146

Dřímota. Spasitelná obešla mě d. Kos.
Přiberou se mi d-ty = přijde na mne d.
Brt. S. 166., Mt. 2. Takto už aj zívlo sa mu
niekoľkoraz, aj ponaprával zhasínajúci oheň
na kozube, aj všelijak inak preberal si drie-
moty. Dbš. SI. pov. 8. 3.

Dřímotinka, y, f., kurzer Schlummer.
Rk.

Dřín,dřínka. Mkl.Etym.42. Dřien, cornea.
14. stol. D., cornus, der Hornstrauch. D. ze-
linný, c. suecia, obecný, c. mascula, der
Fürwitz, Dorlenbaum, Kornelbaum, lékařský,
c. officinalis, velpokryvkový, c. florida, hed-
vábný, c. serícea, d. svída, c sangninea, bílý,
c. alba, vz Rstp. 776.-778., šírolistý, c. lati-
folia, citroníkolistý, c. citRifolia. Ves. XII.
232., 233., Sl. les. Cf. Čl. 55., Čl. Kv. 349.,
Slb. 284., 562., FB. 96., Kk. 200., Schd. II.
313., S. N., Rosc. 159., Mllr. 36., 79., Sbtk.
Rostl. 65. — D. = jedle modřín, abies larix,
chybně. Rstp. 1440. — D., a, m., ves u Stře-
dokluk.

Dřina, y, f. = těžká, lopotná práce, schwere
Arbeit. Prk. Př. 27. To je s tím d.; To mám
s tím dřívím dřinu. Us. KšE.

Dřinčeti, el, ení = řinčeti. Rk.

Dříneček, vz Dřín.

Dřínek, vz Dřín. — D. (Drienok) = hora
i bývalý hrad u Mošovce. Koll. II. 230.
Z Tlusté cit a z Dřínku krásu ssával. Koll.

I. 160. — D., Třinka, vsi u Třebenic a u
Bíliny. PL., Blk. Kfsk. 196., 234.

Dřínka = dřín. Rstp. 776., Kk. 200., Sl.
les., Mllr. 36. — D. = dřínová hůl. U Va-
lachů chasník v ženské kasance sazemi obličej
sobě očerniv, místo šavly má v rukou dřínku
(hublované dřívko) 2 sáhy dlouhou. Sš. P.
733. — D. = dřínové ovoce. Brt., Mllr. 36.

— D. = podlouhlá deštice, tenké štípané
dřevo bez žlábku šindelového. Mor. Kld. 122.,
Tč. Z dřínek dělají šindele, stavějí košáry.
Ostrav, a val. Tč. Košár jest ohrada ze
dřínek spletená. Brt. L. N. I. 183. — D. =
dříněný plot, plot z deštiček. Kld. 162.

Dřinknouti koho = udeřiti. Na Hané.
Bkř.

Dřínkorodný, kornelltragend. Šm.

Dřínkový. D. strom. Mllr. 36.

Dřínov, a, m., Bartelsdorf, ves u Jirkova;
Dřinow, vsi u Slaného, u Veltrus a u Ko-
jetína. D. ol. I. 312. Vz Dřínové, Tk. II.
534., III. 86., 121., IV. 171., V. 238., Tf.
Odp. 267., 288., Blk. Kfsk. 1301.

Dřínové, ého, n., ves u Kroměříže, u Ko-
jetína. D. ol. III. 84., 328. a j., Tov. 129.

— D , ves na Bystřicku v Trenčansku. Phld.
V. 335.

Dřínovice, zaniklá ves. D. ol. X. 339.

Dřínovitý. D. rostliny, corneae: dřín.
Rstp. 775., Kk. 199., S. N., Rosc. 159.

Dřínový. D. houba. Mllr. 24.

Dříp, u, m. = dřípa. Slb. XLI.

Dřípa = každý cíp hlubšími stříhnutími
povstalý, ne velmi široký ani tupý a za-
okrouhlený, der Zipfel. Rst. 409. — Cf. Mkl.
Etym. 50.

Dřípatka, y, f., soldanella, das Alpen-
glockchen, rostl. D. horní, s. alpina, chlumní,
s. montana. Vz Rstp. 1231., Slb. 301., Schd.

II. 286., Kk. 191., Čl. Kv. 268., FB. 66.

Dřípatý, laciniatus, geschlitzt. Nz. D. list
= hluboce rozeklaný v úkrojky neb dřípy.
Vz Laločnatý. Čl. Kv. XIX.

Dřípkatý = dřípečnatý. Rst. 409.

Dřípnatý list = který má mnohé úzké,
nepořádné cípy n. dřípy. Slb. XLI., Rst. 409.

Dřípnovičník oprav v: dřípovičník.

Dřípotuman, u, m., federige Schichtwolke.
Šm.

Dřípovičník, u, m., schistostega, der
Faltendeckel. D. peřeny, s. osmundacea. Vz
Rostl. 1807.

Dřípucha, y, f., buena, die Buene. D. za-
končitá, b. acuminata, tupolistá, b. obtusi-
folia, šestimužná, b. hexandra. Vz Rstp. 798.

Dřípula, dřípulka, y, f., spabaxis. D. jedlá,
p. bulbifera. Vz Rstp. 1541.

Drisice, Drissitz, ves u Víškova

Dříst. Kozí d., anemona nemorosa, das
Windröschen, rostl. Slez. Šd. Kuří d. =
petrklíč, der Peterschlüssel. U Frenšt. Dšk.

Dřistačka. — D. = breptanice, das Ge-
plausch. Laš. Tč.

Dřisták, a, m. = der Farzer; Plauscher.
Ostrav. Tč.

Dřistal, vz Dřeštěl, Rstp. 50., Slb. 645.

Dřistala, y, m. = dřisták. Laš. Tč.

Dřistalovitý. D. rostliny, berberideae:
dřistal, lvístopa, sladkoměška. Vz Rstp. 49.,
Slb. 645.

Dřistati. Také na Laš. Tč. Cf. Mz. v List.
filol. VII. 161., Mkl. Et. 50. — D. = žvá-
stati, plauschen. Nedřistej hlúpé. Laš. Té. —
D. = kouřiti a při tom plivati. Ten dřišče.
Mor. Vck. — D. = plátno trhati, onomatop.
Udřistni kus plátna. U Klatov. Kd.

Dřístka, y, m. = plácal, dřistala, der
Schwätzer. To je husí d. Mor. Vck., Brt.
D. 208. — D. = druh gulovatých sliv na
Slov. Let. Mt. S. VIII. 1. 9.

Dřistnouti, vz Dřistati. Ssk.

Dřistoň, ě, m. = nadávka měšťákům.
U Hostýna. Zkl.

Dřistula, y, f. = placna, die Schwätzerin.
Laš. Tč.

Dřísy, dle Dolany, něm. Dřis, ves u Ko-
stelce nad Lab. Vz Tk. III. 58., Blk. Kfsk.
428. 559.

Dřištál, vz Dřeštěl, FB. 71., Čl. 12., Čl.
Kv. 282., Kk. 209., Schd. II. 312., S. N.,
Rose. 69., 142., Mllr. 23.

Dřišťálka = dřeštělice, dříštělka. Šp.,
Kk. 209. — D. = naháč, holopanna, jasienka,
Colchicum autumnale. Slov. Rr. Sb.

Dřišťálkový. D. huspenina, das Berbe-
ritzengelée, puding, šťáva, syrup, limonada,
list, konservy, mrazené, ocet. Šp.

Dřišťálovitý. D. rostl., berbeRideae. Vz
Dřistalovitý. Kk. 208., Odb. path. III. 701.,
Rosc. 142.

Dřištěl = dřišťálka, naháč. Vz Bujačník.
Slov. Zátur., Němc. IV. 414.

Dřištělka, y, ť. = dřišťálka. Sp.
Dřištělkový, Berberitzen-. D. hrozníček.
Šp.

Dříštěti, ěl, ění= praštěti. Padající strom
dříští; Hrom dříštěl. Záře Lind.

Dříteč, tče, m. = Dříč, něm. Dřitsch, ves
u Pardubic. Arch. IV. 175., Sdl. Hr. I. 253.,
II. 174.