126

Dozorník, a, m. = dozorce. Ssk. Dílec
toho k píci denní d-ci vykazují. Pl. I. 74.

Dozorný. D. lékař, rada. Dch.

Dozorovat' = dozírati, beaufsichtigen.
Ssk.

Dozorství vrchní, nejvyšší, J. tr., lesní,
uhlířské či na uhlířství, Sl. les., Hrk., nad
plynem, die Gas-Inspektion.

Dozorstvo, a, m., také das Aufsichts-
personale.

Dozorstvovať, das Aufseheramt beklei-
den. Ssk.

Dozouti, vollends ausziehen. — co: boty.
Tč.

Dozpěv, énmdóq. Dk. P. 319.

Dozpívati kdy kde. V té chvíli právě
dozpíván byl žaltář v kuru. Vrch.— co
jak: mohutným hlasem. Us. Pdl.

Dozpovídati, abbeichten. — koho, se
komu. Us. Tč.

Dozpytovati, vollends erforschen. — se
čeho. Dk. Aesth. 565.

Dozrání, n., die Reifung, Nachreife; d.
na loži (uležení), die Lagerreife. Sl. les.

Dozráti. — abs. Zrálo jabko, zrálo, jak
dozrálo, spadlo. Sš. P. 418. — kde. Dozrál
v něm úmysl. Šbr. Kalina na Tatrách do-
zrela (dozrála). Koll. Zp. 1. 7. — komu.
Nic se nestarejte, už vám dozrávajú žita.
Sš. P. 560. — (jak) k čemu. Krasocit ku
plodnosti dozrál. Vlč. V poctivosti d. k še-
dinám. Osv. I. 593. — kdy. Ty hrušky do-
zrávají kolem císařských hodů. Us. Kčr.

Dozrávati, vz Dozráti.

Dozrelosť, i, f. = dozralosť, die Reife.
Slov. Bern.

Dozření, n., die Sehweite. Přiblížili se
na d. Lpř.

Dozreť = dozříti, ersehen ; dozráti, reif
werden. Slov. Ssk.

Dozretý = dozralý. Slov. Dajže, Bože,
jasnej chvíle, by nedozreté (zbožie, obilí)
dozrelo (dozrálo) a do stodoly vesele bez
zkázy sä uložilo. Zátur.

Dozrievať = dozrávati. Slov. Loos.

Dozrievaný, reifend. Slov. Loos.

Dozříti čeho. Medl jsem jie d. Pravn.
2025. — Přes plot, sladinou něčeho d. Us.

Dozrnatěti, ěl, ění = dozrnati. Us.

Dozrnati = úplná zrna dostati, vollkom-
men körnen, granuliren. Cf. Dozrnatěti. Obilí
už d-lo, už zraje. Ostrav. Tč.

Dozučeti, el, ení, aussausen. — kde.
Vítr v haluzích, v lese d čel. Us. Té.

Dozuněti, ěl, ění, verhallen, austönen.
Píseň d-la, oheň v peci d-něl. Us. Tč.

Dozunkati = po hltech dopiti. — co:
pivo. Té.

Dozurčeti, el, ení, dozurkati, ganz aus-
rieseln, aussickern. — kudy. Voda tenkou
dírkou d-la. Us. Tč.

Dozuřiti, austoben, auswüthen. Us. Tč.

Dozvárati = dovářeti. — co: prádlo, Mor.
Šd. — se = zapotiti se; pocikati se. Slov.
Rb. Sb.

Dozvěd, u, m. Soud z d-du (a priori).
Dk. Vidělť a vědělť Erasmus, že svět pod-
statu pravou přezvědu a d-du nepřipouštěl.
Jel. Enc. mor. VI. Úsudku pravosť řídí se
buď přezvědem buď dozvědem; Buď zku-

šenost (přezvěd) buď spekulací (dozvěd).
Hš. Sl. 37., 153.

Dozvedať sa = dozvídati se. Slov. Ssk.

Dozvědavý, neugierig. — čeho. Us. Tč.

Dozvěděti. V 3. řádce za něco polož:
Pal. Rdh. I. 191. — se čeho u koho, na
kom. Us. Tč. — se po čem. Po tom se
nedozvídej, co tě nebolí. Ostrav. Tč. — Na
Ostrav, dověděti ze čeho od koho = náhodou
něco doslechnouti, dozvěděti něco = svým
bádáním něco seznati. Tč.

Dozvědný = apriorický. D. soud, Dk.,
sloh (rationalní). Hš. Sl. 186.

Dozvídati, vz Dozvěděti.

Dozvieť sa = dozvěděti se. Slov. Ssk.

Dozvolení, n. = dovolení. Ostrav. Tč.

Dozvoliti = dovoliti. Ostrav. Tč., Wrch.
Také slov. Cf. Czm. I. 83.

Dozvučnosť, i, f, die Schallweite. Ssk.
Šm.

Dozvuk, der End-, Ausklang. Nz.

Dožabrovati se = dovléci se. Us. Bf.

Dožádací list. J. tr.

Dožádání. J. tr. D. svědků kšaftovních.
Cor. jur. IV. 3. D. XLIV. Na d. nejlépe jest
housku koupiti, neboť, nelíbí-li se, sám snísti
můžeš. Č. M. 292.

Dožádaný svědek. J. tr., Kol. 56. Ry-
tířských lidí k tomu na svědomí d-ných.
Zř. mor. 1604.

Dožádati. Válečných potřeb násilně do-
žadovati, requiriren. Čsk. Nikdá se toho d.
nemohli, aby slyšáni byli. Čr. Nás soudci
se d-li, abychom nález učinili. Zř. mor. 1604.

— se čeho od koho. Kos. Ol. I.150. Anebo
skrze posla osob dvou zachovalých se d.,
aby při jeho kšaftu byly. Kol. 56. — kde.
Při cechu pořádně se toho má d. 1606. —
se koho zač: za radu. Har.

Dožadavka, y, f., die Nachforderung. Dch.

Dožahati, dožahovati, vz Dožžíci.

Dožárleti, el, ení, vollends heiss werden.
Šm.

Dožatá, é, f. = dožinky, obžinky. Bkř.,
Sd., Šd., Vck., Vchd., Mřk. Cf. Dovozná
(dod.).

Dožblemptati se kam = v blátě dojíti,
hinpantschen. Ve svých dlouhých šatech se
přec až k nám d-la. U Uher. Hrad. Tč.

Dožblunkati, dozblunknouti, wohin sprit-
zen. - kam. Voda až na nás d-kla. Us.
Tč.

Dožbrundati se kam = brodem se dostati,
hinüberwaten. Mor. Tč.

Dožďárati se čeho, herausstierlen. Mor.
Tč.

Doždati (ne: dozdáti), doždávati, posud
na Ostrav. a Slov. Tč., Ssk. Nedoždal. Ap.

— čeho. A južť sem túhy d-la. Hr. ruk.
155. Když toho d-la; Nedoždu toho nikoli.
Sv. Ruk. 63., 67. Doždala bieše teskna mnoho.
Kat. 50. — se čeho. Doždával sem se ji,
ale sem jí nedoždal. OstRav. Tč.

Doždímati, doždmouti, ganz auswinden.

— co: prádlo. Tč.
Doždmouti, vz Doždímati.
Dožduchati, bis wohin stossen.-- co

kam: do kouta. — se kam = zduchaje
dojíti. V kostele až k oltáři se d. Ostrav.
Tč.