153

Droždí. D. z drožditi = kvasiti. Bž. 50.
Cf. Mkl. a L. 290., Etym. 51., Prk. Př. 15.,
Mz. v List. filol. VII. 163. Také na Ostrav,
droždě, pl. Tč. Do dna d. vyvážiti (nemilého
zakusiti). BNud. Cf. Schd. II. 257., Rstp. 246.,
Kk. 234. S. N.

Droždice. Vz Sdl. Hr. I. 39., 69.

Droždíř, e, m. = drošdář. Rk.

Drožďovitý, hefenartig. Šm.

Drožďovy, vz Drožďný.

Drožiti, vz Droždí (dod.)

Drožka. D-ky jsou v Praze od r. 1856.
S. N. Cf. Mkl. Etym. 50.

Dróžka, y, f. = družička. Mor. Dyž se
budu vdávaf, udělám tě za d-ku. Sš. P.
765.

Drožkářství, n., das Droschkenwesen.
St. př. kn. 1876.

Drožkov, a, m. = Strážky, Troschig, ves
v Litomř. Blk. Kfsk. 261.

Drožník (od dráha, pol. droga), u, m. =
cestopis. Utvořil si Pl.

Drpák, u, m. = rýpadlo. Vz Drpati.
Slez. Šd.

Drpati = prstem hlínu, chléb po kousku
oddělávati. U Místka. Škd. Cf. Mz. v List
filol. VII. 163.

Drpeček, čku, m. = drobeček, kousek.
Taký d. si něch. Slez. Šd. Laš. Brt. D.
208.

Drpek, pku, m. = drpeček. Laš. Brt. D.
208.

Drsák, u, m., der Zahnhobel. Srn.

Drsal, a, m. = zaniklá osada u Opločan
na Mor. D. ol. X. 163.

Drsati, störrig sein. Slov. Ssk. Drsá jako
bujný koník. Hnka. 48.

Drsek, sku, m. D. větší, aspro, der Zingel;
obecný, a. vulgaris. Brm. III. 3 47.

Drsiak, u, m., der Zahnhobel. Slov. Ssk.

Drslav, a, m., Dirslaus, z Držislav, os.
jm. Jír., Pal. Rdh. I. 119., Pal. Děj. I. 2.
68., 133., Arch. II. 464., D. ol. II. 446., IV.
44. a j. D. z Hradce. 1146. Cod. Mor. I.
253.

Drslava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.,
D. ol. IV. 582.

Drslavice, dle Budějovice, Dřislawitz, ves
u Prachatic, Blk. Kfsk. 289., 353., Sdl. Hr.
I. 200., III. 302.; Drslawitz, vsi u Klatov a
u Uher. Brodu. PL., D. ol. X. 273.

Drslavici, potomci Drslavovi. Vz S. N.,
Sdl. Hr. IV. 7., 9.

Drslavičky, ves zaniklá (?) na Mor. D.
ol. IX. 25.

Drslet, a, m., die Meise. Šm.

Drslo, a, n. = draslo. Slov. Ssk., Šm.

Drsnatě, rauh.

Drsnatec, tce, m., trachys, brouk. D.
malý, t. minuta, kleiner Gleisskäfer; zakr-
salý, t. pumila. Brm. IV. 112., Kk. Br. 201.
a 202.

Drsnati se = drsněti. Slov. Hol. 29.

Drsněti = drsnatěti.

Drsničký, vz Drasničký, Drsný.

Drsník u, m., ves u Milína.

Drsníky, pl., m. = stráň u Zinkov. B.
Pk.

Drsnina, y, f. = drsná plocha, eine rauhe
Fläche. Kod.

Drsninký, vz Drsný.

Drsnohlasý, rauhstimmig. Lpš

Drsnohranný, rauhkantig. D. bytosť.
Čch. Dg.

Drsnokorý, rauhborkig. Sl. les., Osv.
1880.

Drsnokožník, u, m., trachyphloeus. D.
ploskonosý, t. scaber, rýhonosý, t. scabri-
culus. Kk. Br. 303.

Drsnokřídlec, delce, m., amphidasys,
motýl. D. březový, a. betularia, der Birken-
spanner; ovocný, a. pomonaria; třešňový,
a. hirtaria; hruškový, a. pilosaria; lipový, a.
prodromaria; řebříčkový, a. zonaria; dubový,
a. hispidaria. Kk. Mot. 260. až 263 , Brm.
IV. 444., Šír.

Drsnolistý, rauhblätterig. Čl. 77., Rosc.
133.

Drsnomluvný, rauh redend. Lpř.

Drsnorep, a, m., uropeltis grandis, die
Rauhschweifschlange. Brm. III. 304.

Drsnota, y, f. = drsnosť.

Drsňounký, vz Drasňounký, Drsný.

Drsnozvuk, u, m. = lichozvuk, zlozvuk,
der Missklang. Nz.

Drsný, v MN. nepravá glossa. Pa. D.
kůže, Us. Pdl., hlas, Hrts., krovky, Kk. Br.
6., stezka, Mour., rána, Vrch., řeč, chování,
povaha, Us. Dch., Pdl., Dk., úsměšek, sku-
tečnost Albieri. Hlas jeho měl jakýsi drsný
prízvuk. Vlč. — čím: Vrch.

Drsý = drsný. Slov. Ssk.

Dŕšč, u, m. Je tam třešní na haluzích
jako dŕšču=jako drštěk. Vz Dršť. Na Mor.
a Bzence. Šd., Brt. D. 208.

Drška, y, f. = dršťka. Us. — D., y, m.,
os. jm.

Drškovice = dršťkovice, drsťková polévka;
připravené dršťky. Slov. Rr. Sb. — D., dle
Budějovice, ves v KačeRsku u Opavy. Šd.

Dŕšť, ě, m. = hojnosť, obyč. pl. dŕště. Vz
Dŕšč. PRaví se o ovoci: Bylo ho na stromě
jako dršťů. Mor. Kk.

Dršťál, u, m. = dráč, vančar, dřisťal,
pivník, vz Dřišťal.

Drštěkryje, pl., DRsehtiekrej, ves u Ji-
čína. Blk. Kfsk. 1301.

Drštička, y, f., vz Dršťka.

Drštka, hrad u Rokycan (zříceniny). Vz
S. N., Tk. IV. 724.

Dršťka = zvířecí žaludek. Vz Kram. Slov.
dle Mz. v List. filol. VII. 163. od neužíva-
ného dršť n. drsť, der Feistdarm, Kuttel.
Komárové dršťky. Dh. 154. — D. = člověčí
žaludek. Líp, aby d. praskla, než aby co
zbylo. Us. Msk. — D. = huba. Ten má
dršku. Us. Dch. — D. = nadávka ženským.
D. slyší na 10 hlasů. 16. stol. Wtr. — D.,
y, m., os. jm. NB. Tč.

Drštková, é, f., ves Holešova na Mor.
Vck., PL.

Dršťoliť = pýšiť sa. Slov. Ssk.

Drť. Hř. 17. Skla do drtu potloukli. Mus.
1880. 35. D. dřevěná. Zpr. arch. VIII. 120.
Lodní tříšť a drť (rozdrcené lodi). Msn. Or.
27. Rozpraš ho jak hromů drť. Pl. I. 131.
D. = tluč obilní. NA. IV. 84. D. papírová,
vz KP. I. 275., její bílení. Ib. Cf. Drtiti,
Bž. 32., Mkl. Etym. 41.

Drtel = jehla, der Grat im Holz Šp.



	153

	Droždí. D. z drožditi = kvasiti. Bž. 50. Cf. Mkl. a L. 290., Etym. 51., Prk. Př. 15., Mz. v List. filol. VII. 163. Také na Ostrav, droždě, pl. Tč. Do dna d. vyvážiti (nemilého zakusiti). BNud. Cf. Schd. II. 257., Rstp. 246., Kk. 234. S. N. Droždice. Vz Sdl. Hr. I. 39., 69. Droždíř, e, m. = drošdář. Rk. Drožďovitý, hefenartig. Šm. Drožďovy, vz Drožďný. Drožiti, vz Droždí (dod.) Drožka. D-ky jsou v Praze od r. 1856. S. N. Cf. Mkl. Etym. 50. Dróžka, y, f. = družička. Mor. Dyž se budu vdávaf, udělám tě za d-ku. Sš. P. 765. Drožkářství, n., das Droschkenwesen. St. př. kn. 1876. Drožkov, a, m. = Strážky, Troschig, ves v Litomř. Blk. Kfsk. 261. Drožník (od dráha, pol. droga), u, m. = cestopis. Utvořil si Pl. Drpák, u, m. = rýpadlo. Vz Drpati. Slez. Šd. Drpati = prstem hlínu, chléb po kousku oddělávati. U Místka. Škd. Cf. Mz. v List filol. VII. 163. Drpeček, čku, m. = drobeček, kousek. Taký d. si něch. Slez. Šd. Laš. Brt. D. 208. Drpek, pku, m. = drpeček. Laš. Brt. D. 208. Drsák, u, m., der Zahnhobel. Srn. Drsal, a, m. = zaniklá osada u Opločan na Mor. D. ol. X. 163. Drsati, störrig sein. Slov. Ssk. Drsá jako bujný koník. Hnka. 48. Drsek, sku, m. D. větší, aspro, der Zingel; obecný, a. vulgaris. Brm. III. 3 47. Drsiak, u, m., der Zahnhobel. Slov. Ssk. Drslav, a, m., Dirslaus, z Držislav, os. jm. Jír., Pal. Rdh. I. 119., Pal. Děj. I. 2. 68., 133., Arch. II. 464., D. ol. II. 446., IV. 44. a j. D. z Hradce. 1146. Cod. Mor. I. 253. Drslava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120., D. ol. IV. 582. Drslavice, dle Budějovice, Dřislawitz, ves u Prachatic, Blk. Kfsk. 289., 353., Sdl. Hr. I. 200., III. 302.; Drslawitz, vsi u Klatov a u Uher. Brodu. PL., D. ol. X. 273. Drslavici, potomci Drslavovi. Vz S. N., Sdl. Hr. IV. 7., 9. Drslavičky, ves zaniklá (?) na Mor. D. ol. IX. 25. Drslet, a, m., die Meise. Šm. Drslo, a, n. = draslo. Slov. Ssk., Šm. Drsnatě, rauh. Drsnatec, tce, m., trachys, brouk. D. malý, t. minuta, kleiner Gleisskäfer; zakr- salý, t. pumila. Brm. IV. 112., Kk. Br. 201. a 202. Drsnati se = drsněti. Slov. Hol. 29. Drsněti = drsnatěti. Drsničký, vz Drasničký, Drsný. Drsník u, m., ves u Milína. Drsníky, pl., m. = stráň u Zinkov. B. Pk. Drsnina, y, f. = drsná plocha, eine rauhe Fläche. Kod.	Drsninký, vz Drsný. Drsnohlasý, rauhstimmig. Lpš Drsnohranný, rauhkantig. D. bytosť. Čch. Dg. Drsnokorý, rauhborkig. Sl. les., Osv. 1880. Drsnokožník, u, m., trachyphloeus. D. ploskonosý, t. scaber, rýhonosý, t. scabri- culus. Kk. Br. 303. Drsnokřídlec, delce, m., amphidasys, motýl. D. březový, a. betularia, der Birken- spanner; ovocný, a. pomonaria; třešňový, a. hirtaria; hruškový, a. pilosaria; lipový, a. prodromaria; řebříčkový, a. zonaria; dubový, a. hispidaria. Kk. Mot. 260. až 263 , Brm. IV. 444., Šír. Drsnolistý, rauhblätterig. Čl. 77., Rosc. 133. Drsnomluvný, rauh redend. Lpř. Drsnorep, a, m., uropeltis grandis, die Rauhschweifschlange. Brm. III. 304. Drsnota, y, f. = drsnosť. Drsňounký, vz Drasňounký, Drsný. Drsnozvuk, u, m. = lichozvuk, zlozvuk, der Missklang. Nz. Drsný, v MN. nepravá glossa. Pa. D. kůže, Us. Pdl., hlas, Hrts., krovky, Kk. Br. 6., stezka, Mour., rána, Vrch., řeč, chování, povaha, Us. Dch., Pdl., Dk., úsměšek, sku- tečnost Albieri. Hlas jeho měl jakýsi drsný prízvuk. Vlč. — čím: Vrch. Drsý = drsný. Slov. Ssk. Dŕšč, u, m. Je tam třešní na haluzích jako dŕšču=jako drštěk. Vz Dršť. Na Mor. a Bzence. Šd., Brt. D. 208. Drška, y, f. = dršťka. Us. — D., y, m., os. jm. Drškovice = dršťkovice, drsťková polévka; připravené dršťky. Slov. Rr. Sb. — D., dle Budějovice, ves v KačeRsku u Opavy. Šd. Dŕšť, ě, m. = hojnosť, obyč. pl. dŕště. Vz Dŕšč. PRaví se o ovoci: Bylo ho na stromě jako dršťů. Mor. Kk. Dršťál, u, m. = dráč, vančar, dřisťal, pivník, vz Dřišťal. Drštěkryje, pl., DRsehtiekrej, ves u Ji- čína. Blk. Kfsk. 1301. Drštička, y, f., vz Dršťka. Drštka, hrad u Rokycan (zříceniny). Vz S. N., Tk. IV. 724. Dršťka = zvířecí žaludek. Vz Kram. Slov. dle Mz. v List. filol. VII. 163. od neužíva- ného dršť n. drsť, der Feistdarm, Kuttel. Komárové dršťky. Dh. 154. — D. = člověčí žaludek. Líp, aby d. praskla, než aby co zbylo. Us. Msk. — D. = huba. Ten má dršku. Us. Dch. — D. = nadávka ženským. D. slyší na 10 hlasů. 16. stol. Wtr. — D., y, m., os. jm. NB. Tč. Drštková, é, f., ves Holešova na Mor. Vck., PL. Dršťoliť = pýšiť sa. Slov. Ssk. Drť. Hř. 17. Skla do drtu potloukli. Mus. 1880. 35. D. dřevěná. Zpr. arch. VIII. 120. Lodní tříšť a drť (rozdrcené lodi). Msn. Or. 27. Rozpraš ho jak hromů drť. Pl. I. 131. D. = tluč obilní. NA. IV. 84. D. papírová, vz KP. I. 275., její bílení. Ib. Cf. Drtiti, Bž. 32., Mkl. Etym. 41. Drtel = jehla, der Grat im Holz Šp.