133

Drápež, e, f., der Raub, die Räuberei,
Schinderei. Posp. Ve Slez. Tč.

Drápežce, e, m. = drápežník.

Drápežení, n. = loupení.

Drápeživosť, i, f., die Raubsucht, šm.,
Loos.

Drápeživý = drápežlivý. Šm., Loos.

Drápežlivý — loupeživý. Šmb. S. I. 315.

Drápežník, a, m. = loupežník. Slez. Tě.

Drápežný = loupežný. Slez. Tě. Neměli
byste rukou d-nou mé líce sápati. Kr. Lear.

72.

Drápežství, n., die Räuberei. Šm., Loos.

Drápežstvo, a, n., die Räuber, Schinder.
Šm., Loos.

Drapice, e, f. = vidlicovitá větvička. Kšť.

Drapichrust, a, m., der Wegelagerer
Dch., Ssk.

Drápiti = drápnouti, škrábnouti. Val.
Brt. D. 207.

Drápka, y, f. = tůně. U Vořehled (u Spál.
Poříčí). B. Pk.

Drapkati, vz Mkl. Etym. 49.

Drápkový = drápku podobný. Frč.

Draplák, u, m. = draplavý nástroj; vrch
u Čachtic na Slov. Pokr. Pot. I. 84.

Dráplavý. D. hlas. Glč. II. 294.

Draplice, místní jm. na Mor. D. ol. VI.
582.

Drapna, y, m. a f., vz Drapal.

Drapuouti, ul, a pl, ut, utí = uchvátiti,
chňapnouti, lapnouti, sebrati, ukrásti, er-
wischen, ergreifen, wegstehlen. Us. Té. —
co komu. Us. Sd., Rgl.

Drapný, kratzig. Ssk., Rk.

Drapobýl, u, m., aretopus, rostl. D. je-
žatý, a. echinatus. Vz Rstp. 761., Mllr. 16.

Dráponosný. D. opice. S. N. V. 1071.

Drápor, u, m., šp. z něm. Drehbohrer,
m.: kolovrátek, svídřík.

Drápoš, die Beutelratte. D-ši, glirina,
jsou ssavci vačnatí s chrupem hlodavců,
mají zavalité tělo, krátké nohy s prsty
srostlými a silnými drápy ozbrojenými. D.
popelavý, phascolomys fossor. Vz Frč. 371.,
Ves. IV. 183. — D., der Kratzler. Ssk.

Drapov, a, m., les u Trubek. Pk.

Drapsavý, zerrend. Ssk.

Drapsiti, trippeln. Ssk., Šm.

Drapsnouti, psnul a psl, ut, utí = drap-
nouti, lapnouti, fangen, ertappen, erwischen.
— koho zač: za nohu. Us. Sd., Šd., Zkr.

Drapula, y, f. D. rozložená, scherdia
arvensis, z druhu rubiacea, rostl. Let. Mt.
S. VlIl. 1. 28.

Drapulka, y, f. D. Rondeletova, apor-
rhais Rondelet, die Teufelsklauenschnecke.
Šm.

Drasal, a, m., os. jm. Jos. D, známý
obr 7¹/ stopy vysoký z Holešova na Mor.,
f 1844. Tč.

Drásalka, y, f., urena, die Klettenpappel,
rostl. D. nouzová, u. lappago. Vz Rstp. 135.

Drasanka, y, f == dřevěná míra, hölzerne
Schüissel. Slov. Ssk.

Drasanok, nku, m., nerost, der Trachyt.
Slov. Ssk.

Drásati, vz Mkl. Etym. 50., 49., Mz.
v List. filolog. VII. 48., Drásnouti. co
komu; sobě hlavu, kratzen. Dch. Rýč ti

nitro drásá a tvé sdce jásá. Sš. Bs. 2. —
co čím jak. Osud drásal jeho srdce do
krve trnovými šlehy. Vlč. Zl. v ohni I. 9.

Draselná, y, f. = draslárna, die Pot-
taschenbrennerei. Sl. les.

Draselnatoolovnatý. D. sklo, das Kali-
bleioxydsalz. SI. les.

Draselnatosť, i, f., die Kalihaltigkeit.
D. země. Us. Pdl.

Draselnatý, kalihaltig. D. půda, voda,
Šp., kysličník (kali), das Kaliumoxyd, Kali,
soli, Kaliumoxydsalze, Nz., mýdlo či ma-
zavé či měkké, Sté. Al., chlorid, das Kalium-
chlorid, sloučenina, die Kaliumverbindung,
ledek, der Kaliumsalpeter, hořkel, die Kali-
magnesia, hnůj, der Kalidünger (vz KP. IV.
410.), čistý uhličitan, kohlensaures basisches
Kali, síran, schwefelsaures Kali, víňan, wein-
steinsaures Kali, citran, citronensaures Kali,
šťovan, oxalsaure8 Kali, manganistan, man-
gansaures Kali, Šp.. cyanid, das Cyankalium,
Mj., kyselý víňan d. (surový kámen vinný),
der Tartarus, chlorečnan, chlorsaures Kali,
chlornatan, unterchlorigsaures Kalium, žele-
zan, eisensaures Kalium, octan, essigsaures
Kalium, kamenec, der Kaliumalaun, hydro-
sulfid, das Kaliumhydrosulphid, hydrát (ží-
ravé draslo), das Kaliumhydrooxyd, sirník,
Schwefelkalium, jodid, Jodkalium, sklo, das
Kaliglas, žíravý louh, die Kalilauge, dusič-
nan (vz d. ledek), dvojsíran, doppelt schwe-
felsaures Kalium, chroman, chromsaures Kali.
SI. les.

Drasenek, nku, m., der Trachyte. Šm.

Drasito, a, n., u měďorytců, das Grün-
dungseisen. Šm.

Draský Tom., nar. 1791., kněz. Jg. H.
i. 2. v. 548., Šb. D. ř. 2. v. 237.

Draslárna, y, f. == draselna. Sl. les.

Draslářství, n., die Flussiederei. Sl. les.

Draslavec, vz Čl. Kv. 184., FB. 41.,
Slb. 468.

Draslavina = částky drasnosť dělající.
Rst. 408.

Draslavka, y, f. D. mnoholistá, anti-
pithes myriophylla, das Tausendblatt. Šm.

Draslavosť přechodu od světla ke stínu.
Koll. III. 285.

Draslavý. D. omak, Šp., hlas, hrdlo, Nz.,
cesta. Sš.

Draslenka, y, f., v lučbě, der Kalistrauss.
Šm.

Draslík. Vz Schd. II. 34., Šfk. 142., MS.
322, Šfk. Poč. 233., Rst. 19., 408., Schd.
I. 320., KP. IV. 389, 412., Rosc. 37.

Draslíkový amalgam, das Kaliumamal-
gam, kysličník (KO₃), das Kaliumhyperoxyd.
Nz.

Draslo, kali, das Kali; hydrat drasla
(kysličníku draselnatého), das Kalihydrat.
Nz. Vz Schd. I. 321., Kram. Slov. 95. D.
(potaš) toskánské, čerstvé matolinové, vý-
palkové (u mydlářů). Stč. Al. O d. vz Šfk.
144. D. žíravé. Vz Šfk. 144, Sfk. Poč. 234.,
Schd. I. 322., KP. IV. 411., S. N. Roztok
drasla (draslový), die Kalilösung, hnojem
draslem, Šp., kamenné (potaš salajka), die
Steinasche. Sl. les. Otrava draslem. Vz Pelc.
436. Vz Draslosalajka.