143

V lesích, v sadech, kdež dřevo jest. Výb.
I. 936. 5. Hora, na niž mnoho dříví bylo.
Výb. II. 10. Skryli sú sě v prostředku dřeva
(stromů) ráje; I skryli sě ot obličeje božieho
v prostřed drievie; Z ovoce dřievie krmíme
sě. Rkp. Mus. 1884. 239., 240. Vypaduchu
na niu mezi dřevy. Rkk. 46. D. ovocné,
ligna fructifera. Ž. wit. 148. 9. Mnoho-li
ovoce vezmeš z toho dřeva, kteréžť má suchý
kořen? Št. Kn. š. 33. Drevo v hore, když
vyroste, ťažko ohybovat, tak též ťažko jest
staré děti vyučovať. Glč. I. 57. Čím dále
v les, tím více dřev. Prov. Bž. Zlé d. do
brého ovoce nésti nemuož. Brig. k. III.9 a.
— D. = rodový kmen, der Stammbaum. Št.
Kn. š. 65. — Dřívko, dřívečko = podlouhlá
bečička, ein Fässchen, Fassel. D. vína, ko-
řalky. U Místka. Škd. Na Laš. Tč. D. za
dva litry. Tč.

Dřevobarvec, vce, m., xylina, motýl. D.
dubový, x. rhizolitha, kozincový, x. conspi-
cillaris, brusnicový, x. solidaginis, lípový,
petrificata, trávový, hepatica, květelový, li-
nariae, kustovnicový, vetusta, bodlákový,
ozoleta, šťovíkový, pinastri, olšový, confor-
mis, lískový,perspicillaris. Kk. Mot. 227.—230.

Dřevobrání, n., das Holzsammeln. Šm.

Dřevohlod, a, m. D-di, lathridiides, čeleď
bRouků. D., lathridius. D. tukový, 1. larda-
ríus, úzkokrký, 1, angusticollis, malý, 1. mi-
nutus, obecný, hylotrupes bajulus. Kk. Br.
155., 156., Brm. IV. 193., Šír II. 61.

Dřevohostice, dle Budějovice, Dřewo-
hostitz, městečko u Bystřice nad Hostýnem.
D. ol. VI. 459., VIII. 46., S. N. Má dřevo-
hostickou = má na spěch, má běhavku. Vck
Vz Sbtk. Krat h. 153.

Dřevohryzy, dle Dolany, Zeberhiesch,
ves u Teplé.

Dřevojanci = několik domků u Vsetína;
paseky v Jablunce u Vsetína. U D-ků. Vck.

Dřevojánek, nka, m., os. jm. na Vsacku.
Vck.

Dřevokam, u, m., versteineRtes Holz. Ssk.

Dřevokaz — houba domácí, merulius
lacrimans, deR Hauspilz. Sl. les. Vz Kk. 78.,
Scnd. II. 258. Vz Dřevomorka, S. N., Rosc.
71. — D. = brouk. D. čárkovaný. hylotores
lineatus, der Nutzholzborkenkäfer. Sl. les.,
Schd. II. 510., Šír II. 61., Kk. Br. 333.

Dřevokazný. D. houba. Vz Dřevokaz.
Zpr. arch. VII. 9.

Dřevokmenný. D. lipka. Koll. I. 25.

Dřevokosť, i, f., das Holzbein. Rk.

Dřevokreslič, e, m, der Holzzeichner.
Dch.

Dřevolezka, y, f. = veverka. U Slováků
na Mor. Brt.

Dřevolomný, baum-, holzbrechend. Šm.

Dřevoměřictví, n, die Baummessung.
Sl. les.

Dřevomil, a, m., xylophilus, brouk. D.
topolový, x. populi, černý, x. nigrinus. Kk.
Br. 264.

Dřevomorka = dřevokaz houba. Sl. les.,
Rstp. 1905.

Dřevopis, u, m., die Hylographie. Ml.

Dřevoplavba, y, f., die Holzschwemme.
Sm.

Dřevoplavec, vce, m., der Holzschwem-
raer. Sl. les.

Dřevoplavectví, n.,die Holzschwemmerei.
Sl. les.

Dřevořezadlo, a, n., die Holzschneide-
maschine. Sl. les.

Dřevořezba = řezbářské dílo, das Schnitz-
werk, die Holzschnitzerei. Dch., Nz., KP. I.
318.

Dřevořezbář, e, m. = dřevorytec, der
Holzschneider, Bildschnitzer, Schnitzkünstler.
Nz., Sl. les., Koll. III. 272.

Dřevořezství, n. = dřevořezbářství. Sl.
les.

Dřevorub, u, m. == dřevosek, der Holz-
schlag. Hdk.

Dřevorubař, e, m. = dřevař, drvoštěp.
Němc. IV. 401.

Dřevorubec, bce, m. = dřevorubař. Dch.,
Hdk., Sl. les.

Dřevorubný, Holz fällend. D. sekyra.
Vm.

Dřevoryjectví, n. = umění dělati vy-
pouklé rytiny na dřevěných deskách k oti-
skováni, die Xylographie. Vz Kram. Slov.,
NA. I. 155., S. N.

Dřevorytec, tce, m. = dřevoryjec, Xylo-
graph. Nz. Vz KP. I. 374.

Dřevorytecký = dřevoryjecký. Dch.

Dřevorytectví, n., die Holzschneidekunst,
Formschneidekunst, Schnitzkunst, Xylogra-
phie. Nz. Vz KP. I. 366., 370.

Dřevorytina = dřevěná deska, na které
se výkres vyřezáním nepokreslených částí
na ploše vypuklé představuje. Vz S. N.

Dřevošťěpský, Holzhauer-. D. pila, klín,
sekera. Us. Pdl.

Dřevoštěpství, n, die Holzhauerei. Šbr.

Drevotár, a, m. = dřevoštep, dřevař, slez.
lesák. D. stína lesnie stromy. Slov. Zátur.,
Syt. Táb. 245.

Dřevotisk, u, m., der Abdruck des Holz-
schnittes, der Holzdruck. Nz., J. tr.

Dřevoval, a, m. = lesní čert, chlupáč,
kudan, der Waldteufel. Sl. les.

Dřevovina, die Holzsubstanz, das Lignin.
Dch , Kk., Rst. 45. Vz Schd. II. 163., Prm.
IV. 127. Mlýn na d-nu, die Holzschleiferei.
Sl. les.

Dřevovitý, holzig. Rst. 408.

Dřevovrtka, y, f. — dřevovrt, trypoxylon.
D. plachá, t. fugax, flüchtige Töpferwespe;
bělonohá, t. albitarse, weissfüssige Töpter-
wespe; zlatočelá. t. aurifrons, goldstirnige
T.; obecná, t. figulus, gemeine T. Brm. IV.
320.—321.

Dřevový. D. kyselina, Holzsäure, tresť,
Holzäther, jádro, das Kernholz, Sl. les., ovoce
(se stromu), BO., léta. Rst 408.

Dřevožrout, a, m , colydium, der Walzen-
holzkäfer. D. dlouhý, c. elongatum, niťovitý,
c. filiforme. Kk. Br. 146., Sl. les.

Dřévřečený = dříve řečený. Vz Dříve.
Půh. II. 33.

Dreysovka, y, f. = pruská jehlovka, ruč-
nice. Vz NA. III. 107, KP. IV. 489.

Dřezati. Dle Gb. špatné čtení m.: dřežeti.
Vz toto.

Dřezha, vz Dřízha.

Dřezka, y, f. = dračka, lúč. Ssk.