137

Drážniti, vz Drážnění. Dh. 107. V MV.
nepravá glossa. Pa. D-li jeho, provocave-
rant eum. Ž. wit. Deut. 16. Cf. Mkl. Etym.
49.

Dražno, a, n. = Dražeň.

Dražov, a, m. = Dračov. Blk. Kfsk. 774.
Dražow, ves u Volyně. Z Dražova Mart.
Sam. 1593.—1639. Vz Tf. H. 1. 3. v. 40.,
57., Jg. H. 1. 2. v. 548, Šb. D. ř. 2. v. 237.,
Jir. Ruk. I. 171., S. N Cf. Sdl. Hr. V. 278.

Dražovice, dle Budějovice = Dražejo-
witz, ves u Víškova. PL., D. ol. I. 963.
Z D-vic Cernhenští. Sdl. Hr. II. 234.

Dražovičky, pl., f., polnosti zaniklých
Dražovic. D. ol. VL 854.

Drážovitosť, i, f., die Drusigkeit. Šp.

Drážovitý, drusig. Šp.

Dražovka, y, f., myslivna u Hořovic;
kopec ve Zbirovsku. Krč.

Dražský mlýn, Drahermühle, u Klatov.

— D., vz Draský.

Dražůvky, pl., f., Dražuwek, městečko
v Kyjovaku na Mor. D. ol. XI. 2., 3., 205.

Drba, y, f. Má drbu = opici. Na Zlínsku.
Brt. Vz Drbka.

Drbák, u, m., das Reibezeug. Šm.

Drbala, y, m. a f. = kdo ve všem drbe,
rýpni, der Stierler, Wühler. Ostrav. Tč.

Drbálek, lka, m., der Krippenreiter. Šm.

Drbalka, y, f. = drbna. Šm.

Drbalov, a, m., Drbalow, ves u Rych-
nova.

Drbalovice, dle Budějovice, Drbalowitz,
ves u Letovic na Mor. Kdo chce putičku
za nevěstu, chodí do D-vic. Vz Sbtk. Krat.
h. 206.

Drbalovský, ého, m, dvůr u Mirovic.

Drbaný šibal = mazaný, povedený. Dch.,
Kos. v Km.

Drbati, vz Mkl. Etym. 41. Koř. drъb.
Vz Mz. v List. filol. VII. 48. — co : basu.
Brt. P. 184., Kol. ván. — se. Když se chci
d. Dh. 23. -- koho (jak). D. ženu (s ní
obcovati). Us. Ssk. Uštipavě nás drbaje.
Dh. 97. — kam: do někoho drbnouti. Dch.

— kde. D. se za ušima. Kom. L. Ryba na
udici drbe (trhá, beisst an). U Místka. Škd.

— nač: na knedlíky (sýrové brambory na
knedlíky strouhati). Us. Rjšk. — se také =
hýbati se. On sní všecko, co sa mu v hubě
nedřbe. Val. Brt. D. 207,

Drbice, e, f., vz Drbka.

Drbití = debere. zastar. Cf. strněm. dur-
fan, nyní dürfen. Mkl. Etym. 41. Sám sě
v to drbiu uvázati; Zlý člověk to drbí býti;
Než že drbíte za kněz muže jmieti: Tuto
drbiu do moRavské kroniky málo zajíti; Je
se na tom přisahati, že jeho stolec drbí
u Boleslavi státi. Dal. 1., 4., 10., 4L, 72. —
Cf. Listy filolog. 1886. 291., Bž. 32., Dyrbiti.

Drbka, y, ť. Má drbku = opici, je drb-
nutý, hat einen Affen, ist angeheitert. Mor.
Bkř., Brt., Sd., Šd., Vck. Má v drbce. Sd.
Cf. Drba. — D., drbice = špatný klobouk
n. Čepec. U Polič. Kšá.

Drblavý = brblaoý, drdlavý. Kdo chodě
jí, dostane d. muže (ženu). Kld. Vz Drdlavý.

Drblov, a, m. = jm. pole u Janovic B.
Pk.

Drbnutí, n., ein Fauststoss. Šm.

Drbnutý = trhnutý, nacáknutý, opilý.
Us. Brt., Šd.

Drbuý = kdo rád drbe. Svrbný d-ho
vždy najde. Prov. Bž.

Drbohlav, der Kopfstriegler, -beutler.
Dch. — D., os. jm. Vz S. N.

Drbohlavy, Winic, osada u Čáslavě. Blk.
Kfsk. 703.; Wlasenitz, ves u Pelhřimova.
PL. - Cf. Sdl. Hr. IV. 317.

Drbov, a, id., zašlá ves v Plzeňsku. Vz
Blk. Ktsk. 1055., 1056.

Drbul, a, m., os. jm. Prk. Přisp. 24.

Drbúšek, ška, m., os. jm. Sl. let. IV.
160.

Drc. Tys jako drc = pěkně ustrojen.
U N. Kdyně. Rgl.

Drcadlo, a, n. = zrcadlo. U Stankova.

Drcák, u, m. = zeměžluč. 16. stol.

Drcanec, nce, m. — rána způsobená drc-
nutím do zad, der Rückenstoss. Mor. Sd.,
Rst. D. 208. Jdi, nebo dostaneš d. Šd., Tč.
Cf. Gumanec, Štuchanec.

Drcanice, e, f., das Herumstossen, die
Balgerei. Z toho se stala d. Na Ostrav.
Té.

Drcati, drcnouti = trkati, šťouchati. Brt.
D. 208. — koho čím (kam). Drcni ho
pěstí do boku, do hřbetu. Us. Tč. Drcni
tam Maculu hoií. Brt. P. 181. — se = opiti
se. Us.

Drcek, cku, m. = spínadlo podobnélkno-
flíku, jímž se košile u krku spínají. U Do-
mažl. Němc. II. 257. a j.

Drcna, y, f., die Plauderin. Rk.

Drcnouti, vz Drcati.

Drčák, a, m. = kdo mnoho drčí (mluví),
mluvka. Us. Kšá. Na Val. Vck., Brt. D.
208.

Drčati = drčeti. Mor. Brt. P. 87.

Drček, čka, m., os. jm. D. ol. V. 7.

Drčeti. Nedrč, nedrkoc = nemluv po-
řád. Mor. Brt. D.

Drčna, y, f. = povidavá ženská, [ein
Plärrmaul. To je drčna, drčela by celý den.
U Rychn. Mak., Ntk.

Drda, y, m. = drdavý člověk, neposeda.
U lionova. Rgl. — D. = mluvka. Ib. Rgl.—
D. = os. jm. Šd.

Drdák, a, m., mlýn u Telče. — D , os.
jm. Tk. V. 55., 71., VI. 51., Arch.. II. 315.

Drdati = třásti. Val. Brt. D. 208. — za
kým, trippeln. Slez. Tč.

Drdavý = kdo pořád drdá. Vz Drda.

Drdek, dka, m., sam. u Milevska.

Drdel,, dlu, m. = drdol; drdlon. — D.,
dla, m., os. jm. Šd.

Drdla, y, m. a f. = kdo drdle, bubla.
Mor. D 208., Sd.

Drdlák, a, m. — drdla. Ssk.

Drdlaňa, ě, f. = drdla, f. Mor. Vck.

Drdlati = brblati. Brt. D. 208. — na
koho. Kld. 23.

Drdlavý = mumlavý. Kdo chodě ji, do-
stane d. muže (ženu). Vz Drblavý. Kld. Ja,
co jen starý vdovec d-vý, co by moje modré
oči plakaly. Sš. P. 198.

Drdlena, y, ť. = drdlavá ženská. Mor.
Brt. 208.

Drdloň, ě, m, = drdlavý, kdo pořád
drdle. Mor Šd.