Předchozí (168)  Strana:169  Další (170) |
|
|||
160
|
|||
|
|||
duchovní stvoření. Duchy pekelné žárlivosti.
Čch. Bs. 95. — D. = duch svatý. Ducha : svatého koření. Sbtk. Rstl 326. Maria du- chem sv. počala. BR. II. 8. Plných ducha svatého. Pass. 14. stol. Potom, jakož světíš na letnice, poslal ducha svatého. Št. Kn. š. 12. — Sv. d. = letnice. O sv. duše tři leta budú, jakž on fojtem byl. NB. Té. 286. Daj si pozor, aby ti netrefilo sv. ducha v pátek (abys se nepřepočítal, nesklamal). Brt. D. Déšť v neděli velikonoční vymlátí obilí, na sv. ducha vymlátí na čisto. Zlínsky. Brt. Prší-li na sv. ducha, jsou klepány žita. U Král. Hrad. Kšť. Do sv. ducha nespúščaj sa kožucha (nespouštěj se kožicha), po sv. duše ostaň v kožuše (po sv. duchu dobre chodiť v kožuchu, po sv. duše choď zas v kožiše, a po sv. duchu maj sa ku ko- žichu). Brt., Hrš., Tč., Němc. IV. 442. Do sv. Ducha něvyslékaj kožucha a po sv. Duchu fuk do kožuchu. Slez. Šd. Do sv. ducha nevyslékaj kožucha, po sv. duchu obzéraj se (obhlídaj se) po kožuchu. Slez. Šd. V den sv. ducha volí si hoši krále a jezdí jako rytíři na koních (na vrbových habřích) a vybírají po domech vejce; to jmenují držeti sv. duch. Do nedávna činili to dorostlí chasníci a jezdili na skutečuých koních. U Olom. Sd. — Sv. Ducha kořen = andělský kořen, angelika, die Angelika- wurzel; čemeřice černá, kýchavka černá, heleborus niger, die schwarze Niesswurzel, rostl. Mllr. 13., 53. — D., a, m. rozený Čech, blahověst Kroatů (1091.). Koll. I. 222., II. 272. Dúchač. — D. = měch, der Blasebalg.
Na již. Mor. Šd., Brt. D. 209. -- D., os jm. Blk. Kfsk. 993. Ducháčková Kat. Blk. Kfsk. 1016., 1029.
Duchadlo, a, n. = duchač, měch, der
Blasebalg. Slov. Zbr. Lžd. 160. — D. Klá šter a Kostel u sv. Ducha v Praze. Tk. I. 605., II. 534., III. 133., 190., IV. 10., 96., 172.' Duchamor, u, m., die Geistestödtung.
Kutu. Duehamorna, y, f. Vnitřek takových
domků jest hotovou d-nou. Pokr. Pot. I. 8. Ducháň, ě, m. = duhán. Slov. Ssk.
Duchaplnosť, i, f., Esprit. Dch., Osv.
1. 157. Duchaplný. D. spis, článek, pojednání,
provedeni, Us. Pdl., vtip. Dk. P. 97. Duchaprázdnosť, i, f., die Geistesleere.
Kos. Ol. I. 7. Dúchati, duchnouti = dýchati, foukati,
athmen, blasen; měchem dýmati, den Blase- balg ziehen, blasen. Mor. a Slov. — abs. Sedí a poslouchá, ba nedúchá ani (ani ne- dutá, neceká, nedýše). Hdk. C. 54. — co kde. Už tu nebude d'lho kašu dúchať. Sb. sl. ps. I. 92., Dbš. Sl. pov. I. 489., Erb. SI. Čít. 65. Mal som mrcha ženu, nechcela ma slúchať, dal som ju cigaňom, musí mechy dúchať. Sl. sp. 139. — kam: do ohně, do ucha. Ostrav. Tč., Brt. D. 208. — D. == zhasínati. — kde. Duchlo (zhaslo) to v peci. U Olom. Sd. Duchcov. Tk. IV. 725., VI. 207., 325.,
VII. 411., Blk. Kfsk. CXLIX. |
Duchek, chka, m., os. jméno = Dušek,
Dúcha, -Dúša, Douéa. Dch. Cf. Listy filol. 1877. 303. Dle Jir. = Duchoslav. — Šd.,- Arch. IV. 347., V. 529., Pal. Rdh. I. 120., NB. Tč. 288., 1480.. Tk. III 499., IV. 446., V. 238., VI. 161., Tf. Odp. 334., Sdl. Hr. II. 231. Duchenka, vz Duchna.
Duchkovič, e, m., os. jm.
Duchmati = stlačovati, zusammendrük-
ken. — co: peřiny. U Olom. Sd. Duchna. Odkryla duchnu a vytáhla lí-
stek. Drsk. Povec, dievča, povec pravdu: či máš duchny či máš ládu? Koll. Zp. 1. 222. Tu jest opět vysypala puol duchny a plátno vzala. NB. Tč. 240. Aby na duchně líhali. Pč. 46 Přikryjeme milého pěknó duchnicú. Sš. P. 708. Protož se také peři- nami nebo d-mi praporovými a kožichy přikrývati zapovídá. Eur. Corda Lékař, z r. 1529. — D. eufemist. = duše. Na mou duchnu! Us. na Mor. Brt., Bdl., Vck. Duchnarka, y, f. Duchnárkami nazývají
ženy, které o svatbě s nevěstou odvážejí duchny a družbům (mládencům) je žertem prodávají. Slov. let. VI. 290. Duchnice, duchnička, vz Duchna.
Duchnisko, a, n., die Duchetziche. Bern.
Duchnouti, vz Dúchati.
Duchoborce, e, m. Macedoniáni d-rci.
Sš. Sk. 55. V Rusku se bogomilstvo zjevilo pod názvem razkolníkův a d-rcův. Koll. III. 200. Duchočinnosť, i, f., die Geistesthätig-
keit. Šm. Duchočinný, geistesthätig. Šm.
Důchod = plat. D. doživotní, die Leib-
rente, ustavičný, perpetuirliche Rente (úroky, ale kapital se nikdy nesplácí), Skř., poštovní, das Postgefäile, J. tr., pozemkový, die Grund- rente, Dch., státní, peněžný či z peněz, ad- minikularní, Adminíkular-, Šp., hrubý, lesní, ze zvěři, z hrabanky, die Rechstreunutzung. Sl. les. Případné duochody a platy. 1579. D. původní, odvozený, vázaný, volný. Kaizl 109., 110. Pije (jí) jako do d-dů (na obecný důchod, mnoho). Us.BPk, Dhn. Vz S. N. O d. desek, komorníků, písařů, úředníků, ingrossatorů, registratorů, řečníků, měřičů, sudího atd. v starší době vz Zř. zem. Jir. 450. O d. panských v starší době vz Sdl. Hr. I. 16., 260., II. 7., 123. Důchodek, vz Důchod.
Důchodka, y, f., die Rente. Skř.
Důchodkový. D. tabulky, finanzielle
Tabelle, cena, der Rentirungswerth, Sl. les., list, der Rentenschein, Us., nález, die Ge- fällsnotion. J. tr. Důchodonosný, Renten tragend, einträg-
lich. Šm. Důchodový. D. majetek, daň. Kaizl 108.,
316., 309. Ducholov, u, m., die Seelenjagd, Arg-
list. D. člověčí. Pass. mus. 348. Ducholovec, vce, m., der Seelenfänger. Šm. Ducholovný, seelenfangend, arglistig. Šm.
Duchomor, a, m., der Seelentödter. Ssk.,
Šm. |
||
|
|||
Předchozí (168)  Strana:169  Další (170) |