185

Dviadvacet. U Polanky. Brt. D. 119.
Ve Slez. Tč.

Dvíhací, Hebe-, Zug-. Ssk.

Dvíhač, e, m., der Heber. Ssk.

Dvihák, u, m. = zdvihák, páka. Phld. III.
1. 81.

Dvihel, hlu, m., der Hebel. Slov. Ssk.

Dvírce, vz Dvéře.

Dvírník, a, m , der Fischkäfer. Šm.

Dvisko, a, n.? Dřív než drobin dvisko
mine, ji kol zeměpasu vine; Dřív než pa-
cholectví mine, d. beře k voji sklon. Pl. I.
242., 268.

Dvochbitka, dvochboj - souboj. Slov. Bern.

Dvoj-, Doppel-.

Dvój jest starší a jeho novotvar jest dvojí
sklonění složeného. Vz List. filol. 1877. 253.,
1879. 214., 1886. 335., 1877. 253. Ješto móž
býti z toho dvoj rozum. Št. Kn. š. 2. Do
našeho dvora teče voda dvoja. nemysli, sy-
nečku, že já budu tvoja. Sš. P. 400.

Dvojáče, ata, n. = dvojče. Je z dvojáčat.
Č. T. Tkč.

Dvojačistý = dvojitý, doppelt, Doppel-.
Královský lev d-ským zašvihol ohoniskom,
Doppelschweif. Slov. Sldd. Mart. 50.

Dvojačka, y, f., ruellia, die Ruellie, rostl.
D. bulvatá, r. tuberosa, vykrajovaná, r. re-
paNda. Vz Rstp. 1224.

Dvoják, a, m. = blíženec, der Zwilling.
Sš. J. 186. — D., u, m. = dvojitý práh
(podkladek) u železnic, die Doppelschwelle.
Sl. les. — D. = dvojatý hvozd v pivovar.
Zpr. arch. VII. 30., KP. V. 270. — D. =
přístroj, jenž se k rouře výpustní připojuje,
má-li stříkačka dvojím proudem vodu hnáti.
Jhl. 30. — D. = zámečnické dláto ku při-
bíjení vložených zámků, das Ausschlageisen.
Včř. Z. II. 30. — D. = nosatec. Šand. II.
46. — D. = dvojité ruchadlo. Sn., Brt. —
D., der Zwieselbaum. Sl. les. — D. = mince,
der Zweier. Šp. — D., listera, das Zweiblatt,
rostl. Slb. 216.

Dvojako, zweifach. Křn.

Dvojakosť, i, f., die Zweifachheit. Iranská
víra v d. světovou. Kod. v Mtc. 63. 5.

Dvojakoverší, n. = dvoj verši, dikolon.
Nz., Sš. Pros. 3. vd. 33.

Dvojan, a, m. Stveran zhodil trojana a
d. pobil štverana (kočka, rendlík, hospodyně).
Mor. Brt. v Km. 1886. 785.

Dvojánek, nku, m. = přadénko o 40 pás-
mech malých, čili o dvou čtěnících. Kram.
Slov.

Dvojastý = dvojitý. Ostrav. Té.

Dvojatec, tce, m. = plechový hudební
nástroj, dvojbas, die Tuba. Dch.

Dvojatka, y, f., die Doppelaxt. Čeria.

Dvojatomový. D. spojení, diatome Ver-
bindung. Šp. D. molekuly. Rm. 14.

Dvojatosť. Dk. Děj. filos. nejn. 7.

Dvojatý. D. stěna, Mj., hvozd, vz Dvoják,
kříž (pRavoslavný), Osv., dvéře, okna, Mj.,
brána. Sdl. Hr. I. 9. 13.

Dvojbarevnost', i, f., dichroismus. NA.
V. 252., 473., Nz., Mj. 310. Vz S. N., Dvoj-
barvosť. Šm.

Dvojbarevství, n., lépe: dvojbarvosť. Šm.

Dvojbarva, y, f., das Diachroma. Šm.

Dvojbarvec, revce, m., der Dichroit. Šm.

Dvojbarvek, vku, m., obyč. = kordierit,
dichRoit. Km.

Dvojbarvosť, i, f., die Zweifärbigkeit,
der Dichroismus. Šm.

Dvojbas, u, m., vz Dvojatec.

Dvojbasický, zweibasich. D. kyselina. Šp.

Dvojbe, das Doppelbe, v hud. Mus. 1850.

Dvojběžný, doppeltwendig. Sl. les. D. kel
ohnutý, tak že konci směřuje k pupu (u kno-
tovky). Rst. 410.

Dvojbočný = dvojboký, zweiseitig. Šp.

Dvojbod, u, m., der Doppelpunkt; v šer-
míř., doublirter Stoss. Čsk. Vz KP. 1. 561.

Dvojbodec, dce, m., der Doppelpunkt,
das Kolon. Šm.

Dvojbodka, y, f., der Doppelpunkt. Slov.

Dvojboký, vz Dvojbočný.

Dvojbor, u, m., das Dilemma. Ssk. Vz
Dvojborný.

Dvojboran, u, m. D. sodnatý. Vz Mj.
40., 43., Šfk. 165., Schd. I. 327.

Dvojborný rozsudek, das Dilemma. Vz
Dvojbor.

Dvojbota, y, f. Pumpa d., zweistiefelige
Pumpe. Sl. les.

Dvojbožstvo, a, n. D. zla a dobra. Dbš.
Úv. 31.

Dvojbratrstvo, a, n., diadelphia, 17. tř.
Linnéova, die Zweibruderschaft. Vz Slb.
XLI, Schd. II. 249., Čl. Kv. XIX.

Dvojbratrý. D. tyčinky, srostlé nitkami
ve dva svazky. Čl. Kv. XIX.

Dvojbřicený; -en, a, o, doppelschneidig.
D. sekera. Msn. Or. 61.

Dvojbřitec, tce, m., u zlatníků, der Reiss-
messer. Šm.

Dvojbŕitký, zweischneidig. Ssk., Šm.

Dvojbřitnatý = dvojbřicený. D. meč.
Vrch.

Dvojbroušený = dvojbřicený. D. dýka.
Hdk.

Dvojcelotní takt, der Zweieinteltakt. Šm.

Dvojcis = cisis, v hud. Mus. 1850.

Dvojcouky, vz Couky. S. N.

Dvojctihodný = dvojí cti hodný. Koll.
IV. 187.

Dvojča, aťa, n. = dvojče. Laš. Tč.

Dvojčák, a, m., einer von den Zwillingen ;
der Duplikator. Ssk.

Dvojčanka, y, f., lépe: dvojenka. Šm.

Dvojčárka, y, f.: !|. Dk. Poet. 254.

Dvojčástečný, dichotomisch. Ssk.

Dvojčátka, y, f., desmidium, die Bandalge,
rostl. D obecná, d. Swartzii. Vz Rstp. 1879.

Dvojčátkovitý. D. rostliny, desmidiaceae.
Rosc. 54., Hg. Z říše rostl. 11.

Dvojčatný, gezweit, gepaart, Zwillings-,
geminatus. D. plocha, S. N. III. 724., těho-
tenství, Zwillingsschwangerschaft, sval, ge-
mellus, Nz. lk., list, vz Slb. X., XLI.. Rst.
410., rovina. NA. V. 469.

Dvojčatý = dvojčatný. D. krystall (strost-
lice), der Zwillingskrystall.

Dvojče. Vz Slov. zdrav., Čs. lék. I. 158.,
II. 146., IV. 55., VII. 267., VIII. 65., 187.,
374., IX. 104., 151., 328., X. 90., 238, 389.,
394. — D. = srostlé ovoce. U Kr. Hrad.
Kšť. — D. (krystallové) = srostlý krystall.
NA. V. 469., Schd. II. 13., Bř. N. 42. —
D. plameníkové, der Zwillingsbrenner. Šp.