160

trvalé. Sš. Která žena z mušenie co zavadila,
takový závazek neměl by vedlé práva pevný
a d-mný býti. Vš. 229.

Držena, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

Držení, das Halten. D. roucha, Tš., vody,
Šim. 91., NA. IV. 156., končíře, meče, KP.

I. 555., 534., nálady, die Stimmhaltung, Dch.,
těla, vz Slov. zdrav. Od něhož (dřeva pro-
středního) provazové pochodí k d. i k mě-
ření bárky. 1512. Mus. 1883. 364. - D. =
držadlo, držák u oje, je-li kožené; železnému
říkají návojník. U Domažl. BPk. U Klat.
jest d. též řetízek u chomoutu, na nějž se
zapíná řetěz nebo řemen k oji jdoucí. BPk.

— D. = chov. D. koní. Lpř. — D. = jmění,
possessio, der Besitz. D. domu, zástavní
(v zástavě), der Pfandbesitz, J. tr., pozem-
nosti, Sl. les., gruntů, 1579., tabularní. Us.
Pdl. V d. něco míti. Dch., J. Lpř., Šmb. S.

II. 30. Aby v drženi a užívání toho lesu
byl. 1613. V d. pustiti, Vš. 289., uvésti. VI.
zř. 21. Kdož by nepokázal, by kdy toho
platu v držení byl, zmatek jest. Nál. 215.
Pokojné d. Zř. F. I. V d. jeho byl můj otec
s mým strýcem; A skRze to její d. škoden
jest a toho pokládá za tisíc hř. gr.; A toho
práva mi slíbil mocna učiniti a v d. uvésti;
Byl v d. toho zboží. Půh. I. 226., 231., 251.,
261. (381., II. 182.). Leč by sám v d. doko-
nalém toho byl. Žěr. Záp. 1. 8. O d. dědictví,
statků, smlouvy, vz Cor. jur. IV. 3. F. XXVI.,
Jir. Zř. zem. 449., 450., 690. D. v půhonech
neb v deskách, vz Ku. rož. Bdl. 114.—115.

— D. = država. V celém držéňú císařském.
Zlineky. Brt. D. 208.

Drženosť, i, f., die Haltung. Rk.

Držený. Místnost nečistě d-ná. Us. Pdl.

1. Držeti. Vz Mkl. Etym. 42. Držán, -ženi,
držal, -želi, držav, -ževši. Gb. Hl. 60., Bž.
20. Držející. BO. Ó starších tvarech vz také
v List. filol. 1884. 451. (Gb.). — abs. Nález
ten nedrží (nemá moci). Vz Nesvůj. CJB.
285. A Maria že nenie pravá panna, jakož
židé držie (praví). Hus I. 346. — co, koho:
řeč, shRomáždění, J. tr., své místo, behaupten,
Faukn., přední místo, Ib., Zř. F. I. A. XIV.,
Žer., smutek, Sá., hospodářství, koně, hro-
madu, Us. Pdl., čas, hodinu, Posp., nejvyšší
moc, pozemky, Lpř. D I. 53., 19., vojnu,
Sš. P. 173., soud, Tov. 46., Žer., Václ. VII,
čistotu, Smil v. 1881., smlouvu, Vš. 335.,
Zř. F. 1. B. XVI1I., úmluvu, Hol. ze Št,
slib, Zř. F. I. U. XIII., manželstvo, poslu-
šenství, Hrad. 1. b., 4. a., panský nález, O.
z D. 64., CJB. 385., úřad, Zř. F. I. A. XXXI.,
H. XXXIII., sněm, Václ. I., Zř. F. I. A. III.,
něčí dědinu. O. z D., CJB. 387., zámky, Zř.
F. I. B. XIV., staré právo, otcovo ustano-
vení, Pass. 14. stol. (Mus. 1883.113.), pravdu,
hřích, Balámovo učení, Hus I. 7., 391., 401.,
čistotu d. a zachovávati, křesťanskú vieRU,
poslušenstvie, pravú milosť, panenstvie, stav
manželský, vdoystvie, ustavenie, čistotu těla,
pRvní místo. Št. N. 21. 3. a Kn. š. 2., 7.,
28., 41., 61., 68., 91., 133., 162. Svět mysl
jeho d. bude; Ktož by hněv držal proti komu;
Toť drží i sv. Tomáš z Aguině. Št. N. 334.
15., 323. 10., 81. 23. Kdo věno ženě náležité
drží. Žer. Záp. 1. 51. Nohy drží najnižší
místo; Učinil jest vše a spořídil a drží; Kdo

nedrží řádu svého; Ale to držte (věřte), ač
nemóžte i rozuměti; A malé nedržal (halten,
erfüllen) člověk zápovědi a moha d. Št. Kn.
š. Duše drží tělo a tělo ji, svět nedrží Boha,
ale Bůh svět. Ib. Stříbro, kteréž zlato drží,
má po 10 zl. placeno býti. Nar. o h. a k.
Má jej staviti a jej d. a věziti. O. z D.
D. svatý duch, vz Duch. Zemina ta drží
mokro. KP. Provaz konopný velikou tíži
drží. Bb. Libuše d-la vrchní vládu nad zemí
českou. Jir. Ta ho drží (vz Opilý)! Us. Držal
pól vsi a tvrzi. Půh. 1. 269. Národ držal
horu. M. Jahnové držiece hudbu Davidovu
(tenentes organa David). BO. Aby stolec
slávy držal. Ž. wit. Ann. 18. Zemdlenie
držalo mě. Ž. wit. 198. 53. Aby každý česť
držel. Sv. ruk. 193. Ktožby těchto artikulů
d. nechtěl. Žžk. 6. Ó by pokrytci tuto řeč
svatů d-li (zachovávali, jí se řídili); I jiní
velicí světí právě sú vieru d-li; Má d. pří-
sahu; Ale lakomstvie, pýcha a pomsta hniezdo
drží. Hus I. 35., 49., 107., 338. Paklij' dřéve
jej držal ďábel. Št. Kn. š. 184. Kdo zbytečnú
smelosť drží naprotiva mdlosti, ten je blázen
aneb istě stojí v ukrutnosti. Glč. II. 229.
Noviny d. m.: odebírati. — co komu. Síla
koně určuje se tíží, jež jí rovnováhu drží.
Šim. Chrám a věž musí sobě d. rovnováhu.
Dk. Aesth. 73. Tlaku na stěnu drží rovno-
váhu protitlak pevné stěny. ZČ. I. 291. Těch
mi úmluv nedrží. Půh. II. 413. Slíbiľs co
Bohu, drž jemu; Aby slib svój Bohu d-la.
Hus I. 268., III. 107. Manželé, ješto nedržie
manželské viery sobě. Št. Kn. š. 91. — kde.
Na klínu svém držel dívku; v dlani své
kdo drží moc, má právo. Vrch. D. něco ve
vodě, Us., ruce v klínu, Osv. I. 84., úřad
na sobě, Mus. 1880. 85., někoho v náručí,
Šml. I. 95., v objetí, Hrts.. v ruce péro, ve
zdi, někoho v zajetí. Us. Pdl. Magnety drží
u sebe železo. Kk. Sborník 3 knihy v sobě
držel; Legenda o sv. Kateřině drží totéž
místo v poesii duchovní jako Alexandreida
v básnictví světském. Tf. Klih drží pevně
na skle. ZČ. I. 248. Držel se pod střechou.
Ten kříž mě v těch hříších držel nad vodou.
Us. Dbv. Aby ruka ochranná nad nimi držána
byla. Nar. o hor. a kov. D-li pořádek v říši.
J. Lpř. V rukou svých si drží na kolenou
písmo sv. Kká. K sl. j. 231. D-li je pod
jarmem. Tk. Nepřítel se držel mezi vesnicemi.
Posp. Vzduch drží v sobě něco uhelky. Kod.
D. se ve svých přednáškách spisů proslu-
lých mistrů. Mour. Ta jedno diťatko měla,
chůvénku při něm d-ia; Milá za nim po-
hrabuje drža hrable v Ruce. Sš. P. 179., 267.
Jestli ten obyčej u vás prve držán, toho sě
móžete také d. NB. Tč. 257. Drží mi mé
vlastní dědictví ve Vlkoši; A to ubrmanstvie
držel na sobě a konce mi o to neučinil. Půh.
I. 169., II. 262. Všecko drží (Bůh) na sobě
(innerlich zusammenhalten); V paměti něco
d.; Věc je drží při pravdě. Št. Kn. š. Knížka
v sobě má a drží počet nemalý nálezů. Nál,
Ten list drží v sobě právo zvláštní. CJB.
417. Jakž řád v sobě šíře drží a zavírá.
Zř. F. I. A. XIII. Ktožby dobytek za sebou
držel. Zř. F. I. Q. XXIII. Znamenáno, kak
je koho v póhoniech dlúho d. ve dskách.
Kn. rož. 86. Též má držáno býti po krajích.