136

Dráždivosť. Sá. D. kůže, Mj., nervů,
mozku. Osv. I. 631., 417. Vz Slov. zdrav.
64., S. N.

Dráždivý = dráždící. D. popud. Osv. I.
370. Chraňte se ostnem d-vým bodnouti ji
v líce. Koll. I. 25. — D. = snadný k dráž-
dění. Mozek je d-vý. Osv. I. 419.

Dráždlivosť, i, f., vz Dráždivosť.

Dráždlivý, vz Dráždivý.

Draže, e, f., vz Draž.

Dražebna, y, f., die Auktionshalle. Dch.

Dražebně, licitando. D. něco prodati.
Dch., Mour.

Dražebník, der Falzhobel, dražník. —
D., a, m. = kdo dražby se súčastňuje, kupec
při dražbě, der Licitant. Dch., Sl. les.

Dražečka, y, f. = malá drahá. Koll. Zp.
I. 250.

Dražej, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

Dražejov, a, m., Dražeiow, ves u Stra-
konic; Draschen, ves u Dubé. PL. Vz Blk.
Kfsk. 1300.

Dražejovice, dle Budějovice, Drascbo-
witz, ves u Sušice. PL., Tov. 5., Blk. Kfsk
1300.

Dražejovičky, pl., f., zaniklá ves na
Mor. D. ol. VII. 632.

Dražejovky,pl.,f., míst. jm. D. ol. X. 727.

Drážek, žka, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
119, D. ol. VII.144., 370., VIII. 563.

Dražeň, žně, f., Draschen, ves u Mane-
tína. Cf. Dražno, Blk. Kfsk. 358. — D. =
nádraží. Slov. Ssk. Vz Dráhov.

Drážeň, žně, f. = dráždidlo. Slov. Ssk.

Dražení, n. = hražení, pažení, draženina.
U Potštýna. Ibl.

Drážení, n. = dráždění, vz Drážditi.
Nedávaj sa do d. s mladšími od tebe. Glč.
I. 36.

Draženina, y, f. = přepeření, die Ver-
schalldng. Vz Dražení. Šp.

Draženov, a, m., Trasenau, Drasenau,
ves u Klenče. PL. Vz Blk. Kfsk. 1056. Jan
Špička z D-va. Arch. IV. 45.

Dražeti. Mor. Brt. D. 156.

Dražetice, dle Budějovice, Dražetitz, ves
u Dobříše. PL., Tk. I. 157., 436.

Dražhoblík, u, m., der Handfüghobel,
Flitschhobel. Šm.

Draží. Za Výb. polož: 1108. 8., Bž. 131.

Drážia = drahocenná věc. Jir. Anth. I.
3. v XXXV.

Dražiačik, u, m. = dražák. Kyt. 1876. 21.

Dražíce, dle Budějovice, Dražitz, vsi
u Bechyně (vz S. N. X. 171), u Tábora a
u Starých Benátek. PL. Cf. Tk. I. 343.,
344., III. 37., 77., 170., IV. 379., V. 238,
VI. 347., Tk. Ž. 88., Tf. Odp. 287., Sbn.
322., Blk. Kfsk. 1300., Sdl. Hr. IV. 369.,
V. 77., S. N.

Dražický, ého, m., os. jm. Tk. V. 238.

Dražička, y, f, ves u Tábora, Vz Blk.
Kfsk. 1300.

Drážidlo, a, n. = dráždidlo. Slov. Ssk.

Dražil, a, m., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1192.

Dražín, u, m. = dražen. Rb.

Dražinka, y, f. = (płanuša) hruška. Mor.
Brt.

Dražisko, a, n., schlechter Weg, schl.
Bahn. Šm.

Drážiště, das Bahnlager. Slov. Ssk.

1. Drážiti = drážditi. — koho. Jak ne-
trúfáš na tvej síle, nechcej jich (nepřátel) d.
Glč. II. 95. Dávajú ma za masiara: masiar
maso váží, s cuzýma sa dráží, nepuojdem
zaň. Koll. Zp. I. 63. Kdo dráží psa nebo
hada, do nebezpečenství padá. Prov. Tč.

2. Drážiti, abfalzen. Nz. D., aushöhlen.
Vz Mkl. Etym. 49.

1. Dražka, y, f. = milenka. Slov. Tč. —
D., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

2. Dražka, drážka, y, f. = malá dráha.
Vz Dráha. Béž po drážkách. Mor. Kurz.
Ani dražku něznám ani keho pytac. Sl. ps.
276. — Na dražkách = louky u Kokořova;
D. = pole u Měčína, u Chlumu (na Kru-
mlovsku); U drašek = pole u Kokšína (na
Klatovsku). B. Pk.

Drážka, y, f. = dráha, paz, draž, draže,
dražení, die Falz, Nuth. NA. IV. 180., Bc,
Šp. Vz Mkl. Etym. 49., Mz. v List. filol.
VII. 46. Drážky (rýhy) v šindeli, na mor.
Val. járky. Vz Výstruh. Ve drážkách se
pohybovati, in Falzen laufen. Mour. D. bě-
lirnová, die Skleralfalze. Nz. lk. — D. —
rovná plocha u želízka hornického, u pemr-
lice. NA. IV. 131. — Drážky —jméno pastvin
u Jičína na Mor. Pk. — D., vz Dražka.

Drážko, a, m., os. jm. D. zrádně žití
zbavený. Koll. I. 90.

Dražkov, a, m , Dražkow, vsi u Sedlčan
a Pardubic. Tk. I. 380., III. 62., Sdl. Hr. I.
39 , 55.

Drážkování, n., das Falzen.

Drážkovaný; -án, a, o, gefalzt. Bc.

Drážkovati, falzen. Sp. Vz Zadrážko-
vati.

Dražkovice, dle Budějovice, Dražkowitz,
ves u PaRdubic; dvůr u Rokycan. Tk. I.
375., 380, Sdi. Hr. I. 253.

Drážkovitý, fugig, gefalzt. Ssk.

Dražkovský, ého, m., os. jm. Vz Blk.
Kfsk. 1092.

Drážkový. = falcovní, Falz-. D. prkno.
Sl. les.

Drážky, vz Drážka. — D., der Wurst-
wagen. Slov. Ssk.

Drážlivý. D. povaha. Mour. Beneš v předu
jede. za niem ves lud d-vý. Rkk. 36

Dražnatý = drážovitý.

Drážnění, n. = dráždění. D. a žartování
zbytečné mnohým není vďačné; Jak uslyšá,
že sám hlásíš, v čem ta chcú drážniti, budú
mlčať a d. musá zanechať. Glč. I. 137., 273.

Drážní, Bahn-. D. hlídač. Kv. 1870. 325.,
Dch.

Drážnička, y, f., die Anreizerin. Šm.

Dražník, u, m. = dražebník, der Falz-
hobcl. D. na tmel, Kitt-, podlažní, der Spund-
hobel, posuvný, der Stellfalzhobel, Šp., dvoj-
sedlý, Stellausgrundhobel, kaRnýskový, kosý
posuvný s předkrojidlem, schräger F. zum
Verstellen mit VoRschneider, loďkový, Falz-
schiffhobel, s 1 stavítkem, F. mit eineR Wand,
a 2 stavítky a předkRojidlem, mit 2 Wänden
u. mit Vorschtieider a p. Skř. — D. = cenitel,
dražebník? Že od každého obyvatele, nech
on koupí nebo prodá, co chce, jménem lau-
demium 6 kr. a sice pod inspekcí pana d-ka
požádáno bylo, jest falešné. Pk. MP. 135.



	136

	Dráždivosť. Sá. D. kůže, Mj., nervů, mozku. Osv. I. 631., 417. Vz Slov. zdrav. 64., S. N. Dráždivý = dráždící. D. popud. Osv. I. 370. Chraňte se ostnem d-vým bodnouti ji v líce. Koll. I. 25. — D. = snadný k dráž- dění. Mozek je d-vý. Osv. I. 419. Dráždlivosť, i, f., vz Dráždivosť. Dráždlivý, vz Dráždivý. Draže, e, f., vz Draž. Dražebna, y, f., die Auktionshalle. Dch. Dražebně, licitando. D. něco prodati. Dch., Mour. Dražebník, der Falzhobel, dražník. — D., a, m. = kdo dražby se súčastňuje, kupec při dražbě, der Licitant. Dch., Sl. les. Dražečka, y, f. = malá drahá. Koll. Zp. I. 250. Dražej, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119. Dražejov, a, m., Dražeiow, ves u Stra- konic; Draschen, ves u Dubé. PL. Vz Blk. Kfsk. 1300. Dražejovice, dle Budějovice, Drascbo- witz, ves u Sušice. PL., Tov. 5., Blk. Kfsk 1300. Dražejovičky, pl., f., zaniklá ves na Mor. D. ol. VII. 632. Dražejovky,pl.,f., míst. jm. D. ol. X. 727. Drážek, žka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119, D. ol. VII.144., 370., VIII. 563. Dražeň, žně, f., Draschen, ves u Mane- tína. Cf. Dražno, Blk. Kfsk. 358. — D. = nádraží. Slov. Ssk. Vz Dráhov. Drážeň, žně, f. = dráždidlo. Slov. Ssk. Dražení, n. = hražení, pažení, draženina. U Potštýna. Ibl. Drážení, n. = dráždění, vz Drážditi. Nedávaj sa do d. s mladšími od tebe. Glč. I. 36. Draženina, y, f. = přepeření, die Ver- schalldng. Vz Dražení. Šp. Draženov, a, m., Trasenau, Drasenau, ves u Klenče. PL. Vz Blk. Kfsk. 1056. Jan Špička z D-va. Arch. IV. 45. Dražeti. Mor. Brt. D. 156. Dražetice, dle Budějovice, Dražetitz, ves u Dobříše. PL., Tk. I. 157., 436. Dražhoblík, u, m., der Handfüghobel, Flitschhobel. Šm. Draží. Za Výb. polož: 1108. 8., Bž. 131. Drážia = drahocenná věc. Jir. Anth. I. 3. v XXXV. Dražiačik, u, m. = dražák. Kyt. 1876. 21. Dražíce, dle Budějovice, Dražitz, vsi u Bechyně (vz S. N. X. 171), u Tábora a u Starých Benátek. PL. Cf. Tk. I. 343., 344., III. 37., 77., 170., IV. 379., V. 238, VI. 347., Tk. Ž. 88., Tf. Odp. 287., Sbn. 322., Blk. Kfsk. 1300., Sdl. Hr. IV. 369., V. 77., S. N. Dražický, ého, m., os. jm. Tk. V. 238. Dražička, y, f, ves u Tábora, Vz Blk. Kfsk. 1300. Drážidlo, a, n. = dráždidlo. Slov. Ssk. Dražil, a, m., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1192. Dražín, u, m. = dražen. Rb. Dražinka, y, f. = (płanuša) hruška. Mor. Brt. Dražisko, a, n., schlechter Weg, schl. Bahn. Šm.	Drážiště, das Bahnlager. Slov. Ssk. 1. Drážiti = drážditi. — koho. Jak ne- trúfáš na tvej síle, nechcej jich (nepřátel) d. Glč. II. 95. Dávajú ma za masiara: masiar maso váží, s cuzýma sa dráží, nepuojdem zaň. Koll. Zp. I. 63. Kdo dráží psa nebo hada, do nebezpečenství padá. Prov. Tč. 2. Drážiti, abfalzen. Nz. D., aushöhlen. Vz Mkl. Etym. 49. 1. Dražka, y, f. = milenka. Slov. Tč. — D., os. jm. Pal. Rdh. I. 120. 2. Dražka, drážka, y, f. = malá dráha. Vz Dráha. Béž po drážkách. Mor. Kurz. Ani dražku něznám ani keho pytac. Sl. ps. 276. — Na dražkách = louky u Kokořova; D. = pole u Měčína, u Chlumu (na Kru- mlovsku); U drašek = pole u Kokšína (na Klatovsku). B. Pk. Drážka, y, f. = dráha, paz, draž, draže, dražení, die Falz, Nuth. NA. IV. 180., Bc, Šp. Vz Mkl. Etym. 49., Mz. v List. filol. VII. 46. Drážky (rýhy) v šindeli, na mor. Val. járky. Vz Výstruh. Ve drážkách se pohybovati, in Falzen laufen. Mour. D. bě- lirnová, die Skleralfalze. Nz. lk. — D. — rovná plocha u želízka hornického, u pemr- lice. NA. IV. 131. — Drážky —jméno pastvin u Jičína na Mor. Pk. — D., vz Dražka. Drážko, a, m., os. jm. D. zrádně žití zbavený. Koll. I. 90. Dražkov, a, m , Dražkow, vsi u Sedlčan a Pardubic. Tk. I. 380., III. 62., Sdl. Hr. I. 39 , 55. Drážkování, n., das Falzen. Drážkovaný; -án, a, o, gefalzt. Bc. Drážkovati, falzen. Sp. Vz Zadrážko- vati. Dražkovice, dle Budějovice, Dražkowitz, ves u PaRdubic; dvůr u Rokycan. Tk. I. 375., 380, Sdi. Hr. I. 253. Drážkovitý, fugig, gefalzt. Ssk. Dražkovský, ého, m., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1092. Drážkový. = falcovní, Falz-. D. prkno. Sl. les. Drážky, vz Drážka. — D., der Wurst- wagen. Slov. Ssk. Drážlivý. D. povaha. Mour. Beneš v předu jede. za niem ves lud d-vý. Rkk. 36 Dražnatý = drážovitý. Drážnění, n. = dráždění. D. a žartování zbytečné mnohým není vďačné; Jak uslyšá, že sám hlásíš, v čem ta chcú drážniti, budú mlčať a d. musá zanechať. Glč. I. 137., 273. Drážní, Bahn-. D. hlídač. Kv. 1870. 325., Dch. Drážnička, y, f., die Anreizerin. Šm. Dražník, u, m. = dražebník, der Falz- hobcl. D. na tmel, Kitt-, podlažní, der Spund- hobel, posuvný, der Stellfalzhobel, Šp., dvoj- sedlý, Stellausgrundhobel, kaRnýskový, kosý posuvný s předkrojidlem, schräger F. zum Verstellen mit VoRschneider, loďkový, Falz- schiffhobel, s 1 stavítkem, F. mit eineR Wand, a 2 stavítky a předkRojidlem, mit 2 Wänden u. mit Vorschtieider a p. Skř. — D. = cenitel, dražebník? Že od každého obyvatele, nech on koupí nebo prodá, co chce, jménem lau- demium 6 kr. a sice pod inspekcí pana d-ka požádáno bylo, jest falešné. Pk. MP. 135.