160

duchovní stvoření. Duchy pekelné žárlivosti.
Čch. Bs. 95. — D. = duch svatý. Ducha :
svatého koření. Sbtk. Rstl 326. Maria du-
chem sv. počala. BR. II. 8. Plných ducha
svatého. Pass. 14. stol. Potom, jakož světíš
na letnice, poslal ducha svatého. Št. Kn. š.
12. — Sv. d. = letnice. O sv. duše tři leta
budú, jakž on fojtem byl. NB. Té. 286. Daj
si pozor, aby ti netrefilo sv. ducha v pátek
(abys se nepřepočítal, nesklamal). Brt. D.
Déšť v neděli velikonoční vymlátí obilí, na
sv. ducha vymlátí na čisto. Zlínsky. Brt.
Prší-li na sv. ducha, jsou klepány žita.
U Král. Hrad. Kšť. Do sv. ducha nespúščaj
sa kožucha (nespouštěj se kožicha), po sv.
duše ostaň v kožuše (po sv. duchu dobre
chodiť v kožuchu, po sv. duše choď zas
v kožiše, a po sv. duchu maj sa ku ko-
žichu). Brt., Hrš., Tč., Němc. IV. 442. Do
sv. Ducha něvyslékaj kožucha a po sv.
Duchu fuk do kožuchu. Slez. Šd. Do sv.
ducha nevyslékaj kožucha, po sv. duchu
obzéraj se (obhlídaj se) po kožuchu. Slez.
Šd. V den sv. ducha volí si hoši krále a
jezdí jako rytíři na koních (na vrbových
habřích) a vybírají po domech vejce; to
jmenují držeti sv. duch. Do nedávna činili
to dorostlí chasníci a jezdili na skutečuých
koních. U Olom. Sd. — Sv. Ducha kořen
= andělský kořen, angelika, die Angelika-
wurzel; čemeřice černá, kýchavka černá,
heleborus niger, die schwarze Niesswurzel,
rostl. Mllr. 13., 53. — D., a, m. rozený
Čech, blahověst Kroatů (1091.). Koll. I. 222.,
II. 272.

Dúchač. — D. = měch, der Blasebalg.
Na již. Mor. Šd., Brt. D. 209. -- D., os jm.
Blk. Kfsk. 993.

Ducháčková Kat. Blk. Kfsk. 1016., 1029.

Duchadlo, a, n. = duchač, měch, der
Blasebalg. Slov. Zbr. Lžd. 160. — D. Klá
šter a Kostel u sv. Ducha v Praze. Tk. I.
605., II. 534., III. 133., 190., IV. 10., 96.,
172.'

Duchamor, u, m., die Geistestödtung.
Kutu.

Duehamorna, y, f. Vnitřek takových
domků jest hotovou d-nou. Pokr. Pot. I. 8.

Ducháň, ě, m. = duhán. Slov. Ssk.

Duchaplnosť, i, f., Esprit. Dch., Osv.
1. 157.

Duchaplný. D. spis, článek, pojednání,
provedeni, Us. Pdl., vtip. Dk. P. 97.

Duchaprázdnosť, i, f., die Geistesleere.
Kos. Ol. I. 7.

Dúchati, duchnouti = dýchati, foukati,
athmen, blasen; měchem dýmati, den Blase-
balg ziehen, blasen. Mor. a Slov. — abs.
Sedí a poslouchá, ba nedúchá ani (ani ne-
dutá, neceká, nedýše). Hdk. C. 54. — co
kde. Už tu nebude d'lho kašu dúchať. Sb.
sl. ps. I. 92., Dbš. Sl. pov. I. 489., Erb. SI.
Čít. 65. Mal som mrcha ženu, nechcela ma
slúchať, dal som ju cigaňom, musí mechy
dúchať. Sl. sp. 139. — kam: do ohně, do
ucha. Ostrav. Tč., Brt. D. 208. — D. ==
zhasínati. — kde. Duchlo (zhaslo) to v peci.
U Olom. Sd.

Duchcov. Tk. IV. 725., VI. 207., 325.,
VII. 411., Blk. Kfsk. CXLIX.

Duchek, chka, m., os. jméno = Dušek,
Dúcha, -Dúša, Douéa. Dch. Cf. Listy filol.
1877. 303. Dle Jir. = Duchoslav. — Šd.,-
Arch. IV. 347., V. 529., Pal. Rdh. I. 120.,
NB. Tč. 288., 1480.. Tk. III 499., IV. 446.,
V. 238., VI. 161., Tf. Odp. 334., Sdl. Hr.
II. 231.

Duchenka, vz Duchna.

Duchkovič, e, m., os. jm.

Duchmati = stlačovati, zusammendrük-
ken. — co: peřiny. U Olom. Sd.

Duchna. Odkryla duchnu a vytáhla lí-
stek. Drsk. Povec, dievča, povec pravdu:
či máš duchny či máš ládu? Koll. Zp. 1.
222. Tu jest opět vysypala puol duchny a
plátno vzala. NB. Tč. 240. Aby na duchně
líhali. Pč. 46 Přikryjeme milého pěknó
duchnicú. Sš. P. 708. Protož se také peři-
nami nebo d-mi praporovými a kožichy
přikrývati zapovídá. Eur. Corda Lékař,
z r. 1529. — D. eufemist. = duše. Na mou
duchnu! Us. na Mor. Brt., Bdl., Vck.

Duchnarka, y, f. Duchnárkami nazývají
ženy, které o svatbě s nevěstou odvážejí
duchny a družbům (mládencům) je žertem
prodávají. Slov. let. VI. 290.

Duchnice, duchnička, vz Duchna.

Duchnisko, a, n., die Duchetziche. Bern.

Duchnouti, vz Dúchati.

Duchoborce, e, m. Macedoniáni d-rci.
Sš. Sk. 55. V Rusku se bogomilstvo zjevilo
pod názvem razkolníkův a d-rcův. Koll. III.
200.

Duchočinnosť, i, f., die Geistesthätig-
keit. Šm.

Duchočinný, geistesthätig. Šm.

Důchod = plat. D. doživotní, die Leib-
rente, ustavičný, perpetuirliche Rente (úroky,
ale kapital se nikdy nesplácí), Skř., poštovní,
das Postgefäile, J. tr., pozemkový, die Grund-
rente, Dch., státní, peněžný či z peněz, ad-
minikularní, Adminíkular-, Šp., hrubý, lesní,
ze zvěři, z hrabanky, die Rechstreunutzung.
Sl. les. Případné duochody a platy. 1579.
D. původní, odvozený, vázaný, volný. Kaizl
109., 110. Pije (jí) jako do d-dů (na obecný
důchod, mnoho). Us.BPk, Dhn. Vz S. N.
O d. desek, komorníků, písařů, úředníků,
ingrossatorů, registratorů, řečníků, měřičů,
sudího atd. v starší době vz Zř. zem. Jir.
450. O d. panských v starší době vz Sdl.
Hr. I. 16., 260., II. 7., 123.

Důchodek, vz Důchod.

Důchodka, y, f., die Rente. Skř.

Důchodkový. D. tabulky, finanzielle
Tabelle, cena, der Rentirungswerth, Sl. les.,
list, der Rentenschein, Us., nález, die Ge-
fällsnotion. J. tr.

Důchodonosný, Renten tragend, einträg-
lich. Šm.

Důchodový. D. majetek, daň. Kaizl 108.,
316., 309.

Ducholov, u, m., die Seelenjagd, Arg-
list. D. člověčí. Pass. mus. 348.
Ducholovec, vce, m., der Seelenfänger.
Šm.

Ducholovný, seelenfangend, arglistig. Šm.

Duchomor, a, m., der Seelentödter. Ssk.,
Šm.