167

Duda, y, m. = dudák. Ssk. — D., os.
jm. D. Lad., prof. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 193.

Dudácká, é, f., die Sackpfeiferweise. Dch.

Budáček, čka, m. — malý dudač. Šel d.
bráti na hody a padl pozpátek do vody. Sš.
P. 152. — D. = pole u Velenov. BPk.

Dudačka, y, f. = čes. tanec. Škd. Vz
S. N.

Dudák, vz Dudač. — D., u, m., čes. tanec.
Škd., Kv. 1870. 214. Vz S. N. — D. = hra
v karty; zamrzlík. U N. Kdyně. Rgl.

Dudaňá, é, f. = ovce s tlustou hubou (od
dudka). Val. Brt.

Dudanár, a, m. = dudák. Kopan, na Mor.
Brt. L. N. II. 148.

Dudanky, pl., f. == dudy. Dudaly d., keď
sme šli od Hanky, dudaly vesele, keď sme
šli cez pole. Sl. ps. 231.

Dudařství, n., die Sackpfeiferei. Šm.

Dudáš, e, m. = dudák. Slov. — D., os.
jm. Slov. Šd.

Dudati, na Slov. gajdovati. — kde. Taký
sa mi chlebík udal, že pod kôrkou kocúr
dudal. Sl. sp. 93.

Dudeček, vz Dud.

Dudečky = malé dudy. Bern.

Dudel, dlu, m. = cumel, mlzek, zmolek.
Slez. Šd. Laš. Brt. D. 208. — D. = malý
uzlík. U Chocně. Ktk.

Dudelčík, a, m., os. jm. Slez. Šd.

Dudichovská, é, f., Dudichow, satn. u Vys.
Mýta.

Dudíj Beda, dr., kněz, historiograf mor.,
nar. 1815. Vz S. N., Tf. H. 1. 3. vd. 163.,
164. — D. Ant., nar. 1824., kněz a spis.
Šb. D. ř. 2. vd. 237.

Dudín, a, m., ves u Jihlavy. Blk. Kísk.
639.

Dudiny, pl., f., Dudin, sam. u Písku.

Dudka, y, m. = dudák. Máš-li dudku
neb pišťáka? Dh. 137. — D , y, f., die Pfeife.

Dudkovati = uspávati. — koho. Už
chvíli dítě dutkuje a posud jí nespí. U Kr.
Hrad. Kšť.

Dudky, vz Dud.

Dudla, y, m. = brbla, dudlavec. Mor.
Brt. D., Sd.

Dudlák, a, m. = dudlavec. Ssk.

Dudlati. Všecko zde (v Benátkách) zpívá
aneb aspoň dudle a křiká. Koll. III. 142.
Celý den nerobí, len dudle, haruší. Koll Zp.

I. 11. Stará baba duble (bručí) jako pivná
bečka a ta mladá poskakuje jako veverička
Sš. P. 420. Nic nezná jen vždy d. Koll. Zp.

II. 281.

Dudlaveť = dutým se stávati, hohl werden.
— proč. Starobou stromy dudlavejú. Slov.
Hdž. Čít. 194., 164.

Dudlavý = dutý. D. vrba. Ostrav. Té. —
I). = bublavý. D. medvěd. Koll. IV. 159.
A dostane zlú odměnu, škaredú dudlavú
ženu. Sš. P. 740.

Dúdlebi = kmen český na Malši a ho-
řejší Vltavě; župním hradem jejich byly
Dúdleby na Ostrohu se dvou stran Malší
otočeném stojící. Šmb. S. I. 313. Cf. Bž. 75.,
Doudleby, Sfk. Strž. II. 462.

Dudlena, y, f., die Brummerin.

Dudlina, y, f. = díra do dudlavého stromu,
kde ptáci hnízdí. Ostrav, Tč.

Dudliti = dudlati, dudeln. Laš. Tč. —
D. = uzlovatým činiti. Niť se dudlí = uzlovatí.
U Rychn. Msk.

Dudnati = dmúť. Slov. Ssk.

Dudněti = duněti, dumf tönen. — abs.
Oheň dudnie. Slov. Zátur. — kde. Voda ve
studni dudní. Kld. Cosi venku d-lo; V obla-
kách to d-lo. Laš. Tč.

Dudniti, il, ěn, ění = dudnivým krokem
jíti, mit den Füssen stampfen, gehen, dass
es dumpf schallt. — kudy čím. Dudnil po
dědinách bosýma nohama. Laš. Tč. — D.=
schlagen, dass es dumpf schallt. — čím kde:
pěsťu na prázdné bečce. Laš. Tč.

Dudnivý = dunivý, dumpf tönend. D. hlas,
hřmot, hrom. Laš. Té.

Dudoš, e, m. = dudák. Slov. Ssk.

Dudotati. Tu palica s cepami vzala milú
mlynárku do roboty a mlátila ju, že len tak
dudotalo (dunělo?). Slov. Dbš. Sl. pov. I.
472.

Dudov, a, m., Dudow, ves u Bechyně.
Sdl. Hr. III. 133., IV. 86. — D. — potok
v karpat. pohoří. Škd.

Dudrati, dudrovati = hubovati. Slov.
Němc. VII. 68. — nač. Hoc celý svet na
nás dudre. Kyt. 1876. 32.

Dudu, das Sclireien des Wiedehopfes.
Šm.

Dududu. Na husličkách jujuju a na gajdách
dududu! Sl. spv. VI. 227.

Duduk, a, m., nadávka. Slov. Mt. S. I.
117.

Dudunár, a, m. = dudák, gajdoš. Na
jihových. Mor. Brt.

Dudy. Vz Gajdy. Spouští dudy = pláče.
Us. Olv. Dudy, moje dudy, frajer mi je
chudý, však ho já vypasiem, keď budú ja-
hody. Koll. Zp. I. 291. Já půjdu do šenku,
kde hrajú dudy. Sš. P. 614. Tieto d. s trima
hučky, nech si vezme syn do ručky a na
nich si pohráva, keď sa času dostáva. Sl.
sp. 173. Kdo viděl z konopí kostel a z koně
dudy (kdo stál v konopích a seděl na koni)?
Mor. Brt. v Km. 1886. 787. Cf. Km. 1886.
636., KP. II. 322. D. u Římanů, vz Vlšk.
361. — D = mrzout.

Dudydom. Ej škoda ťa, šuhajko, dudy
dudy, dudydom, ej že za vodou býváš, dudy
dudy, dudydom. Sl. spv. I. 3.

Duellovati se s kým, sich duelliren. Us.
Tč.

Duetto také skladba pro 2 hlasy. Mlt.

Dúfanlivě = doufanlivě. Slov. Dbš. Úv.

Dúfati — doufati a p.

Dufek, fka, m., os. jm.

Dufka, y, m., os. jm. Šd.

Dufrenit, u, m. = kraurit, nerost. Vz
Bř. N. 153.

Dufrenoisyt, u, m., nerost. Vz Bř. N.
218.

Dufresnit, u, m. = fosforečnan železitý,
nerost. Šfk. Poč. 347.

Ďúgati = nahlédati. Cf. Naďúgati. Val.
Vck., Brt. D. 208.

Duh, strsl. dagъ, Stärke, nedagъ,, Krank-
heit. Vz Mkl. Etym. 48.

Duha, strsl. daga, arcus. Vz Mkl. Etym.
48. — D. = deska. Vz Kram. Slov. D. nor-