148

cestě, po cestě kočár d-tal. Šml. I. 47. —
se. Takou měl chuť na jelita, až se d-tal.
Us. Škd.

Drkotavosť,i,f., zitternde Beschaffenheit.
Šm.

Drkotavý hlas. Slez. Tč., zvuky. Arb.

Drkotina, y, f. = drkotání, třesení, chvění.
Tak jsem seslábnul, takou d-nu jsem dostal.
Slez. Šd. — D. = huspenina. Vz Rosol. Na
již. Mor. Šd., Bkř. — D. = špatný pozemek,
schlechtes Grundstück. Sá.

Drkotiti = tlouci. — čím oč. Křídlem
o zem d-tí. Osv. V 639.

Drkotka, y, f., das Zittern. Šm.

Drkotnice, e, f. = drkotalka. Brt.

Drkoun, u, m , die Ohrfeige. Šm.

Drkta, y, f. (u mořských plavců), der
Drist. Šm.

Drlancovať = trhati, reissen. Slov.
Tancuj, dievča, tancuj, čižmičky drlancuj;
máš frajera šovca, veď ti on popláca. Sl.
spv. IV. 140., Koll. Zp. II. 85.

Drlavice, pl., f. = široké plátěné gatě.
Mor. a slov. Brt. Vz Drle, Drly.

1. Drle. Máš se d., co chodec na brle.
Hnka. Vz Drlý.

2. Drle, pl., f. = drlavice. Mor. Vck.
Drlec, rlce, m., os. jm. NB. Tč.
Drletín, a, m., ves u Sázavy.

Drlík, a, m. D. Ign. 1809. Vz Jg. H. 1.
2. vd. 549.

Drlina, y, f. = bílá ovce s nohama krapko-
vatýma. Val. Brt.

Drly, pl., f. = drlavice. Brt.

Drlý = čerstvý. Po nemoci zotavený nebo
starý, ale ještě svěží člověk je drlý. Val.
Vck., Brt. D. 208.

Drmaly, dle Dolany, Türmaul, ves u Jir-
kova. Blk. Kfsk. 195.

Drmancovať = třásti, combílati. — čím.
Holíčaty za nôžky lapenými d-coval a com-
bílal. Slov. Hdž. Čít. 181.

Drmať = velmi, bezohledně tahati, trhati.
Slov. Phld. IV. 8. Cf. Mz. v List. filol. VII
161. Chytil Matiaša za plece a drmal ho,
jakoby mu chcel dušu vytriasť. Lipa I. 3.

Drmati = trhati. Slov. Ssk.

Drmboliti = bíti. Slov. Ssk.

Drmek obecný, vitex agnus castus, der
Müllen. Sl. les., Rstp. 1203., Mllr. 89., 112.

Drmislav, é, f., Darmschlag, ves u Stříbra.

Drmka, y, f. — drmek.

Drmkati = drobným krokem jíti. Cf.
Drmoliti. Val. Vck.

Drmkový. D. semeno. Vz Mllr. 89., 112.

Drmla, y, f. = brumla, das Brummeisen.
Slov. Tč. Val. Brt. D. 208.

Drmlati = na drmli hráti. Vz Drmla.
Slov. Ssk.

Drmol, a, m., Dürrmaul, ves u Plané.

Drmolaz, u, m. = drobotina. U Uher.
Brodu. Brt. D. 208.

Drmolil, a, m. = tlučhuba, der Schwätzer.
Us. — D. = lakomec, skrbec. Us. Ktk.

Drmoliti také = žvástati, Co to pořád
d-líš? Us. Vck. Cf. Mz. v List. filol. VII.
161. — D. = drobným krokem jíti. Cf. Drmkati.

Drmota, y, drmotil, a, m., der Plauderer.
Rk.

Drmotati. (Řeka) drave krovím d-la. Slov.
Phld. IV. 26.

Drmotél, a, m. — motýl. U Unčova. Brt.

Drmotil, vz Drmota.

Drmotiti, plaudern. Rk.

Drmy, dle Dolany = Stolinky, Stvolenky,
něm. Drum, městečko v Litoměřicku. Blk.
Kfsk. 196., 788.

Drn také trávník, pažiť = oddenky n.
zkrácené lodyhy stěsnané vypouštějící mnoho
listí pohromadě stojícího a půdu hustým po-
krovem popínající. Rst. 409. Cf. Mkl. Etym.
42., Šbtk. Rstl. 315. D. vřesový (vřesovka),
die Heideplagge, -schwarte. Sl. les. — D. =
bramborový pokrm. Syrové brambory se roz-
strouhají, moukou promíchají a na pekáči
pekou; jinde: rundus, píč. Us. — D., der
Schall einer berührten Saite. Ssk.

Drnaj, e, m. = nadávka, žen. drnda. Slov.
Mt. S. 1. 116. Dbš. Obyč. 44.

Drnák dub, quereus robur, der Ecker, die
Haseleiche, Steineiche, také zimák, zimnák,
šipák, křemelák. Vz Rstp. 1396., Čl. 118.,
Kk. 140., Slb. 284., Čl. Kv. 138., Rosc. 118.,
FB. 27., Schd. II. 274., Mllr. 85. - D., a,
m., psí jm. Škd.

Drnákový. D. dřevo, Haseleichenholz. Šp.

Drnařství, a. = vzdělávání drnem, die
Berasungskultur. Sl. les.

Drňati, summen. Slov. Ssk.

Drnavec, parietaria. D. obecný, p. offi-
ciNalis. Vz Rstp. 1359., Kk. 145., Čl. Kv.
151., FB. 33., Slb. 257., Mllr. 76.

Drnčák, u, m. = drncálek. Us. Zkr.

Drnčení, n., das KlirRen, Dröhnen. Posp.

Drnčeti, vz Mz. v List. filol. VII. 162. —
kde. Již v palácích okna drnčí. Pl. I. 54.
Péro v bicích hodinách napadnutím kladívka
drnčí. Dch. — kam; do strun harfy. Kos.
Ol. 1. 261. — čím oč. Kdo drnká nožem
o stůl, přivoláva bídu. Brt.

Drnda = noční tulačka, lehká ženština.
Val. Vck. U Strážnice. Šd. — D. == tělnatá
tanečnice. U Chocně. Ktk. — D. = baba.
Keď mi dceru nechcete dať, dajte si ju vy-
malovat' starým sýrem na vrata, a ty drndo
proklatá, choď se potom na ňu dívať. Koll.
Zp. I. 385. — D. = pokrývka ženské hlavy,
podobná nočnímu čepci, klade se pod šátek.
U Kroměř. Včř. — D. Mikuláš. Tk. V. 238.

Drndačka. — D. = muzika kolovrátkem.
U Chocně. Ktk. — D. = veselí, tanec, muzika,
když se len dodrhl. Val. Vck. — D. = špatná
hudba. Slez. Šd. — D. = mluvka, die
Schwätzerin. Us. Rgl. — D. = namazaná
huba, řečná. Ta má d-čku! Us. Rgl.

Drndati, vz Mz. v List. filol. VII. 162.

Drndibal, u, m., das Feuerzeug. Šm.

Drnek, vz Drnky.

Drngať, drehen. Slov. Ssk.

Drnholec, lce, m. Sdl. Hr. II. 276.

Drnie. MV.

Drnina, vz Drn.

Drniště = trávník, pažit. Vz Drnisko.
Sl. les.

Drnka, y, f., abgestochenes Stück Rasen.
Ssk.

Drnkačka = harfenice. U J. Hrad. Mtš.
— D. Frant., pseudonym, feuilletonista časo-
pisu Komenského.