131

Drahotousy, míst. jm. Tf. Odp. 256.

Drahotouše, pl., f., Drahotusch, městečko
u Hranic na Mor. Vz Žer. Záp. II. 8., 95.,
Sdl. Hr. IV. 194., S. N. Jak věšeli draho-
tuští darebáky. Vz Sbtk. Krat. h. 270.

Drahouňov = Drahoňov.

Drahouš, e, m., DRahuschen, ves u Jechnic,
Blk. Kfsk. 284.; MaidoRf, ves u Holic. PL.

Drahoušek, ška, m., os. jm.Tk. II. 111.,
V. 108., 110.

Drahov, a, m., Drahles, ves u Veselí nad
Lužnicí v TáboRsku. Vz S. N. X. 170., Sdl.
Hr. III. 302., IV. 369., Tk. VII. 385. Nyní
je tam farářem p. Jos. Hejna.

Dráhov, u, m. = nádraží, Bahnhof. Slov.
Ssk. Vz Dražeň.

Dráhová, é, f. Elška D. D, ol. VII. 487.

Drahovati = linkovati, liniRen. — D.,
die Spur verfolgen. Pes drahuje. Kom. Orb.

— D. = do boje táhnouti, ins Feld ziehen.
Vký.

Drahovátko, a, n., das Lineal. Slov. Ssk.
Vz Drahovník.

Drahovice, dle Budějovice, Drahowitz,
dvůr n Černošími. Vz Blk. Kfsk. 1300.

Drahovit, a, m., os. jm. Koll. II. 72.

Drahovka, y, f., Drahowka, dvůr a my-
slivna u Kamenice nad Lab. PL.

Drahovník, u, m. = drahovátko. Slov.
Ssk.

Dráhový = drážní, Bahn-.

Drahovzal, a, id., os. jm. Mor. Sd.

Drahúcný = velmi drahý. Mor. Brt. D.

Drahula, y, f. == drahovské jablko. Brt.

Drahuňky == Drahenky.

Drahuš, e, m. = drahan. — D., os. jm.
D. ol. VII. 824., Pal. Rdh. I. 119.

Drahušice, e, f., scolymus, die Golddistel.
Slov. D. skvrnatá, s. maculatus; drobnokvětá,
s. hispanicus. Vz Rstp. 944., Slb. 469., Mllr.
95.

Drahutúš, ves u Hranice na Mor. D. ol.
I. 6. a j. Vz Drahotuše.

Drahy, pl., f. = obecná louka, gemein-
schaftliche Wiese, Viehtrift. Ssk. — D., sam.
u Sedlčan.

Drahý, koř. drg (držeti). Gb. Hl. 147.,
Mkl. Etym. 49. Mz v List. filol. VII. 47.
odkazuje k skr. darh, drh (vz Draha) a d.
tedy = to, jemuž přibývá ceny. — D. = za
mnoho peněz. Drahé jest to, co se vyprosit
a vyplatit musí. Exc. Drahý chléb, když
není peněz. Č. M. 178. Jest drahý co haléř.
Sb. uč. — D. = milý, vzácný. Luto mi je,
luto teho najmladšjého, kvitka najdražšjého.
Sš. P. 140. Viece drahých divóv vidě. Anth.
I. 3. v. XXXV. Než své spasenie, jehožto
ničs dražšie nenie. Hr. ruk. 267. Mladý čas
je drahší od čistého zlata, bo zlato sa na-
vrátí, ale nikdy mladé leta. Ht. SI. ml. 245.

— D. čas a p. Bylo d. léto, tak že byl strych
za . . . Dač. I. 8.

Dráhy, pl., f., sam. u N. Paky, u Ná-
choda a u Breznice; osada u Nepomuk. Na
drahách, sam. u Březnice a u Mělníka. D.,
Dráha, ves u N. Kdyně. PL.

Drahylice, dle Budějovice, ves. Arch.
V. 549.

Drahyně. Sdl. Hr. V. 94.

Drakynice = Drahenice. Tk. I. 87. Z Dra-
hynic Bartoš, + 1445. Vz Jir. Ruk. I. 169. - 170.

Drahýš. e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

Drahýška, y, f., Traschhof, dvůr u Jindř.
Hradce. Cf. Sdl. Hr. III. 113., IV. 369. —
D. = rybník. Arch. II. 315.

Drachkov, a, m., Drachkau, ves u Be-
nešova v Buděj.; Drachkow, ves u Strakonic.
Vz S. N. X. 170., Tk. I. 429., Blk. Kfsk.
863. Cf. Drahkov.

Drachlý = truchlý. Vký.

Drachma. — D. = váha lékárnická =
4.4 gr. Slov. zdrav.

Drachník, a, m., os. jm. D. ol. II. 432.

Drachov, a, m., Drachau, ves u Veselí
v Táb.; Drachow, ves u Kamenice nad Lab.
PL. Cf. Tk. IV. 725., V. 238., VI. 347., Sdl.
Hr. III. 156., 178., IV. 369. D., Trandorf,
dříve Trachendorf, v Rakousích. Šb. Děj.
ř. I. 41.

Drachovský Jan, jes., 1577.—1644. Jg.
H. 1. 2. v. 548., S. N., Šb. D. ř. 2. v. 236.,
Jir. Ruk. I. 170. D. Jan, Jindř. a j. vz Blk.
Kfsk. 1300., Sdl. Hr. III. 302., IV. 249., 340.

Drainage (drenáž), e, f. = odvodňování.
Vz KP. III. 219. D. = hliněné, pálené trouby,
jimižto se voda z vlhkých polí odvádí. Us.
Kšť., Psčk. Cf. S. N. — D. = odvádění vý-
měšků z ran a dutin těla pomocí rourek
nebo jiných úprav. Vz Slov. zdrav.

Draisina, vz Dresina.

Drajlink, u, m. == drajlník, 640 pinet.
Pam. Slaného 54.—55. Cf. Sdl. Hr. III. 13.
Mám 2 d-ky vína. NB. Tč. 43., 200. Vz
Dralink, Drajlník, Drejlink.

Drajlník, a, m. = drajlink. Praví, že
jest d. vína od něho kúpila za 10 zl.; I kúpil
ode mne 2 d-ky vína za 52 zl.; Obstavil mu
d. vína na kantnéři. NB. Tč. 38., 43., 281. —
Výb. II. 336. 1. Cf. Drejlink.

Drajmolena, y, f., flatterhaftes, klatsch-
süchtiges Weib. U Místka. Škd.

Drak. 1380. Strsl. drakun. Mkl. Etym.
49. Cf. Kram. Slov. 95., S. N. D. létací, der
Flugdrache, mořský, Frč. 325., 384., Schd.
II, 481., Brm. III. 214. D. ohnivý = veliká
letavice. Stč. Zem. 252. Letí jako drak. Brt.
Má draka. Vz Opilý. Us. Ta holka má draka
v očích (ohnivé) a střílí jím po hoších. Mtc.
1. 1881. 52. Jda. Potlačíš lva a drak sana.
Ž. kl. (Jir. Anth. I. 3. v. 7.). Vyjde drak
o dvanácti hlavách. Ht. Sl. ml. 209. — D. =
ďábel. Vzal to starý d. Bdl. Ten kluk je
jako dráče (čertík). U N. Kdyně. Rgl. —
D. = souhvězdí, der Drache, ein Sternbild.
Schd. I.217., Nz., Stč. Zem. 24. — D. =
psí jm. Škd.

Dřák, u, m. = nástroj podobný dlátu,
jímž se kůra se stromů olupuje. Mor. a slez.
Šd., T. č., Brt. D. 207. Cf. Dříti.

Drakobijce, e, m., der Drachentödter.
NA. I. 24.

Drakonitický oběh měsíce. Vz Dračí.
D. měsíc, čas oběhu. Vz Stč. Zem. 220.,
223.

Drakonsky = přísně. Šmil.

Drakonský = nemilosrdně přísný, krutý.
D. zákony. Bdl.

Drakovec, vce, m. = jm. polí u Loužné
na Planicku. B. Pk.

375



	131

	Drahotousy, míst. jm. Tf. Odp. 256. Drahotouše, pl., f., Drahotusch, městečko u Hranic na Mor. Vz Žer. Záp. II. 8., 95., Sdl. Hr. IV. 194., S. N. Jak věšeli draho- tuští darebáky. Vz Sbtk. Krat. h. 270. Drahouňov = Drahoňov. Drahouš, e, m., DRahuschen, ves u Jechnic, Blk. Kfsk. 284.; MaidoRf, ves u Holic. PL. Drahoušek, ška, m., os. jm.Tk. II. 111., V. 108., 110. Drahov, a, m., Drahles, ves u Veselí nad Lužnicí v TáboRsku. Vz S. N. X. 170., Sdl. Hr. III. 302., IV. 369., Tk. VII. 385. Nyní je tam farářem p. Jos. Hejna. Dráhov, u, m. = nádraží, Bahnhof. Slov. Ssk. Vz Dražeň. Dráhová, é, f. Elška D. D, ol. VII. 487. Drahovati = linkovati, liniRen. — D., die Spur verfolgen. Pes drahuje. Kom. Orb. — D. = do boje táhnouti, ins Feld ziehen. Vký. Drahovátko, a, n., das Lineal. Slov. Ssk. Vz Drahovník. Drahovice, dle Budějovice, Drahowitz, dvůr n Černošími. Vz Blk. Kfsk. 1300. Drahovit, a, m., os. jm. Koll. II. 72. Drahovka, y, f., Drahowka, dvůr a my- slivna u Kamenice nad Lab. PL. Drahovník, u, m. = drahovátko. Slov. Ssk. Dráhový = drážní, Bahn-. Drahovzal, a, id., os. jm. Mor. Sd. Drahúcný = velmi drahý. Mor. Brt. D. Drahula, y, f. == drahovské jablko. Brt. Drahuňky == Drahenky. Drahuš, e, m. = drahan. — D., os. jm. D. ol. VII. 824., Pal. Rdh. I. 119. Drahušice, e, f., scolymus, die Golddistel. Slov. D. skvrnatá, s. maculatus; drobnokvětá, s. hispanicus. Vz Rstp. 944., Slb. 469., Mllr. 95. Drahutúš, ves u Hranice na Mor. D. ol. I. 6. a j. Vz Drahotuše. Drahy, pl., f. = obecná louka, gemein- schaftliche Wiese, Viehtrift. Ssk. — D., sam. u Sedlčan. Drahý, koř. drg (držeti). Gb. Hl. 147., Mkl. Etym. 49. Mz v List. filol. VII. 47. odkazuje k skr. darh, drh (vz Draha) a d. tedy = to, jemuž přibývá ceny. — D. = za mnoho peněz. Drahé jest to, co se vyprosit a vyplatit musí. Exc. Drahý chléb, když není peněz. Č. M. 178. Jest drahý co haléř. Sb. uč. — D. = milý, vzácný. Luto mi je, luto teho najmladšjého, kvitka najdražšjého. Sš. P. 140. Viece drahých divóv vidě. Anth. I. 3. v. XXXV. Než své spasenie, jehožto ničs dražšie nenie. Hr. ruk. 267. Mladý čas je drahší od čistého zlata, bo zlato sa na- vrátí, ale nikdy mladé leta. Ht. SI. ml. 245. — D. čas a p. Bylo d. léto, tak že byl strych za . . . Dač. I. 8. Dráhy, pl., f., sam. u N. Paky, u Ná- choda a u Breznice; osada u Nepomuk. Na drahách, sam. u Březnice a u Mělníka. *D.,* Dráha, ves u N. Kdyně. PL. Drahylice, dle Budějovice, ves. Arch. V. 549. Drahyně. Sdl. Hr. V. 94.	Drakynice = Drahenice. Tk. I. 87. Z Dra- hynic Bartoš, + 1445. Vz Jir. Ruk. I. 169. - 170. Drahýš. e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119. Drahýška, y, f., Traschhof, dvůr u Jindř. Hradce. Cf. Sdl. Hr. III. 113., IV. 369. — D. = rybník. Arch. II. 315. Drachkov, a, m., Drachkau, ves u Be- nešova v Buděj.; Drachkow, ves u Strakonic. Vz S. N. X. 170., Tk. I. 429., Blk. Kfsk. 863. Cf. Drahkov. Drachlý = truchlý. Vký. Drachma. — D. = váha lékárnická = 4.4 gr. Slov. zdrav. Drachník, a, m., os. jm. D. ol. II. 432. Drachov, a, m., Drachau, ves u Veselí v Táb.; Drachow, ves u Kamenice nad Lab. PL. Cf. Tk. IV. 725., V. 238., VI. 347., Sdl. Hr. III. 156., 178., IV. 369. D., Trandorf, dříve Trachendorf, v Rakousích. Šb. Děj. ř. I. 41. Drachovský Jan, jes., 1577.—1644. Jg. H. 1. 2. v. 548., S. N., Šb. D. ř. 2. v. 236., Jir. Ruk. I. 170. D. Jan, Jindř. a j. vz Blk. Kfsk. 1300., Sdl. Hr. III. 302., IV. 249., 340. Drainage (drenáž), e, f. = odvodňování. Vz KP. III. 219. D. = hliněné, pálené trouby, jimižto se voda z vlhkých polí odvádí. Us. Kšť., Psčk. Cf. S. N. — D. = odvádění vý- měšků z ran a dutin těla pomocí rourek nebo jiných úprav. Vz Slov. zdrav. Draisina, vz Dresina. Drajlink, u, m. == drajlník, 640 pinet. Pam. Slaného 54.—55. Cf. Sdl. Hr. III. 13. Mám 2 d-ky vína. NB. Tč. 43., 200. Vz Dralink, Drajlník, Drejlink. Drajlník, a, m. = drajlink. Praví, že jest d. vína od něho kúpila za 10 zl.; I kúpil ode mne 2 d-ky vína za 52 zl.; Obstavil mu d. vína na kantnéři. NB. Tč. 38., 43., 281. — Výb. II. 336. 1. Cf. Drejlink. Drajmolena, y, f., flatterhaftes, klatsch- süchtiges Weib. U Místka. Škd. Drak. 1380. Strsl. drakun. Mkl. Etym. 49. Cf. Kram. Slov. 95., S. N. D. létací, der Flugdrache, mořský, Frč. 325., 384., Schd. II, 481., Brm. III. 214. D. ohnivý = veliká letavice. Stč. Zem. 252. Letí jako drak. Brt. Má draka. Vz Opilý. Us. Ta holka má draka v očích (ohnivé) a střílí jím po hoších. Mtc. 1. 1881. 52. Jda. Potlačíš lva a drak sana. Ž. kl. (Jir. Anth. I. 3. v. 7.). Vyjde drak o dvanácti hlavách. Ht. Sl. ml. 209. — D. = ďábel. Vzal to starý d. Bdl. Ten kluk je jako dráče (čertík). U N. Kdyně. Rgl. — D. = souhvězdí, der Drache, ein Sternbild. Schd. I.217., Nz., Stč. Zem. 24. — D. = psí jm. Škd. Dřák, u, m. = nástroj podobný dlátu, jímž se kůra se stromů olupuje. Mor. a slez. Šd., T. č., Brt. D. 207. Cf. Dříti. Drakobijce, e, m., der Drachentödter. NA. I. 24. Drakonitický oběh měsíce. Vz Dračí. D. měsíc, čas oběhu. Vz Stč. Zem. 220., 223. Drakonsky = přísně. Šmil. Drakonský = nemilosrdně přísný, krutý. D. zákony. Bdl. Drakovec, vce, m. = jm. polí u Loužné na Planicku. B. Pk. 375