Předchozí (131)  Strana:132  Další (133) |
|
|||
132
|
|||
|
|||
Drakovský, ého, m., os.jm. Tk. V. 76., 78.
Drakový. D. krev. Vz Dračí. Mllr. 94.
Drakovzleták, u, m., ve větroplavbé,
der Drachenschweber (in der Aëonautik). Dch. Dral, u, m. = síla magnetická. Kv. 1842.
Rázné povahy (charaktery) byly za všech časů a ve všech zemích dralem a tmelem. Ddk. It. v. 69. Drala, y, m. — ras, šarha (dráč, dříč).
Slov. Hdž. Čít. XIII. Dralink, u, m. = drajlink. D. vína. Půh.
II. 80.
Dalkostroj, e, m., der Kompass. Jaký
dává tvé ti srdce dojem? Dnes jest lodí, zítra d-jem, dnes se vodí, zítra samo chodí. Tč. exc. Dralněti, ěl, ění, magnetisch werden.
Ssk. 9 2. Dralo, a, m. = ras, der Schinder.
Slov. Loos. Draloměr, u, m., der Magnetometr.
Tč. exc. Draloměrný, magnetometrisch. Šm.
Drama. Vz Jg. Slnost. 139., 144. Za gt.
vynech čárku. D. rozděluje se v patero částí: 1. exposice, 2. zavíjení uzlu, 3. krisis, 4. peripetie a 5. katastrofa. Km. Účelem d-tu jest klamati a klamem povzbuzovati. Lessing. (Km.). D. satyrské. Vz Listy filol. III. 300. D. idyllické, didaktické. Vz Jg.
Slnosť. 141., 145. D. měšťanské, drame bour- geois. Šmb. S. I. 442. Epos park veliký, beseda Drama, chrám citu Oda. Koll. I. 419. Cf. Sbn. 948., 250., 824. Dramaticky, dramatisch. Děj d. osno-
vaný. Mus. 18»0. 270. Dramatický. D. činění, odůvodnění,
hloub, sloh, spravedlivosť, hudba, Dk, jed- nota (času, místa a jednací osoby). Us. Pdl. D. básnictví. Vz Bačk. Pis. 1. 158. atd., Vor. P. 251.- 208., Jg. Slnosť 86., 108., S. N. D. básnictví nové doby předbřeznové. Vz Bačk Pis. I. 169. a násl., Kv. 1883. D. umění, die Dramatik, Dramaturgie. Rk. D. oda. Jg. Slnosť 108. Dramatičnosť, i, f., die Dramatisirbar-
keit. Dk., Tf. H. 1. 17. Dramatika, y, f. = dramatické umění,
die Dramatik. Nz. Dramatisování, n, Dramatisirung. D.
děje, přběhů. Tf H. 1. 8., 17, Dramatopisec, sce, m., der Dramatiker.
Šm. Dramatosoudce, e, m. = dramatoznalec.
Šm. Dramatoznalec, lce, m., der Dramaturg.
Šm. Dramolet, u, m. = monoakt. D. jest
v dramatickém básnictví co básnická po- vídka v epickém. Vz Jg. Slnosť. 142. Dránati = dránkati. Slov. Rr. Sb. Drá-
ňati. Mor. Brt. D. 207. Drancéřský, Plünderer-.
Drancířka, y, f., die Schinderin, Aus-
saugen. Bern. Drancířstvo, a, n. — drancířství. Jak
čo dostáváš z d-stva krem spravedlivosti, taký nábytek sa volá statek falešnosti. Glč. II. 216. |
Dranclovati == hrkati. — kde. Vůz na
hrbolaté cestě d-cluje. U Jilemn. Drancování hor. Vz Hř. 16. Cf. KP.
III. 82. Drancovatel, e, m. = drancíř. Ssk.
Drancovní, Plünderungs-. Šm.
Drančati, draňčati = dránkati, neústupně
prositi. Slov. Rr. Sb. U Nivnice. Kch. Val. Brt. D. 207. — kde. Cigánka pod okny draňčí. Brt. D. 207 Dranda, drandička, y, f. = sprostá a
stará sukně. Tu máš čistou draudu! Na Plasku. B. Pk. Drángati = dránkati. Slov. Ssk.
Drání břidlice. NA. IV. 133. — D. peří.
Cf. Zdrápání. Dranice. — D. = planá, neúrodná roľa.
Slov. Rr. Sb. Drániti = hledati, se přehrabovati, durch-
suchen, durchstöbern. — kde: v něčem. U Hump. Krjk. U Počát. Jdr. Dránkati = neústupně prositi, žemrati.
Cf. Dránati, Drančati. Len teraz stal od obedu a už d ranka: Mamka, mädu! Zátur. Hái. I. 33. Drankovice, dle Budějovice, Lukawetz,
městecko u Pacova. PL. Draňovice, dle Budějovice, Drahniowitz,
ves u Vlašimě. PL., Tk. III. 122., 136. Drant, a, m. — kdo jiné nemilosrdně dře,
dříč. Na Hané. Bkř. Dráp, vz Drápek, Mz. v List. filol. VII. 48.
Drapa, y, f. = dranc. Slov. Ssk.
Drápač = štětka, bádel, dipsacus, der
Karden, rostl. Vz Štětka, Rstp. 850., Kk. 160., NA IV. 92, Mllr. 41. Drápačka, f., die Kratzerin. — D. =
nástroj na česání vlny. Slov. Rr. Sb. Drapák, u, m. = podrývačka, podrývací
radlička, die Wühlschar. Sl. les. = D., a, m. = prudký člověk, který hned nehty drápe. U Třebonína. Olv. Drápal, a, m. = drapák. — D. = člověk
do všeho se míchající. Mor. Flk. — D. = drapna, kdo se drápe, vše pomalu dělá. U Nové Kdyně. Rgl. — D., os. jm. — D. hájovna u Kard. Řečice. PL. Drápala, y. f. = kdo se drápe, vz Drá-
pel. Mor. Šd. — D., os. jm. Brt. D. Drápanina, y, f., der Raub, die Piackerei.
Šm. Drápati, vz Mkl. Etym. 49., Mz. v List.
filol. VII. 48. — se za kým. Čo sa za mnou driapeš (proč za mnou chodíš). Vz Pápeš. SI. ps. 224. Drápatý = drsný, hrubý, rauh, grob.
Mor. Vck. Drápce, ů, m. = želízka na kolena k le-
zení na stromy. Us. Hk. Drapčík, vz Drabčík.
Drápec, pce, m., v mozku, calcar (avis).
Sl. les. Drápek, pku, m., vz Dráp. Ne velký
ptáček, ale ostrý drápek. Bž., Lpř. Drápky (unguiculi) na konci chodidel brouků. Kk. Br. 7. — Kočičí drápky = kohoutek luční, flos cuculi. U Smidar. Kšť. Drápelí, n. = rozházené nářadí, nepo-
řádek, špatný nábytek. U Ném. Brodu. Holk. |
||
|
|||
Předchozí (131)  Strana:132  Další (133) |