spruch. Slov.
Loos.

Dovtipník, a, m., der Witzling. Loos.

Dovtipnosť, i, f. = důvtipnosť. Bern.

Dovtipování, n., die Ersinnung. Šm.

Dovundati = dondati. Šm.

Dovůz, gt. dovuzu, m. = dovoz. Slez.
Tč.

Dovybírati, vollends ausklauben, heraus-
nehmen. — co odkud: housenky ze zelí.
Ostrav. Tč.

Dovydělati, vollends erwerben; nach-
gerben. Šp.

Dovymnati, vollständige Euter bekom-
men. Jalůvka už d-la, už bude kravou. Ostrav.
Tč. — D., sich vollends (sich nicht mehr)
mit weissem Nebel überziehen. Hory d-ly,
bude zas pěkně. Ostrav. Tč. Vz Vymnati.

Dovypožiti, vollends geniessen. Šm.

Dovýskati, ausjauchzen. Tč.

Dovyspěti, ěl, ění, ganz erwachsen, reif
werden. Vše časem dovyspěje. Osv. V. 765.

Dovyšiti, dovyšívati, vollends ausnähen.

— co: komži. Kos.

Dovýšiti, il, en, ení, dovyšovati, vollends
erhöhen. Dch.

Dovyti, dovývati, ausheulen. — se čeho,
erheulen. Tě.

Dovyužiti = dovypožiti. Šm.

Dovypraviti, ganz auserzählen. Šm.

Dovzdělati, vollständig ausbilden. —
se kde. D-lal se ve školách, ve světě, Tč.,
v Italii. Koll. III. 425.

Dovzdorovati, austrotzen. Tč.

Dovzdychati, ausseufzen; sterben. Tč.,
Dch.

Dowerský. Dowerské prášky (⁸/₁₀ cukru,
¹/_l0 prášku ipecacuanhového a ¹/_l0 opia
v stejné dávce). Slov. zdrav. 64.

Doxany. Tf. Odp. 223. Cf. Doksany.

Doxologie, e, f., z řec. = chvalořečení
nejsvětější trojice boží aneb jen syna božího.
S. N.

Dozabírati, nachscböpfen. Šp.

Dožabiti, vollends erkälten. Ta zima nás
d-la. Ostrav. Té.

Dozábnouti, völlig durchfrieren. Na té
cestě jsme d-bli. Tě.

Dozavléci, vollends verschleppen; eggen.

— co: úhor. Hol. 18.

Dozbrojiti, völlig ausrüsten. — co čím:
lodi mužstvem, bemannen. Lpř.

Dozdráti, dozdrávati = dozrávati. Zelený
jalovec juž d-vá, že mne má milenka za-
nechává. Sš. P. 312.

Dozdvihnouti co kam, bis wohin heben.
Snop až na vůz. Tč.

Dozelenati, dozeleněti, vollends grün wer-
den. Šm.

Dozerač, e, m., der Aufseher. Ssk.

Dozeračka, y, f., die Aufseherin. Ssk.

Dozerať = dozírati, bis wohin sehen;
beaufsichtigen. Slov. Ssk.

Dozeratel, e, m. = dozerač. Slov. Ssk.

Dozevlovati, aufhören zu gaffen. Us. Tč.

Dozhříti, dozhřívati, vollends wärmen. —
co. Tč.

Dozierať = dozrávati. Nedala jim (hru-
škám) d. Slov. Sl. ps. 89.

Dozírač, e, m. = doziratel.

Dozíratel, e, m. = dozorce. Šd.

Dozíratelka, y, f. = dozorkyně. Sd.

Dozkoumati, vollends erforschen. — se
čeho. Kos. Ol. I. 302.

Dozlobiti, gehörig ärgern, aufbringen. —
koho, se na koho. Us. Tč., Kld. 4.

Doznačiti, il, en, ení, doznačovati, völlig
bezeichnen. — co čím: stromy cejchovačkou.
Tč.

Doznačný, qualificirbar. Dch.

Doznámka, y, f., das Kennzeichen. Ssk.,
Šm.

Doznání, n., das Zugeben, Einräumen etc.
Vz Doznati. Přestávám na Vašem d. Kos.
Ol. I. 106.

Doznaný; -án, a, o, völlig anerkannt. Šm.

Doznati čeho (kdy od koho). D. po-
tupy, Pk., strachu, Sá., v noci nenody, Osv.
I. 88., od někoho nátisků. Ib. I. 167. Tla-
koměry d-ly mnohých zlepšení. ZČ. — Pozn.
O předmětech neživých dle Brs. 2. v. 106.
lépe užiti jiných frasí: Volby d-jí odročení
(budou odročeny); Pověsť ta dozná opravy
(dojde opravy, bude opravena). — o čem.
Rada ja ce rada mala, pokaľ sě tvoja mac
(matka) o tym nedoznala. Sl. ps. 62. — že.
Doznávám, že ... , wir geben zu, ränmen
ein, konstatiren. Dch.

Doznávce, e, m. = doznávač, der Unter-
sucher, Prüfer. Šm.

Doznice, e, f., visnea, die Visnea, rostl.
D. kanarská, v. mocanera. Vz Rstp. 1013.

Dozníti, doznívati, vertonen, verklingen,
verrauschen, verhallen. Hlas zvonů, hudba,
zpěv doznívá. Us. Pdl., Tč. — kde. Dozněl
hlas v temnu. Kká. K sl. j. 127. Na skalách,
v lesích zvuk dozněl. — odkud. Bol i zápal
z nich (slov) doznívá. Kká. K sl. j. 170. —
kam. Až k nám hlas jeho dozněl. Us. Tě.
— jak. Sten v zoufalém teď dozněl skřeku.
Kká. K sl. j. 120. — D., verglimmen. Uhlí
doznívá, brzy zhasne. Na Ostrav. Tě.

Dozopravdy = opravdu, skutečně. Slez.
Šd.

Dozor policejní, die Polizeiaufsicht, Us.,
posádeční (v posádce), die Garnisonsinspek-
tion. Čsk. Dáti někoho pod dozor. Us. Dch.

Dozorce nalévárny, Füllhaus-Aufseher,
Dch., lesní policie, Forstpolizeiinspektor,
lesní, uhlířský, nejvyšší (Intendant), Sl. les.,
tržní, Pdl., továrny, ústřední, Šp., okresní
a zemský školní d.

Dozorka, y, f. = dozorkyně. Šd.

Dozorkyně dítek, die Aja. Dch.

Dozorně, anschaulich. Pal. Rdh. I. 292.

Dozornice, e, dozornička, y, f. = dozor-
kyně. Šd.

Dozornictvo, a, n., die Aufsichtskom-
mission. Šm.



	125

	musil jsem se lečehos jen dovtípiti). V Kunv. Msk. Dal mu to na d. (na dovtípenou). Us. Zkr. To není bez d-pu. Kos. Dovtípilka (!), y, f. = metonymie. Utvořil Rosa. Dovtípiti se čeho. Let. 218. Dovtípil se mladý králik rozumu, dal nahádzať na ten Dunaj zelinu. Sl. sp. 24. Jiež (rúhoty) sem se dovtipoval. Ž. wit. 118. 39. — čím jak. Toho jen domyslem a na nejisto lze se d. Mus. 1880. 515. Dovtipka, y, f., witziger Spruch. Slov. Loos. Dovtipník, a, m., der Witzling. Loos. Dovtipnosť, i, f. = důvtipnosť. Bern. Dovtipování, n., die Ersinnung. Šm. Dovundati = dondati. Šm. Dovůz, gt. dovuzu, m. = dovoz. Slez. Tč. Dovybírati, vollends ausklauben, heraus- nehmen. — co odkud: housenky ze zelí. Ostrav. Tč. Dovydělati, vollends erwerben; nach- gerben. Šp. Dovymnati, vollständige Euter bekom- men. Jalůvka už d-la, už bude kravou. Ostrav. Tč. — D., sich vollends (sich nicht mehr) mit weissem Nebel überziehen. Hory d-ly, bude zas pěkně. Ostrav. Tč. Vz Vymnati. Dovypožiti, vollends geniessen. Šm. Dovýskati, ausjauchzen. Tč. Dovyspěti, ěl, ění, ganz erwachsen, reif werden. Vše časem dovyspěje. Osv. V. 765. Dovyšiti, dovyšívati, vollends ausnähen. — co: komži. Kos. Dovýšiti, il, en, ení, dovyšovati, vollends erhöhen. Dch. Dovyti, dovývati, ausheulen. — se čeho, erheulen. Tě. Dovyužiti = dovypožiti. Šm. Dovypraviti, ganz auserzählen. Šm. Dovzdělati, vollständig ausbilden. — se kde. D-lal se ve školách, ve světě, Tč., v Italii. Koll. III. 425. Dovzdorovati, austrotzen. Tč. Dovzdychati, ausseufzen; sterben. Tč., Dch. Dowerský. Dowerské prášky (⁸/₁₀ cukru, ¹/_l0 prášku ipecacuanhového a ¹/_l0 opia v stejné dávce). Slov. zdrav. 64. Doxany. Tf. Odp. 223. Cf. Doksany. Doxologie, e, f., z řec. = chvalořečení nejsvětější trojice boží aneb jen syna božího. S. N. Dozabírati, nachscböpfen. Šp. Dožabiti, vollends erkälten. Ta zima nás d-la. Ostrav. Té. Dozábnouti, völlig durchfrieren. Na té cestě jsme d-bli. Tě. Dozavléci, vollends verschleppen; eggen. — co: úhor. Hol. 18. Dozbrojiti, völlig ausrüsten. — co čím: lodi mužstvem, bemannen. Lpř. Dozdráti, dozdrávati = dozrávati. Zelený jalovec juž d-vá, že mne má milenka za- nechává. Sš. P. 312. Dozdvihnouti co kam, bis wohin heben. Snop až na vůz. Tč. Dozelenati, dozeleněti, vollends grün wer- den. Šm.	Dozerač, e, m., der Aufseher. Ssk. Dozeračka, y, f., die Aufseherin. Ssk. Dozerať = dozírati, bis wohin sehen; beaufsichtigen. Slov. Ssk. Dozeratel, e, m. = dozerač. Slov. Ssk. Dozevlovati, aufhören zu gaffen. Us. Tč. Dozhříti, dozhřívati, vollends wärmen. — co. Tč. Dozierať = dozrávati. Nedala jim (hru- škám) d. Slov. Sl. ps. 89. Dozírač, e, m. = doziratel. Dozíratel, e, m. = dozorce. Šd. Dozíratelka, y, f. = dozorkyně. Sd. Dozkoumati, vollends erforschen. — se čeho. Kos. Ol. I. 302. Dozlobiti, gehörig ärgern, aufbringen. — koho, se na koho. Us. Tč., Kld. 4. Doznačiti, il, en, ení, doznačovati, völlig bezeichnen. — co čím: stromy cejchovačkou. Tč. Doznačný, qualificirbar. Dch. Doznámka, y, f., das Kennzeichen. Ssk., Šm. Doznání, n., das Zugeben, Einräumen etc. Vz Doznati. Přestávám na Vašem d. Kos. Ol. I. 106. Doznaný; -án, a, o, völlig anerkannt. Šm. Doznati čeho (kdy od koho). D. po- tupy, Pk., strachu, Sá., v noci nenody, Osv. I. 88., od někoho nátisků. Ib. I. 167. Tla- koměry d-ly mnohých zlepšení. ZČ. — Pozn. O předmětech neživých dle Brs. 2. v. 106. lépe užiti jiných frasí: Volby d-jí odročení (budou odročeny); Pověsť ta dozná opravy (dojde opravy, bude opravena). — o čem. Rada ja ce rada mala, pokaľ sě tvoja mac (matka) o tym nedoznala. Sl. ps. 62. — že. Doznávám, že ... , wir geben zu, ränmen ein, konstatiren. Dch. Doznávce, e, m. = doznávač, der Unter- sucher, Prüfer. Šm. Doznice, e, f., visnea, die Visnea, rostl. D. kanarská, v. mocanera. Vz Rstp. 1013. Dozníti, doznívati, vertonen, verklingen, verrauschen, verhallen. Hlas zvonů, hudba, zpěv doznívá. Us. Pdl., Tč. — kde. Dozněl hlas v temnu. Kká. K sl. j. 127. Na skalách, v lesích zvuk dozněl. — odkud. Bol i zápal z nich (slov) doznívá. Kká. K sl. j. 170. — kam. Až k nám hlas jeho dozněl. Us. Tě. — jak. Sten v zoufalém teď dozněl skřeku. Kká. K sl. j. 120. — D., verglimmen. Uhlí doznívá, brzy zhasne. Na Ostrav. Tě. Dozopravdy = opravdu, skutečně. Slez. Šd. Dozor policejní, die Polizeiaufsicht, Us., posádeční (v posádce), die Garnisonsinspek- tion. Čsk. Dáti někoho pod dozor. Us. Dch. Dozorce nalévárny, Füllhaus-Aufseher, Dch., lesní policie, Forstpolizeiinspektor, lesní, uhlířský, nejvyšší (Intendant), Sl. les., tržní, Pdl., továrny, ústřední, Šp., okresní a zemský školní d. Dozorka, y, f. = dozorkyně. Šd. Dozorkyně dítek, die Aja. Dch. Dozorně, anschaulich. Pal. Rdh. I. 292. Dozornice, e, dozornička, y, f. = dozor- kyně. Šd. Dozornictvo, a, n., die Aufsichtskom- mission. Šm.