Předchozí (136)  Strana:137  Další (138) |
|
|||
137
|
|||
|
|||
Drážniti, vz Drážnění. Dh. 107. V MV.
nepravá glossa. Pa. D-li jeho, provocave- rant eum. Ž. wit. Deut. 16. Cf. Mkl. Etym. 49. Dražno, a, n. = Dražeň.
Dražov, a, m. = Dračov. Blk. Kfsk. 774.
Dražow, ves u Volyně. Z Dražova Mart. Sam. 1593.—1639. Vz Tf. H. 1. 3. v. 40., 57., Jg. H. 1. 2. v. 548, Šb. D. ř. 2. v. 237., Jir. Ruk. I. 171., S. N Cf. Sdl. Hr. V. 278. Dražovice, dle Budějovice = Dražejo-
witz, ves u Víškova. PL., D. ol. I. 963. Z D-vic Cernhenští. Sdl. Hr. II. 234. Dražovičky, pl., f., polnosti zaniklých
Dražovic. D. ol. VL 854. Drážovitosť, i, f., die Drusigkeit. Šp.
Drážovitý, drusig. Šp.
Dražovka, y, f., myslivna u Hořovic;
kopec ve Zbirovsku. Krč. Dražský mlýn, Drahermühle, u Klatov.
— D., vz Draský.
Dražůvky, pl., f., Dražuwek, městečko
v Kyjovaku na Mor. D. ol. XI. 2., 3., 205. Drba, y, f. Má drbu = opici. Na Zlínsku.
Brt. Vz Drbka. Drbák, u, m., das Reibezeug. Šm.
Drbala, y, m. a f. = kdo ve všem drbe,
rýpni, der Stierler, Wühler. Ostrav. Tč. Drbálek, lka, m., der Krippenreiter. Šm.
Drbalka, y, f. = drbna. Šm.
Drbalov, a, m., Drbalow, ves u Rych-
nova. Drbalovice, dle Budějovice, Drbalowitz,
ves u Letovic na Mor. Kdo chce putičku za nevěstu, chodí do D-vic. Vz Sbtk. Krat. h. 206. Drbalovský, ého, m, dvůr u Mirovic.
Drbaný šibal = mazaný, povedený. Dch.,
Kos. v Km. Drbati, vz Mkl. Etym. 41. Koř. drъb.
Vz Mz. v List. filol. VII. 48. — co : basu. Brt. P. 184., Kol. ván. — se. Když se chci d. Dh. 23. -- koho (jak). D. ženu (s ní obcovati). Us. Ssk. Uštipavě nás drbaje. Dh. 97. — kam: do někoho drbnouti. Dch. — kde. D. se za ušima. Kom. L. Ryba na
udici drbe (trhá, beisst an). U Místka. Škd. — nač: na knedlíky (sýrové brambory na
knedlíky strouhati). Us. Rjšk. — se také = hýbati se. On sní všecko, co sa mu v hubě nedřbe. Val. Brt. D. 207, Drbice, e, f., vz Drbka.
Drbití = debere. zastar. Cf. strněm. dur-
fan, nyní dürfen. Mkl. Etym. 41. Sám sě v to drbiu uvázati; Zlý člověk to drbí býti; Než že drbíte za kněz muže jmieti: Tuto drbiu do moRavské kroniky málo zajíti; Je se na tom přisahati, že jeho stolec drbí u Boleslavi státi. Dal. 1., 4., 10., 4L, 72. — Cf. Listy filolog. 1886. 291., Bž. 32., Dyrbiti. Drbka, y, ť. Má drbku = opici, je drb-
nutý, hat einen Affen, ist angeheitert. Mor. Bkř., Brt., Sd., Šd., Vck. Má v drbce. Sd. Cf. Drba. — D., drbice = špatný klobouk n. Čepec. U Polič. Kšá. Drblavý = brblaoý, drdlavý. Kdo chodě
jí, dostane d. muže (ženu). Kld. Vz Drdlavý. Drblov, a, m. = jm. pole u Janovic B.
Pk. Drbnutí, n., ein Fauststoss. Šm.
|
Drbnutý = trhnutý, nacáknutý, opilý.
Us. Brt., Šd. Drbuý = kdo rád drbe. Svrbný d-ho
vždy najde. Prov. Bž. Drbohlav, der Kopfstriegler, -beutler.
Dch. — D., os. jm. Vz S. N. Drbohlavy, Winic, osada u Čáslavě. Blk.
Kfsk. 703.; Wlasenitz, ves u Pelhřimova. PL. - Cf. Sdl. Hr. IV. 317. Drbov, a, id., zašlá ves v Plzeňsku. Vz
Blk. Ktsk. 1055., 1056. Drbul, a, m., os. jm. Prk. Přisp. 24.
Drbúšek, ška, m., os. jm. Sl. let. IV.
160. Drc. Tys jako drc = pěkně ustrojen.
U N. Kdyně. Rgl. Drcadlo, a, n. = zrcadlo. U Stankova.
Drcák, u, m. = zeměžluč. 16. stol.
Drcanec, nce, m. — rána způsobená drc-
nutím do zad, der Rückenstoss. Mor. Sd., Rst. D. 208. Jdi, nebo dostaneš d. Šd., Tč. Cf. Gumanec, Štuchanec. Drcanice, e, f., das Herumstossen, die
Balgerei. Z toho se stala d. Na Ostrav. Té. Drcati, drcnouti = trkati, šťouchati. Brt.
D. 208. — koho čím (kam). Drcni ho pěstí do boku, do hřbetu. Us. Tč. Drcni tam Maculu hoií. Brt. P. 181. — se = opiti se. Us. Drcek, cku, m. = spínadlo podobnélkno-
flíku, jímž se košile u krku spínají. U Do- mažl. Němc. II. 257. a j. Drcna, y, f., die Plauderin. Rk.
Drcnouti, vz Drcati.
Drčák, a, m. = kdo mnoho drčí (mluví),
mluvka. Us. Kšá. Na Val. Vck., Brt. D. 208. Drčati = drčeti. Mor. Brt. P. 87.
Drček, čka, m., os. jm. D. ol. V. 7.
Drčeti. Nedrč, nedrkoc = nemluv po-
řád. Mor. Brt. D. Drčna, y, f. = povidavá ženská, [ein
Plärrmaul. To je drčna, drčela by celý den. U Rychn. Mak., Ntk. Drda, y, m. = drdavý člověk, neposeda.
U lionova. Rgl. — D. = mluvka. Ib. Rgl.— D. = os. jm. Šd. Drdák, a, m., mlýn u Telče. — D , os.
jm. Tk. V. 55., 71., VI. 51., Arch.. II. 315. Drdati = třásti. Val. Brt. D. 208. — za
kým, trippeln. Slez. Tč. Drdavý = kdo pořád drdá. Vz Drda.
Drdek, dka, m., sam. u Milevska.
Drdel,, dlu, m. = drdol; drdlon. — D.,
dla, m., os. jm. Šd. Drdla, y, m. a f. = kdo drdle, bubla.
Mor. D 208., Sd. Drdlák, a, m. — drdla. Ssk.
Drdlaňa, ě, f. = drdla, f. Mor. Vck.
Drdlati = brblati. Brt. D. 208. — na
koho. Kld. 23. Drdlavý = mumlavý. Kdo chodě ji, do-
stane d. muže (ženu). Vz Drblavý. Kld. Ja, co jen starý vdovec d-vý, co by moje modré oči plakaly. Sš. P. 198. Drdlena, y, ť. = drdlavá ženská. Mor.
Brt. 208. Drdloň, ě, m, = drdlavý, kdo pořád
drdle. Mor Šd. |
||
|
|||
Předchozí (136)  Strana:137  Další (138) |