129

Dragonek (dragounek), nku, m. — pásek
na rameni u vojenského pláště. Us. Kšť.

Dragonit, u, m. = prohledeň. Vz S. N.

Dragonský, Dragoner-. D. pluk. Rk.

Dragonstvo, a, n., die Dragoner. Rk.

Dragořiti = pořád o jednom mluviti. Laš.
Brt., Mtl.

Dragoun, vz Dragon, S. N. — D =
veliká ženská. Us. Škd.

Dragounek, vz Dragonek.

Dragounstvo, a, n. = dragonstvo. Us.

Draguňátko, a, n. = malý dragon, dítě
dragonovo. Jak bylo po roce, přišla dcera
k matce, přiněsla jí d. v strakatém kaftance
(v červenej peřince). Sš. P. 316.

Dragvit, a, m., os jm. Koll. I. 90., II. 71.

Draha, dráha = množství. Vz Mkl. Etym.
49. D. z daRga. Cf. skR. darh, drh crescere
růsti. Mz. v List. filol. VII. 47. Veda s sobú
Němcóv velikú dráhu. Dal.. 114. (100.). Tu
s nimi v tejž dráze bieše. Hr. ruk. 201. —
D. = jm. pole (úzké díly). Pk., Brt. Jméno
stráně u Dalečína: jm. luk ib. Mor. Pk. —
D., y, m., os. jm. D ol. VI. 352., 362.

Dráha (drahá) = cesta. Strsl. draga, Thal,
Furche. Mkl. Etym. 49., Mz. v List. filol.
VII. 46. D. země. Vz Schd. I. 223. D. říčná,
die Flussbahn, splavná či vodní, die Flus-
strasse, Sl. les , životní, básnická, spisova-
telská, těles nebeských (elliptická, parabo-
lická, hyperbolická), Us. Pdl., přímočárná,
křivočárná, Mj. 151., vzdušná či athmosfae-
rická či pneumatická, mostNá, vozová, NA.
IV. 221., 226., 227., literarní, Mus. 1880. 366.,
planetarní, vlasaticová, Stč. Zem. 162., 250,
obchodní. KP. I. 228. Dráhu zavříti. Sl. les.
Čára, kteRou těleso v běhu popisuje, slove
d., kteRá jest buď přímá nebo křivá. Mj. 151.
PokRok na dráze osvěty národní. Mus. 1880.
486. Pluli po vodních drahách. J. Lpř. Na
verejnej dráhe žitia. Kyt. 1876. 30. Na nové
dráhy se dáti. Dch. — D. = rada, pomoc,
Rath, Hilfe. Brt. D. 207. Nevím tomu drahy
(nevím, co s tím, jak tomu pomoci). Na
Zlinsku. Brt., Vck. — D. = koliště, okol, obora.
Oba z dráhy vystúpista. Rkk. 41. — D.
mléčná. Vz Stč. Zem. 152. — D. kniežecie =
knížecí komonstvo. GP. 152. — D. železná.
D. spojovací, Verbindungsbahn, lanová, Zpr.
arch X. 76., dopravná, koňská, lokomotivná,
poboční, místní, samočinná, se stojatým pa-
rostrojem, visutá či PalmeROva, NA. IV. 153.,
203., 216., 217., 219., hlavní, lokalní (sekun-
darní, vicinalní), průmyslová, úzkokolejná,
širokokolejná, horská, silniční, Zpr. arch.,
buštěhradská, západní, státní, Františka
Josefa, severozápadní, pražskoduchcovská,
kralupskoturnovská atd. Vz Železnice. —
D. = způsob, úprava. Ta (Mlada) jide do
Říma v kniežeciej drázě. Dal. 55 Máš ruce
(nohy) jak drahý = nečisté. Val. Vck. Černý
jako drahý. Brt. — D. = nárazná plocha
kladiva mající podobu většího čtverce nebo
kruhu, die Bahn. Vz Ploska. Včř. Z. II. 10,
Sl. les. — D. = vrchní plocha kovadliny,
die Ambossbahn. Včř. Z. II. 11., SI. les. —
D., ves u N. Kdyně; sam. u Vamberka,
Rychnova, Čimelic, Milína.

Drahan, a, m., mlýn u Zdib. PL.

Drahanovice, dle Budějovice, Drahano-
witz, ves u Olomouce. D. ol. I. 41., 397.
V D-cích mají květnou neděli za smrtnou.
Vz Sbtk. Krat. h. 153. Cf. S. N.

Drahanovský, ého, m., os. jm.

Drahanský. D. vysočina na Mor. mezi
úvalem Moravy střední a řekou Svitavou.
Vz Km. 1855. 9. Cf. Drahany.

Drahany, dle Dolany, také Drahonín,
něm. Drahan, ves u Plumlova. D. ol. IV.
349.

Drahejšov, a, m., Drahejšow, myslivna
u Březnice.

Drahek, hka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

Drahelčice, dle Budějovice, Draheltschitz,
ves u Dušník. Vz Tk. II. 427., 466, III. 277.

Drahelice, dle Budějovice, Drahelitz, ves
u Nimburka.

Drahenice, dle Budějovice, Drahenitz,
ves u Březnice. Vz Drahynice, Blk. Kfsk.
1300.

Draheničky, pl., f., Klein-Drahenitz, ves
u Březnice. Vz Blk. Kfsk 650.

Drahenky, pl., f., Dreihunken, ves u
Teplice. Vz Blk. Kfsk. 1300.

Drahkov, a, m., Drahkau, ves u Blovic,
vz Blk. Kfsk. 1300.; Drakowa, ves u Teplice.
PL. Cf. Tk. III. 114., 430., V. 153., 189. —
D., Brachkov, a, n., též Drahkovo, a, n.,
panský dvůr u Struhaře (u Spál. Poříčí).
BPk.

Drahlice, míst. jm. Tk. I. 77.

Drahlín, a, m,, ves u Příbramě. Arch.
III. 469., Tk. III. 125., Blk. Kfsk. 919.

Drahlov, a, m., Drahlov, vsi u Kromě-
říže a Olomouce.

Drahlovice, dle Budějovice, Drahlowitz,
ves u Berouna. Tk. I. 439.

Drahně. Cf. Draha. Br. Lukáš d. knih
napsal. Bl. V drahně létech se nesběhlo.
Vz Spodoba syntakr. Žer. Záp. II. 46. Bydlel
mezi nimi d. časuov; D. peněz muži svému
pobrala; Týž zádušních peněz d. dlužen.
NB Tč. 69., 114., 131. Lidí se tu d. shro-
mažďovalo; Za d. dní. Čr. Má komorníkóv
d. BN. Kehdyžto peněz d. jmá. Hr. ruk. 401.
I zbichu lida Davidova d. Bj. Ohlúpili muže
a ženu a d. na nich pobrali. Pč. 50. — D. —
lehce. Je mu drahněj (nemocnému polehčilo).
Mor. Brt. D. 207.

Drahnětice, dle Budějovice, Drahnětitz,
ves u Jistebnic. Cf. Tf. Odp. 287., Blk. Kfsk.
1222.

Drahnětický Pav. z Weissenberka. Blk.
Kfsk. 581.

Drahniti se = jasniti se, rozednívati se.
Už se drahní. U Olom. Sd. — B. se = lepšiti
se (v nemoci). U Olom. Sd.

Drahnoletý = dlouholetý. D. lípa. Jabl.
131.

Drahnoúd, u, m., poinciana, die Poin-
ciane, rostl. D. nejozdobnější, p. pulcherrima.
Vz Rstp. 446., Mllr. 26.

Drahnouti, theuer werden. Orba hyne a
chléb drahne. U Rychn. — kdy. V čas ne-
úrody všecko drahne. Ostrav. Tč.

Drahnov, a, m., mlýn u Votic.

Drahnověký — starý. Sbn.

Drahňovice, dle Budějovice, Drahniowitz,
ves u Divišova. Žer. Záp. 1. 53.

375