165

Dubinkový. Na d. pastvu prasata honiti
(žaludovou). Pk., MP. 132.

Bubinný = dubinový.

Dubinový, Eichen-. Ssk., Šm.

Dubinský mlýn v Čásl. Blk. Kfsk. 16.

Dubiny, pl., f., sam. u Zalužan.

Dubírna, y, f. = lužírna, das Beizhaus.
Hck.

Dubisko, vz Dubiště. Koll. I. 125., III.
211.

Dubjunka, y, f. = duběnka. Slez. Tč.

Ďubka, y, f. Ď. klová, der Keimhof, bot.
Sl. les., Nz., Rst. 409. — Ď. = dírka. Také
v jihových. Mor. Brt. — Ď. = skvrna povstalá
ďubnutím, ein Farbenfleck. Ď. na nose, na
stropě. Us. na Polic, u Olom., u Kostelce
nad Orl. Kšá., Sd., Ktk. — Ď. = ďuba, tečka.
Val. Brt. D. 208. — Ď. = dublena, ovce
s černými ďubečky po všem těle nebo s hubou
červenými krapkami poprskanou. Val. Brt.

Ďubkář, e, m., der Kugelschneider. Rk.

Ďubkati = ťukati. Kld. Vyletel na oblok
(okno). Tak dlho doňho ďubkal, kým mu
len Neotvorila. Dbš. Sl. pov. V. 42.

Ďubkatý = ďubkami opatřený, klein-
grubig. Rst. 409.

Dubkem, vz Dubek.

Ďubkovati = ďubky dělati, grubig machen;
fleckig machen. — co čím: papír jehlou,
punktiren. Us. Sd., Tč.

Dubkovice, dle Budějovice, Topkowitz,
ves u Neštědic. Blk. Kfsk. 863.

Ďubkovitý, gesprengelt; narbig. Ď. líce,
list. Us. Tč. Vz Ďubka.

Ďublena, y, f., vz Ďubka.

Dublin, a, m., hl. mě. v Irsku. Vz S. N.
— D., ves u Sedlčan.

Dublovice, dle Budějovice, také Doudle-
bice, Dublowitz, ves u Sedlčan. PL, Arch.
499., Tk. III. 129., V. 220.

Dubna, y, f., zaniklá (?) ves na Mor. D.
ol. III. 345.

Dubná Hora, osada u Písku. — Dubná,
údolí u Vrčené. BPk.

Dubňák, u, m. = kožich se žlutým límcem,
dubenný kožich. U Místka. Škd.

Dubňaský Flor. Žer. Záp. I. 38.

Dubňany, dle Dolany, Dubian, samota
u Kožlan; D. Horní, Ober-Dubian, ves
u Hrotovic, Žer. Záp. I. 39., 61.; D. Dolní,
Unter-Oubian, ves u Mor. Krumlova; Dubnian,
ves v Kyjovsku. PL., D. ol. I. 61., Tov. 129.,
Tk. IV. 638.

Dubnatěti, ěl, ění, eichenhart werden;
dumm werden. Šm.

Dubnatý, eichenlaubförmig: in der Lohe
gegärt. Šm.

Dubné, ého, n.. Duben, ves u Budějovic.
Blk. Kfsk. 1361.
Dubněti, ěl, ění, morsch werden. Ssk.

Dubní plch, glis quercinus, myoxus dryas,
der Grauwerth, Eichschläfer. Sl. les.

Dubnicay Štěpán, farář. Jir. Ruk. I. 176.

Dubnice, e, f. = dubové tříslo, die Eichen-
lohe. Sl. les. — D., Hennersdorf, ves u Mi-
moně, Tk. III. 645., V. 43., Blk. Kfsk. 144.,
místní jm. v Uhřích, vz S. N.; D. u Krnova,
nyní Holubovice; Taubnitz, vsi u Krnova
a u Holubkovic. Pk. Čest. 10.

Bubnička, y, m , os. jm. Šd.

Dubník, die Lohmühle. Šp., Sl. les. Vz
Dubný.

Dubno, a, n., sam. u Skalice; vsi u Ry-
chnova a Příbramě; Karolinenhof, dvůr
u Rychnova. PL., Tk. III. 37., VIL 411.,
Blk. Kfsk. 1301., Sdl. Hr. II. 276., III. 302.

Dubnouti, vz Ďubati.

Bubnový. Jest mi odporné, že jeho bratr
s ním tak d-ho měsíce obyčejem nakládá,
že jednak jasno, jednak mračno. 1497. Minst.
D-vým sněhem myjí se děvčata, aby byla
hezká. Mus. D. sníh pole hnojí a déšť jim
požehnání přináší; Ranní déšť a d. čas jest
stejný (nestálý); Ženská chuť, panská láska
a d. počasí jest vždycky nestálé; D. sníh
rodí trávu, d. déšť velké požehnání; D. sníh
hnojí, březnový tráví. Pran. Tč.

Ďubňunka, y, f. = duběnka. Slez. Té.

Dubný = dubový. Pod ochranu svěřují
se hory dubným vrcholinám. Pl. I. 69. Ď.
mlýn — dubník, die Lohmühle. 1602. Matr.
opav. — D., Sdl. Hr. IV. 369.

Dubodol, u, m.Eichtbal, sklárna u Velvar.

Dubohnědý, eichenbraun. Us. Pdl.

Duboch, u, m., grangeria, die Grangerie,
rostl. D. burbonský, g. borbonica. Vz Rstp.
472.

Dubokam, u, m., dryites, versteinertes
Eichenholz. Šm.

Bubonosek, ska, m., dubonoska, y, f.,
loxia chloris, der Grünfink. Šm.

Dubosek, a, m., der Eichenhacker. Šm.

Ďubot, u, m. = ďubání. Jak tisíc orlů d.
Phld. III. 1. 37.

Dubotříslový. D. kyselina, die Eichen-
gerbsäure. Šp.

Dubová, é, f., Dubowa, ves u Chrastě;
Stubau, ves u Krumlova. PL.

Dubové, ého, n., hora u Větrnice na Mor.
D. ol. X. 88.

Dubovice, dle Budějovice, Dubowitz, vsi
u Pelhřimova a u Prachatic. PL., Tk. III.
36., Blk. Kfsk. 1173., Sdl. Hr. IV. 369. —
D., zaniklá ves na mor. Třebovsku. D. ol.
VI. 740. — D. = les u Vel. Petrovic na
Klat. BPk.

Duboviště. — B., das Eichengestrüpp.

Dubovitý. D. rostliny, quercineae: buk,
kaštan, dub, líska, habr. Vz Rstp. 1391.—1402.,
Slb. 281., Kk. 139., Schd. II. 274.

Dubovka = duběnka. Rstp. 1396. — D =
choroš dubovník, polyporus frondosus, hři-
bovitá houba. Rst. 1909. — D. = hruška.
Vz Hruška. — D., Dubowka, vsi u Neve-
klova a Vlašimě, Blk. Kfsk. 155., hospoda
u Votic a sam. u Horaždovic. PL. — D.,
les u Strážnice, D. ol. VI. 562., les u Mez-
holce na Chuděnicku. BPk.

Dubovníček, čka, m. = japonský hed-
vábníček, bourec hedvábný, jenž se živí listím
dubovým, antherea Pernyi. Dch., Pr. hosp.
nov.

Dubovník, u, m. = choroš dubovník. Vz
Dubovka. — D., a, m. = koželuh, jenž dubí,
vydělává tříslem dubovým, der Eichengerber.
Šp. — D., motýl, bourovec toulavý, gastro-
pacha processionea, cnethocampa proces-
sionea, der Eichenprocessionsspiuner. Kk.
Mot. 157., Brm. IV. 427., Odb. path. III. 930.



	165

	Dubinkový. Na d. pastvu prasata honiti (žaludovou). Pk., MP. 132. Bubinný = dubinový. Dubinový, Eichen-. Ssk., Šm. Dubinský mlýn v Čásl. Blk. Kfsk. 16. Dubiny, pl., f., sam. u Zalužan. Dubírna, y, f. = lužírna, das Beizhaus. Hck. Dubisko, vz Dubiště. Koll. I. 125., III. 211. Dubjunka, y, f. = duběnka. Slez. Tč. Ďubka, y, f. Ď. klová, der Keimhof, bot. Sl. les., Nz., Rst. 409. — Ď. = dírka. Také v jihových. Mor. Brt. — Ď. = skvrna povstalá ďubnutím, ein Farbenfleck. Ď. na nose, na stropě. Us. na Polic, u Olom., u Kostelce nad Orl. Kšá., Sd., Ktk. — Ď. = ďuba, tečka. Val. Brt. D. 208. — Ď. = dublena, ovce s černými ďubečky po všem těle nebo s hubou červenými krapkami poprskanou. Val. Brt. Ďubkář, e, m., der Kugelschneider. Rk. Ďubkati = ťukati. Kld. Vyletel na oblok (okno). Tak dlho doňho ďubkal, kým mu len Neotvorila. Dbš. Sl. pov. V. 42. Ďubkatý = ďubkami opatřený, klein- grubig. Rst. 409. Dubkem, vz Dubek. Ďubkovati = ďubky dělati, grubig machen; fleckig machen. — co čím: papír jehlou, punktiren. Us. Sd., Tč. Dubkovice, dle Budějovice, Topkowitz, ves u Neštědic. Blk. Kfsk. 863. Ďubkovitý, gesprengelt; narbig. Ď. líce, list. Us. Tč. Vz Ďubka. Ďublena, y, f., vz Ďubka. Dublin, a, m., hl. mě. v Irsku. Vz S. N. — D., ves u Sedlčan. Dublovice, dle Budějovice, také Doudle- bice, Dublowitz, ves u Sedlčan. PL, Arch. 499., Tk. III. 129., V. 220. Dubna, y, f., zaniklá (?) ves na Mor. D. ol. III. 345. Dubná Hora, osada u Písku. — Dubná, údolí u Vrčené. BPk. Dubňák, u, m. = kožich se žlutým límcem, dubenný kožich. U Místka. Škd. Dubňaský Flor. Žer. Záp. I. 38. Dubňany, dle Dolany, Dubian, samota u Kožlan; D. Horní, Ober-Dubian, ves u Hrotovic, Žer. Záp. I. 39., 61.; D. Dolní, Unter-Oubian, ves u Mor. Krumlova; Dubnian, ves v Kyjovsku. PL., D. ol. I. 61., Tov. 129., Tk. IV. 638. Dubnatěti, ěl, ění, eichenhart werden; dumm werden. Šm. Dubnatý, eichenlaubförmig: in der Lohe gegärt. Šm. Dubné, ého, n.. Duben, ves u Budějovic. Blk. Kfsk. 1361. Dubněti, ěl, ění, morsch werden. Ssk. Dubní plch, glis quercinus, myoxus dryas, der Grauwerth, Eichschläfer. Sl. les. Dubnicay Štěpán, farář. Jir. Ruk. I. 176. Dubnice, e, f. = dubové tříslo, die Eichen- lohe. Sl. les. — D., Hennersdorf, ves u Mi- moně, Tk. III. 645., V. 43., Blk. Kfsk. 144., místní jm. v Uhřích, vz S. N.; D. u Krnova, nyní Holubovice; Taubnitz, vsi u Krnova a u Holubkovic. Pk. Čest. 10.	Bubnička, y, m , os. jm. Šd. Dubník, die Lohmühle. Šp., Sl. les. Vz Dubný. Dubno, a, n., sam. u Skalice; vsi u Ry- chnova a Příbramě; Karolinenhof, dvůr u Rychnova. PL., Tk. III. 37., VIL 411., Blk. Kfsk. 1301., Sdl. Hr. II. 276., III. 302. Dubnouti, vz Ďubati. Bubnový. Jest mi odporné, že jeho bratr s ním tak d-ho měsíce obyčejem nakládá, že jednak jasno, jednak mračno. 1497. Minst. D-vým sněhem myjí se děvčata, aby byla hezká. Mus. D. sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší; Ranní déšť a d. čas jest stejný (nestálý); Ženská chuť, panská láska a d. počasí jest vždycky nestálé; D. sníh rodí trávu, d. déšť velké požehnání; D. sníh hnojí, březnový tráví. Pran. Tč. Ďubňunka, y, f. = duběnka. Slez. Té. Dubný = dubový. Pod ochranu svěřují se hory dubným vrcholinám. Pl. I. 69. Ď. mlýn — dubník, die Lohmühle. 1602. Matr. opav. — D., Sdl. Hr. IV. 369. Dubodol, u, m.Eichtbal, sklárna u Velvar. Dubohnědý, eichenbraun. Us. Pdl. Duboch, u, m., grangeria, die Grangerie, rostl. D. burbonský, g. borbonica. Vz Rstp. 472. Dubokam, u, m., dryites, versteinertes Eichenholz. Šm. Bubonosek, ska, m., dubonoska, y, f., loxia chloris, der Grünfink. Šm. Dubosek, a, m., der Eichenhacker. Šm. Ďubot, u, m. = ďubání. Jak tisíc orlů d. Phld. III. 1. 37. Dubotříslový. D. kyselina, die Eichen- gerbsäure. Šp. Dubová, é, f., Dubowa, ves u Chrastě; Stubau, ves u Krumlova. PL. Dubové, ého, n., hora u Větrnice na Mor. D. ol. X. 88. Dubovice, dle Budějovice, Dubowitz, vsi u Pelhřimova a u Prachatic. PL., Tk. III. 36., Blk. Kfsk. 1173., Sdl. Hr. IV. 369. — D., zaniklá ves na mor. Třebovsku. D. ol. VI. 740. — D. = les u Vel. Petrovic na Klat. BPk. Duboviště. — B., das Eichengestrüpp. Dubovitý. D. rostliny, quercineae: buk, kaštan, dub, líska, habr. Vz Rstp. 1391.—1402., Slb. 281., Kk. 139., Schd. II. 274. Dubovka = duběnka. Rstp. 1396. — D = choroš dubovník, polyporus frondosus, hři- bovitá houba. Rst. 1909. — D. = hruška. Vz Hruška. — D., Dubowka, vsi u Neve- klova a Vlašimě, Blk. Kfsk. 155., hospoda u Votic a sam. u Horaždovic. PL. — D., les u Strážnice, D. ol. VI. 562., les u Mez- holce na Chuděnicku. BPk. Dubovníček, čka, m. = japonský hed- vábníček, bourec hedvábný, jenž se živí listím dubovým, antherea Pernyi. Dch., Pr. hosp. nov. Dubovník, u, m. = choroš dubovník. Vz Dubovka. — D., a, m. = koželuh, jenž dubí, vydělává tříslem dubovým, der Eichengerber. Šp. — D., motýl, bourovec toulavý, gastro- pacha processionea, cnethocampa proces- sionea, der Eichenprocessionsspiuner. Kk. Mot. 157., Brm. IV. 427., Odb. path. III. 930.