138

Drdloš, e, m. = drdla. Slov. Ssk.

Drdo, a, n. = brdo. Všecko je na jedno d.

Drdol = vrkoč. Brt., Hk. Vlasy v d. sto-
čené. Sk. Črty 34. — D. == buchta do zad,
ein Rückenstoss. U Chocně. Ktk.

Drdolaňa, ě, drdolena, y, drdoluša, e,
ť. = slepice s drdolem na hlavě. Val. Brt.
L. N. 1. 191.

Drdy. Dejte se teď v drdy, nechte všeho
a budeme píti. Wtr. v Osv. 1855 1085.

Dreak, u, m. = zeměžluč. rostl. 16. stol.

Dreba Jan. Tk. V. 96., 97.

Drebčiti, tanzen. Slov. Ssk. Vz Ořepčiti.

Dřebení, n., katalepsie, Nervová Nemoc,
nemocný sebou nevládne. Vz Slov. zdrav.

Drebkov, a, m., mě. v Lužici. Pal. Děj.
III. 2. 328.

Dřebnouti. V MV. nepravá glossa. Pa.
Vz Dřébsti.

Dřeboliti = rychle mluviti, breptati,
schnell Reden. U Jilemn.

Drebolka, y, f. = povídalka, breptalka,
die Schwätzerin. U Jilemn.

Drebský, ého, m., os. jm. D. Havel.
Žžk. 8.

Dřébsti, vz Dřebnouti.

Dřebtač, e, m., mussicator (Is. 29. 24.).
BO. Vz Drepta.

Dreč, e, m., das Rauhmesser der Hutma-
cheR. Slov. Ssk., Šm.

Drečeti = viseti, spadnutím hroziti, hän-
gen, herabzufallen drohen U Nové Kdyně.
Psčk.

Dřečkování, n., v horn., der Kröpelbau.
Šm.

Drečnosť, i, f. = spanilosť. Slov. Bern.

Dřeh = něco hustě rostlého. Vz Mz. v List.
filolog. 48.

Drechaňov, a, m., míst. jm. v Uhrách.

Drejlink, u, m. = 20 věder. 15. stol.
Osv. Vz Drajlink. D. vína. Dač. 124. Obsta-
vil mu d. vína na kautnéři. NB. Tč. 281.
Nelze jedním koněm d. vína uvézti. Arch.
II. 13.

Drejždí, n., das Reissig. Šm.

Drék = dřík. Slov. Bern.

Drekolí, n. = hůl, kyj. Vký.

Dřel. Sdl. Hr. 253., 11., 34.

Dřelej = dříve, prve. Slov. Ukážem d.,
které národy tu bydlely. Let. Mtc. SI. VII.
2. 6. Odvrátil se preč a zasa sa trápil ako
d. Sb. sl. ps. II. 1. 140., Dbš. Sl. pov. II. l5.

Drelich, u, m., Drillich. Z čeho by lože
ustlala? S sebú peřin nevzala. Ej z d-chu
bílého, už nětřeba iného. Sš. P. 85.

Drelichový, Drillich-. D. peřiny. Sš. P.
346.

Drelý = skorý. Slov. Ssk.

Drema, y, f. D. večernia, melandryum
vespertinum, dennia, m. diurnum ; lepkatá,
kukučnica, lychnis viscaria, 1. flos cuculi
(z druhu: caryophylleae), rostl. Let. Mt. S.
VIII. 1. 38.

Dremadlo, a, n., u postřihovačů, höl-
zerner Scherengriff. Slov. Ssk.

Drémati = dřímati. Bern.

Dřemčice, dle Budějovice, Třemschitz,
ves u Třebenic. Blk. Kfsk. 726.

Dremelica, e, f., der Holzträmel, ve
vodním stavit. Ssk., Šm.

Dremelík, a, m. = dřemlík. Ssk., Sm.

Dřemeno, a, n. = noša trávy. Las. a
val. Brt.

Dremko, a, n., vz Zivko.

Dremla, y, f. Jednu drychnu alebo d-lu
zabiť = pospati si. Slov. Z Pořek. Zátur.

Dřemlík, falco aesalon. Vz Frč. 363.,
Schd. II. 458., Brm. II. 602.

Dřeaiovice, dle Budějovice, Dremsdorf,
Drömsdorf, ves u Libavy na Mor. PL.

Dremšlák, u, m. = plochá tyč u stavu
soukennického k napínání ludnu. Hvl.

Dřen. Vz Mkl. aL. 218., Et. 293. - D. =
duše dřeva. Vz KP III. 326., Rosc. 30., Schd.
II. 177., Kk. 17. Bozový na jednom konci
nevidomě vpraveným olovem obtížený, a
pRoto jakkoli vyhozený, přece veždy na týž
konec padající d. Slováci též pikulíkem na-
zývají. Koll. Zp. I. 415. — D. mozku, die
Marksubstanz. Šv. 39. — D. v nežitu, der
Eiterstock. S. N. I. 19. — D. kostní. Vz
Slov. zdrav. — D. = výbor, jádro. To je
d. zjevení božího. Sš. 1. 15. Nehleď na
kůru, ale na dřeň. Lpř. — D. kamenná,
nerost, vyplňuje v celistvých hmotách roz-
pukliny rozmanitých hornin, odtud i jméno.
Schd. II. 43., NA. V. 514. Otvor (ve střeše)
dřenem kamenným se zakrýval. Proch. Děj.
bibl. II. 43. Kamna z dřenův a kachlíků.
Us. Rgl.

Dřeňan, u, m., pektischsaures Salz. Šm.

Dřeňatý = jadrný, řízný, dřeném napl -
něný, markig. Rst. 408., Sl. les.

Drenáž, vz Drainage.

Drenčitel, drynčitel, e, m., der Peiniger,
Quäler, Plagegeist. Slez. a ostrav. Tč.

Drenčiť, drynčiť, plagen, quälen, be-
drängen. Slez. a ostrav. — koho čím. Tč.

Dření, n., die Schinderei, Plage, viel
Arbeit. To bude s tím kus d. Us. Dch.
V tom domě je nějakého d.! Us. Dch. —
D., das Reissen. On má d. v nohách, ve
hřbetě, v kosťách. Mor. Tč. — D., die
Bauchschmerzen. Slov. Ssk. Cf. Zření.

Dřenice = chumelenice, slota, škaredé
počasí, pluta, Schneegestöber, schlechtes
Wetter. Val. Vck. — D. = stropnice, odřené
(oloupané), obyč. jen oblé nebo maličko
přitesané kladky. Mor. KnRz. — D., Dre-
nitz, ves u Chrudimě PL., Sdl. Hr. I. 253.,
II. 276., V. 115.

Dřeník, u, m., deR DoRn bei FeueRwerken
(die Walzen, über welche die Raketen ge-
schlagen werden). Šm.

Dřenka, y, f., pastinaca, der Pastinak.
D. obecná, p. sativa, a) luční, b) zahradní
(pastynák, pastynák, paštmák); rozsekaná,
p. sekakul. Vz Rstp. 745., Kk. 19S , Slb.
596., Ves. IV. 202., Mllr. 77. — Dřenky =
šípková jablka, bagedar, bedagar. 15. stl.

Dřenkový. D. víno (z obec. dřenky). Vz
Kram. Slov. 95.

Dřenovatý, markreich. Sl. les.

Dřeňovice, e, f. — střeňovice, trubka
střeňová, stržnice, tubus medullosus, die
Markröhre. Si. les.

Drenovina, y, f, die Gangart. Sl.
Ssk.

Dŕeňovka, y, f., gortyna. D. diviznová,
g. flavago, motýl. Kk. Mot. 220.



	138

	Drdloš, e, m. = drdla. Slov. Ssk. Drdo, a, n. = brdo. Všecko je na jedno d. Drdol = vrkoč. Brt., Hk. Vlasy v d. sto- čené. Sk. Črty 34. — D. == buchta do zad, ein Rückenstoss. U Chocně. Ktk. Drdolaňa, ě, drdolena, y, drdoluša, e, ť. = slepice s drdolem na hlavě. Val. Brt. L. N. 1. 191. Drdy. Dejte se teď v drdy, nechte všeho a budeme píti. Wtr. v Osv. 1855 1085. Dreak, u, m. = zeměžluč. rostl. 16. stol. Dreba Jan. Tk. V. 96., 97. Drebčiti, tanzen. Slov. Ssk. Vz Ořepčiti. Dřebení, n., katalepsie, Nervová Nemoc, nemocný sebou nevládne. Vz Slov. zdrav. Drebkov, a, m., mě. v Lužici. Pal. Děj. III. 2. 328. Dřebnouti. V MV. nepravá glossa. Pa. Vz Dřébsti. Dřeboliti = rychle mluviti, breptati, schnell Reden. U Jilemn. Drebolka, y, f. = povídalka, breptalka, die Schwätzerin. U Jilemn. Drebský, ého, m., os. jm. D. Havel. Žžk. 8. Dřébsti, vz Dřebnouti. Dřebtač, e, m., mussicator (Is. 29. 24.). BO. Vz Drepta. Dreč, e, m., das Rauhmesser der Hutma- cheR. Slov. Ssk., Šm. Drečeti = viseti, spadnutím hroziti, hän- gen, herabzufallen drohen U Nové Kdyně. Psčk. Dřečkování, n., v horn., der Kröpelbau. Šm. Drečnosť, i, f. = spanilosť. Slov. Bern. Dřeh = něco hustě rostlého. Vz Mz. v List. filolog. 48. Drechaňov, a, m., míst. jm. v Uhrách. Drejlink, u, m. = 20 věder. 15. stol. Osv. Vz Drajlink. D. vína. Dač. 124. Obsta- vil mu d. vína na kautnéři. NB. Tč. 281. Nelze jedním koněm d. vína uvézti. Arch. II. 13. Drejždí, n., das Reissig. Šm. Drék = dřík. Slov. Bern. Drekolí, n. = hůl, kyj. Vký. Dřel. Sdl. Hr. 253., 11., 34. Dřelej = dříve, prve. Slov. Ukážem d., které národy tu bydlely. Let. Mtc. SI. VII. 2. 6. Odvrátil se preč a zasa sa trápil ako d. Sb. sl. ps. II. 1. 140., Dbš. Sl. pov. II. l5. Drelich, u, m., Drillich. Z čeho by lože ustlala? S sebú peřin nevzala. Ej z d-chu bílého, už nětřeba iného. Sš. P. 85. Drelichový, Drillich-. D. peřiny. Sš. P. 346. Drelý = skorý. Slov. Ssk. Drema, y, f. D. večernia, melandryum vespertinum, dennia, m. diurnum ; lepkatá, kukučnica, lychnis viscaria, 1. flos cuculi (z druhu: caryophylleae), rostl. Let. Mt. S. VIII. 1. 38. Dremadlo, a, n., u postřihovačů, höl- zerner Scherengriff. Slov. Ssk. Drémati = dřímati. Bern. Dřemčice, dle Budějovice, Třemschitz, ves u Třebenic. Blk. Kfsk. 726. Dremelica, e, f., der Holzträmel, ve vodním stavit. Ssk., Šm.	Dremelík, a, m. = dřemlík. Ssk., Sm. Dřemeno, a, n. = noša trávy. Las. a val. Brt. Dremko, a, n., vz Zivko. Dremla, y, f. Jednu drychnu alebo d-lu zabiť = pospati si. Slov. Z Pořek. Zátur. Dřemlík, falco aesalon. Vz Frč. 363., Schd. II. 458., Brm. II. 602. Dřeaiovice, dle Budějovice, Dremsdorf, Drömsdorf, ves u Libavy na Mor. PL. Dremšlák, u, m. = plochá tyč u stavu soukennického k napínání ludnu. Hvl. Dřen. Vz Mkl. aL. 218., Et. 293. - D. = duše dřeva. Vz KP III. 326., Rosc. 30., Schd. II. 177., Kk. 17. Bozový na jednom konci nevidomě vpraveným olovem obtížený, a pRoto jakkoli vyhozený, přece veždy na týž konec padající d. Slováci též pikulíkem na- zývají. Koll. Zp. I. 415. — D. mozku, die Marksubstanz. Šv. 39. — D. v nežitu, der Eiterstock. S. N. I. 19. — D. kostní. Vz Slov. zdrav. — D. = výbor, jádro. To je d. zjevení božího. Sš. 1. 15. Nehleď na kůru, ale na dřeň. Lpř. — D. kamenná, nerost, vyplňuje v celistvých hmotách roz- pukliny rozmanitých hornin, odtud i jméno. Schd. II. 43., NA. V. 514. Otvor (ve střeše) dřenem kamenným se zakrýval. Proch. Děj. bibl. II. 43. Kamna z dřenův a kachlíků. Us. Rgl. Dřeňan, u, m., pektischsaures Salz. Šm. Dřeňatý = jadrný, řízný, dřeném napl - něný, markig. Rst. 408., Sl. les. Drenáž, vz Drainage. Drenčitel, drynčitel, e, m., der Peiniger, Quäler, Plagegeist. Slez. a ostrav. Tč. Drenčiť, drynčiť, plagen, quälen, be- drängen. Slez. a ostrav. — koho čím. Tč. Dření, n., die Schinderei, Plage, viel Arbeit. To bude s tím kus d. Us. Dch. V tom domě je nějakého d.! Us. Dch. — D., das Reissen. On má d. v nohách, ve hřbetě, v kosťách. Mor. Tč. — D., die Bauchschmerzen. Slov. Ssk. Cf. Zření. Dřenice = chumelenice, slota, škaredé počasí, pluta, Schneegestöber, schlechtes Wetter. Val. Vck. — D. = stropnice, odřené (oloupané), obyč. jen oblé nebo maličko přitesané kladky. Mor. KnRz. — D., Dre- nitz, ves u Chrudimě PL., Sdl. Hr. I. 253., II. 276., V. 115. Dřeník, u, m., deR DoRn bei FeueRwerken (die Walzen, über welche die Raketen ge- schlagen werden). Šm. Dřenka, y, f., pastinaca, der Pastinak. D. obecná, p. sativa, a) luční, b) zahradní (pastynák, pastynák, paštmák); rozsekaná, p. sekakul. Vz Rstp. 745., Kk. 19S , Slb. 596., Ves. IV. 202., Mllr. 77. — Dřenky = šípková jablka, bagedar, bedagar. 15. stl. Dřenkový. D. víno (z obec. dřenky). Vz Kram. Slov. 95. Dřenovatý, markreich. Sl. les. Dřeňovice, e, f. — střeňovice, trubka střeňová, stržnice, tubus medullosus, die Markröhre. Si. les. Drenovina, y, f, die Gangart. Sl. Ssk. Dŕeňovka, y, f., gortyna. D. diviznová, g. flavago, motýl. Kk. Mot. 220.