177

Dursňák, a, m. = dusňák = hrubý silný
chlap, drsného těla. Ostrav. Tč.

Durynk Mikuláš. Tk. V. 204. — D. z Ryn-
golu. 1555. Jg. H. 1. 2. vd. 549., Jir. Ruk.
1. 177.

Dus. Dusem se zatřese jeku les plný. Pl.
I. 134. Cf. Mz. v List. filol. VIL 167.

Dusačka, y, f. = hruška. Mor. Brt.

Dusák, a, m., kůň, der Stampfer. Rk.

Dusan. Nz., Šfk. 80. Nitrity čili dusičany.
Šfk. Ruk. 178. D. ethylnatý. Vz Šfk. 469.,
Schd. I. 391.

Dusání, n., das Tosen, Lärmen. Vlk
uslyšav d. i křik po sobě. GR. Aj, d. noh
pána jeho jest za ním. Sš. Sk. 57.

Dusati, vz Mz. v List. filol. VII. 167.,
170.

Důsažnosť, i, f., intentio. Posp., Hvl.

Důsažný, intensiv. Nz., Posp. D. hospo-
dářství. Sl. les. Vz Pokrok.

Dušek, ska, m. = dusák. Rk.

Dusenice, e, f. = šibenice, šm.

Dusicí nádivka, der Sticksatz, v artil.
Čsk.

Dusičelý. D. kyselina, die Untersalpeter-
säure. Nz., S. N. D. kysličník a jeho vlast-
nosti. Šfk. Ruk. 167., 168.

Dusičitan, u, m., das Nitris. Šm.

Dusičitec, tce, m., das Salpetergas. Vz
S. N. II. 365.

Dusičitý kysličník, das Stickstoffoxyd.
Sfk. Ruk. 180., 181.

Dusičnan. Vz Nz., Schd. I. 322., 326.,
335., 351., 352., 354., 357., II. 34., KP. IV.
719., Mj. 42., Šfk. Ruk. 164., S. N. D. stront-
natý, uranitý. Šfk. 181., 259. D. stříbrnatý
(pekelný kamének), lapis infernalis, Sl. les.,
vz MS. 327. Salpetersaueres Aethyloxyd, n.,
dusičan éthynatý, Ammoniak, dusičnan am-
monatý, Barium, dusičnan barnatý, Bleioxyd,
dusičnan olovnatý, Eisenoxyd, dusičnan že-
lezitý, Eisenoxydul, dusičnan železnatý, Harn-
stoff, m., dusičnan močovinný, Kali, n., du-
sičnan draselnatý, salnytr, sanytr, Kalk, m.,
dusičnan vápenitý, salnytr vápenatý, Kobalt-
oxydul, n., dusičnan kobaltnatý, Kupferoxyd,
dusičnan mědnatý, Magnesium, dusičnan ho-
řečnatý, Natron (auch Natronsalpeter), du-
sičnan sodnatý, salnytr sodnatý, Quecksilber-
oxyd, dusičnan rtuťnatý, Quecksilberoxydul,
dusičnan rtutičnatý, Salze, pl. dusičnany.
Silberoxyd, dusičnan stříbrnatý, Wismuth,
(normal) pravidelný dusičnan vismutový,
Wismuth, (basisch) zásaditý dusičnan vismu-
tový. Sl. les., Šfk. 792. Otrava dusičnanem
draselnatým, kali nitricum: KNO₃. Vz Pelc
444. Cf. Čs. lk. II. 128., VIL 133., X. 400.

Dusičnatý, stickstoffhältig. D. látky, Šp.,
zásady, Sl. les., potrava. Kk.

Dusičník, u, m., das Stickgas. Sl. les.
Vz S. N. II. 166.

Dusičný. D. kyselina (lučavka), die Sal-
petersäure (dýmavá, rauchende, bezvodná,
wasserfreie S.); hydrat kyseliny d-čné, Sal-
petersäurenhydrat, Nz.; d. kyselina, její pří-
prava, vlastnosti, reakce a rozklady, fabri-
kace a nečistoty. Vz Šfk. Ruk. 157 —162.
D. anhydrat, Salpetersäureanhydrid. Šp. D.
kysličník. Šfk. Ruk. 165., S. N.

Dusík. Místo ,druh plynu' polož: ,pRvek
plynu', der Stickstoff. Vz Šfk. 35., Bř. N.
106., Schd. II. 228., Kk. 62., Šfk. Ruk. 139.,
Schd. I. 287., 368., Kram. Slov., Slov. zdrav.,
Rosc. 36. Rozšíření d-ku ve přírodě, pří-
prava jeho, vlastnosti a chemická povaha
jeho, d. a voda, d. a kyslík, chlor a d. Vz
Šfk. Ruk. 139., 140., 142., 143., 155., 230. —
D. = dusidlo. Byli na radnici do dusíku
vrženi, aby vykřehli. Mus. 1880. 251. —
D., a, m. D. Jakob. Vz Blk. Kfsk. 1016.

Dusíkatý = dusičnatý. Km., Šp. D. slou-
čeniny, soli. Rosc. 39., 36.

Dusíkodraslík, u, m., das Stickstoff-
kalium: K₃N.

Dusíkoměď, i, f., das Stickstoffkupfer:
Cu₆ N. — Nz.

Dusíkok' v, u, m., das Stickstoffmetall.
Nz.

Dusíkortuť, i, f., das Stickstoffqueck-
silber : Hg₃ N. — Nz.

Dusíkový, salpetrig. D. kyselina, sal-
petrige Säure, S. N., Nz., kysličník, Šfk.
Ruk. 176., anhydrid, salpetrigsaurer An-
hydrid. Sl. les.

Dusikvas, a, m., der Schlemmer. Slez.
Tč.

Důsilnosť, i, f. = důraznosť, die Energie.
Rk., Šm.

Důsilný = důrazný. Rk.

Dusilov, a, m., Dusilow, sam. u Hum-
polce.

Dusiti také: tlumiti, dämpfen. — co:
pláč, Hrts., víno, pivo a p. = píti. Cf. Mkl.
B. 373., 372. D. jídlo = s chutí a hojně
jísti. Zlínsky. Brt. D. 209. Ma kašlica už
velmi dusí. Šl, sp. 26. —- čím: se kašlem,
Kv. 1884. 566., pláčem. Hrts. D. někoho
zuby. — kde. Ač dusil pláč vám v hrdle
smích. Vrch. Nov. bs. sp. 10. Dušen byl
v prsech. BN

Dusívati, vz Dusiti.

Důsled, u, m. = důsledek. SP. II. 298.
Ctění Boha totě přirozený d. a účin pozná-
váni. Kos. ol. I. 207. Zásadu do posledních
důsledků provésti. Dk. Dj. f. 182.

Důsledek. Cf. Jd. 41., 43., 47. Nutný d.
činu. Dk., Tš. D-ky odvozovati. Dch. Pro-
vésti něco až k posledním d-kům. Dk. D-ky
z něčeho činiti. Mus. 1880. 427.

Důsledenstvo, a, n. Kaizl. 209.

Důslediti, folgern. Šm.

Důsledkování,n.,die Kosequenzmacherei.
Šm.

Dusňák, a, m. = dusňatý člověk, ein
stämmiger, untersetzter Mensch. Slez. Šd.
Laš. Brt. D. 209.

Dusnatý kysličník, das Stickstoffoxydul.
Vz Šfk. Ruk. 182., 183. D. kyselina. Šfk.
Ruk. 185.

Dusňatý, stämmig, untersetzt. Vz Dusňák.
Slez. Šd. Laš. Brt. D. 209.

Dusnice = dutý krk s ucpávací úpravou,
die Stopfbüchse. Prm., Črm.

Dusnicový, Stopfbüchse-. D. kohoutek,
ucpávka. Wld.

Dusnička, y, f. = malá dusnice. Črm.

Dusno = dušno. Rk.

Dusnost', i, f., die Beklemmung, gedrückte
Stimmung. Šm.

378