152

Dromle, e, f.= dromblička. Na d-li dro-
mluje. Koll. II. 79.

Dromlovati = na dromli hráti. Vz Drom-
blovati, Dromle. Koll. Zp. II. 79.

Dromedár. BO.

Dromo, a, m., nadávka. Slov. Ty d.!
Dbš. Obyč. 44., Mt. S. I. 116.

Drondati = tlachati. Ta toho nadrondá.
U Poclěšína. Rsck.

Drop veliký, otis tarda, Frč. 347., Schd.
II. 467., Kram. Slov., S. N., malý, otis tetrax,
der Zwergtrappe. Sl. les. Vyvezl nás na lov
tuzokov (dropů), velikých ptáků. Koll. IV.
189. Cf. Mkl. Etym. 51.

Dropa, vz Drob.

Dropčiti = drobčiti. Ssk.

Dropovitý. D-tí ptáci, alektorides: zorav,
drop, kamiš, chaja, kariama. Vz Frč. 347.

Dropsiti = drobným krokem jíti. Cf. Drmo-
liti. Val. Vck.

Drosav, a, m., Trossau, ves v Chebsku.
Blk. Kfsk. 98.

Drosometr, u, m. = rosoměr, přístroj
k měření rosy. Exc. Vz S. N.

Drososkop, u, m. = drosometr.

Drošíny. Na Drošínech = bařinatá rovina
u Dražovic v Sušicku. B. Pk.

Droška, y, f., Droschig, ves v Žatecku.
Blk. Kfsk. 1085.

Drôt, drót = drát. Slov. Ssk.

Drota, y, f. = drop. Pdy.

Drotár, a, m. = dráteník. Vz S. N. Drotár
som ja, drotár budem, drotárom chcem zo-
stati, a keď pôjdem po uliciach, tak si budem
spievati: Hrnce, misky i randličky, dajte
drotovať, ženičky. Sl. spv. III. 91. Drotári,
drotári ako dzivé husi po tom šírom svece
potlkac sa musí. Sl. sp. 90.

Drotárä, ata, h. = drátare, dítě drátařovo,
dráteníček. Slov. Zátur.

Drotárčina, y, f. = drátarčina, drátařská
řeč. Slov. Phld. I. 1. 49.

Drotárik, a, m. = malý drotár. Slov.
Zátur.

Drotařina, y, f. = drátařské remeslo.
V Rovnérm živí se všecko d-nou. Slov. Pok.
Pot. I. 165.

Drotárka, y, f. = drátenictví, drátování.
My, čo chodzíme po širokom svece po dro-
tárce. Čkžk. I. 3.

Drotárna, y, f., die Drahtzieherei. Ssk.

Drotarovati = drátařovati. Jeden bemo-
lačí a druhý liptačí, třetí drotaruje (mluví
jako drotár) a čtvrtý krekačí. Slov. Hlasové.
236.

Drotárství, n. = drátenictví, die Draht-
zieherei. Bern.

Drótik, u, m. = drátek. Slov.

Drotovati — dratovati. Já znám dobre
d. hrnce, misy, rajnice. Koll. Zp. I. 352. —
Sl. sp. 91.

Drotovník, a, m, der Drahtzieher. Slov.
Ssk.

Drôtový = drátový. Slov. Ssk.

Droučkovitý. D-tí (hmyzi), gamasea, die
Schmarotzermilben. Nz.

Drouh (tyč, drauk) šermovní, die Fecht-
stange. Čsk. Co dva unésti mohou na drouhu
(sochore). Kom. Táhlo-li vojsko do boje,
nesen byl před ním na drouhu koňský ocas.

Č. Čtení o poč. vzdél. 90. — Cf. Mz. v List.
filol. VII. 166., Mkl. Etym. 51., KP. I. 462. —
Droužek pečetního vosku, eine Stange. Kod.

Drouhal, a, m., der Tölpel, Klotz. Srn.

Drouhatý, voll Stangen. Šm.

Drouhavý, Stangen-, Hebel-. Šm.

Drouchavec, vce, m., Drouchovice, Drou-
chavec, ves v Písecku. Blk. Kfsk. 422.

Drouže, vz Druže.

Droužetice, vz Družetice.

Droužkovice, vz Družkovice.

Droužný, Stangen-. Šm.

Drozd. Vz Mkl. a L. 285., Et. 51., Šrc. 57.,
Mz. v List. filol. VIL 162. Drozdi, turdinae, die
Drosseln. Brm. II. 2. 154. D. skalní, petro-
cinela (turdus, monticola) saxatilis, die Stein-
drossel (Sl. les., Frč. 355.); malý či modrý,
monticola (petrocinela) cyanea, die Blau-
drossel (Sl. les.); obecný či drozen, turdus
musieus, die Drossel (Frč. 355., Schd. II.
441); hebkoperý, t. molissimus; rudokřídlý,
t. fuscatus; černohrdlý, t. atrogularis; Nau-
mannův, t. Naumannii; rudohrdlý, t. rufi-
collis; plavý, t. pallens, t. obseurus, die
blasse D. (Frč. 355., Sl. les.); sibiřský, t.
8ibiricus; stěhovavý, t. migratorius, die Wan-
derdrossel (Sl. les.); Swainsonův, t. Swain-
sonii, Pallassův, t.Pallassii; horský, t. dauma;
mnohohlasý, mimus polyglottus; Karolínský,
galeoseoptes caroliensis; hnědý, mlatec, har-
porhynchius rufus; drozdi hřmotiví, tima-
liidae, žvatlaví či píčaly, timalia. Brm. II.
2. 142., 144., 154., 159., 166., 168., 170., 175.
Cf. S. N., Kram. Slov. D. rákosní (rákosník
veliký), turdus arundinaceus (calamodyta),
die Flussnachtigall; d. samotář, t. eremita,
die Einsiedlerdrossel; vodní, t. turquatus,
die Meeramsel; lesklý, t. nitens, die Glanz-
drossel; zpěvný = d. obecný. Sl. les. D.
pokřikuje uštěpačně na hofera jedoucího
s tragáčkem do lesa na sucháří: ,Kmotr Fiala
jede na drva, nemá vozíka ani koníka,´a
ptá se ho: ,Půjdeš hore alijú?' Bačovi na
salaši posmívá se: ,Pes (= zlý pastýř) valach,
žere sýr, žere sýr a já nic, a já nic? Brt.
v Km. 1886. 378. — D. = souhvězdí. Vz Stč.
7. 25. — D. Jos, dr. a docent ve Vídni. Vz
Tf. H. 1. 3. vyd. 196.

Drozdí, Drossel-. D. peří, píšťalka (kterou
se hlas drozdí napodobuje). NA. IV. 117.

Drozdice, dle Budějovice, Drozditz, ves
u Pardubic.

Drozdín, a, m., Drozdein, ves u Olo-
mouce.

Drozdov, a, m., Drozdow, ves u Cerhovic
Blk. Kfsk. 987.; Drosenau, ves u Zábřehu
na Mor. D. ol. XI. 61., Tk. III. 60.

Drozdovitý. D-tí ptáci, turdidae: drozd,
brávník, kvičala, cvrčala, kos, slavík, čer-
venka, modráček, rehek, brambořík, bělořit,
rákosník, pěnice škorec. Vz Trč. 355., Brm.
II. 2. 121.

Drozň, ě, m. = drozd. MV.

Drozňák, a, m. D. bělořitý, crateropus
leucopygius, pták. Brm. II. 2. 176.

Drozosť, i, f. = drzosť, praesumptio. BO.

Drožďářský, flefenhändler-. Šm.

Drožděnka, y, f., v lihovaru, die Hefe-
karamer. Zpr. arch.