158

koho d-mi slovy. Dch. Jan syn jeho sestry
družný. Výb. I. 1183. Zemi měsíc na pouti
družné provází. Kyt. 1876. 2. Ztichl d. roz-
hovor. Ib. 1876. 90. Buď mi tiché družná
poslice lásky. Luno. Koll. I. 371. Přiletieše
družná vlastovica. Rkk. 71. D. stav ; družniu
voliu (družní vůli); d. odpuštěnie, geselligen,
freundschaftlichen Abschied. Výb. I. 180.
Cf. Přídružný, Dobrodružný, Podružný, Bdl.
Obr. 68., Mus. 1878. 148.

Družství, n. Bez d. není dobrodružství.
Č. M. 230. Vz Družstvo. Kká. K sl- j. 90.

Bružstvinný = družstvu přináležející.
Práva d. Kos v Km. 1884. 675.

Družstvo. Hř. 17. Das Gremium, Kon-
sortium. D. divadelní; D. Národního divadla.
Us. D. římská. Vz Vlšk. 491.

Brva, gt. pl. drev i drv. Bž. 104. D. =
stromy, dříví k pálení (palivo) i na stavění.
Us. u Vamb. a na Mor. Dr. Kalousek, KNrz.
Řekl jsem d. někdy vinnému prútí. Št. Kn.
š. 6. Vz Dřevo.

Drvalovice = Drbalovice, ves u Bosko-
vic. D. ol. III. 591.

Drvař, e, m = dřevař. Dch. — D =
brouk. D. černý, hylastes ater, schwarzer
Kiefernbastkäfer; malý, h. attenuatus; úzký,
zúžený, h.angustatus, schmaler K.; plášťnatý,
h. palliatus Kk. Br. 331., Šír II. 60., Sl. les.

Drváreň, rně, f. = drvárna. Slov. Ssk.

Drvatka, dryatka, y, f., dryas, rostl., der
Waldgott. Šm.

Drveno, a, n. = poleno. U Přer., Frenšt.,
na Val. Fr. Bílý, Kld. I. 62., Brt. L. N. I.
211., Prk. Př. 35.

Drvěný les. Ž. klem.

Drvěti, ěl, ění = dřevěněti, trnouti, er-
starren ; ztuhlý pohled míti, stieren.

Dřvi. Za Výb. I. přidej: 595. Za Rkk.
přidej: 28. Za Dal. přidej: 90. Dveři strč.
dřvi. Bž 43. — Dřvi z dvři. Mkl. Etym.
53. Cf. Dvř. - Hr. ruk. P. 999., 1035. a
M. 780. D., ostium. Ž. wit. 95. 8., 140. 3.
Lidié se ve dřvi řítili; Ze dřví domu svého;
Dvoje dřvi biechu svatyně. BO. Jest blízko
a ve dřvech. ZN. U dřví stojíš. Pravn.
1373. Skrze ty dřvi prošel; Druhé dřvi otvie-
rám tobě; Třetích dřvi tobě naháji. Pravn.
1414., 1421., 1427.

Drvisko, a, n. = mýtina, vykácený les.
U Zábřehu. Kčk. — D. = místo, kde se
dříví dělá (seká). Pk. — D. = les u Kol-
šova. Pk. — V Drviskách = polnosti na
Hovězí na Vsacku. Vck.

Drviš, e, m., der Derwisch. Šm.

Drviště. V Drvištích, samota u Vim-
berka. PL.

Drvitel, e, m. = Kostimlat. Tóth. Báj. I.

108.

Drviti. — D. = žvástati. Hdk. C. 377.,
Brt. D. 208. (Val.).

Drvo, a, n. — D. = strom. Val. Vck.

Drvoděl, xylocopa violacea, die Holz-
biene. Sl. les. Vz Drvodělka.

Drvodělka, y, f. = drvoděl. D. široko-
nohá, x. latipes; kaferská, x. caffra, die
kaffrische Holzbiene; fialová, x. violacea,
violettflügelige H., Brm. IV. 256.-257., mo-
dravá = fialová. Vz Frč. 172.

Drvohryz, brouk. D. lodný, der Werft-
käfer, Sl. les., Kk. Br. 245., Šír. II. 60.

Drvokam, u, m., das Steinholz. Sl. les.

Drvolezka, y, í. = veverka. U Vys. Mýta.
Mš.

Drvolist, u, m., xylophyllum, das Blumen-
laub. Šm.

Drvoměr, u, m., der Holzmesser.

Drvoplavba, y, f., die Holzschwemme.

Drvopleň, é, m., cossus, motýl. D. ráko-
sový, c. arundinis, der Schilfrohrspinner;
vrbový, c. ligniperda, der Kopfweidenspinner,
Weideubohner; maďalový, c. aesculi, der
Rosskastanienspinner, Lindenbohrer; topo-
lový = vrbový. Vz Km. 1878. 597., Brm.
IV. 415., Schd. II. 517., Kk. Mot. 128., 129.,
Frč. 179., Šír, Sl. les.

Drvoslav, a, m. = kopinník. Vký.

Drvoštěp. Tk. II. 389.

Drvoštěpařský, Holzpalter-. D. pila,
mzda. Sl. les.

Drvoteň, tne, f., Ort zum Holzspalten.
Sl. les.

Drvotoč, e, m., brouk, der Holzbohrer,
Bohrwurm. Lpř.

Drvouš, e, m., rapiens, die Raubwespe.
Sl. les.

Drvožravý. D-ví (hmyzi), xylophaga,
siricides, urocerata, die Holzwespen. Nz.

Dryáčnice, das Schnattermaul. Dch. D. =
zlá žena hubou mlátící. To je d., kramářka
hadr!; Kdo by s takovou d-cí se hádal?
Us.

Dryáčniti, quacksalberiseh, marktschreie-
risch sich benehmen. Dch.

Dryák, das Quacksalbermittel. Vz S. N.,
Kram. Slov., Mllr. 105.

Dryakev, kve, f. = chrustavec polní, die
Skabiose. Slez. Tč.

Dryanek, nka, m. D. Pavel. Jir. Ruk. I.
172.

Dryčnosť, i, f. = hbitost, čerstvosť. Vz
Ryčnosť, Dříčnosť. Mor. Hý.

Dryčný = dřícný, vz toto a Ryčný. Mor.
Hý., Krjk., Šd., Vck., Poh. a pov., vyd.
Slávia. 18., Brt. D. 208.

Drycha, vz Dremľa.

Drychnání, n. Duch d., spiritus soporis.
BO. Vz Drychnati.

Drychnati = tuho nebo nad potřebu spáti.
Ssk., Brt. D. 208.

Drychta = drchta. Zkl.

Dryjadka, y, f., dryas, die Dryade, rostl.
D. horní, d. octopetala. Vz Slb. 498.

Drynčitel = drenčitel. Slez. Tč.

Drynčiti = drenčiti. Ostrav. Tč.

Drynda, y, m., der Klachel. Ty stará
dryndo! U Místka. Škd.

Dryndačka, y, f. = vesnická hudba s tan-
cem, taneční zábava. U Místka. Škd.

Drýpati = drápati. Laš. Tč.

Dryps. Pod rozbrojemi v Čechách bylo
všechno jen d. draps. Dač. I. 261.

Drysice, ves u Víškova na Mor. D. ol.
I. 349.

Dryta. Hojaj, dryta tytom. Čes. mor. ps.
83.

Drzáctví, n. = drzosť. Olom. Sd.
Drzák, a, m. = drzý člověk, dotěra. Us.
Šd.