159

Drzati. — kde. Mezi velikými lidmi ne-
drzaj mluviti. BO. Vz Drznouti.

Drze, keck, übermuthig. D. jiné souditi.
Št. Kn. š. 124.

Drzec, zce, m. = drzák. Šd.

Drzek, zka, m. = drzák. Kod

Drzesť. Snad se drzesti bojéc. Št. Kn. š.
291.

Drzkosť, vz Drzosť.

Drzký == drzý. Ta holká je d. U Rychn.
Vz Drzý.

Drzlav, ě, f., Dirschel, ves v Kačersku
v prus. Slez. Šd.

Drzlavice, dle Budějovice, ves u Uher.
Brodu. Šd.

Drzlivosť, vz Drzosť.

Drzlivý, vz Drzý.

Drznouti = odvážiti se, audere, wagen.
Vz List. filol. 1882. 314., 1884. 264. — s in-
finit. Cizieho žádati nedrzněme. M. Drznul
jest vjíti do chrámu. BO Toho nikakž uči-
niti nedrzněmy. Pass. Viece jeho nedrzniechu
o ničemž otázati. ZN. Cf. Drzý, Drzati.

Drzný, vz Drzý.

Drzobujec, jce, m., der Geck. Šm.

Drzohlasý, rauhstimmig, äyqaxfbivog. Lpř.
Sl.

Drzomluvka, y, f. = drzomluvný člověk,
ein frecher Schwätzer. Lpř. SI. I. 86.

Drzomluvný, ««^0«^?. Lpř. Sl. I. 86.,
Msn. Or. 57.

Drzopyšný, dreiststolz. Dch.

Drzosmělý, dreistkeck. D. prznitel práv.
Msn. Or. 140.

Drzosť duchová, praesumtio spiritus. BO.

Drzostně, keck, kühn. Ovid. Truhlář.

Drzostník, a, m. = drzák. Proch. Ž. M.
201.

Drzota, y, f. = drzost. Ssk.

Drzý, rauh. Vz Mkl. Etym. 43. V MV
nepravá glossa. Pa. D. počínání, chování.
Us. Pdl. S drzým čelem něco činiti. Šmb.
S. I. 538. A však také lidi jmieše, pro něž
drz býti musieše. Alx. V. v. 368. (HP. 9.)
Drzé čelo lepší nežli poplužní dvůr. Prov.

Držačisko, a, n. = lakomec, držák. Slov.
Bern.

Držadlín, vz Držadlí.

Držadlitý, mit einem Halter versehen;
bryla pelová opatřená držadlem. Rat. 409.

Držadlo, oko, ansula. BO. D. vesla, der
Rudergriff, u štítu, der Armriemen am Schilde,
Lpř., u smetáku, na noviny. Us. D. pochvy.
Wld., Pdl., u kalichu, Pass. mus. 434., u schodů,
Us., dveřní (ku snadnějšímu přitažení dveří
při zavírání hl. u velikých vrat), der Thür-
zuzieher, vz Včř. Z. I.50., u plachty za-
chraňovací, Khl. 72., d. (hamulec, závěrka),
die Hemmkette, Sl. les., d. lžíce: řap; číška
lžíce: řapek. Exc. D. na rovný růst dívkám.
Dch. D. na štětec, der Pinselstiel. Sl. les.
Však videľs, že jsem ji nesl za d. NB. Tě.
198. D. v bot. vz Rst. 409., Kk. 133.

Držák = držadlo. NA. IV. 15. D. zvonce,
Wld., ohlavní, das Halfterhaltseil, na psa,
das Hundeseil, Lpř., na knihy (v němž se
knihy do školy nosí), Pdl., na hadice, Us.,
d. u cepu: cepovka, Mý., u kabátu k vol-
nějšímu zapínání ho, die Schlappe; d. =
řetěz na voji: nášík, die Deichselkette, Uh.

Hrad. Tč.; d. záalony (kterým se záslona
z okna vystrkuje), na soustruhu, der Meissel-
halter, das Stichelhaus, d. rydla u hoblovadla,
der Meissel-, Stichelhalter, das Suppost. Vz
Včř. Z. I. 45., IL 60., 74. — D., a, m. =
lakomec. Slov. Bern

Držal, a, m. = rybník u Ostřetic; nízké
pole u Janovic. Na D-le = louky u Slavo-
šovic. B. Pk. — Držaly = louky a pastviště
u Šepadel. BPk.

Držala, é, f. = lesík u Měčína. BPk.

Držalky. Na D-lkách = pole a louky
u Lhovic na Klat. BPk.

Držaly, pl., m., pole u Petroviček na
Klat.; louky u Vrčené u Nepomuk. BPk.

Držan, u, m. = držadlo, der Halter. Nz.

Držání, n. = držení. Slov. Je-li dobré
tvé d., nedbaj na omlúvání. Glč. I. 168.

Držanlivec, vce, m. = lakomec. Slov.
Bern.

Držanlivosť, i, f. = lakomství. Slov. Bern.

Držanlivý, auf sich haltend, zdrženlivý.
Slov. Ssk. — D. = lakomý, geizig. Slov.
Bern.

Držanosť, i, f. = držání. Slov. Nemilujem
ťa já, diovča, pre majetnost, než pre tvoje
mravy a peknú d. Koll. Zp. I. 81.

Držata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

Držátko cévky, čípku, houby, jehly, la-
pisové, leptadla, vaty, víčka. Wld.

Država. Stat oprav v: Stát. — D. obecná,
der Kummunalbesitz. Sl. les. — D., der Pacht.
To pole má už dlouho ve své d-vě. Slez.
Tč. Cf. Mkl. Etym. 42. — D., y, m., os. jm.
Šd.

Državný, Reichs-. Ochotne obeslali d-
snem. Tóth. Trenč. M. 58. Již blaze žijte,
ty (Atheno) a lid tvůj d-ný. Msn. Or. 150.
Lid města d-ný. Ib.

Državý. D. stolice (u elektr.) = isolující
válec, isolilter Cylinder, Ck., sval, der Susten-
tator. Nz. lk.

Držba, y, f. = držení, država, držebnosí,
vlastnictví, der Besitz. Us. Rjšk., Mus. 1880.
504., Kvč. Her. V. 51. Veškerá d., der Ge-
sammtbesitz. Sl. les. D. obecní, rodinná.
Mus. 1880. 513. D. pozemků. Pal. Rdh. III.
93.

Drždeř, e, m., os. jm. Arch. III. 490.

Držební, Besitz-. D. zápis (z. držebnosti),
die Besitzanschreibung, právo, J. tr., stav.
Pr. Vz Držebný.

Držebnosť, die Haltbarkeit. Pro větší d.
dělají se trámce vyšší. Mj. 18. — D., der
Besitz. D. veliká, der Grossbesitz, velko-
statku, der Grossgrundbesitz, svěřenská, der
Fideikommissbesitz, rustikalní, der Rustikal-
besitz, lesní, der Forstbesitz. Sl. les.

Držebný. Nabraľs v jednotu příliš ne-
držebných (unverlässlich) lidí. Hol. r. Št.

Držec, žce, držeč, e, m., der Hälter. Rk.

Držejovice = Držovice. D. ol. I. 1099.

Držek, žka, m., der Besitzer. Šm. — D.,
os. jm. Pal. Rdh. I. 119., D. ol. III. 38., Tk.
I. 605., V. 111.

Držel, zašlá ves v Král. Hradecku. Blk.
Kfsk. 44.

Držemnosť. Sš. Sk. 168., Vš., Ktk.

Držemný. V držebný za druhé Vš. přidej:
167. a za první: 163. D. věření = stálé, vy-