144

Dřezovec, vce, m., gleditschia, die Gle-
ditschie, rostl. D. dlouhý, g. triacanthos.
Vz Rstp. 440.

Dřežděná, é, f., das Angaffen. Šm.

Dřežeti, držěeti, el, ení, tremere, strb.
drižati, rus. drožat, pol. držeć. Vz Dřezati.
Všecko pohanstvo dřežalo. Kat. 2803. Cf.
Gb. v List. filol. 1884. 451., 1882. 319.

Drg, n, m. = drk, der Stoss. Slov. Bern.

Drgaňa, ě, f. = hlava, když je v ní sečka.
Mor. Brt.

Drganica, e, f. = ovce. Kýho čerta robíš
pod tou traslenicou? Tajde ti hundala s d-cou.
Zavolaj sebe (sobě) psíka, vezmi si holu-
putníka, nah ti vráti hundala d-cu. (Hádka :
koliba, vlk, ovce). Mt. S. 1. 136.

Drgati = drgotati, drcati, drkati, stossen.
Slez., mor. a slov. Šd., Tč.

Drgave = drkavě, zitternd. Drobčivým
krokem, d. uháňal v úval lesný. Slov. Phld.
IV. 7.

Drgavosť,i, f., die Lössigkeit. Slov. Bern.

Drgavý, stössig. Slov. Bern.

Drgečnosť = dréčnosi. Slov. Bern.

Drgemavosť = dřímavosť. Slov. Bern.

Drgemota = dřímota. Bern.

Drgiňa, ě, f. = grgiňa. Slov. Rr. Sb.

Drgľavý = drkavý. Horárne (horami)
bejva rnrcha a d. cesta, najme v noci, keď
je tma ako v rohu. Dbš. Sl. pov. VII. 23.

Drglovať, rütteln. Slov. Ssk.

Drgnovať = drglovať. Slov. Ssk.

Drgnúť = drknouti. Slov. Ssk.

Drgocať = drgotati. Slov. Ssk.

Drgoň, ô, m., vz Cagoň. Ssk.

Drgotati, wackeln. — čím kde: kolkem
ve vodě. — D. se, beben, zittern. — od
čeho: od zimy. Ostrav. Tč. — D. se zimou.
Us. — D. — žvástati. Slov. Ssk.

Dlha, os. jm. S Drhů z Dolan. Arch. III.
246.

Drhák, u, drháček, čku, m. =věchet zhouně
na drhnuti. Val. Brt. D. 208.

Drhan, a, m , os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

Drhaný; -án, a, o. D. práce, die Klöppel-
arbeit. Šp.

Drhatěnka, y, f., oscillatoria, das Gras-
leder, rostl. Šm.

Drhati, drhnouti, také klöppeln. Šp. Vz
Mkl. Etym. 42., Mz. v List. filol. VII. 165.
Drhnu, zadřhám, zdrhám = utíkám. Mor.
Brt. D — co: peří (dráti). Zlínsky. Brt.
S pánem Bohem, mé mamičky lžičky, ne-
budú vás dRhnút mé bílé Ručičky. Sš. P.
456. (295.). Vlkodlak hneď zadrhnul šesť
oviec. Dbš. Obyč. 117. Drhne pořád jednakú
(svou, mele, vede, mluví). Mor. Brt. D. 208.
Kožešník drhne kůži (škrábe, mizdří). Mor.
Brt. D. 208.

Drhavka = drkavka. Šm.

Drhla, y. f. = kompa, praví, vor, die
Fähre. Sl. les.

Drhlačka, y, f. = drhlen. Ssk. — D. =
veselost (obyč. tanec) po zdrhnutí lnu. Val.
Vck.

Drhlavý, vz Drhavý.

Drhle, e, f, die Fähre; Tartane. Šm

Drhlen, místy: strhovačka, vochličky Us.
Hk. Vz S. N., Kram. Slov., Mkl. Etym. 42.
— D., sam. u Mnich. Hradiště.

Drhlen, é, f. = hachla, stará dívka, když
si vede jako mladice. Brt.

Drhlena, y, f. = zena, která len drhne,
die Flachsrifflerin. U Litovle. Kčr. — D. =
drhlen. Mor. Šd.

Drhlice, der Riffelbaum. Sl. les.. Ssk.

Drhlík dává se také pod saně. U Hořic.
Hk.

Drhlina, y, f., die Schlinge, der Knoten.
Ze šátku nebo provazu dělají se d-ny, z nití
putliny (= uzly). Laš. Tč. D nu uvázať; uzel
za d nu chytiti; d-uu rozvázať Laš. Tč.

Drhlínek, vz Drhlen.

Drhlinka, y, f. = hrubá vochle na zdrho-
vání (čištění lnu od pazdeří). Us. Hk.

Drhliti, il, en, ení, Riffeln. Ssk.

Drhnička, y, f. = žabinec, kuří mor,
žabí střevíce, anagallis aRvensis, die Augen-
blüthe usw., Rostl. Vz Mllr. 12., Drchnička.

Drhnutí, n., vz DRhati. D. listů, das Futter-
laubstreifen. Sl. les.

Drhnutý; -ut, a, o, gerieben atd., vz
Drhati. — čím: nádobí pískem, jetelové se-
meno Rukama d. Us.

Drhol, u, m., das Geraufe. Slov. Ssk.

Drholec, lce, m. Na d-ci jatky, hej, Jana,
ako sa ti snilo ? Phld. V. 56. — D., Drholetz,
ves u Pŕíbora; Derholetz, sam. u Bystřice
nad Hostýnem. PL. — D. = Drnoholec, vz
toto.

Drhonice, dle Budějovice, Drohnitz, ves
u Radonic. Vz Blk. Kfsk. 1191.

Drhonín, a, m., Trhonín, ves u Vamberka.

Drhotín, a, m., také Drahotín, dvůr u
Golč. Jeníkova. Sdl. Hr. I. 179.

Drhoun? D. v poli chraplavě křičel. Exc.

Drhov, a, m., Drhow, ves u Dobříše.

Drhovec, vce, m., Drhowetz, ves u Do-
bříše.

Drhovice, dle Budějovice, Drhowitz, ves
u Tábora. Blk. Kfsk. 1221., 1227., Sdl. Hr.
IV. 142.

Drhovle, pl., Drhowl, ves u Písku. S. N.
X. 171., Blk. Kfsk. CXLIX., 150.

Drhta, vz Drchta.

Drhtiti, vz DRchtiti.

Drch, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

Drcha, y, f. = zdechlina; chudé, hubené
hovado. Slov. Rr. Sb.

Drchal, a, m., os. jm. Us. Šd.

Drchanec, nce, m. = druh čepce v Pí-
secku.

Drchanice. — D. = boží milosti, jídlo
moučné, podobné oplatkům. U Deštné. Mš.

Drchanka, také cuchanka. Po vymlácení
váže se dlouhá sláma zvlášť a d. také zvlášť
do otěpí. Us.

Drchaný, vz Drchanka.

Drchati komu vlasy, koho za vlasy,
raufen, zausen. Us. Tč. — D = třepatí.
Brt. D. 208. Cf. Podrchati, Nadrchaný.

Drchek, chka, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
119.

Drchkov, a, m., Drchkow, ves u Slaného.
Tk. I. 383.

Drchlať = trhati, střapiti niti. Val. Brt.
D. 208.

Drchlava, y, f., Dürchel, ves u Dubé.
Arch. II. 201., Blk. Kfsk. 846.