130

Drahnovský, ého, m., os. jm. Vz Žer.
Záp. II. 182.

Drahný = veliký etc. Cf. Draha. D. chvíle.
Vlč. S drahnými vojsky vytáhl. Let. 3. Po-
tučkové drahní krve tekli. Ler. Drahný a
velmi čerstvý pacholek. BN. Přišel s drahným
počtem i pobil. BO. Poručil jsem Děpoltovi,
aby u Viedni kúpil, což muož nejdrahněj-
šieho peněz při tom nelituje. Arch. IV. 16.
O takém vám zlém súsědě drahnú pověstku
povědě (dle Pa. = velikou, vzácnou). Hr.
ruk. 347. — D. = lehký. Vz Drahně. Brt,
D. 207.

Draho = draze. Drážeš drážež. Št. Kn.
š. 149. Dráže sem vzal, než za to stálo. NB.
Té. 221. Zboží dráže prodati. Půh. II. 84.
Ovciť vrátiti musí čtyřikrát dráže (reddet
in quadruplum). Bj. D. ceniti. Št. Kn. š. 175.
— D. = drahota. Chovati obilí na draho.
Št. Pař. 110. b. Bylo d. veliké v chlebu.
Let. 355. — D., ves u Nimburka.

Drahobudice, dle Budějovice, Drahobu-
ditz, ves u Kouřimě. PL. S. N. X. 170., Blk.
Kfsk. 388.

Drahobuz, něm. Drahobus /od Draho-
buda, Pal. Rdh. 1.132.), ves u Úště.

Drahocenina, y, f. — drahá věc, eine
kostbare Sache, Kleinod. Věk náš d-nami
oplývá. Sš. Bs. 166. Císař Josef II. rozkázal
všetky koruny a d-ny posnášať do Viedne.
Ssk. v Let. sl. I. 26.

Drahokam. Vz Schd. IV. 309., Kram.
Slov. 95. D. strojený. Ib. 579. Hlubený dra-
hokámen, tiefgeschnittener Edelstein, die
Gemme. Sl. les. Nepravé d., vz KP. III
207., polovičné, 194., 177., vlastní, 177., brus
na ně, 205., vrtání a broušení jich, 200., 201.,
tvary jich řezů. 206. Cf. také Schd. II. 49.,
S. N. Blaho lidské vzácný jest d. Šml. I. 40.

Drahokamár, a, m. = klenotník, der Ju-
veiier. Slov. Sl. let. I. 4.

Drahokamen, kamene, m. = drahokam.
Rk.

Drahokamenný. Napsachu na škudle
dielem d-ným svatost' Hospodinovu (opere
gemmario. BO.

Drahokořenný, ambrosisch. Dch.

Drahokov, a, m., das Edelmetall. Dch.,
Kaizl. 137.

Drahokupný, theuer, vom hohen Werthe.
Šm.

Drahomil, a, m., os. jm. D. ol.

Drahomilova Lhota, ves zaniklá. D. ol.
III. 313.

Drahomilý, theuer urd lieb. Šm.

Drahomiř, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.
D. ze Stodor (manželka Vratislava I. f po
927.). Dal. 43.-45. Cf. S. N., Drahomíra,
Tk. I. 35., Šf. Strž. II. 453., Kram. Slov.
95

Drahomíra. Vz Drahomiř. Koll. I. 97.,
II. 458. — D. Ta sadařka je d. (drahá). Us.
u Rychn. Vk. Nechoď k té d-ře (skoupé
prodávačce). U N. Bydž. Kšť.

Drahomyšl, e, f. (od Drahomysla. Pal.
Rdh. I. 131.), něm. Drahomischl n. Drei
Amscheln, ves u Žatče. Vz S. N. X. 170.,
Blk. Kfsk. 181.

Drahou, a, Drahoň, ě, m., os. jm. Pal.
Rdh. I. 119., Sl. let. III. 85., Arch. I. 169.

Drahonice, dle Budějovice, Drahenz, ves
u Lubence, Blk. Kfsk. 725.; Drahonitz, ves
u Vodňan ; Drohnitz, ves u Radonic. Vz S.
N. X 170., Tk. I. 436., 440., III. 58., 62.,
174, 181., V. 238., VI. 105., Sdl. Hr. III.
302. Z D-nic Bart., ryt. za husit. vál. Vz
Jg. H. 1. 2. v. 548.

Drahonín, a, m., ves u Tišnova; u Plum-
lova (cf. Drahany).

Drahoňov, a, m., Drahoniow, ves u Ka-
menice nad Lab. Vz Blk. Kfsk. 850., Sdl.
Hr. IV. 328., IV. 174.—176.

Drahoňovice, dle Budějovice, Drahonio-
witz, ves u Turnova. Tk. I. 432., Blk. Kfsk.
532.

Drahoňovský Frant., spisov. 1812.—1881.
Vz Tf. H. 1. 3. v. 120., Jg. H. 1. 2. v. 548.,
S. N. — D. z Penčína. Vz Sdl. Hr. II. 30.

Drahoplatnosť, i, f., die Kostbarkeit.
Šm.

Drahoplatný, theuer. Šm.

Drahorád, a, m.. Freund des Theueren. —
D., os. jm.

Drahoraz, ves u Jičína (od Drahorada.
Pal. Rdh. I. 132.), Blk. Kfsk. 787., Sdl. Hr.
V. 36C.

Drahoruda, y, f., Edelerz, n. Šm.

Drahoslav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
119.

Drahoslava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I.
120.

Drahoslavice, dle Budějovice, Froschel-
hof, dvůr u Krumlova. PL., Sdl. Hr. III.
23., 64.

Drahosť. D-ta. Výb. II. 5. D. peněz, Kaizl
194., dříví, Sl. les., rúcha. Št. Kn. š. 163.
D-ta povstala v obilí i v masu. Let. 267
Má ty drahoto, meine Theuere ! Us. u Kr.
HRad. Kšť. DRahota v Čech. v 1. 1362. Vz
Tk. II. 49., 51. R. 1434. Vz Tk. IV. 631. —
D. = drahocenná věc, drahotina. KRajkami
a jinými drahostmi jej obdaROval. Tejř. —
D. = veliká platnosť. Dnes bylo vidět na
trhu d. mnohých věcí. Mor. Tč.

Drahoš, e, m. = Drahotín, Karel. U Rychn.
Gth. — D. = drahan. Ssk.

Drahota, vz Drahosť.

Drahotěch, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
119.

Drahotěšice, dle Budějovice, Drahotě-
schitz, ves u Ševětína. Blk. Kfsk. 657., Sdl.
Hr. III. 302.

Drahotice, dle Budějovice, Drahotitz, ves
u Mnich. Hradiště a u Nasavrk. Vz Blk. Kfsk.
1300., Sdl. Hr. I. 160., 161.

Drahotín, a, m., vz Drahoš. — D., něm.
Drhotín, dvůr u Golč. Jeníkova; Trohatin,
ves u Ronšperka. Cf. Blk. Kfsk. 330., Sdl.
Hr. 41.

Drahotina, y, f. = drahocenná věc, die
Kostbarkeit. Vz Drahosť. Slov. Žide, chcel
by si mať d-nu darmo. Zbr. Lžd. 65. Koruna
opatrována bola medzi d-nami římskej sto-
lice. Sl. let. I. 7.

Drahotinka, y, f., die Theuere; = draho-
tina.

Drahotkaný; -án, a, o, kostbar genäht,
gewirkt. Šm.

Drabotní, Theuerungs-. D. příspěvek =
drahotné. Us. Dch., Stat. př, kn. 1874. 132.