132

Drakovský, ého, m., os.jm. Tk. V. 76., 78.

Drakový. D. krev. Vz Dračí. Mllr. 94.

Drakovzleták, u, m., ve větroplavbé,
der Drachenschweber (in der Aëonautik).
Dch.

Dral, u, m. = síla magnetická. Kv. 1842.
Rázné povahy (charaktery) byly za všech
časů a ve všech zemích dralem a tmelem.
Ddk. It. v. 69.

Drala, y, m. — ras, šarha (dráč, dříč).
Slov. Hdž. Čít. XIII.

Dralink, u, m. = drajlink. D. vína. Půh.

II. 80.

Dalkostroj, e, m., der Kompass. Jaký
dává tvé ti srdce dojem? Dnes jest lodí,
zítra d-jem, dnes se vodí, zítra samo chodí.
Tč. exc.

Dralněti, ěl, ění, magnetisch werden.
Ssk. 9

2. Dralo, a, m. = ras, der Schinder.
Slov. Loos.

Draloměr, u, m., der Magnetometr.
Tč. exc.

Draloměrný, magnetometrisch. Šm.

Drama. Vz Jg. Slnost. 139., 144. Za gt.
vynech čárku. D. rozděluje se v patero
částí: 1. exposice, 2. zavíjení uzlu, 3. krisis,
4. peripetie a 5. katastrofa. Km. Účelem
d-tu jest klamati a klamem povzbuzovati.
Lessing. (Km.). D. satyrské. Vz Listy filol.

III. 300. D. idyllické, didaktické. Vz Jg.
Slnosť. 141., 145. D. měšťanské, drame bour-
geois. Šmb. S. I. 442. Epos park veliký,
beseda Drama, chrám citu Oda. Koll. I.
419. Cf. Sbn. 948., 250., 824.

Dramaticky, dramatisch. Děj d. osno-
vaný. Mus. 18»0. 270.

Dramatický. D. činění, odůvodnění,
hloub, sloh, spravedlivosť, hudba, Dk, jed-
nota (času, místa a jednací osoby). Us. Pdl.
D. básnictví. Vz Bačk. Pis. 1. 158. atd.,
Vor. P. 251.- 208., Jg. Slnosť 86., 108., S. N.
D. básnictví nové doby předbřeznové. Vz
Bačk Pis. I. 169. a násl., Kv. 1883. D.
umění, die Dramatik, Dramaturgie. Rk. D.
oda. Jg. Slnosť 108.

Dramatičnosť, i, f., die Dramatisirbar-
keit. Dk., Tf. H. 1. 17.

Dramatika, y, f. = dramatické umění,
die Dramatik. Nz.

Dramatisování, n, Dramatisirung. D.
děje, přběhů. Tf H. 1. 8., 17,

Dramatopisec, sce, m., der Dramatiker.
Šm.

Dramatosoudce, e, m. = dramatoznalec.
Šm.

Dramatoznalec, lce, m., der Dramaturg.
Šm.

Dramolet, u, m. = monoakt. D. jest
v dramatickém básnictví co básnická po-
vídka v epickém. Vz Jg. Slnosť. 142.

Dránati = dránkati. Slov. Rr. Sb. Drá-
ňati. Mor. Brt. D. 207.

Drancéřský, Plünderer-.

Drancířka, y, f., die Schinderin, Aus-
saugen. Bern.

Drancířstvo, a, n. — drancířství. Jak
čo dostáváš z d-stva krem spravedlivosti,
taký nábytek sa volá statek falešnosti. Glč.
II. 216.

Dranclovati == hrkati. — kde. Vůz na
hrbolaté cestě d-cluje. U Jilemn.

Drancování hor. Vz Hř. 16. Cf. KP.
III. 82.

Drancovatel, e, m. = drancíř. Ssk.

Drancovní, Plünderungs-. Šm.

Drančati, draňčati = dránkati, neústupně
prositi. Slov. Rr. Sb. U Nivnice. Kch. Val.
Brt. D. 207. — kde. Cigánka pod okny
draňčí. Brt. D. 207

Dranda, drandička, y, f. = sprostá a
stará sukně. Tu máš čistou draudu! Na
Plasku. B. Pk.

Drángati = dránkati. Slov. Ssk.

Drání břidlice. NA. IV. 133. — D. peří.
Cf. Zdrápání.

Dranice. — D. = planá, neúrodná roľa.
Slov. Rr. Sb.

Drániti = hledati, se přehrabovati, durch-
suchen, durchstöbern. — kde: v něčem.
U Hump. Krjk. U Počát. Jdr.

Dránkati = neústupně prositi, žemrati.
Cf. Dránati, Drančati. Len teraz stal od
obedu a už d ranka: Mamka, mädu! Zátur.
Hái. I. 33.

Drankovice, dle Budějovice, Lukawetz,
městecko u Pacova. PL.

Draňovice, dle Budějovice, Drahniowitz,
ves u Vlašimě. PL., Tk. III. 122., 136.

Drant, a, m. — kdo jiné nemilosrdně dře,
dříč. Na Hané. Bkř.

Dráp, vz Drápek, Mz. v List. filol. VII. 48.

Drapa, y, f. = dranc. Slov. Ssk.

Drápač = štětka, bádel, dipsacus, der
Karden, rostl. Vz Štětka, Rstp. 850., Kk.
160., NA IV. 92, Mllr. 41.

Drápačka, f., die Kratzerin. — D. =
nástroj na česání vlny. Slov. Rr. Sb.

Drapák, u, m. = podrývačka, podrývací
radlička, die Wühlschar. Sl. les. = D.,
a, m. = prudký člověk, který hned nehty
drápe. U Třebonína. Olv.

Drápal, a, m. = drapák. — D. = člověk
do všeho se míchající. Mor. Flk. — D. =
drapna, kdo se drápe, vše pomalu dělá.
U Nové Kdyně. Rgl. — D., os. jm. — D.
hájovna u Kard. Řečice. PL.

Drápala, y. f. = kdo se drápe, vz Drá-
pel. Mor. Šd. — D., os. jm. Brt. D.

Drápanina, y, f., der Raub, die Piackerei.
Šm.

Drápati, vz Mkl. Etym. 49., Mz. v List.
filol. VII. 48. — se za kým. Čo sa za
mnou driapeš (proč za mnou chodíš). Vz
Pápeš. SI. ps. 224.

Drápatý = drsný, hrubý, rauh, grob.
Mor. Vck.

Drápce, ů, m. = želízka na kolena k le-
zení na stromy. Us. Hk.

Drapčík, vz Drabčík.

Drápec, pce, m., v mozku, calcar (avis).
Sl. les.

Drápek, pku, m., vz Dráp. Ne velký
ptáček, ale ostrý drápek. Bž., Lpř. Drápky
(unguiculi) na konci chodidel brouků. Kk.
Br. 7. — Kočičí drápky = kohoutek luční,
flos cuculi. U Smidar. Kšť.

Drápelí, n. = rozházené nářadí, nepo-
řádek, špatný nábytek. U Ném. Brodu.
Holk.